Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Balíček k oběhovému hospodářství - nové směrnice a hlavní změny

7.8.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

14.1
Balíček k oběhovému hospodářství – nové směrnice a hlavní změny

Ing. Petr Šulc

V polovině června byly publikovány v Úředním věstníku EU změny směrnic a nařízení EU, které jsou součástí balíčku k oběhovému hospodářství. Účinnosti nabyly počátkem července 2018.

Nové předpisy EU jsou zaměřeny zejména na předcházení vzniku odpadů, omezení skládkování komunálních odpadů, recyklaci odpadů a obalových odpadů, zavedení nových povinných látkových proudů tříděného sběru z domácností. Dále zavádí cíle týkající se problematiky předcházení plýtvání potravinami v EU a pro další oblasti.

Jedná se o následující změny:

Oblast úpravy                                       Směrnice/nařízení/rozhodnutí
Ekoznačení a ekoprodukce Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007
Vozidla s ukončenou životností
Odpadní baterie a akumulátory
Odpadní elektrická a elektronická zařízení
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
Skládky odpadů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů
Odpady Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech
Obaly a obalové odpady Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech
Environmentální zprávy Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES a 2009/31/ES a směrnice Rady 86/278/EHS a 87/217/EHS, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS

Oběhové hospodářství (Circular Economy) je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce a zvyšování efektivity využívání odpadů jako zdrojů (surovin, energie).

Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou.

První okruh nakládá s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a lze je navrátit zpět do biosféry nebo využít k výrobě energie. Vzorem jsou přirozené přírodní procesy.

Druhý okruh operuje se syntetickými látkami (např. ve výrobcích, stavbách atd.), jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné (po ukončení životnosti výrobku, stavby atd.) je z nich následně extrahovat a opět (zejména materiálově) použít, a nebylo je tak nikdy nutné do biosféry navracet (obr. 1). Tím má být dosaženo omezení využívání primárních surovin ve prospěch druhotných surovin (surovin z upravených odpadů).

Oběhové hospodářství má nahradit stávající tzv. lineární model, kde je použitý výrobek/materiál po ukončení užívání odstraněn – zejména skládkován. Lineární model nevylučuje, ale ani příliš nepodporuje využívání odpadů jako zdrojů. Oběhové hospodářství tak má přinést zásadní snížení potřeby odstraňovat odpad v důsledku schopnosti odpad využít (materiálově nebo energeticky).

Obr. 1 – Princip oběhového hospodářství (EK)

V případě průmyslových odpadů je uplatnění principů oběhového hospodářství přirozené a ekonomicky přínosné. V případě komunálních odpadů (KO) je situace složitější. KO v ČR tvoří téměř 20 % (průměr v EU (28) je 7–10 %) celkového množství vznikajících odpadů. Balíček oběhového hospodářství se soustřeďuje zejména na problematiku KO, neboť nakládání s tímto tokem odpadu patří k nejsložitějším a způsob nakládání s ním zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a proměnlivého složení tohoto odpadu a skutečnosti, že tento odpad vzniká v bezprostřední blízkosti občanů (na celém urbanizovaném území), je vysoce viditelný pro veřejnost a také z jeho dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. Nakládání s komunálním odpadem proto vyžaduje složitější systém, včetně účinného systému sběru, účinného systému třídění a řádného sledování toků odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a propracovaný systém financování. Země, které provozují účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady, včetně vysokých podílů v oblasti recyklace.

Hlavní změny v odpadových směrnicích

Nejpodstatnější změnou směrnice o skládkování odpadů je stanovení limitu množství odpadů

 

Partneři


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: