dnes je 3.10.2022

Input:

Část III. - teze k zákonu o výrobcích s ukončenou životností

11.10.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.3.3
Část III. - teze k zákonu o výrobcích s ukončenou životností

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

1. Hlavní principy zákona

  • S výrobkem s ukončenou životností odpovídajícím obecné definici odpadu dle rámcové směrnice o odpadech je nakládáno podle zvláštního zákona. Jedná se o výrobky, které nejsou dále využívány a jsou odloženy na místo k tomu určené (místo zpětného odběru, vrakoviště, sběrné dvory atd.).

  • Problematika zpětného odběru výrobků s ukončenou životností bude řešena v odpadovém režimu s důrazem na povinnost předcházet vzniku odpadů. Přechod do odpadového režimu by měl zajistit technickou proveditelnost a hospodářskou životaschopnost zpětného odběru a neměl by znamenat jeho větší ekonomickou nákladnost. K ověření těchto skutečností bude vypracována analýza dopadů (RIA). Problematiku zpětného odběru výrobků bude MŽP řešit ve spolupráci s MPO, a to s ohledem na surovinovou politiku ČR.

  • Pro primární sběr výrobků s ukončenou životností budou stanoveny zvláštní zjednodušené podmínky (viz teze k zákonu o odpadech kap. 3.1). Místa primárního sběru (zpětného odběru) nebudou zařízeními ve smyslu zákona o odpadech a nebudou muset být provozována oprávněnými osobami. Evidence zpětně odebraných výrobků nebude vedena dle pravidel evidence odpadu, ale dle pravidel tohoto zvláštního zákona. Přeprava výrobků s ukončenou životností z místa primárního sběru bude probíhat za podmínek stanovených tímto předpisem, nikoli za podmínek dle zákona o odpadech.

  • Chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z vybraných výrobků.

  • Posílit opětovné použití, materiálové využití a jiné využití odpadů z vybraných výrobků.

  • Stanovit odpovědnost výrobce vybraných výrobků v souladu s principem "znečišťovatel platí“ zahrnující finanční odpovědnost za odpad z výrobků, zajištění zpětného odběru výrobků a environmentálně šetrné nakládání s odpady z výrobků, a to v souladu s právem EU, v kontextu s českými specifiky jednotlivých komodit, kterých se zpětný odběr týká.

  • Stanovit práva a povinnosti všem subjektům, které jsou účastny na životním cyklu výrobku, zejména výrobcům, distributorům, posledním prodejcům, konečným uživatelům, provozovatelům systémů a zpracovatelům, a to s ohledem na zajištění jejich dobré správy a vymahatelnosti stanovených povinností.

  • Vyvážit pravidla spolupráce s obcemi a orgány státní správy při zpětném odběru včetně prolínání se problematiky komunálního odpadu a zpětného odběru.

  • Definovat základní pojmy (VUŽ, výrobce, dovozce atd.).

Oblast působnosti:

  • Zákon v oblasti zpětného odběru se vztahuje na výrobky s ukončenou životností a odpady uvedené v bodě 2.

  • Na nakládání s odpady z výrobků se vztahuje obecná část zákona o odpadech, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

Limitující faktory návrhu:

Oblast zpětného odběru výrobků na úrovni EU je vymezena několika základními směrnicemi, které byly postupně transponovány do zákona o odpadech.

Příprava tezí doposud nemůže zcela reflektovat výstupy z praxe v oblasti baterií a akumulátorů, neboť nová pravidla byla v plném rozsahu transponována do zákona o odpadech novelou č. 297/2009 Sb. a převážná část povinností nabývá účinnosti dnem 19. 3. 2010.

Zásadní skutečností, která může ovlivnit novelu zákona, je však především rozsáhlá novelizace v oblasti elektrozařízení na úrovni EU. Novely směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE) a 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v odpadních elektrických a elektronických zařízeních jsou v současnosti projednávány na úrovni Evropského parlamentu a Rady. Změny směrnic jsou zcela zásadního charakteru. Jedná se především o možné otevření rozsahu působnosti (včetně možné úpravy stanovení rozsahu směrnice WEEE do 5ti skupin EEZ), nastavení mechanismu prohlášení o shodě se směrnicí RoHS, evropskou definici výrobce (dle původního návrhu EK a dosavadního návrhu Evropského parlamentu), nastavení kvantitativních cílů zpětného odběru a možné změny týkající se cílů materiálového využití včetně jeho výpočtu, rozsáhlá úprava týkající se přeshraniční přepravy EEZ, plná harmonizace zápisu výrobců do Seznamu a další. Po schválení kompromisního balíčku k revidované směrnici WEEE ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin dne 22. 6. 2010 je tento předán do Evropského parlamentu.

V oblasti pneumatik v současnosti existuje potenciál pro vytvoření systému, který by odstranil nedostatky stávajícího zajištění zpětného odběru fungujícího od roku 2001. Etablování nového modelu včetně navržení optimálního způsobu financování však vyžaduje určitý stupeň flexibility ze strany státní správy a dotčených subjektů a dostatečné časové období pro jeho realizaci (průběh roku 2010).

2. Specifikace komodit, kterých se povinnost zpětného odběru týká

  • Baterie a akumulátory - povinnost zpětného odběru založena směrnicí 2006/66/ES

  • Elektrozařízení - povinnost zpětného odběru založena směrnicí 2002/96/ES a 2005/32/ES

  • Automobily - povinnost zpětného odběru vozidel kategorie M1 a N1 s ukončenou životností založena směrnicí 2000/53/ES, 2002/151/ES a 2005/293/ES

  • Pneumatiky - povinnost zpětného odběru není založena směrnicí. Právním základem pro její úpravu na úrovni EU je čl. 8 rámcové směrnice o odpadech. V některých státech je povinnost zpětného odběru stanovena národní legislativou nebo dobrovolnou dohodou - celkem se jedná asi o polovinu států EU. Přesto je vhodné i nadále zachovat povinnost zpětného odběru pneumatik.

  • Oleje - čl. 21 rámcové směrnice o odpadech upravuje plnění povinností v oblasti sběru a nakládání s odpadními oleji. Povinnost zpětného odběru není přímo stanovena, ale může být založena dle čl. 8. Pro řešení problematiky olejů formou zpětného odběru mluví jejich environmentální rizikovost, proti naopak to, že většina odpadních olejů je vyřazována původci a nikoliv spotřebiteli. Vyjmutí problematiky z režimu zpětného odběru bude zváženo. V takovém případě bude tato oblast řešena samostatnou částí v zákoně o odpadech, např. v kapitole o vybraných odpadech. Tato problematika bude řešena ve spolupráci s výrobci, dovozci a subjekty zajišťujícími sběr, úpravu, zpracování a využívání odpadních olejů.

3. Obecná pravidla a základní pojmy

Zásady řešení:

Struktura zákona bude zohledňovat přístup stanovení obecných pravidel společných pro všechny druhy komodit a případné stanovení zvláštních pravidel pro některé komodity.

V rámci vymezení základních pojmů bude brán zřetel zejména na:

  • zkušenosti s dosavadním faktickým stavem v oblasti zpětného odběru,

  • praktické zkušenosti se stávající právní úpravou a

  • preferenci dobrovolnosti zakotvenou též v právu EU.

4. Povinnosti výrobců a dovozců, Seznam výrobců

Cílem je registrovat výrobce, kteří mají povinnost zpětného odběru, a evidovat, jakým způsobem zajišťují plnění této povinnosti. Toto opatření by mělo značně snížit riziko tzv. free-riderů a zjednodušit kontrolu výrobců.

Zásady řešení:

Oddělit přidělení oprávnění pro provozování systému od registrace výrobců do Seznamů výrobců. V souladu s požadavky e-governmentu bude registrace plně elektronická.

Stanovit povinnost všech výrobců a dovozců (dále jen výrobci) výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, zapsat se do Seznamu výrobců vedeného MŽP. Výrobce splní registrační povinnost dle zákona o odpadech až úspěšným zápisem do Seznamu výrobců, nikoliv jen podáním žádosti o tento zápis.

V rámci zápisu do Seznamu výrobců rozlišit, pro jaké komodity je výrobce do Seznamu výrobců zapsán, a zda u dané komodity (či její části) plní svoje povinnosti individuálně, solidárně či kolektivně (a v rámci jakého KS).

Výrobce může plnit kolektivně povinnosti spojené se zpětným odběrem jen prostřednictvím KS, kterému je pro danou komoditu či její část (např. jednotlivé skupiny elektrických a elektronických zařízení) vydáno oprávnění ze strany MŽP.

Při zápisu bude vydáno výrobci evidenční číslo jeho zápisu v Seznamu výrobců. Evidenční číslo bude vhodné uvádět ve všech obchodních dokumentech (např. smlouvy, objednávky, faktury). Poslední prodejce je povinen ověřit, že prodává výrobky od výrobce zapsaného v Seznamu výrobců. V případě, že tuto skutečnost při kontrole nemůže prokázat, má se za to, že je výrobcem sám a vztahují se na něj všechny povinnosti dle zákona o odpadech.

Přejímat pro potřeby zápisu do Seznamu výrobců údaje o výrobcích zapojených v KS od provozovatelů KS podle modelu, který se osvědčil v zákoně o obalech, a tím snížit administrativní zatížení MŽP.

Povinnost zajišťovat informační kampaně orientované na prevenci a způsoby zajištění zpětného odběru.

Povinné zapojení výrobců realizujících prodej přes internet do KS.

5. Požadavky na výrobky

Zachovat stávající stav s navrženou změnou. Cílem změny je zajistit flexibilní mechanizmus rozhodování o tom, které výrobky spadají pod povinnost zpětného odběru v případě pochybností.

Zásady řešení:

Založit oprávnění MŽP rozhodovat v pochybnostech o tom, zda je určitý výrobek vybraným výrobkem, popř. do jaké skupiny/kategorie spadá, a to po projednání s MPO.

Pro každou komoditu spadající pod zpětný odběr budou dále vymezena zvláštní specifika (např. požadavky na omezení nebezpečných látek ve výrobcích, požadavky na konstrukci výrobků), a to v souladu se směrnicemi EU, technologickými a dalšími normami (v případě realizace nástroje prohlášení o shodě provádět v jiném právním předpise).

6. Povinnosti kolektivních systémů (KS) a požadavky na kolektivní systémy

Zásady řešení:

Cílem této části je stanovit jasná pravidla pro založení a provoz KS. Vzhledem k tomu, že je prostřednictvím KS poskytována veřejná služba, je klíčové zajistit transparentnost a kontrolu hospodaření KS a upevnit důvěru výrobců a spotřebitelů v kolektivní plnění. KS bude možné provozovat pouze na základě oprávnění (autorizace) vydávaného MŽP s možností odnětí oprávnění při závažném porušení zákonných povinností. Podmínkou vydání oprávnění bude doložení splnění podmínek uložených zákonem systému a předložení autorizačního projektu.

KS by měly být vytvořeny pro zmírnění administrativních a finančních dopadů povinností zpětného odběru na výrobce, aniž by byla snížena individuální odpovědnost každého výrobce za povinnosti zpětného odběru.

Varianta dobrovolného "odstoupení“ KS od svých závazků není s ohledem na povahu KS přípustná. Toto pravidlo úzce souvisí s nemožností výrobce zbavit se své odpovědnosti delegováním některých povinností na KS.

Z důvodu zachování kontinuity bude nastaveno dostatečně dlouhé přechodné období pro zajištění nových požadavků stávajícími systémy zpětného odběru, případně pro jejich transformaci a předložení nových projektů.

Zakladatelé KS budou pouze výrobci příslušných vybraných výrobků. Podíl žádného z výrobců na základním kapitálu by neměl přesáhnout 33 %. Zároveň by se nemělo jednat o výrobce bagatelní či "účelové“, proto je vhodné stanovit jejich minimální podíl na trhu (např. absolutně, tj. minimálním počtem ks či hmotností příslušných vybraných výrobků, které zakladatelé KS uvádějí na trh). Důvodem je posílit věrohodnost, stabilitu, kredibilitu a transparentnost KS, zabránit vzniku virtuálních a účelových KS založených za účelem vyhýbání se plnění povinností spojených se zpětným odběrem a s rizikem nedostatku finančních prostředků. Výrobci mají největší zájem na efektivním fungování KS, protože nedochází ke zdražování jejich výrobků při prodeji. Také se tím nejlépe realizuje odpovědnost výrobce dle principu "znečišťovatel platí“ vycházející z rámcové směrnice o odpadech.

Budou stanovena pravidla pro zachování transparentního fungování systému, aby byl kontrolovatelný (včetně formy a druhu akcií apod.; viz novela týkající se baterií a akumulátorů a zákon o obalech).

KS bude založen a provozován neziskově a budou stanoveny některé další doplňkové podmínky, které budou jeho neziskovost a nemožnost zneužití garantovat (např. zákaz snížení základního kapitálu za jiným účelem než úhradou ztráty).

KS bude moci vykonávat pouze zákonem vymezenou činnost, příp. poskytovat poradenství v oblasti plnění povinností, které zajišťuje. KS nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah (budou definovány), smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení náležité péče o majetek systému. KS nesmí zajišťovat závazky této právnické osoby nebo fyzické osoby, ani na ni bezúplatně převádět majetek.

Pro statutární orgány a management KS budou platit omezení zabraňující střetu zájmů (obdobně jako v zákoně o obalech).

Se svým akcionářem či společníkem bude moci KS uzavřít pouze smlouvu o společném (sdruženém) plnění. Akcionář/společník systému nebude moci podnikat v oblasti nakládání s odpady.

KS se každoročně podrobí auditu (audit účetní závěrky) a bude vydávat veřejnou výroční zprávu, jejíž součástí by měly být zákonem stanovené informace o plnění povinností zpětného odběru. Samostatnému auditu by měly být podrobeny oblasti týkající se plnění požadovaných cílů (auditování zpracovatelů, výrobců, evidence atd.).

KS bude stanovena povinnost zajistit pokrytí budoucích rizik. Teoreticky přicházejí v úvahu tyto způsoby řešení:

  • využití obecných nástrojů z oblasti účetnictví a daní (zejm. rezervy nebo časové rozlišení) bez jejich modifikace zvláštním právním předpisem a

  • modifikace obecných nástrojů z oblasti účetnictví a daní (zejm. rezervy nebo časové rozlišení) přímo speciální úpravou danou zákonem o zpětném odběru, příp. jeho prováděcími předpisy.

Pro využití obou výše zmíněných variant je nezbytnou podmínkou nastavení konkrétních pravidel, která musí být naplněna, aby MŽP považovalo zajištění rizik za dostačující. Zároveň musí na stanovení těchto pravidel navazovat procesní pravidla spojená se zápisem, průběžnou kontrolou, nápravnými opatřeními, příp. zánikem KS.

Existenci sběrné sítě (viz bod 2.7) v určeném rozsahu bude muset doložit KS v rámci žádosti o vydání oprávnění včetně vazby na komunální systémy nakládání s odpady. Součástí rozhodnutí bude případně podmínka splnění parametrů projektu a vytvoření sítě v určitém časovém horizontu (např. jednoho roku).

KS bude muset stanovit podmínky pro výrobce

Partneři




 


Nahrávám...
Nahrávám...