dnes je 4.12.2022

Input:

Energetický zákon a jeho novely z roku 2022 s komentářem

11.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5
Energetický zákon a jeho novely z roku 2022 s komentářem

Redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR vyšly v roce 2022 zatím tři novely zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Novela č. 176/2022 Sb.

Cílem novely je reagovat na současnou krizi na trhu s energiemi. Kritická je situace v oblasti dodávek zemního plynu, neboť Česká republika patří mezi země s téměř výhradními dodávkami ruského plynu, přičemž dodávky zemního plynu z jiných států není možné v krátkodobém horizontu ve stejném rozsahu zajistit.

Novela reaguje na energetickou krizi dvěma nejnutnějšími legislativními úpravami:

1) zavedením principu "Use it or lose it" (UIOLI) při skladování zásob zemního plynu,

2) novelizací institutu dodavatele poslední instance.

ad 1) Zásobníky zemního plynu na území České republiky jsou schopny pojmout cca 30 % roční spotřeby zemního plynu. Jejich úplné a efektivní naplnění během léta představuje nejjednodušší způsob, jak zajistit dodávku zemního plynu v zimě alespoň pro nejohroženější segmenty odběratelů. Zavedení principu UIOLI umožní plné využití zásobníků plynu, neboť bude odstraněno blokování jejich rezervované, ale nevyužité kapacity.

Podle dosavadní právní úpravy získávala smluvní strana smlouvy o uskladnění plynu právo na uskladnění plynu v zásobníku, a tento ukladatel využíval skladovací kapacitu podle obchodní příležitosti. Úprava mění povinnosti ukladatele v tom směru, že sjednal-li smlouvu o uskladňování plynu a na jejím základě rezervoval roční skladovací kapacitu, vzniká mu smluvně nejenom právo uskladňovat plyn v zásobníku, ale na základě zákona také povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v požadovaném rozsahu. Požadovaný rozsah bude daný prováděcím právním předpisem a bude určený minimálním požadovaným množstvím uskladněného plynu v konkrétní časové úseky.

Jako důsledek řešení možných negativních dopadů zavedení principu UIOLI se doplňují pravomoci Energetického regulačního úřadu k cenové regulaci činnosti uskladňování plynu v zásobnících plynu, připojených do přepravní soustavy. v České republice tak, aby i nadále mohla být zajištěna jednak přiměřená cenová úroveň uskladňování plynu a dále ekonomická rentabilita provozování zásobníků trhu v České republice. Pokud však na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu, je Energetickému regulačnímu úřadu dáno oprávnění rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví.

ad 2) Institut dodavatele poslední instance, který je součástí zákona od roku 2009, se v rámci energetické krize a zejména při krachu společnosti Bohemia Energy osvědčil do té míry, že žádná domácnost nezůstala bez dodávky elektřiny a plynu. Institut byl však v tomto rozsahu použit poprvé (pozn. ukončením činnosti Bohemia Energy se do režimu DPI dostalo 900 tis. zákazníků), tedy se projevily některé jeho nedostatky, které bylo nutné odstranit.

Předchozí právní úprava zejména nepředpokládala, že by se do finančních potíží a potenciálního krachu mohl dostat některý ze samotných dodavatelů poslední instance. Vysoká volatilita cen a jejich skokový nárůst však ukázaly, že do potíží s likviditou se mohou dostat také obchodníci, kteří dodávají energii v režimu dodavatele poslední instance. Na tuto a některé jiné situace není zákon připraven, což při současných stále rostoucích cenách elektřiny i plynu potenciálně ohrožuje miliony odběratelů.

Novela institutu je rozvržena do pěti paragrafů, které podrobněji vymezují práva a povinnosti dodavatele poslední instance a ostatních účastníků trhu, začátek a konec daného právního vztahu a pravomoci Energetického regulačního úřadu určit jiného dodavatele poslední instance, pokud by se některý z nich dostal do finančních problémů.

Novela č. 176/2022 Sb. je účinná od 27. 6. 2022.

Novela č. 232/2022 Sb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo novelu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Novela reaguje na akutní cenové problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novelu energetického zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila dne 2. června 2022 (sněmovní tisk č. 225). Ta obsahovala zejména novou právní úpravu institutu dodavatele poslední instance a zavedení principu "Use it or lose it" (UIOLI) při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících.

Cílem právní úpravy je snížit cenu elektřiny a zemního plynu konečným zákazníkům při mimořádných tržních situacích. Mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.

V takového situaci se bezpochyby nachází české domácnosti právě nyní. Z veřejně dostupných zdrojů (např. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cez-oznamil-dalsi-cenovy-skok-a-tentokrat-poradny-203619) vyplývá, že pokud domácnost topí elektřinou, vroste její cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 145 %. Pokud domácnost topí plynem, vzroste jeho cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 190 %. Situace jednotlivých zákazníků se samozřejmě liší, nicméně lze předpokládat, že podstatná část domácností již nyní čelí nebo nejpozději před začátkem topné sezóny bude čelit enormnímu nárůstu ceny energie.

Je třeba, aby v popsaných situacích existoval mechanismus, který umožní státu konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu, případně tepla zákazníkům snížit prostřednictvím energetického zákona. Příspěvek státu má charakter dotace, která putuje ze státního rozpočtu na obchodníky s elektřinou nebo plynem. Ti jsou povinni příspěvek ve výši stanovené nařízením vlády zohlednit (uplatnit, započítat) ve faktuře za dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkovi, nebo ho promítnout do zálohových plateb. Technickou podporu při této finanční operaci zajištuje operátor trhu, u něhož se shromažďují všechny základní informace.

Mechanismus pro snížení ceny komodity je spojen s vybranou distribuční sazbou (tarifem) v elektroenergetice a kategorií zákazníka určeného roční spotřebou v plynárenství, neboť tam tarifní struktura neexistuje. Vymezení distribučních sazeb obsahují cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, aktuálně cenové rozhodnutí č. 9/2021. Sazby jsou uspořádány s ohledem na charakter odběru a množství spotřeby elektřiny, pomocí nich lze tedy velmi přesně identifikovat typy zákazníků, kterým může být státní pomoc adresována.

Úprava je navržena tak, aby umožnila vládě vydat nařízení, v němž výběrem konkrétní distribuční sazby a pomocí určení spotřeby plynu, případně dalšími kritérii, určí množinu zákazníků, kterým je pomoc určena. Vláda pak v nařízení zejména vymezí výši příspěvku, kterou stát adresuje jednotlivým kategoriím zákazníků a některé další technické podmínky nezbytné pro aplikaci daného právního institutu.

S ohledem na to, že příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn obdrží podle návrhu zákona ze státního rozpočtu obchodník s elektřinou a obchodník s plynem, může se jevit, že tento příspěvek vykazuje znaky komerční veřejné podpory. Příspěvek v elektroenergetice a plynárenství však komerční charakter nemá, neboť jeho koncovým příjemcem bude nekomerční zákazník. Fakticky část platby za energii bude uhrazena obchodníkovi státem namísto zákazníka. Návrh právní úpravy bude oznámen Evropské komisi podle příslušené právní úpravy.

Novela č. 232/2022 Sb. je účinná od 10. 8. 2022.

Novela č. 287/2022 Sb.

Novela reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi. Zavádí se nový institut mimořádné tržní situace, prostřednictvím kterého se založí pravomoc vládě. Ta bude moci prostřednictvím nařízení vlády mj. stanovovat ceny elektřiny nebo plynu, a dále v krajních případech ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny nebo plynu, ukládat povinnost nabídky elektřiny nebo plynu či limitovat obchodování s elektřinou nebo plynem. V mimořádné tržní situaci se rovněž počítá s úhradou prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v případech, kdy stanovená ceny v mimořádné tržní situace nebude pokrývat náklady na zajištění dodávky. Příslušné mechanismy výpočtu a další podrobnosti budou předmětem navazujících nařízení vlády.

Novela č. 287/2022 Sb. je účinná od 1. 10. 2022.

Tržní cena elektřiny na pražské burze PXE vystoupila v meziročním srovnání v lednu letošního roku z částky 5 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních 13,4 tis. Kč za 1 MWh. Tržní cena zemního plynu na stejné burze vystoupila v meziročním srovnání z částky 1,7 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních cca 6 tis. Kč za 1 MWh.

Nárůst cen energií v řádech stovek procent je bezprecedentní. Mimořádně vysoké ceny energií ohrožují fungování většiny domácností v České republice. Danou situaci není vhodné a dostatečné řešit stávajícím právním institutem příspěvku na bydlení, v jehož rámci může stát pomoci pouze nejvíce energeticky zranitelným zákazníkům. Za současné situace se jeví jako nezbytné vytvořit zcela nový právní institut, jehož prostřednictvím stát zajistí rychlou a efektivní pomoc zákazníkům, která se odrazí přímo v jejich faktuře za elektřinu nebo plyn.

Aktuální vývoj na trhu s energiemi (zejména tedy s elektrickou energií a zemním plynem) je v poslední době ve znamení bezprecedentního růstu a také relativně významné volatility.

Graf : Vývoj ceny elektřiny v ČR na denním trhu

Zdroj: oenergetice.cz

Graf : Vývoj ceny zemního plynu v ČR (BL-M10-22)

Zdroj: oenergetice.cz

Vývoj na trhu s elektřinou a zemním plynem se pak také postupně promítá do konečných cen, tedy do cen, které platí koneční zákazníci. Tyto ceny se liší mezi členskými státy v důsledku jiného daňového zatížení a výše regulované složky, ale růst cen je patrný napříč všemi státy EU.

Graf : Srovnání konečné ceny elektřiny pro domácnosti včetně daní (březen 2022)

Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022

Graf : Srovnání konečné ceny elektřiny pro průmysl bez daní (březen 2022)

Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022

3.1 Elektřina

Hlavním faktorem růstu ceny elektřiny je v poslední době růst ceny zemního plynu, což je dáno primárně tím, že plynové elektrárny sehrávají v Evropě v řadě případů roli marginálního zdroje (tedy závěrné elektrárny). Mezi další faktory patří vývoj ceny emisní povolenky, která má i nepřímý dopad ve smyslu tlaku na substituci uhelných zdrojů za plynové, což prohlubuje významně ceny zemního plynu. I tak byl faktor ceny povolenky v období ledna 2022 přibližně poloviční vůči faktoru růstu ceny zemního plynu. Cenu elektřiny také ovlivňuje dostupnost výrobních zdrojů, aktuálně se jedná zejména o dostupnost jaderných elektráren ve Francii, ale kupříkladu i o nižší dostupnost vodních elektráren v důsledku sucha. Část ceny také tvoří určitá riziková přirážka, které zachycuje nejistotu z možné další eskalace situace na Ukrajině a případných dopadů ukončení dodávek zemního plynu do Evropy ze strany Ruské federace.

Graf : Hlavní faktory změn ceny elektřiny Cal23 (4. 1. 2021 – 28. 3. 2022)

Zdroj: ČEZ

Graf : Vývoj ceny elektřiny v Německu a nákladové faktory výroby elektřiny ze zemního plynu (květen 2021 – duben 2022)

Zdroj: ACER‘s Final Assessment of the EU Wholesale Electricity Market Design, April 2022

3.2 Zemní plyn

Nejvýznamnější příčinnou aktuálního růstu ceny zemního plynu je neoddiskutovatelně geopolitická situace, zejména tedy vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině a související omezování dodávek zemního plynu. V tomto ohledu lze identifikovat tři dílčí fáze. V první fázi v létě 2021 začalo docházet k dílčímu růstu ceny zemního plynu z důvodu nižších dodávek zejména LNG. Přibližně v říjnu 2021 začaly cenu ovlivňovat zejména faktory spojené s nejistotou ohledně dodávek zemního plynu z Ruské federace a zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Třetí fáze je již plně ovlivněna zahájením ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a postupným poklesem dodávek plynu z Ruské federace.

Graf : Hlavní faktory ovlivňující vývoj ceny zemního plynu na úrovni měsíčního kontraktu TTF (květen 2021 – duben 2022)

Zdroj: ACER‘s Final Assessment of the EU Wholesale Electricity Market Design, April 2022

Graf : Dodávky zemního plynu do EU dle zdrojových destinací (1. 10. 2021 – 12. 8. 2022)

Zdroj: ENTSO-G

Graf : Tok zemního plynu (denní) z Ruské federace do Evropy v roce 2022

Zdroj: Quarterly Gas Review: Short – and Medium-Term Outlook for Gas Markets, OIES

Stávající design trhu s energií (elektřinou)

V současné době využívá evropský energetický trh na velkoobchodních trzích metodu "merit order" (respektive tzv. "marginální/mezní ceny"). Technologie se řadí vzestupně na základě výrobních nákladů (ve většině případů určených na úrovni variabilních nákladů, protože fixní náklady jsou brány jako "utopené náklady"). Nižší variabilní náklady mají zejména nepalivové zdroje, nebo zdroje s nízkými náklady na palivo, jedná se kupříkladu o zdroje jaderné, větrné, vodní a solární. Naopak větší variabilní náklady jsou typicky spojené s uhelnými a plynovými elektrárnami (případně mazutovými, které však nejsou v Evropě významně rozšířené). Tyto variabilní náklady tvoří zejména palivové náklady a náklady na emisní povolenky (zejména u uhelných elektráren). V případě relativně nízké poptávky určují cenu zdroje s relativně nižšími výrobními náklady, v případě vyšší poptávky se pak tzv. "závěrná elektrárna" posouvá výše po křivce a cena je určována zdroji s vyššími výrobními náklady.

Graf : Ilustrativní nákladová křivka ve střední Evropě

Zdroj: ČEZ

V současné době v prostředí vysokých cen elektřiny přicházejí výzvy k přehodnocení některých základních principů současné metody určení tržní ceny. Jedná se kupříkladu o uplatnění cenových stropů nebo určení ceny na základě průměrných nákladů, případně výrobních nákladů jednotlivých výrobních zdrojů (tzv. metoda "pay-as-you-bid"). Metoda průměrných nákladů může vést ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k ohrožení bezpečnosti dodávek. Je tomu tak proto, že účastníci trhu (např. plynové elektrárny) nebudou schopné pokrýt své vynaložené náklady (zejména na úrovni kapitálových nákladů) na výrobu elektřiny. Podobně hrozí, že taková opatření odradí nové účastníky (ať už nové generace nebo nové nabídky reagující na poptávku), kteří by mohli uspokojit systémové potřeby nákladově efektivním způsobem. S rostoucím podílem OZE v energetickém mixu jednotlivých států lze počítat vzhledem k charakteru výroby a neřiditelnosti výroby ("přerušovaná výroba") spíše s kolísáním velkoobchodních cen v určitých časových intervalech. Tato volatilita ukazuje rostoucí potřebu flexibility energetického systému. Pokud se uvede do praxe jiný systém cen, může se stát, že v dobách nedostatku energie z OZE nebude potřebná energie k dispozici (bude méně zdrojů z důvodu nemožnosti krýt vlastní náklady), a tím se stane integrace přerušované výroby v dlouhodobém horizontu ještě dražší.

Graf : Ilustrativní zobrazení stávajícího designu trhu s elektřinou ("pay-as-clear")

Zdroj: ACER‘s Preliminary Assessment of Europe's high energy prices and the current wholesale electricity market design

Graf : Ilustrativní zobrazení alternativního designu trhu s elektřinou ("pay-as-bid")

Zdroj: ACER‘s Preliminary Assessment of Europe's high energy prices and the current wholesale electricity market design

Opatření v jednotlivých státech EU

V tabulkách a grafech níže je uveden přehled opatření, která na řešení rostoucích cen energií přijaly členské státy EU.

Graf : Veřejné výdaje v období prosinec 2021 – červenec 2022 na kompenzaci vysokých cen energií v sektoru domácností a průmyslu (k 10. 8. 2022)

Zdroj: Bruegel

Tabulka : Srovnání opatření v jednotlivých členských státech EU

 
členský stát snížená daň na energie regulace maloobchodní ceny regulace velkoobchodní ceny příspěvky ohroženým skupinám pověření státních podniků daň/regulace z neočekávaných zisků podpora podniků ostatní
Belgické království x x x x
Bulharská republika x x x
Česká republika x o x z
Dánské království x
Estonská republika x x x x
Finská republika x x x
Francouzská republika x x x x x
Chorvatská republika x x
Irsko € x x x
Italská republika x x x x
Kyperská republika x x x
Litevská republika o x x
Lotyšská republika x x
Lucemburské velkovévodství x
Maďarsko x
Maltská republika x
Spolková republika Německo x x o o
Nizozemské království x x
Polská republika x x x
Portugalská republika x x x x
Rakouská republika x x x
Rumunsko x x x z x
Řecká republika € x x x
Slovenská republika x
Slovinská republika x x z x
Španělské království x x x x x x
Švédské království x x x
LEGENDA z = diskutované x = implementované o = oznámené

Zdroj: Bruegel

Tabulka : Detailnější informace k opatření v jednotlivých členských státech EU

členský stát přijatá opatření
Belgické království sociální tarif; příspěvek na energie nejzranitelnějším; fond na plyn pro domácnosti v nouzi; postupné snižování dalších poplatků; šek na 100 € pro všechny; snížení DPH u elektřiny z 21 % na 6 % - v červnu 2022 rozšířeno i na plyn;
Zimní plán, v jehož rámci jsou čtyři opatření na úsporu energií a zajištění energetické bezpečnosti (pro domácnosti – zodpovědné využívání energií)
diskutuje se prodloužení JE Tihange 2, která má být odstavena 1Q 2023
Bulharská republika zdanění vysokých příjmů JE Kozloduy a následný příspěvek firmám - 55 €/MWh na dva měsíce, následně další podpora průmyslu – kompenzace do 30 % nárůstu ceny; investice do zvyšování energetické účinnosti
Česká republika
Dánské království podpora zranitelných domácností; kampaň pro energetické úspory v domácnostech; příspěvek na teplo pro zranitelné zákazníky
Estonská republika sleva na cenu za elektřinu pro zranitelné domácnosti na zimu 21/22; leden až březen 2022 strop na cenu elektřiny pro domácnosti (0,12 €/kWh za elektřinu a 65 €/MWh za plyn) a pro firmy odpuštění distribučních poplatků
Finská republika v únoru dočasná podpora dopravě, zemědělství a domácnostem; příprava podpory zranitelným domácnostem; investice do energetické bezpečnosti
Francouzská republika jednorázový příspěvek domácnostem, které už dostaly energetické vouchery – zranitelné domácnosti; regulované tarify pro domácnosti = vysoké náklady pro stát (70 % maloobchodu); od ledna 20222 do ledna 2022 snížení daně z 22,5 € na 1 € pro domácnosti a 0,5 € pro firmy; sleva na benzín 15 % březen až červenec; znárodnění EDF a prodloužení provozu JE; akcelerace OZE
Chorvatská republika příspěvek na energie zranitelným zákazníkům; permanentní snížení daně na plyn a teplo z 25 % na 13 %, u plynu dočasně na 5 % do března 2023; guidelines pro úspory energií
Irsko daňová sleva 30 % na teplo a elektřinu; jednorázový příspěvek 100 € všem, na březen a duben byl 200 €
Italská republika sleva na cenu za elektřinu pro všechny, snížení daně za plyn na 5 % v říjnu až prosinci 2021, nyní 10–22 % v závislosti na spotřebě; posílení sociálního bonusu, snížení poplatků za služby dočasné v 2021; pomoc domácnostem ohroženým energetickou chudobou; daňová úleva energeticky náročným podnikům; zvýšení instalace OZE a regasifikace elektráren; podpora průmyslu a firmám
Kyperská republika pro zimu 21/22 snížení daně z 19 % na 5 %; pro nadcházející zimu ochrana zranitelných zákazníků a firem
Litevská republika podpora zranitelným domácnostem 15–20 € měsíčně od listopadu 2021 do konce roku 2022; snížení distribučních tarifů; podpora důchodcům a rodinám s dětmi; zákaz vývozu produktů z ropy
Lotyšská republika odložení liberalizace trhu, rozložení nárůstu ceny za teplo a plyn do následujících pěti let; podpora zranitelných domácností, důchodců a nízkopříjmových; podpora průmyslu – kompenzace; investice do energetické nezávislosti, renovací a úspor
Lucemburské velkovévodství zvýšení příspěvku na bydlení a podpora zranitelných zákazníků; podpora průmyslu a firem – záruky, půjčky firmám; sleva na palivu a topném oleji
Maďarsko regulované ceny pro domácnosti; cenový strop 1,3 € na palivo do července; zdanění mimořádných příjmů; snaha zvýšit domácí produkci zemního plynu; zákaz vývozu energetických surovin, včetně dřeva; od srpna 2022 cenové stropy na plyn a elektřinu pro domácnosti, které spotřebovávají víc, než je národní průměr
Maltská republika zmrazení cen na úrovni roku 2014 a kompenzace ener. firmám
Spolková republika Německo podpora zranitelných domácností; jednorázový příspěvek nízkopříjmovým domácnostem; snížení daní, snížení ceny paliv a daň; podpora průmyslu, podpora Uniper
Nizozemské království snížení daně pro domácnosti a firmy na 2022 z 21 % na 9 %, snížení ceny paliv; podpora zranitelným domácnostem, včetně např. zvyšování energetické účinnosti, jako je zateplování; zvýšení podpory na energie z 200 na 800 €;
Polská republika podpora zranitelným domácnostem; daňové úlevy pro zranitelné spotřebitele; půlroční snížení daně na jídlo, plyn a hnojivo (0 %), na palivo (8 %); podpora těm, kteří nezvládají hradit vysoké účty za energie; podpora tepelných čerpadel pro domácnosti; rozšíření speciálního tarifu pro zranitelné zákazníky i na zranitelné instituce – nemocnice apod., podpora uhlí
Portugalská republika podpora průmyslu; úprava tarifů pro 2022 a jejich snížení pro domácnosti i firmy; příspěvek na paliva; společně se Španělskem – energetický ostrov, kdy země zavedly cenový strop na zemní plyn – 50 €/MWh, který bude lineárně růst každý měsíc o 5 € na 70 €/MWh do dubna 2023; sleva pro energeticky zranitelné zákazníky a výjimka z některých poplatků; jednorázový příspěvek na palivo
Rakouská republika kompenzace cen energií 150 € téměř pro všechny domácnosti, 300 € pro sociálně slabé domácnosti; odpuštění poplatku na podporu OZE (cca 60–100 € na domácnost); podpora průmyslu – daňové úlevy a investiční podpora na snížení závislosti na Ruské federaci; balíček opatření na boj s vysokou inflací – cílená podpora potřebným domácnostem a energeticky náročnému průmyslu; cenový strop na elektřinu pro domácnosti v období 9/2022–9/2023 na cenu 0,11 €/kWh, celkové náklady cca 250 mil. €
Rumunsko ochrana zranitelných zákazníků – příspěvky na vytápění, spotřebu, energetickou účinnost domu a produktů; kompenzace za účty za elektřinu a plyn domácnostem, nemocnicím, školám, školkám, nevládním organizacím a sociálním službám; ochrana domácností se spotřebou nad 300 kWh, včetně snížení daně na 5 %; kompenzace zelených certifikátů a kogeneračních bonusů pro spotřebu; roční zastropování cen na elektřinu a plyn v závislosti na spotřebě pro domácnosti i firmy; granty a vouchery pro zranitelné zákazníky a klíčový průmysl
Řecká republika podpora většiny domácností a malých firem, nejprve elektřina, od ledna 2022 i plyn; podpora fotovoltaiky pro zranitelné zákazníky – RRF; podpora zranitelných zákazníků; zastropování ceny elektřiny na velkoobchodu a refundování až do 60 %.
Slovenská republika zastropovaná cena elektřiny pro zákazníky na 2023 a 2024 na ceně 61,2 €/MWh
Slovinská republika jednorázový příspěvek domácnostem 150 €, velkým rodinám 200 €; od února do dubna byly domácnosti osvobozeny od placení účtu za elektřinu; pokryto to bude z mimořádných profitů energetických firem; podpora výroby z energeticky efektivních zdrojů a z OZE; finanční podpora pro průmysl
Španělské království daňová a tržní opatření; zvýšení sociálního bonusu pro zranitelné zákazníky; společně s Portugalskem tzv. energetický ostrov – cenový strop na zemní plyn – 50 €/MWh, které budou lineárně růst každý měsíc o 5 € na 70 €/MWh do dubna 2023; přímá podpora průmyslu skrze sektory; podpora sektoru dopravy – bonus na l a přímá pomoc veřejné a přepravní dopravě; energeticky úsporné nařízení nutící provozovatele obchodů, kin, hotelů apod. limitovat vytápění a chlazení a další opatření; podpora elektrifikace a OZE
Švédské království pomoc domácnostem nejvíce zasaženým vysokými cenami skrze jednorázový příspěvek v prosinci, lednu a únoru 195 €; navýšení příspěvku na bydlení; od roku 2023 plánují více dlouhodobá řízení, obojí cílená i plošná, upravující mimo jiné i poplatky a daně za dopravu a paliva

Zdroj: Bruegel

Vybraná ustanovení zákona s komentářem z aplikace ODok

§ 11c

Do § 11c se vložil nový odstavec 2 upravující právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu se způsobem určení ceny přímo závislým nebo odvozeným od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem (tj. s tzv. dynamickou cenou elektřiny nebo plynu nebo obdobným způsobem určení ceny), a to ve velmi krátké měsíční výpovědní době. Toto právo se dává pouze takovému zákazníkovi, který je v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník"). Cílem navržené úpravy je zajistit efektivní ochranu těchto zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům z důvodu nestability trhů. Vzhledem k tomu, že se cena elektřiny nebo plynu odvíjí od trhových cen, není opodstatněné v případě výpovědi nutit zákazníka setrvat ve smluvním vztahu po delší dobu. Uzákoněním tohoto pravidla se současně předchází případným nekalým praktikám ve smyslu čl. 11 odst. 2 druhé věty směrnice 2019/944. Právo vypovědět smlouvu s výpovědní dobou v délce jednoho měsíce se týká jak smlouvy sjednané na dobu určitou, tak smlouvy sjednané na dobu neurčitou. Navržená právní úprava bude dopadat i na smlouvy sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nový § 11c odst. 3 potom stanoví sankci zdánlivosti smluvního ujednání, které by dodavatele elektřiny nebo plynu opravňovalo jednostranně změnit sjednanou cenu na jakoukoliv formu dynamické ceny. Cílem je opět ochrana spotřebitele a předcházení nekalým obchodním praktikám.

§ 11ea

Stanoví se povinnost dodavatelů energií o alternativních způsobech řešení k předejití přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie. Spolu s těmito informacemi má dodavatel povinnost informovat spotřebitele i o možnosti jeho situaci řešit prostřednictvím dávek sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi. Ustanovení tak odpovídá čl. 10 odst. 11 směrnice 2019/944, a nad jeho rámec se zakládá povinnost informování o možnostech přiznání nároku na dávky v hmotné nouzi a dávky sociální podpory související s úhradou nákladů na bydlení. Záměrem je preventivně předcházet odpojení od elektrizační či plynárenské soustavy z důvodu neplacení v případech, kdy by zákazník mohl svoji finanční situaci řešit využíváním nástrojů sociálního zabezpečení.

Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn

§ 11r

Ustanovení § 11r obsahuje definici příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn a obsah nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro jeho uplatnění.

Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn je definován v odstavci 1 jako peněžní částka určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodaný obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti. Jak je výslovně upraveno, je příspěvek určen pro zemní plyn, nikoliv například pro propan-butan, neboť je sice pravdou, že se cena ostatních plynů v rámci energetické krize také zvedla, nicméně nikoliv ve stejném rozsahu jako u zemního plynu, který pochází zejména z Ruska.

Příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu jako dotace obchodníkům s elektřinou nebo plynem. Konečným příjemcem příspěvku je zákazník. Příspěvek má tedy nekomerční charakter.

Odstavec 2 má vyjasnit vztah k jiným formám podpory. Proto stanoví, že pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem.

Účelem zákona není nahradit nebo omezit jiné druhy podpory, naopak má podporu rozšířit. Z daňových hledisek nemá být ani zdanitelným příjmem, což by popíralo veškerou jeho logiku.

Podle odstavce 3 stanoví vláda svým nařízením zejména kategorie odběrných míst zákazníků, u kterých se příspěvek uplatňuje, a výši prostředků na úhradu příspěvku pro jednotlivé kategorie odběrných míst zákazníků. Příspěvek je sice určen zákazníkovi, v technickém a právním smyslu je však fixován na odběrná místa, neboť ta jsou základní jednotkou pro evidenci elektroenergetických a plynárenských soustav u operátora trhu. Je stanovena maximální výše příspěvku na jednotlivá odběrná místa (zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro zemní plyn).

Pro technickou realizaci operace pak nařízení stanoví další technické podmínky. Jde o určení dne, ke kterému odběrné místo musí splnit podmínky pro uplatnění příspěvku, a den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem uplatňuje příspěvek ve vyúčtování nebo v zálohových platbách za dodávku elektřiny nebo plynu na dané odběrné místo. Nařízení pak stanoví rovněž termíny pro předávání údajů a hrazení plateb mezi státem a účastníky trhu (distributorem, operátorem trhu a obchodníkem).

Odstavec 4 upravuje vztah k právu EU. Podobně jako v jiných zákonech, které upravují formu státní podpory, je v zákoně zakotveno, že příspěvek a jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

§ 11s

Ustanovení § 11s vymezuje informační povinnost provozovatele distribuční soustavy, práva a povinnosti operátora trhu.

Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen poskytnout operátorovi trhu údaje nezbytné pro úhradu příspěvku. Jde zejména o informace ohledně jednotlivých sazeb v elektroenergetice, kterými operátor trhu nedisponuje.

Operátor trhu údaje, které získá od distributora, předává obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, a to spolu s dalšími údaji, které zpracovává (syntetizuje) z různých zdrojů. Má se za to, že údaje poskytnuté obchodníkům od operátora trhu jsou pravdivé. Z hlediska financování příspěvku pak operátor trhu přeposílá peníze získané ze státního rozpočtu jednotlivým obchodníkům. Otázka vzájemného vypořádání s obchodníky je řešena v následujícím paragrafu.

Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na příspěvek před zahájením úhrady nákladů obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem zejména z důvodu "cash flow", aby mu nevznikaly zbytečné náklady. Ministerstvo poskytne finanční prostředky na úhradu příspěvku operátorovi trhu na základě jeho žádosti, kterou operátor trhu žádá o dotaci ve prospěch obchodníků, resp. za obchodníky. Tato konstrukce je zvolena proto, aby žádost nemusel zasílat každý obchodník zvlášť, jak by jinak bylo u dotací logické.

Operátor trhu je povinen vypořádat ve spolupráci s ministerstvem rozdíl mezi přijatými prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutými finančními prostředky na příspěvek obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu. Jde o analogické operace, které probíhají u dotací v oblasti podporovaných zdrojů.

§ 11t

Ustanovení § 11t obsahuje práva a povinnosti obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem.

Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližší zálohové platbě zákazníka. Výraz "zohlednit" vyjadřuje pro daný účel patrně nejlépe souhrn operací, které má obchodník s finančními prostředky provést ve vztahu k zákazníkům. Dané finanční prostředky poskytnuté státem se mají "zohlednit" (promítnout, uplatnit zákazníkům) buď do záloh, nebo vyúčtování.

Do záloh se příspěvek promítne tehdy, pokud mají zákazníci sjednánu platbu přes SIPO nebo inkasem. V tomto případě je pro obchodníky realizovatelné příspěvek do záloh poměrně jednoduše promítnout. Naopak v případě zákazníků, kteří hradí zálohy přímo prostřednictvím banky (trvalým příkazem), nemá obchodník možnost výši platby zálohy sám nějak upravit. Zde se uplatní příspěvek v nejbližším vyúčtování, pokud si zákazník sám o výši poskytnuté slevy neupraví trvalý příkaz a nesníží si tak zálohu. Obchodníkovi je uložena povinnost zveřejnit informaci o výši příspěvku. Pro zohlednění příspěvku v zálohách se v tomto případě předpokládá aktivita zákazníka.

Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem mají právo na úhradu nákladů na příspěvek před rozhodným dnem pro uplatnění příspěvku. Jestliže na základě předaných údajů dojde k úhradě nákladů na příspěvek v nesprávné výši, jsou operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl v úhradě příspěvku bez zbytečného odkladu. Obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni neprodleně vrátit případný přeplatek. Důraz je kladen na to, aby finanční operace probíhaly v co nejkratší době a aby nedošlo ke zneužití finančních prostředků pro jiné účely. Z tohoto důvodu jsou všechny povinnosti pod sankcí.

V rozsahu příspěvku uhrazeného operátorem trhu obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn, a to i v případě, že dojde k zápočtu příspěvku vůči existujícímu dluhu zákazníka. Ustanovení řeší explicitně základní soukromoprávní dopad příspěvku do vztahu mezi obchodníkem (věřitelem) a zákazníkem (dlužníkem).

Je rovněž explicitně vyjádřeno, že příspěvkem není dotčeno právo obchodníka na přerušení distribuce elektřiny v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo § 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. Dané ustanovení řeší explicitně vztah k paragrafům upravujícím v energetickém zákoně neoprávněný odběr.

§ 11u

Ustanovení § 11u se týkají práv a povinností zákazníků v domě s byty.

Příspěvek na úhradu nákladů za

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...