Havarijní plánování vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií

11.2.2.3 Havarijní plánování vyplývající ze zákona o prevenci závažných havárií

MUDr. Marie Adámková, CSc.

Pro objekty zařazené jak do skupiny A, tak B je provozovatel povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu. Plán fyzické ochrany objektu je dokument, kde je provozovatel povinen stanovit bezpečnostní opatření přijímaná za účelem zabránění provedení útoku namířeného proti objektu nebo jiných neoprávněných činností, které by mohly způsobit riziko vzniku závažné havárie.

Základním bezpečnostním opatřením, které je provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo B povinen přijmout, je provedení analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku namířeného proti objektu.

V rámci této analýzy je provozovatel povinen posoudit zejména:

• činnosti prováděné v objektu v souvislosti s jeho užíváním a technologie v objektu používané,

• přijaté vnitřní předpisy,

• stavební řešení,

• technické vybavení objektu,

• organizační strukturu,

• odběratelsko-dodavatelské vztahy.

Na základě výsledků analýzy pak provozovatel přijímá adekvátní režimová opatření, která mají zajistit bezpečné užívání objektu. Jde zejména o následující opatření:

• stanovení podmínek vstupu do objektu a jeho jednotlivých částí,

• prokazování totožnosti osob vstupujících do objektu a vedení záznamů o vstupech.

Dále musí provozovatel v potřebném rozsahu zajistit fyzickou ostrahu objektu. K zajištění fyzické ochrany je nutné opatřit potřebné technické prostředky, které dostatečným způsobem zabrání neoprávněnému vstupu do objektu, včetně poplachových systémů. Rozsah všech přijímaných bezpečnostních opatření musí vždy korespondovat s výsledky provedené analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku na objekt.

Plán fyzické ochrany provozovatel zasílá na vědomí krajskému úřadu a rovněž Policii ČR, stejně tak jeho pravidelné aktualizace.

Zákon ukládá provozovateli objektu zařazeného do skupiny B povinnost zpracovat vnitřní havarijní plán, který stanoví postup pro případ, že v objektu i přes všechna přijatá preventivní opatření dojde k závažné havárii.

Vnitřní havarijní plán musí obsahovat:

• jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,

• scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,

• popis možných dopadů závažné havárie,

• popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,

• přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje,

• způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob,

• opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,

• opatření ke zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

Pokud je vnitřní havarijní plán zpracováván pro objekt, u něhož bylo rozhodnutím krajského úřadu identifikováno riziko domino efektu, provozovatel je povinen do vnitřního havarijního plánu promítnout bezpečnostní opatření, která mají riziko domino efektu či jeho následky eliminovat.

Součástí vnitřního havarijního plánu je také přehled dalších plánů zpracovávaných pro účely řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů, zejména v oblasti ochrany vod, ovzduší, bezpečnosti práce či požární ochrany.

Provozovatel zváží ve vnitřním havarijním plánu také opatření ke zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím soustavy NATURA 2000.

Provozovatel je povinen zajistit účast zaměstnanců při zpracování vnitřního havarijního plánu. Zaměstnanci musejí být s vnitřním havarijním plánem v dostatečném rozsahu seznámeni.

Vnitřní havarijní plán provozovatel předloží krajskému úřadu…