dnes je 28.3.2024

Input:

Hodnocení rizik u jednotlivých provozních činností

20.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.6 Hodnocení rizik u jednotlivých provozních činností

Mgr. Veronika Vytejčková, Mgr. Nela Vinklerová

1. provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu

Pakliže se bude hodnocení rizik zpracovávat pro provozní činnost uvedenou pod bodem 1 v příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb. (tj. pro provozování zařízení podléhajícímu vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci), budou se všechny provozní činnosti zahrnuté pod integrované povolení hodnotit v rámci jednoho hodnocení rizik. To znamená, že se bude zpracovávat pouze jedno hodnocení rizik (základní, popř. podrobné) pro všechna zařízení a objekty podléhající jednomu integrovanému povolení. Pokud bude provozovatel vedle toho provádět další provozní činnosti (uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb.) v integrovaném povolení nezahrnuté, budou se tyto provozní činnost hodnotit zvlášť. Body vyhodnocené jedním provozovatelem v rámci několika základních hodnocení rizik u více provozních činností se dohromady nesčítají.

2. provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle zvláštního právního předpisu

Provozní činnost č. 2 je vztažena k rozhodnutí (souhlasu) vydanému podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o odpadech").

V rámci aktualizace metodického pokynu k základnímu hodnocení rizik, která proběhla v listopadu 2012, bylo doplněno zpřesnění týkající se nakládání s nebezpečnými odpady, těžebními odpady a vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními, a to ve vztahu k vyplňování části B bodu 7. přílohy č. 1 nařízení vlády č. 295/2011 Sb.

V důsledku této úpravy provozovatel, který v rámci provozní činnosti č. 2 nakládá s nebezpečnými odpady podle § 6 ZOO, nebo s těžebními odpady klasifikovanými jako nebezpečný odpad započte v mezisoučtu části B v bodě 7. 5 bodů, a to za podmínky, že jsou tyto nebezpečné odpady zahrnuty ve zpracovaném a schváleném havarijním plánu podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Obdobně nakládá-li provozovatel v rámci provozní činnosti č. 2 s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními podle § 25 ZOO a má-li nakládání s nimi zahrnuto ve zpracovaném havarijním plánu, započte do mezisoučtu části B bodu 7. 5 bodů.

Vazba na schválený havarijní plán (a tím také na limity uvedené pro jeho zpracování ve vyhlášce č. 450/2005 Sb.) směřuje k zúžení okruhu provozovatelů, kteří mají povinnost vyplňovat (a přičítat body) v části B bodě 7. Z vyplňování mají být vyňati provozovatelé, kteří sice disponují souhlasem k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 ZOO, nebezpečný odpad však při jejich činnosti vzniká pouze jako "vedlejší" produkt v malých (podlimitních) množstvích, nemají tudíž povinnost zpracovat pro tyto "závadné látky" havarijní plán podle vodního zákona19.

Příklad

Modelový příklad

provádění hodnocení rizik ve společnosti, která má tři povolení k nakládání s odpadem, když v jednom oploceném areálu provozuje následující činnosti:

  1. separační dvůr
  2. recyklace suti a dřeva
  3. kompostárnu

Jedná se o činnosti uvedené pod bodem 2 v zákoně č. 167/2008 Sb. Areál se nachází v lokalitě, kde rozdíl cca 500 m (tj. vzdálenost jednotlivých míst, kde je činnost prováděna) nebude mít žádný vliv na hodnocení v bodu C1. Tzn., že hodnocení by bylo pro tuto firmu sice provedeno 3 x, ale pokaždé se stejným výsledkem. Jak postupovat?

Jedná se o zařízení, která jsou povolena třemi jednotlivými (samostatnými) rozhodnutími, nespadají tedy pod režim zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, nejedná se tedy o provozní činnost č. 1, a základní hodnocení rizik je třeba vypracovat 3 krát.

  • Část C.1 sice bude pravděpodobně totožná pro všechny 3 zařízení (v závislosti na velikosti areálu, poloze jednotlivých zařízení a blízkosti předmětů ochrany),

  • údaje (resp. body, mezisoučty a celkový součet bodů) v částech B, D, E a F se však mohou lišit,

  • v části A se budou lišit údaje v řádku 4.

3. vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu

Nevypouští-li provozovatel odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné závadné látky (příloha č. 1 vodního zákona), nejen, že neprovádí hodnocení rizik, ale není ani povinen finančně se zajistit (srov. § 14 odst. 4 zákona č. 167/2008 Sb.). Povinnosti hodnocení a zajištění jsou komplementární (srov. část I. materiálu).

Obsahuje-li povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. několik výroků, zpracovává oprávněný (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.) hodnocení rizik pouze pro ta provozní místa (recipienty), ve kterých dochází k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných závadných látek.

4. čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

Provozní činnost je spojena s povolením k nakládání s vodami vydaným podle § 8 odst. 1 písm. e) vodního zákona. Prakticky se zpravidla bude jednat o sanační čerpání znečištěných podzemních vod.

Pro úplnost je třeba uvést, že zřizování nových vrtů a sond (vč. jejich podzemních oprav, likvidace či relikvidace), stejně tak jako provozování stávajících vrtů a sond, nepatří mezi provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb. Pokud by však účelem těchto vrtů či sond bylo čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení podle vodního zákona, popř. odběr podzemních vod podléhajících povolení podle vodního zákona, jednalo by se o provozní činnost č. 4, popř. 6 dle přílohy č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb., a před zahájením těchto činností by provozovatel byl povinen provést hodnocení rizik.

Při zřizování nových vrtů či sond nebo při jejich provozování může souběžně docházet též k zacházení se závadnými látkami podle vodního zákona, k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi podle chemického zákona (zákona č. 350/2011 Sb.), provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle zákona o ochraně ovzduší (zákona č. 201/2012 Sb.) nebo k nakládání s těžebními odpady dle zákona o nakládání s těžebním odpadem (zákona č. 157/2009 Sb.). Při určení, zda se v těchto případech jedná o provozní činnost podle přílohy č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb. je poté rozhodující, zda pro ni bylo vydáno povolení či souhlas podle složkových zákonů.

5. odběr povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

Povolením se v tomto případě rozumí rozhodnutí vydané podle § 8 odst. 1 písm. a) VODZ. Uvedenou provozní činností lze pravděpodobně způsobit jak ekologickou újmu na vodách (závažnou negativní změnu množství/kvantity povrchových vod), tak ekologickou újmu na biodiverzitě či druzích. Z hlediska případné otázky střetu postupu podle vodního zákona (§ 42) a zákona o předcházení ekologické újmě je však na tomto místě třeba upozornit, že vodní zákon směřuje toliko k ochraně vod před ohrožením či závažným zhoršením "jakosti" vod (srov. definici havárie v § 40 odst. 1 a § 42 odst. 1 vodního zákona), nikoliv však, oproti zákonu č. 167/2008 Sb. [srov. definici ekologické újmy na vodách v § 2 písm. a) bod 2. zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě], před negativní změnou množstevního stavu vod. V případě provozní činnosti č. 5 proto při vzniku závadného stavu spočívajícího v závažném zásahu do kvantitativního stavu povrchové vody (například vysušení vodního toku nepovoleným, ale i povoleným odběrem), je třeba postupovat bez dalšího podle zákona č. 167/2008 Sb., vodní zákon v tomto ohledu totiž nedisponuje účinnými "nápravnými" nástroji.

6. odběr podzemních vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

Povolení je v tomto případě vydáváno podle § 8 odst. 1 písm. b) VODZ. Ohledně případného střetu zákona o vodách a zákona o předcházení ekologické újmě je třeba upozornit na ustanovení § 29 odst. 2 vodního zákona, který směřuje jak k ochraně kvantity, tak jakosti podzemní vody založené na soukromoprávním pojetí povinnosti náhrady škody2 způsobené tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vody z "poškozeného" vodního zdroje, a dále na povinnosti provozovatele [vodní zákon pracuje se širším pojetím provozovatele ve smyslu§ 2924 NOZ, nejedná se tedy o provozovatele podle § 2 písm. h) zákona č. 167/2008 Sb., (a přílohy č. 1)] provést i potřebná opatření k obnovení původního stavu. V uvedeném případě zřejmě nelze vyloučit souběh soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnosti.

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb. je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Příloha č. 1 odkazuje u jednotlivých provozních činností na správní akty tuto činnost regulující. Podle § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 295/2011 Sb. se hodnocení rizik provádí zvlášť pro každé místo provozní činnosti. V případě odběru podzemní vody podléhajícímu povolení podle zvláštního právního předpisu se hodnocení rizik bude odvíjet od příslušného povolení k nakládání s podzemními vodami. Pakliže se tedy bude dané povolení týkat více odběrných míst, bude se hodnocení rizik (základní i podrobné) provádět pro všechna tato místa dohromady.

Dotaz: Jaký možný scénář vzniku ekologické újmy a jeho následky mohou nastat v případě provozní činnosti č. 6 "odběr podzemní vody"?

V případě provozní činnosti č. 6 může dojít zejména k ekologické újmě na stanovištích a chráněných druzích, případně ekologické újmě, která bude spočívat v ohrožení či zásahu do kvantitativního stavu podzemní vody. V bodě 19. části D základního hodnocení rizik bude uvedeno na jaké části životního prostředí se identifikovaný scénář vzniku ekologické újmy (bod 18.) nejvíce projeví. Uvádí se vždy pouze jeden následek, v případě existence více možných následků se uvede scénář s nejvyšším bodovým hodnocením.

Konkrétní vyplnění části D bodu 18. a 19. Základního hodnocení rizik by tedy v nastíněném případě mohlo vypadat takto:

18. Identifikace možných scénářů... fyzikálně mechanické.... 2

19. Možné následky na... chráněných druzích a/nebo přírodních stanovištích... 5

Závažnost možných následků ekologické újmy identifikované v bodě č. 19 (bod 20.) se hodnotí kvalitativně ve třech možných úrovních a vyplývá z charakteru zdroje rizika (část B) a blízkosti předmětu ochrany a jeho charakteru (část C) /velké množství nebezpečných chemických látek v bezprostřední blízkosti zdroje minerálních vod/ nebo charakteru činnosti a předmětu ochrany /vzdutí hladiny jezem může zcela zatopit a zničit pobřežní vegetaci, která je součástí evropsky významné lokality/. Jako velmi významné se hodnotí, pokud součet bodů části B a C je 30 nebo vyšší, jako významné se hodnotí, pokud součet bodů části B a C je v intervalu 20 až 29 a jako málo významné se hodnotí, pokud součet pokud součet bodů části B a C je 19 nebo méně bodů.

Dotaz: Jak hodnotit bod 24 v části E pro provozní činnost č. 5. a 6.?

V případě provozní činnosti č. 5 a 6 lze dovodit, že nakládá-li oprávněný s vodami v souladu s příslušným povolením k nakládání s vodami, dodržuje právní předpisy tyto činnosti regulující (zejména vodní zákon a zákon č. 114/1992 Sb.), naplňuje požadavek na provedení preventivních opatření a v bodě 24. uvede "0".

7. čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

Provozní činnost č. 7 je spojena s vydáním povolení podle § 8 odst. 1 písm. d) VODZ.

8. vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

Provozní činnost č. 8 je spojena s vydáním povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 vodního zákona.

V souvislosti s touto provozní činností je třeba upozornit, že vznik případné ekologické újmy se v tomto případě neváže k výstavbě vodního díla (například jezu), ale k činnosti samotné, tedy k povolené akumulaci či vzdouvání vody. Otázka tedy nezní, jakou ekologickou újmu mohu způsobit výstavbou vodního díla, ale jakou ekologickou újmu mohu způsobit vzdouváním nebo akumulací vody? Do úvahy zřejmě následně přichází ekologická újma na stanovištích nebo zvláště chráněných druzích.

9. zacházení se závadnými látkami podle zvláštního právního předpisu

Provozní činnost č. 9 je spjata s rozhodnutím podle § 39 odst. 2 vodního zákona, tzv. havarijním plánem. Náležitosti havarijního plánu stanoví § 5 vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků (dále jen "havarijní vyhláška"). Klíčovým pojmem z hlediska hodnocení rizik (a specifikace "provozního místa") je pojem "ucelené provozní území" definovaný § 2 písm. f) havarijní vyhlášky.

Také počet zpracovávaných základních hodnocení rizik bude záviset na obsahu havarijního plánu zpracovaného a schváleného podle § 39 odst. 2 VODZ. Pokud bude havarijní plán zpracován (a odsouhlasen) pro jedno ucelené provozní území, v rámci kterého bude například několik hnojišť, vypracuje se jedno základní hodnocení rizik. Bude-li

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...