Informování o nebezpečnosti prostřednictvím označení

18.5.4 Informování o nebezpečnosti prostřednictvím označení

Ing. Oldřich Petira, CSc.

V textu této kapitoly jsou uváděny informace platné jak pro látku, tak pro směs.

Látka nebo směs klasifikovaná jako nebezpečná, zabalená v obalu, musí být podle čl. 17 nařízení CLP označena štítkem obsahujícím tyto prvky:

1. jméno/název, adresu a telefonní číslo dodavatele nebo dodavatelů;
2. jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení;
3. identifikátory výrobku, jak jsou uvedeny v článku 18;
4. popřípadě výstražné symboly nebezpečnosti v souladu s článkem 19;
5. popřípadě signální slova v souladu s článkem 20;
6. popřípadě standardní věty o nebezpečnosti v souladu s článkem 21;
7. popřípadě náležité pokyny pro bezpečné zacházení v souladu s článkem 22;
8. popřípadě část pro doplňující informace v souladu s článkem 25.

Štítek se nepožaduje, pokud jsou prvky označení zřetelně uvedeny přímo na obalu. Informace na obalu musejí v takovém případě splňovat požadavky stanovené pro štítek.

Nestanoví-li členský stát jinak, musejí být informace na štítku uvedeny v úředním jazyce nebo v jazycích členského státu či členských států, v nichž je směs uváděna na trh.

Dodavatelé mohou na označení používat i více jazyků, než požaduje daný členský stát, a to za předpokladu, že jsou ve všech použitých jazycích uvedeny stejné údaje.

1. Výraz použitý k identifikaci látky nebo směsi (identifikátor látky nebo směsi) musí být stejný jako výraz uvedený v bezpečnostním listu pro látku nebo směs. Název látky musí být uveden v úředním jazyku státu, kde je látka uváděna na trh (např. v České republice kyselina mravenčí, nikoliv formic acid nebo Ameisensäure)
2. Identifikátor látky musí obsahovat alespoň tyto údaje:
   1. pokud je látka zařazena do seznamu harmonizovaných klasifikací podle přílohy VI k CLP, uvede se název a identifikační číslo podle přílohy VI;
   2. pokud látka není zařazena do přílohy VI k CLP, ale je uvedena v seznamu klasifikací a označení ECHA, uvede se název a identifikační číslo podle seznamu klasifikací a označení (číslo CAS nebo číslo ES);
   3. pokud není látka zařazena do přílohy VI k nařízení CLP ani není uvedena v seznamu klasifikací a označení ECHA, uvede se název podle názvosloví IUPAC a číslo CAS nebo číslo CAS s jiným mezinárodním chemickým názvem nebo názvy;
   4. pokud číslo CAS neexistuje, uvede se název podle názvosloví IUPAC nebo jiný mezinárodní chemický název či názvy.
      Pokud název podle názvosloví IUPAC obsahuje více než 100 znaků, může být použitý jiný název (triviální název/common name, obchodní název, zkratka), pokud je uveden v seznamu klasifikací a označení látek ECHA.
3. Identifikátor směsi obsahuje:
   1. obchodní název nebo označení směsi a
   2. identifikaci všech látek obsažených ve směsi, které přispívají ke klasifikaci směsi, pokud jde o:

      • akutní toxicitu (Acute tox.);

      • žíravost pro kůži nebo vážné poškození očí (Skin. Corr, Eye dam.);

      • karcinogenitu, mutagenitu, toxicitu pro reprodukci (Carc., Muta., Repr.);

      • senzibilizaci dýchacích orgánů nebo kůže (Resp. sens., Skin sens.);

      • toxicitu pro specifické cílové orgány (STOT SE, STOT RE);

      • nebezpečnost při dechnutí (Asp. tox.).

Pokud by bylo potřebné uvést na označení směsi více chemických látek, postačuje uvést nejvýše čtyři, pokud není nutné pro vyjádření povahy a závažnosti nebezpečnosti uvést více látek. Uvedené chemické názvy by měly identifikovat látky primárně způsobující hlavní druhy zdravotní nebezpečnosti směsi, které jsou důvodem klasifikace a výběru příslušných standardních vět o nebezpečnosti (H-vět).

Uvádění složek směsi pod alternativními názvy

Z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo duševního vlastnictví lze podle čl. 24 nařízení CLP požádat ECHA o povolení použití alternativního názvu složky směsi.

O alternativní název lze žádat, pokud:

• není pro složku stanovený expoziční limit Společenství (směrnice 2000/39/ES v platném znění);

• použití alternativního názvu neomezuje informace potřebné k přijetí opatření na bezpečné zacházení;

• je látka nebezpečná jen následujícími vlastnostmi nebo jejich kombinací:

  • fyzikálně-chemická nebezpečnost;

  • Acute tox. 4;

  • Skin corr./irrit. 2;

  • Eye dam./irrit. 2;

  • STOT SE 2 a 3, STOT RE 2;

  • Aquatic chronic 3 a 4.

Žádosti se předkládají agentuře ECHA pomocí REACH IT ve formátu IUCLID . Za žádost se platí poplatek 4000 €. Povolený alternativní název je platný po celé Evropské unii.

Na štítku nebezpečné látky nebo směsi musejí být, pokud je to požadováno, uvedeny příslušné výstražné symboly nebezpečnosti.

Výstražné symboly nebezpečnosti mají tvar červeného čtverce postaveného na vrchol. Uvnitř čtverce je bílé pole a na něm je umístěný obrázkový piktogram černé barvy. Tloušťka ani odstín červeného rámečku nejsou přesně stanoveny, pouze se požaduje, aby byl rámeček zřetelně viditelný.

Každý výstražný symbol nebezpečnosti pokrývá nejméně jednu patnáctinu minimální plochy štítku, která je určena k uvedení informací požadovaných na označení nebezpečných látek a směsí. Z důvodů nedostatku místa na štítku může být použit symbol menší. Za žádných okolností nesmí být ale použit symbol menší než 1 cm². Plochou štítku se rozumí plocha ohraničená rámečkem symbolu, nikoliv plocha čtverce opsaného kolem symbolu.

Minimální plocha štítku a odpovídající délka hrany výstražného symbolu jsou stanoveny v závislosti na objemu obalu v oddílu 1.2.1.4 přílohy I k nařízení CLP:

Kontrolní orgány vyžadují, aby byl rozměr symbolu menší než 16 x 16 mm používán jen na malých obalech, na kterých je možné uplatnit redukci informací podle čl. 17 nařízení CLP.

Vzhled, kódy výstražných symbolů nebezpečnosti a pravidla pro přiřazování příslušných výstražných symbolů jsou stanoveny v příloze V k nařízení CLP. Jednotlivě jsou také pravidla pro přiřazování výstražných symbolů uváděna na závěr každé podkapitoly v částech 2, 3, 4 a 5 přílohy I k nařízení CLP, ve kterých jsou detailně popsána pravidla pro klasifikaci látek a směsí podle tříd nebezpečnosti.

Všechny GHS symboly používané k označování nebezpečného zboží při přepravě a podle jiných právních předpisů je možné v elektronických obrázkových formátech stáhnout z webových stránek https://www.unece.org/trans/danger/publi/ghs/pictograms.html.

Zásady priority pro výstražné symboly nebezpečnosti

Pokud by mělo být podle výsledků klasifikace uvedeno na štítku více výstražných symbolů nebezpečnosti, použijí se následující pravidla pro snížení počtu výstražných symbolů nebezpečnosti:

Pokud by podle výsledku klasifikace látky nebo směsi mělo být použito více výstražných symbolů pro jednu třídu nebezpečnosti, použije se symbol nebezpečnosti odpovídající nejzávažnější kategorii nebezpečnosti pro každou dotyčnou třídu nebezpečnosti.

Pokud má dotyčná látka stanovenou harmonizovanou klasifikaci v příloze VI k nařízení CLP a zároveň podléhá ještě povinnosti doplnit klasifikaci ve třídách nebezpečnosti neklasifikovaných harmonizovaně, uvádí se symbol nebezpečnosti odpovídající nejzávažnější kategorii nebezpečnosti pro každou třídu nebezpečnosti.

Na štítku musí být uvedeno příslušné signální slovo "nebezpečí" nebo "varování" v souladu s klasifikací dané látky nebo směsi podle přiřazovacích tabulek, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I k nařízení CLP.

Signální slovo "nebezpečí" se uvádí na označení látek a směsí klasifikovaných ve třídách a kategoriích nebezpečnosti, které lze považovat za významně nebezpečné, přímo ohrožující život nebo závažně poškozující životní prostředí.

Signální slovo "varování" se uvádí na označení látek a směsí klasifikovaných v méně rizikových třídách a kategoriích nebezpečnosti.

Pokud by na základě výsledku klasifikace měla být na označení uvedena obě signální slova, uvede se pouze slovo "nebezpečí".

Na štítku musejí být uvedeny příslušné standardní věty o nebezpečnosti v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi.

Přiřazování standardních vět o nebezpečnosti se řídí tabulkami, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I k nařízení CLP.

Pokud je látka nebo směs klasifikována ve více třídách nebo v členění nebezpečnosti, použijí se na označení všechny příslušné standardní věty o nebezpečnosti s výjimkou zjevně zdvojených nebo nadbytečných údajů.

Např. pokud je na označení uvedena věta H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky, nemusí být uvedena věta H400 Vysoce toxický pro vodní organismy. Obdobně, pokud je na označení uvedena věta H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, nemusí být uvedena věta H318 Způsobuje vážné poškození očí.

Při zápisu klasifikace musejí být uvedeny např. v oddílu 2.1 bezpečnostního listu všechny H-věty.

Znění standardních vět o nebezpečnosti musí být v souladu s přílohou III k nařízení CLP.

Poznámka:

Nařízení CLP a jeho přílohy se pravidelně nejméně dvakrát ročně mění a doplňují. Je proto nutné sledovat, zda nedochází i ke změnám v požadavcích na klasifikaci a označování látek a směsí a podle potřeby na změny reagovat. Pro přechod na změněný systém klasifikace nebo změny ve znění H-vět jsou obvykle stanoveny dostatečné časové lhůty, které bývají kratší pro označování látek a delší pro označování směsí.

Na štítku musejí být uvedeny příslušné pokyny pro bezpečné zacházení, vybrané z pokynů uvedených v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I, které uvádějí prvky označení pro každou třídu nebezpečnosti.

Znění pokynů pro bezpečné zacházení musejí být v souladu se zněním uvedeným v části 2 přílohy IV k nařízení CLP. Nařízení (EU) 2019/521, které bude vymahatelné od listopadu 2020 povoluje drobné textové úpravy standardního znění P-pokynů, kterými by mělo být dosaženo lepší srozumitelnosti pokynů. Tyto změny mohou zahrnovat použití pravopisných variant, synonym nebo jiných rovnocenných výrazů s ohledem na region, v němž se daný produkt dodává a používá. Povoleno bude rovněž vytváření vlastních kombinací P-pokynů s cílem snižování počtu P-pokynů uváděných na označení obalů.

Výběr pokynů pro bezpečné zacházení

Pokyny se vybírají podle kritérií uvedených v části 1 přílohy IV k nařízení CLP, s přihlédnutím ke standardním větám o nebezpečnosti a k zamýšlenému nebo určenému použití dané látky nebo směsi.

Pokud jsou některé pokyny pro bezpečné zacházení s ohledem na určitou látku nebo směs nebo obal zjevně nadbytečné nebo nepotřebné, pak se takové pokyny na štítku neuvádějí.

Pokud je látka nebo směs dodávána široké veřejnosti, uvádí se na štítku jeden pokyn pro bezpečné zacházení týkající se odstraňování dané látky nebo směsi, jakož i odstraňování obalu. Tento pokyn se nemusí uvádět, pokud není vyžadován pro některé nebezpečné vlastnosti v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I k nařízení CLP, a je zřejmé, že odstraňování látky nebo směsi nebo obalu nepředstavuje nebezpečí pro lidské zdraví ani životní prostředí.

Na štítku se neuvádí více než šest pokynů pro bezpečné zacházení, není-li to nutné pro vyjádření povahy a závažnosti nebezpečí.

Jak vybrat správnou kombinaci P-pokynů je popsáno v Pokynech pro označování a balení v souladu s nařízením CLP.

Zvláštní ustanovení týkající se označování se vztahují:

a) na lahve na přepravu plynů s vodním objemem rovným nebo menším než 150 litrů

Tyto obaly mohou být označeny buď:

1. štítkem ve formátu a s rozměry podle aktuálního vydání normy ISO 7225 "Lahve na přepravu plynu – Bezpečnostní štítky"; na štítku musí být uveden generický název nebo průmyslový nebo obchodní název látky nebo směsi za předpokladu, že jsou nebezpečné látky ve směsi uvedeny zřetelně a nesmazatelně na lahvi, nebo
2. terčem nebo štítkem pevně přichyceným k lahvi, na kterém musí být uvedeny informace požadované na standardním štítku pro nebezpečné látky nebo směsi podle čl. 17 nařízení CLP.

b) na nádoby na plyny určené pro propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn nebo jejich směsi

Jsou-li tyto látky nebo jejich směsi uváděny na trh v uzavřených, opakovaně plnitelných nádobách nebo v patronách, které nelze opakovaně plnit a které odpovídají normě EN 417, jako topné plyny pro spalování, označí se tyto nádoby nebo patrony pouze odpovídajícím výstražným symbolem, standardní větou o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení týkající se hořlavosti.

Na štítku nemusí být uvedena žádná informace o případné zdravotní nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro životní prostředí. Postačuje, když se tyto informace uvedou pro potřeby následných uživatelů a distributorů v bezpečnostním listu.

Spotřebitelům se sdělí dostatečné informace, aby mohli učinit všechna nezbytná opatření k ochraně zdraví a životního prostředí, např. v návodu na použití těchto nádob nebo patron. Obvykle postačuje upozornění, aby byla výměna nádob a zásobníků prováděna ve větraných prostorách a aby byly prostory, kde jsou plyny spalovány, větrány.

c) na látky a směsi nebezpečné zdraví při vdechnutí (Asp. tox.) uváděné na trh v aerosolových obalech nebo v obalech opatřených uzavřeným rozprašovačem

Látky a směsi klasifikované jako nebezpečné při vdechnutí (Asp. tox.), uváděné na trh v aerosolových obalech nebo v obalech opatřených uzavřeným rozprašovačem, nemusejí být označeny na obalu s ohledem na toto nebezpečí.

d) na kovy v kompaktní formě, slitiny, směsi obsahující polymery, směsi obsahující elastomery

Uvedené látky a směsi dodávané na trh v kompaktní formě nemusejí být označeny štítkem podle nařízení CLP, pokud nepředstavují v této formě nebezpečí pro lidské zdraví v důsledku vdechnutí, požití nebo styku s kůží ani nebezpečí pro vodní prostředí, ačkoliv jsou klasifikovány jako nebezpečné v souladu s kritérii uvedenými v příloze I k nařízení CLP.
Dodavatel poskytne informace o nebezpečnosti následným uživatelům nebo distributorům v bezpečnostním listu, ve kterém uvede v oddílu 2.1 úplnou klasifikaci kovu nebo směsi

e) na výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku

Výbušniny podle oddílu 2.1 přílohy I k nařízení CLP uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku se označují a balí v souladu s požadavky pouze pro výbušniny.

f) na látky nebo směsi…