Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Integrovaná prevence znečištění (IPPC)

14.6.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.7 Integrovaná prevence znečištění (IPPC)

MUDr. Marie Adámková, CSc.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

Hlavním důvodem pro zpracování zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), byla snaha zavést takový způsob regulace negativních vlivů průmyslových činností, který by na jedné straně respektoval princip přiměřenosti a na druhé straně byl dostatečně transparentní a vynutitelný.

Dalším výchozím aspektem je povaha znečišťování z průmyslových zařízení, kdy většina činností emituje znečištění do složek životního prostředí, produkuje nebezpečné odpady a jejich provoz přináší rizika, související s mimořádnými situacemi v podobně provozních nehod až závažných havárií (krizové situace).

V současné době byly vymezeny dva základní principy, které posunuly environmentální legislativu od složkového přístupu a zásady účelnosti (tj. dosažení cílů bez komplexního zohlednění nákladů) k integrované prevenci a omezování znečištění, jako je:

  • dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku (tj. zabránění přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí),

  • princip přiměřenosti v podobě aplikace nejlepších dostupných technik, jako environmentálně vyspělých, ale z ekonomického hlediska akceptovatelných technologií (včetně způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti).

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), byl v posledních letech opakovaně novelizován. Vzhledem k větší přehlednosti jsme celý text přepracovali se zahrnutím změn, které přináší poslední novela zákona č. 39/2015 Sb. v roce 2015.

Obsah zákona č. 76/2002 Sb.

Cílem zákona je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího stanovenými činnostmi.

Zákon stanoví následující oblasti:

  • povinnosti provozovatelů zařízení;

  • upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení;

  • stanoví působnosti orgánů veřejné správy;

  • upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách;

  • stanoví sankce za porušení povinností;

  • upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.

Zákon se neuplatňuje na:

  • znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek do životního prostředí v rozsahu stanoveném zákonem č. 18/1997 Sb., atomový zákon;

  • vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené podle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon;

  • nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

Pro plynulé uplatňování zákona v praxi je nezbytné stanovit základní pojmy, se kterými pracuje. Pojmy byly aktualizovány a v platném znění jsou definovány následující pojmy:

  • Zařízení je stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených a další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 zákona probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, pokud nejde o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů. Za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka, ve které neprobíhá žádná ze stanovených činností, jestliže pro ni bylo požádáno o vydání integrovaného povolení.

Zákon vyjmenovává kategorie činností, na něž se aplikují stanovená opatření.

Kategorie činností

1. Energetika

  • spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více,

  • rafinace minerálních olejů a plynů,

  • výroba koksu,

  • zplyňování nebo zkapalňování:

    • - černého uhlí,
    • - jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

2. Výroba a zpracování kovů

  • pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy;

  • výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu;

  • zpracování železných kovů:

    • - provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu;
    • - provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW;
    • - nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu;

  • provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně;

  • zpracování neželezných kovů:

    • - výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy;
    • - tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů;

  • povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, jestliže je obsah lázně větší než 30 m3.

3. Zpracování nerostů

  • výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého:

    • - výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;
    • - výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;
    • - výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;
  • výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu;

  • výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den;

  • tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den;

  • výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec.

4. Chemický průmysl

U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupina stanovených látek na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku. Jde o následující výroby:

  • výroba organických chemických látek, jako jsou:

    • - jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické;
    • - kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice;
    • - organické sloučeniny síry;
    • - organické sloučeniny dusíku jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany;
    • - organické sloučeniny fosforu;
    • - halogenderiváty uhlovodíků;
    • - organokovové sloučeniny;
    • - polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy;
    • - syntetické kaučuky;
    • - barviva a pigmenty;
    • - povrchově aktivní látky;

  • výroba anorganických látek, jako jsou:

    • - plyny jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid;
    • - kyseliny jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá;
    • - zásady jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný;
    • - soli jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný;
    • - nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku;
    • - výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných;
    • - výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů;
    • - výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů;
    • - výroba výbušnin.

5. Nakládání s odpady

  • odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností:

  • - biologická úprava,
  • - fyzikálně-chemická úprava,
  • - míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností,
  • - opětovné balení před zahájením některé z dalších činností,
  • - zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,
  • - recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů,
  • - regenerace kyselin nebo zásad,
  • - zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,
  • - zpětné získávání složek katalyzátorů,
  • - rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,
  • - ukládání do povrchových nádrží;
    • odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu:

  • - při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,
  • - při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu;
    • odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod:

  • - biologická úprava,
  • - fyzikálně-chemická úprava,
  • - předúprava odpadu pro tepelné zpracování,
  • - úprava strusky a popela,
  • - úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí;
    • využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod

  • - biologická úprava,
  • - předúprava odpadu pro tepelné zpracování,
  • - úprava strusky a popela,
  • - úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí;

v případě, že jedinou z použitých činností úpravy odpadu je anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den;

  • skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu s výjimkou skládek inertního odpadu;

  • skladování nebezpečného odpadu, o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká;

  • podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 t.

6. Ostatní průmyslové činnosti

  • průmyslová výroba:

  • - buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;
  • - papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně;
  • - jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den;
    • povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok;

    • výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací;

    • zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur;

    • konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli;

    • samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na něž se vztahuje tento zákon.

Pozor!
  • Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti,

  • jestliže je ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají.

 

Zákon dále uvádí následující pojmy:

  • znečištění je lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat či může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy;

  • emise je přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí;

  • emisní limit je nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, jež nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona;

  • nejlepší dostupné techniky jsou nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik jako základu pro stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek, přitom:

  • techniky jsou jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu;

  • dostupné techniky jsou techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v ČR;

  • nejlepší jsou nejúčinnější techniky z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 2 zákona:

Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů

Ovzduší

  • oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry,

  • oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku,

  • oxid uhelnatý,

  • těkavé organické sloučeniny,

  • kovy a jejich sloučeniny,

  • tuhé znečišťující látky včetně jemných částic,

  • azbest (suspendované částice, vlákna),

  • chlor a jeho sloučeniny,

  • fluor a jeho sloučeniny,

  • arzen a jeho sloučeniny,

  • kyanidy,

  • látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci,

  • polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

Voda

  • organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí vytvářet;

  • organické sloučeniny fosforu;

  • organické sloučeniny cínu;

  • látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci;

  • persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky;

  • kyanidy;

  • kovy a jejich sloučeniny;

  • arzen a jeho sloučeniny;

  • biocidy a prostředky na ochranu rostlin;

  • materiály v suspenzi;

  • látky, jež přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany);

  • látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí biologické spotřeby kyslíku a chemické spotřeby kyslíku atd.);

  • látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

  • standard kvality životního prostředí je souhrn stanovených požadavků, které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě;

  • integrovaným povolením je rozhodnutí, jímž se stanoví podmínky k provozu zařízení a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to umožňují, jde zejména o zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon, o odpadech, o ochraně veřejného zdraví, lázeňský a veterinární zákon;

  • fyzická osoba, která skutečně provozuje nebo bude provozovat zařízení; jestliže není taková osoba známa nebo neexistuje, za provozovatele zařízení se považuje vlastník zařízení;

  • podstatnou změnou je změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, jež může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, za podstatnou změnu se vždy považuje:

  • změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona;

  • změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 zákona pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu;

  • změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb.) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení;

  • referenční dokument o nejlepších dostupných technikách je dokument, který je výsledkem výměny informací uspořádané na úrovni EU podle čl. 13 směrnice 2010/75/EU, je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik, závěry o nejlepších dostupných technikách a nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 zákona; jde o následující hlediska:

  • použití nízkoodpadové technologie;

  • použití látek méně nebezpečných;

  • podpora využívání a recyklace látek, jež vznikají nebo se používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklace odpadu;

  • srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku;

  • technický pokrok;

  • charakter, účinky a množství příslušných emisí;

  • datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu;

  • doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky;

  • spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a energetická účinnost;

  • požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum;

  • požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí;

  • informace zveřejňované mezinárodními organizacemi;

  • závěry o nejlepších dostupných technikách jsou dokument obsahující části referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření;

  • úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami je rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek;

  • nově vznikající technika je nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky;

  • půda je svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů;

  • nebezpečnými látkami jsou látky nebo směsi vymezené v nařízení (ES) č. 1272/2008 CLP;

  • základní zpráva zahrnuje informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.

Řízení o vydání integrovaného povolení

Žádost o vydání integrovaného povolení podává provozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, tj. krajský úřad. Žádost může být podána v:

  • elektronické podobě,

  • listinné a elektronické podobě.

Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena krajskému úřadu, který do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (podle § 4 zákona) a zda je zařízení v žádosti vymezeno v souladu se zákonem.

Jestliže krajský úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou. Může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.

Žádost musí obsahovat:

  • firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby;

  • jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, adresu místa trvalého pobytu;

  • popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obec, katastrální území, parcelní číslo, případně označení stavby), kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 zákona, a určení hlavní činnosti;

  • stručné shrnutí údajů požadovaných zákonem všeobecně srozumitelným způsobem;

  • popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány;

  • seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí;

  • charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu znečištění půdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území;

  • popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí;

  • popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají;

  • popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí;

  • porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami;

  • popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře;

  • návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (podle§ 13 zákona), včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (podle § 14 odst. 5 zákona);

  • rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů, a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat požadované údaje, podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů (např. zákon o vodách, o odpadech, o veřejném zdraví) a integrované povolení je má nahradit;

  • přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení;

  • základní zprávu (podle § 4a zákona), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování.

Krajský úřad a další příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

Základní zpráva

Provozovatel zařízení je povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit ji krajskému úřadu ke schválení jako součást žádosti, pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení.

Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou nezbytné k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení (podle § 15a zákona).

Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích. Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle příslušných právních předpisů.

Odborná podpora výkonu státní správy

Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace.

Informační systém integrované prevence

Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy, který spravuje Ministerstvo životního prostředí ČR, je součástí jednotného informačního systému životního prostředí a slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle zákona o integrované prevenci.

V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje:

  • stručné shrnutí údajů ze žádosti;

  • Seznam odborně způsobilých osob včetně vydaných osvědčení o zápisu;

  • jednotný zkušební řád a požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob;

  • vyjádření odborně způsobilé osoby;

  • rozhodnutí o žádosti, o změně integrovaného povolení, o sloučení integrovaných povolení, o zrušení integrovaného povolení a o vynětí zařízení z režimu zákona;

  • rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti;

  • informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami;

  • ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povolení;

  • změny provozovatelů zařízení;

  • úplná znění integrovaných povolení;

  • zprávy o kontrolách;

  • seznam zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona, a jejich provozovatelů;

  • informace o závěrech o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách;

  • informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních předpisů EU v oblasti integrované prevence a omezování znečištění;

  • další informace z oblasti integrované prevence v rámci ČR a EU.

Údaje z informačního systému integrované prevence jsou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR (www.mzp.cz).

Odborně způsobilá osoba

Odborná způsobilost pro účely zákona o integrované prevenci je pověření právnické osoby nebo fyzické osoby Ministerstvem životního ČR prostředí k poskytování odborných vyjádření zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob.

Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR nebo Ministerstvem zemědělství ČR podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost.

Seznam odborně způsobilých osob ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku ministerstva a prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

K žádosti fyzické nebo právnické osoby o zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob musí být doloženy podklady, ze kterých vyplývá:

  • dostatečná odborná úroveň pro danou kategorii činnosti, zejména v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a nejlepších dostupných technik;

  • dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí;

  • nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odborná praxe v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jestliže jde o fyzickou osobu;

  • kategorie činností podle přílohy č. 1 zákona, pro něž je žádáno o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob;

  • bezúhonnost fyzické osoby nebo zaměstnanců právnické osoby.

Fyzickou nebo právnickou osobu lze zapsat do Seznamu odborně způsobilých osob pouze za předpokladu, že fyzická osoba nebo zaměstnanci právnické osoby prokázali odborné znalosti z oblastí v působnosti zákona. Jde zejména o znalost:

  • použití nejlepších dostupných technik,

  • použití emisních limitů,

  • používaných technik a jejich dopadů na životní prostředí,

  • znalostí právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí v rozsahu příslušných kategorií činností a souvisejících aspektů technické ochrany životního prostředí.

Odborné znalosti jsou prokazovány zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva zemědělství ČR.

Příslušná ministerstva podle oblasti jejich působnosti vypracují podrobnější požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob. Požadavky a jednotný zkušební řád jsou zveřejněny prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností odborně způsobilé osoby podle zákona. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro něž se podílela na vypracování žádosti.

  • Zápis do Seznamu odborně způsobilých osob je platný na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let.

  • žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob lze podat opakovaně.

 

Platnost zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob se prodlužuje nejdéle o dalších 5 let, pokud odborně způsobilá osoba nadále splňuje podmínky pro výkon činnosti odborně způsobilé osoby a požádá o prodloužení platnosti zápisu alespoň 6 měsíců před uplynutím stanovené doby jeho platnosti.

Odborná způsobilost je ověřována zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Odborně způsobilé osoby jsou povinny prokázat odborné znalosti z oblastí v působnosti zákona ve vazbě na zveřejněné dokumenty.

Z dalších povinností je významná povinnost podrobit se kontrole výkonu činnosti. Kontrolu odborně způsobilých osob provádí Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR nebo Ministerstvem zemědělství ČR.

Ministerstvo vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba:

  • zanikne (právnická osoba) nebo zemře (fyzická osoba),

  • pozbude odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3 zákona,

  • poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v § 6 odst. 7 zákona,

  • při ověření odborné způsobilosti neprokáže požadované odborné znalosti,

  • při kontrole výkonu činnosti jsou zjištěny závažné nedostatky.

Odborná vyjádření může na území ČR dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že:

  • byla založena podle práva jiného členského státu EU a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu EU,

  • je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu EU.

Odborná vyjádření může na území ČR dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě EU, pokud prokáže, že je:

  • státním příslušníkem členského státu EU,

  • držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu EU.

Účastníci řízení

Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy:

  • provozovatel zařízení;

  • vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení;

  • obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno;

  • kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno;

  • občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů, dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti.

Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo je jím podle zákona:
  • o ochraně přírody a krajiny,

  • o vodách,

  • o ochraně veřejného zdraví,

  • lázeňského zákona.

 

Krajský úřad zašle žádost vyjádření:

  • účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal;

  • příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení;

  • státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení.

Dále je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů, pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny.

Jako chráněné údaje nelze označit:

  • firmu jméno a příjmení, sídlo;

  • jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, adresu místa trvalého pobytu, jestliže je provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem;

  • popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), případně kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 zákona, a určení hlavní činnosti;

  • stručné shrnutí uvedených údajů všeobecně srozumitelným způsobem;

  • seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí;

  • návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění, včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení.

Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení

Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména:

  • zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení,

  • návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.

Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve stanovené lhůtě. K vyjádřením zaslaným po uvedené lhůtě úřad nepřihlíží.

Vyjádření odborně způsobilé osoby

Krajský úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

Vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných technik musí obsahovat zejména:

  • porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

  • posouzení návrhu závazných podmínek provozu zařízení včetně vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a jejich technické splnitelnosti,

  • vyhodnocení odborného posouzení, případně stanovisko k určení nejlepších dostupných technik.

Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů, který jej zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.

Ústní jednání o žádosti

Krajský úřad může po uplynutí lhůty nařídit k projednání žádosti ústní jednání, ke kterému může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, když o to požádá účastník řízení.

Rozhodnutí o žádosti

Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů. V případě, že krajský úřad požádá o odborné vyjádření, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne jeho obdržení.

Pokud úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky zákona nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

Pokud nejsou zjištěny důvody pro zamítnutí žádosti, úřad na podkladě výsledků projednání vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

  • firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání;

  • jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, trvalý pobyt, jestliže je provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem;

  • popis zařízení a popis umístění zařízení;

  • podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek;

  • výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením.

závazných podmínkách provozu krajský úřad stanoví:

  • emisní limity;

  • opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky;

  • podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají;

  • podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod;

  • další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení;

  • opatření pro hospodárné využívání surovin a energie;

  • opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků;

  • postupy nebo opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu (např. uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz), poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení);

  • způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování, požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami;

  • opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění nebo znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku;

  • postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu

 


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: