K zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

3.7.4

K zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Podle § 2 písm. d) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, se uvedením obalu na trh rozumí okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedená vlastnická práva; za uvedení obalu na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz obalu nebo baleného výrobku, s výjimkou propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo do režimu dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo balené výrobky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí.

Při přeshraniční přepravě nebo dovozu obalu nebo baleného výrobku do České republiky zákon nerozlišuje, zda tento dovoz (přeshraniční přepravu) podnikající fyzická či právnická osoba (§ 1 odst. 1 zákona o obalech) uskutečňuje pouze pro vlastní podnikatelskou činnost či zda tyto dovezené obaly či balené výrobky bude dále uvádět do oběhu. Z výše uvedené definice vyplývá, že i v případě dovozu balených výrobků pouze pro potřebu podniku se jedná o uvedení obalů na trh ve smyslu § 2 písm. d) zákona o obalech.

Podle § 2 písm. a) zákona o obalech, je obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň

1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen "prodejní obal“),

2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen "skupinový obal“), nebo

3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen "přepravní obal“).

Z výše uvedené definice vyplývá, že obalem ve smyslu zákona o obalech nejsou výrobky sloužící k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku, který není určen spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli. Obalem je tedy pouze to, do čeho se balí zboží (výrobek určený spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli).

Vzhledem k tomu, že odpady nelze považovat za výrobky určené spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, nepovažují se textilní bigbagy používané pro odesílání odpadu k odstranění za obaly ve smyslu výše uvedené definice.

Ano, je to možné. Zákon tuto možnost nevylučuje.

Pokud podnikající fyzická nebo právnická osoba nakupuje balené výrobky a tyto balené výrobky dále prodává, resp. předává jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, uvádí obaly do oběhu ve smyslu § 2 písm. e) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších právních předpisů. Podle § 2 písm. j) zákona o obalech, jiným konečným uživatelem je podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu. Aby podnikající fyzická nebo právnická osoba byla považována za jiného konečného uživatele, musí splňovat současně dvě podmínky

1. nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a

2. neuvádí je dále do oběhu.

Z výše uvedeného vyplývá, že podnikající osoba provozující velkoobchod formou samoobslužného prodeje balených výrobků dalším podnikatelům není ve vztahu k těmto baleným výrobkům jiným konečným uživatelem ve smyslu § 2 písm. j) zákona o obalech.

Podle § 2 písm. e) zákona o obalech uvedením obalu do oběhu se rozumí úplatné nebo bezúplatné předání obalu bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh. Z uvedené definice vyplývá, že uvedením obalu do oběhu se rozumí předání obalu jak právnické osobě, tak i fyzické osobě, a to bez ohledu na to, zda se jedná o podnikatele či nikoliv.

Tím, že společnost I. prodává balené výrobky (nábytek a bytové doplňky), uvádí obaly na trh či do oběhu ve smyslu zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) a vztahují se na ní povinnosti podle tohoto zákona.

Podle § 10 a 12 zákona o obalech má osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal nebo balený výrobek, povinnost zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadu z těchto obalů (vztahuje se pouze na obaly, které se dostanou ke spotřebiteli) a využití odpadů z obalů v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu.

Vzhledem k tomu, že se dotaz vztahuje na balené výrobky, které společnost prodává spotřebiteli, tedy nikoliv osobě, která obaly (balené výrobky) uvádí dále do oběhu, může společnost I. povinnost zpětného odběru a využití splnit dvojím způsobem:

1. samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady nebo

2. uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona s autorizovanou obalovou společností (dále jen "smlouva o sdruženém plnění“).

Pokud má společnost I. uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění (smlouva s EKO-KOM), pak odkládání obalů ze zakoupeného nábytku fyzickými osobami do kontejnerů na tříděný komunální odpad je v pořádku, neboť odpad z obalu je vlastnictvím občana, který si zakoupil výrobek v tomto obalu a tento občan může tento odpad z obalu bezplatně odložit do kontejnerů obce k tomu určených (společnost I. má tento způsob zpětného odběru a následného využití zajištěn prostřednictvím smlouvy s EKO-KOM). Přičemž není rozhodující, kdo tento odpad do kontejnerů fyzicky za občana odloží. Pokud však společnost I. nemá uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění, potom povinnosti zpětného odběru a využití musí zajistit samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, tj. musí zpětný odběr od spotřebitele zajistit jiným způsobem než prostřednictvím kontejnerů obce na tříděný sběr odpadu.

1. Platná legislativa ČR

   • Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění zákona č. 274/2003, zákona č. 94/2004, zákona č. 237/2004 a zákona č. 257/2004 a zákona č. 66/2006 Sb.

   • Vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

   • Vyhláška č. 116/2002 Sb., o způsobu označování vratných zálohovaných obalů

   • Nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů

2. Platná legislativa EU

   • Směrnice evropského Parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech,ve znění směrnice 2004/12/ES a směrnice 2005/20/ES.

   • Rozhodnutí Komise 97/129/ES, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

   • Rozhodnutí Komise 1999/177/ES, kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů

   • Rozhodnutí Komise 2001/171/ES, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

   • Rozhodnutí Komise 2005/270/ES, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázového systému podle směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

Zákon o obalech se vztahuje na podnikající fyzické a právnické osoby (dále jen "osoba“), které uvádějí obaly/balené výrobky na trh:

• výrobci obalů (tj. osoby, které výrobek zabalí - plniči, baliči),

• dovozci obalů/balených výrobků ze zemí mimo území EU, a to jak za účelem distribuce nebo pro vlastní potřebu,

• přepravci obalů/balených výrobků ze zemí EU (jak za účelem distribuce, tak pro vlastní potřebu), nebo

uvádí obaly/balené výrobky do oběhu:

• distributoři (tj. osoby, které nakoupí balené výrobky v České republice a předají je dále, ať již úplatně nebo bezúplatně).

Zákon o obalech se nevztahuje na nepodnikající fyzické nebo právnické osoby (např. Akademii věd ČR a jiná vědecká pracoviště, humanitární organizace, obecně prospěšné společnosti, nadace a další). Zákon o obalech se rovněž nevztahuje na vývoz obalů.

Z působnosti zákona je dále vyjmuto nakládání s kontejnery používanými v silniční, železniční, letecké a/nebo lodní dopravě. S účinností od 15. 3. 2006 se na základě vloženého § 15a zákona o obalech povinnosti § 10 až 15 nevztahují na osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalů za kalendářní rok a zároveň jejich roční obrat nepřekročí 4,5 mil. Kč/rok.

Obalem je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy, který je určen k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli.

Obaly se dle zákona o obalech dělí na prodejní, skupinové a přepravní. Obecně platí, že obalem se stane výrobek, který je určen k pojmutí, manipulaci, ochraně, dodávce resp. prezentaci výrobku, v okamžiku svého naplnění, uzavření resp. v okamžiku, kdy se stane součástí prodejní jednotky, skupiny prodejních jednotek nebo usnadní manipulaci s nimi.

Skutečnost, zda určitý typ výrobku je či není obalem ve smyslu zákona o obalech, posuzuje, dle § 32 písm. m) tohoto zákona, Ministerstvo životního prostředí ("MŽP“), které po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu ("MPO“) a Ministerstvem zemědělství ("MZe“) vydává stanoviska v této věci. Pokud osobě vznikne pochybnost, zda typ výrobku, který uvádí na trh nebo od oběhu, je či není obalem ve smyslu zákona o obalech, může podat na MŽP žádost o stanovisko v tomto smyslu, nebo nahlédnout na webovou adresu, kde jsou zveřejněna všechna doposud vydaná obecná stanoviska.

Nejsou. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu, vydávaná ve věci pochybností, zda určité typy výrobků jsou nebo nejsou obalem, pozbyla nabytím účinnosti novely zákona o obalech č. 94/2004 Sb. platnosti.

Mezi základní povinnosti zákona o obalech patří povinnost zajistit zpětný odběr a využití odpadu z obalů (§ 10 a 12) a na to navazující povinnosti § 13, § 14, § 15, § 30 a povinnost zajistit kvalitativní požadavky na obaly, resp. obalové prostředky stanovené v § 3 a 4 zákona o obalech.

Ustanovení § 3 a 4 stanoví osobám, které uvádějí obaly, resp. obalové prostředky na trh, povinnost, aby tyto obaly, resp. obalové prostředky splňovaly základní kvalitativní požadavky stanovené zákonem o obalech. Požadavky § 3 a 4 se považují se splněné, pokud je obal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami. Dle ustanovení § 5 zákona o obalech musí být osoba, která uvádí na trh obal resp. obalový prostředek, rovněž schopna prokázat splnění povinností stanovených v § 3 a 4 resp. v § 4 zákona o obalech a průkazně o tom informovat své odběratele.

Návod na způsob prokazování splnění těchto povinností a způsob informování odběratele je uveden v "Metodickém pokynu odboru odpadů MŽP k provedení § 5 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ ve Věstníku MŽP, částce 3, z března 2005.

Není. Materiálové značení obalů je dle novely zákona č. 66/2006 Sb. ze dne 15. 3. 2006 dobrovolné. Pokud se ovšem osoba, která uvádí na trh nebo od oběhu obal rozhodne, že na obalu vyznačí materiál, ze kterého je obal vyroben, pak je povinna dodržet značení stanovené v přílohách č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, musí zajistit zpětný odběr (§ 10) těchto obalů nebo odpadu z nich spolu s informováním spotřebitele o způsobu zajištění tohoto zpětného odběru a musí zajistit využití (§ 12) odpadu z těchto obalů, a to minimálně v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 zákona o obalech.

Povinnost osoby zajistit zpětný odběr a informovat spotřebitele o způsobu zajištění tohoto zpětného odběru (§ 10) se váže pouze k obalům určeným k prodeji spotřebiteli. V případě, že osoba uvádí na trh nebo do oběhu tzv. průmyslové obaly, tj. obaly určené jinému konečnému uživateli, povinnosti § 10 se na ni nevztahují, avšak zůstává jí povinnost zajistit využití odpadu z těchto obalů ve smyslu § 12 zákona o obalech.

Povinnost § 10 znamená, že osoba, která uvádí na trh nebo od oběhu obaly, je povinna zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadů z těchto obalů, včetně vytvoření dostatečného počtu sběrných míst a jejich dostupnosti. Dále je osoba povinna informovat spotřebitele o vytvořených sběrných místech a možnosti jejich bezplatného využití.

Povinnost § 12 znamená, že osoba, která uvádí na trh nebo od oběhu obaly, je povinna zajistit, aby obaly jí uvedené v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu, byly recyklovány, resp. celkově využity nejméně v rozsahu, který stanovuje příloha č. 3 zákona o obalech, tedy v rozsahu následujícím:

POŽADOVANÝ ROZSAH RECYKLACE
A VYUŽITÍ OBALOVÉHO ODPADU

A: recyklace B: celkové využití

Za obaly z jednoho materiálu se považují takové obaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 70 % hmotnosti obalu. Recyklace se zahrnuje do procent celkového využití jako jedna z jeho forem.

Způsob plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů si osoba volí samostatně, a to dle možností, které jsou stanoveny v ustanovení § 13 zákona o obalech. Má možnost volby mezi:

1. plněním těchto povinností samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady. V tomto případě je osoba povinna:

   1. podat návrh na zápis do Seznamu osob (§ 14)

   2. vést…