dnes je 29.3.2024

Input:

Klíčové změny vyplývající z novely zákona o vodovodech a kanalizacích č. 275/2013 Sb., první část

28.3.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.1
Klíčové změny vyplývající z novely zákona o vodovodech a kanalizacích č. 275/2013 Sb., první část

Mgr. Veronika Vytejčková

Úvod

Dne 1. ledna 2014 nabyla pod číslem 275/2013 Sb. účinnosti novela zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Novela směřovala podle důvodové zprávy k odstranění nedostatků v zákoně o vodovodech a kanalizacích zjištěných při jeho aplikaci. "Červenou linkou", která novelou prochází, je také elektronizace celého systému komunikace a předávání údajů a informací. Hlavními změnami se budeme zabývat v tomto a příštím článku.

Předmět úpravy

Novela zákona formálně upravila předmět zákonné úpravy (působnost). Působnost zákona již není vymezena negativně, ale řekněme "pozitivně/negativně", když v § 1 odst. 3 zákon vymezuje vodovody a kanalizace, na které se vztahuje (§ 1 odst. 3 "Tento zákon se vztahuje na a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více, b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi podle písmene a") a v odstavci 4 poté ty, na které se nevztahuje (§ 1 odst. 4 "Tento zákon se nevztahuje na a) vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody1), b) oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod, c) vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel."). Obsahově nedošlo v předmětu zákona k žádným změnám. Zavedení některých definic vedlo pouze k jeho zpřesnění (§ 2 odst. 4 zákona: "Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt 30)."; § 2 odst. 10 zákona: "Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.").

Vedle explicitního vymezení působnosti byla v zákoně ponechána, avšak zúžena, kompetence (možnost!) vodoprávního úřadu rozhodnout o tom, že se zákon v konkrétním případě vztahuje také na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod, na vodovody, které trvale využívá méně než 50 fyzických osob, nebo jehož průměrná denní produkce z ročního průměru pitné za den nedosahuje 10 m3 a více, a na vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody (§ 1 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.). Uvedená kompetence vodoprávního úřadu je však spojena s podmínkou, že rozhodnutí je v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a na vodovod nebo kanalizaci jsou připojeni alespoň 2 odběratelé.

V souvislosti s touto kompetencí je třeba upozornit na jistý legislativní nedostatek zákona. Před novelou č. 275/2013 Sb. byla příslušnost vodoprávního úřadu k rozhodování o zařazení "dalších" vodovodů či kanalizací pod účinnost zákona spojena s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, a to prostřednictvím tzv. zbytkové kompetence uvedené v § 27 odst. 1 zákona, ve znění před novelou č. 275/2013 Sb. (§ 27 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 186/2006 Sb.: "(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako vodoprávní úřady."). Novelou však bylo toto ustanovení rozšířeno o další úřady (§ 27 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 275/2013 Sb.: "(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady."), což zapříčinilo, že v tuto chvíli není zřejmé, který vodoprávní úřad může podle § 1 odst. 5 zákona rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o kompetenci se značným dopadem, neboť povinnosti vlastníků a kanalizací, které zákon upravuje, jsou poměrně široké a s jejich neplněním jsou spojeny nemalé sankce, lze považovat toto legislativní pochybení minimálně za nešťastné. Samozřejmě se lze i nadále domnívat, že rozhodovat bude v daných případech obecní úřad obce s rozšířenou působností, tento závěr však nelze ze samotného zákona vyčíst. Pro úplnost je třeba dále upozornit, že obdobná "příslušnostní" nejasnost se v zákoně objevuje i na jiných místech, například u kompetence k vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 nebo rozhodnutí podle § 3a odst. 2 zákona.

Vymezení pojmů

Novela přinesla zpřesnění některých pojmů a zavedení pojmů nových. Upravena byla definice jednotné kanalizace (§ 2 odst. 2 zákona), a to ve vztahu ke srážkovým vodám. Srážkové vody se vtokem do kanalizace stávají bez dalšího odpadními vodami, což je bezpochyby důvodem k uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona (smlouvy na odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací nejsou nadále zákonem řešeny). Úpravou definice bylo zabráněno diskusím o charakteru srážkových vod odváděných jednotnou kanalizací, které se v minulosti objevovaly.

Doplněna byla dále definice odběratele a vnitřní kanalizace. Za odběratele jsou nově považovány také příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Pojem vnitřní kanalizace byl poté upraven tak, aby bylo zřejmé, že vnitřní kanalizace zahrnuje i potrubí mimo budovu, tedy v pozemku.

(Voda pro vás, zákaznický časopis společnosti VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., 2014/01/13, s. 4)

V případě, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

Nově zavedený pojem "obnova" (§ 2 odst. 9 zákona) lze vyjádřit jako výměnu stávající, zpravidla staré stavby či technologie, za novou se stejnými parametry. Za typický příklad "obnovy" lze zřejmě (v důvodové zprávě k novele zákona nebyl konkrétní případ uveden) považovat stavební úpravy vodovodů a kanalizací ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa. Nejčastěji se bude jednat o výměnu dosavadního vodovodního řadu/kanalizační stoky za nové. Zejména s ohledem na ochranná pásma (řady) liniových staveb, včetně vodních děl (srov. § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích), nebude možné toto ustanovení využít v případě, kdy dojde (ať ve vertikálním či horizontálním směru) ke změně trasy, jež by měla (resp. mohla mít) na rozsah ochranných pásem vliv [k tomu srov. § 79 odst. 2 písm. s) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů:“... výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma." (Horáček Z., Král M., Strnad Z., Vytejčková V. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1.1.2013. II. vydání, Praha. Sondy, s.r.o. 2013. s. 55).

Ve vazbě na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, lze pojem "obnova" ztotožnit s "opravou".

Zavedení pojmu "obnova" do zákona o vodovodech a kanalizacích souvisí také s nově zakotvenou povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (§ 8 odst. 1 zákona). Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem "kontroly, údržby nebo stavební úpravy" vodovodu nebo kanalizace, tedy také za účelem "obnovy", vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...