dnes je 22.5.2024

Input:

KOM (2011) 21

31.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.1.2
KOM (2011) 21

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

V Bruselu dne 26. 1. 2011

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020
1. Úvod: proč je důležité účinně využívat zdroje?

Přírodní zdroje jsou základem fungování evropského a světového hospodářství a zárukou kvality našeho života. Mezi tyto zdroje patří suroviny, jako jsou paliva, nerosty a kovy, ale také potraviny, půda, voda, vzduch, biomasa a ekosystémy. Poptávka po zdrojích se zvyšuje. Pokud se bude vývoj dále ubírat stejným směrem, očekává se, že do roku 2050 naroste světová populace o 30 % na přibližně devět miliard obyvatel a lidé v rozvojových a rozvíjejících se zemích budou právem usilovat o dosažení prosperity a úrovně spotřeby obyvatel vyspělých zemí. V posledních desetiletích jsme svědky toho, že intenzivní využívání světových zdrojů vytváří tlak na naši planetu a ohrožuje bezpečnost dodávek. Využívat zdrojů stejným způsobem jako v současnosti není nadále možné.

V reakci na tyto změny bude mít zvýšení účinnosti využívání zdrojů klíčový význam pro zabezpečení růstu a pracovních míst pro Evropu. Toto zvýšení povede k vytvoření významných ekonomických příležitostí, zvýší produktivitu, sníží náklady a zlepší konkurenceschopnost. Je nezbytné vyvíjet nové výrobky a služby a hledat nové způsoby, jak snížit vstupy, minimalizovat množství odpadu, zlepšit řízení zásob zdrojů, změnit spotřební návyky, co nejvíce zdokonalit výrobní postupy, metody řízení a obchodu a zlepšit logistiku. To vše pomůže povzbudit technologické inovace, přispěje ke zvýšení zaměstnanosti v rychle se rozvíjejícím odvětví "zelené technologie“, posílí obchody EU – mj. otevřením nových vývozních trhů – a pro spotřebitele bude přínosem v podobě udržitelnějších výrobků.

Účinnější využívání zdrojů nám pomůže dosáhnout mnoha cílů EU. Bude klíčové, pokud jde o pokrok v boji proti změně klimatu a o naplnění cíle snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v EU o 80 až 95 %. Je nezbytné pro ochranu cenných ekologických aktiv, služeb, které poskytují, a kvality života pro současné i budoucí generace. Pomůže nám zaručit, že odvětví zemědělství a rybolovu budou silná a udržitelná a že se zmírní problém nedostatečného zabezpečení potravin v rozvojových zemích. Snížením závislosti na stále vzácnějších palivech a materiálech může účinnější využívání zdrojů také zlepšit bezpečnost dodávek surovin pro Evropu a posílit hospodářství EU, tak aby bylo odolnější vůči budoucím nárůstům světových cen energie a komodit.

Vize toho, jaká by Evropa v roce 2050 měla být, a dlouhodobý politický rámec mohou jasně nasměrovat podniky a investory. Je důležité věnovat zvýšenou pozornost opatřením, která je třeba v příštích deseti letech podniknout, aby se Evropa vydala správným směrem a urychlilo se přechodné období.

2. Strategie evropa 2020 a její stěžejní iniciativa "evropa účinněji využívající zdroje“

Pokud se chceme těšit výhodám nízkouhlíkového hospodářství, které účinně využívá zdroje, musíme splnit tři podmínky:

  • Za prvé: musíme učinit koordinovaná opatření v celé řadě oblastí politiky a tato opatření musí být politicky zviditelněna a podporována.

  • Za druhé: musíme urychleně jednat s ohledem na dlouhý časový rámec investic. Zatímco některá opatření budou mít příznivý dopad na růst a zaměstnanost v krátkodobém horizontu, u jiných opatření je nutné investovat předem a doba návratnosti je dlouhá, ale výsledky těchto investic budou pro hospodářství EU skutečným přínosem na celá příští desetiletí.

  • Za třetí: musíme spotřebitelům umožnit přechod ke spotřebě účinně využívající zdroje, podporovat neustálé inovace a zajistit, že úspory vyplývající z vyšší efektivity nebudou promarněny.

"Evropa účinněji využívající zdroje“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jejímž cílem je dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění 1). Tato strategie je nyní hlavní evropskou strategií pro zajištění růstu a zaměstnanosti a má podporu Evropského parlamentu a Evropské rady 2). Členské státy a orgány EU spolupracují při koordinaci opatření, která mají zaručit nezbytné strukturální reformy.

Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a pomůže nám:

  • zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby zdrojů,

  • určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace a zvýšit konkurenceschopnost EU,

  • zabezpečit dodávky hlavních zdrojů,

  • bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů na životní prostředí.

Abychom dosáhli toho, že Evropa bude účinněji využívat zdroje, jsou zapotřebí technická zlepšení, výrazný posun v energetických, průmyslových, zemědělských a dopravních systémech a změny v našem chování v roli výrobců a spotřebitelů. Chceme-li dát podnikům pocit jistoty, který potřebují, aby nyní investovaly, a chceme-li zajistit, aby budoucí generace pocítily přínos inteligentních investic, musíme okamžitě začít podnikat kroky na základě regulačního rámce, jenž bude zárukou dlouhodobé stability. Zlepšení účinnosti využívání zdrojů je také možností, jak mít díky snížení spotřeby materiálů a energie pod kontrolou náklady a jak zvýšit budoucí konkurenceschopnost.

Evropská unie již prokázala, že pokrok v oblasti účinného využívání zdrojů je možný. Recyklace začala být běžnou praxí pro podniky i domácnosti po celé EU. Od roku 1990 jsme snížili emise skleníkových plynů v EU o více než 10 %, ačkoliv naše hospodářství zaznamenala přibližně 40% růst. Snižujeme naši závislost na fosilních palivech zvýšením energetické účinnosti a vývojem alternativ. Nyní však musíme urychlit pokrok, zaměřit své snahy také na jiné oblasti a začít využívat přínosů, které může úspěšná strategie mít, pokud jde o konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a prosperitu.

Tato stěžejní iniciativa pomůže vytvořit strategický a integrovaný přístup, jenž zaručí, že konkrétní opatření, která již byla stanovena pro období do roku 2020, napomohou dosažení dlouhodobějších cílů do roku 2050 a že k naplnění našich cílů budou podniknuta patřičná další opatření. Zaručí, že co nejlépe využijeme synergií, jež k tak široce pojaté strategii neodmyslitelně patří, a že určíme kompromisy, které jsou součástí dobře informované tvorby politik, a vypořádáme se s nimi. To si žádá koherentní analýzu důvodů, proč některé zdroje nejsou využívány účinně. Na základě této analýzy bude možné usilovat o začlenění účinného využívání zdrojů do širokého spektra politik a vytvořit soubor nástrojů, jež tvůrcům politik umožní podněcovat pokrok a sledovat jej. Díky tomu se podaří zajistit jasnou podporu a zapojení státních, regionálních a místních orgánů, zúčastěných stran a občanů.

3. Využití synergií a vypořádání se s kompromisy

Komplexního a vzájemně propojujícího přístupu, který je pro vybudování Evropy účinněji využívající zdroje nezbytný, můžeme docílit pouze kombinací politik, jež co nejlépe využívá synergií a řeší kompromisy mezi různými oblastmi a politikami.

Typické příklady synergií:

  • pracovní místa vytvořená v odvětvích, která mají spojitost s udržitelným růstem, jsou často jistější, mají vysoký vývozní potenciál a přispívají k vytváření ekonomické hodnoty,

  • opatření týkající se změny klimatu a energetické účinnosti mohou zvýšit bezpečnost dodávek energie a připravenost na ropné šoky,

  • nízkouhlíkové technologie snižují emise a jsou často přínosné, pokud jde o kvalitu ovzduší, hluk a veřejné zdraví,

  • daně a subvence související s využíváním energie nebo jiných zdrojů mohou vést ke změnám chování a následné nižší a účinnější spotřebě a také přispět k restrukturalizaci veřejných financí ve formě snížení zdanění práce, což napomůže tvorbě pracovních míst a hospodářskému růstu,

  • zvyšování míry recyklace zmenší tlak na poptávku po primárních surovinách, přispěje k opětovnému používání cenných materiálů, kterými by se jinak plýtvalo, a sníží spotřebu energie a emise skleníkových plynů z těžby a zpracování surovin,

  • lepší návrhy výrobků mohou snížit poptávku po energii a surovinách, ale také zajistit, že tyto výrobky budou trvanlivější a bude možné je snadněji recyklovat. Zlepšení v této oblasti jsou rovněž impulzem pro inovace, vytváření obchodních příležitostí a nových pracovních míst,

  • zvýšení energetické účinnosti přispívá především ke snížení potřeby vyrábět energii, ale také ke snížení potřeby infrastruktur. To vede ve svém důsledku ke zmírnění nároků na půdní zdroje. Snížení spotřeby energie v EU o 1 % by například znamenalo, že bychom nepotřebovali ekvivalent 50 uhelných elektráren nebo 25 000 větrných turbín.

Politiky v oblasti účinného využívání zdrojů musí náležitě řešit kompromisy. Abychom mohli činit správná rozhodnutí nyní i v dlouhodobějším horizontu, musíme brát v úvahu celý životní cyklus našeho způsobu využívání zdrojů, včetně hodnotového řetězce, a kompromisy mezi různými prioritami. Skutečnost, že tvůrci politik budou mít k dispozici nezbytné informace pro zvážení možností, jim pomůže určit, na co mají zaměřit své úsilí. Pro ilustraci uveďme několik příkladů:

  • kroky s cílem jednostranně snížit emise skleníkových plynů na domácí úrovni mohou mít dopad na konkurenceschopnost energeticky náročného průmyslu a – pokud nebudou dále přijímána nápravná opatření – mohou vést k přesunu výroby a s ní spojených emisí skleníkových plynů stejně tak jako pracovních míst do zahraničí,

  • výrobní postupy "just-in-time“ snižují množství energie, které je zapotřebí při uchovávání výrobků ve skladech, ale mohou také vyžadovat větší využití dopravy. Totéž by se dalo říci o sběru odpadu a recyklaci,

  • zavádění ekologických vozidel snižuje využívání fosilních paliv, ale zvyšuje poptávku po elektrické energii a určitých surovinách, přičemž některé z nich jsou dodávány v omezeném množství a vyskytují se jen v několika málo zeměpisných oblastech (jedná se např. o prvky vzácných zemin do elektronických dílů a palivových článků či lithium do baterií),

  • půda využívaná k produkci potravin může soupeřit s půdou využívanou pro energetické účely a oba typy půdy mohou soupeřit s půdou, která je určena na podporu biologické rozmanitosti nebo která poskytuje ekosystémové služby, jako je pohlcování uhlíku z ovzduší,

  • izolační materiály mohou významně snížit množství energie, které je zapotřebí pro vytápění budov, ale jejich výroba by mohla být energeticky náročnější,

  • rozvoj jaderné energetiky může snížit emise uhlíku, ale žádá si další zlepšení v oblasti jaderné bezpečnosti, nakládání s odpadem a nešíření jaderných zbraní,

  • odsolování může být řešením problémů se zásobováním vodou, ale může zvýšit spotřebu fosilních paliv a emise skleníkových plynů.

4. Prvky stěžejní iniciativy "Evropa účinněji využívající zdroje“

Jedním z hlavních cílů této stěžejní iniciativy je zvýšit jistotu nutnou pro investice a inovace, a to prostřednictvím dohody o dlouhodobé vizi a tím, že všechny příslušné politiky budou vyváženým způsobem zohledňovat účinné využívání zdrojů. Iniciativa přináší dlouhodobý rámec pro opatření v mnoha oblastech politiky na podporu politických programů týkajících se změny klimatu, energetiky, dopravy, průmyslu, surovin, zemědělství, rybolovu, biologické rozmanitosti a regionálního rozvoje. Tyto různé prvky musí být navzájem dobře sladěny.

Nejdůležitější prvky dlouhodobého rámce budou mít podobu několika koordinovaných plánů s cílem 3):

  • nastínit, co musí EU v rámci světového boje proti změně klimatu učinit pro vytvoření nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. Změny budou spočívat ve snížení emisí skleníkových plynů o 80–95%, a to při současném zvýšení bezpečnosti dodávek energie a podpoře udržitelného růstu a zaměstnanosti,

  • provést analýzu za účelem určení způsobu, jakým může EU do roku 2050 vytvořit nízkouhlíkový, bezpečný a konkurenceschopný energetický systém, jenž bude účinně využívat zdroje. To by mělo poskytnout nezbytnou jistotu investorům, výzkumným pracovníkům, tvůrcům politik a regulačním orgánům,

  • předložit pro období do roku 2050 vizi nízkouhlíkového, bezpečného a konkurenceschopného dopravního systému, který bude účinně využívat zdroje a zároveň odstraní všechny překážky vnitřního trhu v oblasti dopravy, bude podporovat čisté technologie a přispěje k modernizaci dopravních sítí,

  • formulovat střednědobé a dlouhodobé cíle a způsoby, jak jich dosáhnout, přičemž hlavním záměrem bude oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů a jeho dopadu na životní prostředí.

Střednědobá opatření by měla být v souladu s tímto dlouhodobým rámcem. Řada těchto opatření již byla určena. Některými z nich jsou:

  • plán energetické účinnosti s časovým horizontem do roku 2020, který určí opatření k dosažení 20% úspor energie napříč všemi odvětvími a bude následován legislativou zaručující energetickou účinnost a úspory energie,

  • návrhy reforem společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, politiky soudržnosti, energetické infrastruktury a transevropských dopravních sítí v souvislosti s příštím rozpočtem EU, a to s cílem přizpůsobit tyto oblasti požadavkům nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje,

  • nová strategie EU do roku 2020 týkající se biologické rozmanitosti, jejímž cílem bude – vzhledem k tlaku na ekosystémy – bránit dalším škodám a obnovit biologickou rozmanitost a ekosystémové služby,

  • opatření zaměřená na řešení problémů na komoditních trzích a v oblasti surovin 4), která mimo jiné zaručí, že se bude pravidelně provádět hodnocení kritických surovin a formulovat obchodní politika, jež zajistí udržitelné dodávky surovin ze světových trhů. Tato opatření přispějí k zajištění provázanosti mezi politikou EU v oblasti surovin a její vnější politikou, včetně podpory řádné správy věcí veřejných, transparentnosti činností a vytváření místní přidané hodnoty v rozvojových zemích. Podporována bude těžba, recyklace, výzkum, inovace a substituce uvnitř EU,

  • strategie, která z EU učiní "cyklické hospodářství“ založené na společnosti, jež recykluje, snižuje produkci odpadů a využívá odpadů jako zdroje,

  • včasná opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu, jež budou minimalizovat hrozby pro ekosystémy a lidské zdraví, podpoří hospodářský rozvoj a pomohou upravit naše infrastruktury, abychom se dokázali vypořádat s nevyhnutelnou změnou klimatu,

  • vodohospodářská politika, pro niž jsou prioritou opatření k úspoře vody a zvyšování účinnosti při jejím využívání, aby bylo možné zaručit, že voda bude dostupná v dostatečném množství, bude přiměřené kvality, bude využívána udržitelným způsobem a s minimálním využitím zdrojů a že se nakonec vrátí do životního prostředí v přijatelné kvalitě.

Další informace o opatřeních, která mají být přijata na úrovni EU a na úrovni členských států, lze nalézt v popisu stěžejní iniciativy "Evropa účinněji využívající zdroje“ ve sdělení Komise o strategii Evropa 2020 5). Následující rámeček obsahuje konkrétní příklady již uskutečňovaných opatření EU. Na internetových stránkách Komise 6) jsou pak uvedeny příklady opatření, jež jsou v zájmu účinného využívání zdrojů přijímána členskými státy a mezinárodními partnery, jakož i opatření, která za stejným účelem zavádějí podniky v řadě odvětví.

Konkrétní příklady již uskutečňovaných opatření EU

Jak je uvedeno ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 "Unie inovací“, přísnější cíle a normy v oblasti životního prostředí, které vytyčí náročné úkoly a zajistí dlouhodobou předvídatelnost, zásadním způsobem urychlují vývoj na poli ekologických inovací. Kjótský protokol je toho příkladem. Analýza Evropského patentového úřadu a UNEP (Program OSN pro životní prostředí) ukázala, že po přijetí protokolu v roce 1997 7) začaly být čisté energetické technologie patentovány výrazně častěji než fosilní technologie. Na úrovni EU postoupil o krok dále klimaticko-energetický balíček: snížení emisí skleníkových plynů díky správnému nastavení cen, cíle poskytující vodítko pro další opatření, podpora nových technologií a diverzifikace dodávek energie. Evropský systém pro obchodování s emisemi je příkladem toho, jak mohou být tržní síly zapojeny do vytváření pobídek pro účinnější využívání zdrojů. Výsledné ceny uhlíku, které internalizují náklady na zdroje s vysokým obsahem uhlíku, podporují inovace a budoucí možnosti růstu.

V roce 2008 EU upravila právní rámec pro odpady, založený na celém životním cyklu produktu od jeho výroby až po jeho likvidaci, a to s důrazem na předcházení vzniku odpadů, opětovné použití, recyklaci a využití ("hierarchie způsobů nakládání s odpady“). Členské státy musí připravit plány pro nakládání s odpady týkající se druhu, množství a zdrojů odpadů stejně tak jako systémů pro sběr odpadů. Je třeba také vypracovat plány pro předcházení vzniku odpadů s cílem odstranit souvislost mezi hospodářským růstem a produkcí odpadů. Lepší nakládání s odpady by mohlo vést k výraznému snížení množství emisí CO2. Každý rok se EU například zbavuje recyklovatelných materiálů, jako je papír, sklo, plasty, hliník a ocel, v hodnotě 5,25 miliard EUR. Kdyby byly tyto materiály recyklovány, mohlo by se ročně předejít vzniku ekvivalentu 148 milionů tun emisí CO2. Lepší nakládání s komunálním odpadem by pak mohlo znamenat, že ve srovnání s rokem 1995 bychom se v roce 2020 vyhnuli produkci 92 milionů tun emisí skleníkových plynů. Kdyby země recyklovaly 70 % svého odpadu, došlo by v Evropě k vytvoření nejméně 500 000 nových pracovních míst.

V oblasti energetické účinnosti se očekává, že prvních devět opatření podle směrnice o ekodesignu sníží do roku 2020 spotřebu energie o přibližně 340 TWh, tj. ekvivalent produkce 77 typických elektráren. Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov, která vstoupila v platnost v červenci 2010, by měla podle očekávání přispět ke snížení konečné spotřeby energie v EU do roku 2020 v řádu 5 %. Pozitivních výsledků dosahují také jiné politiky EU, zejména pokud jde o přístup k financování pro energetickou účinnost v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů. Francie například využije dostupných finančních prostředků EU ke snížení spotřeby energie na čtvereční metr svých budov o více než polovinu.

Zdroje jsou často využívány neúčinně, protože nejsou k dispozici informace o skutečných nákladech, které pro společnost jejich spotřebou vznikají, a z toho důvodu nemohou podniky a jednotlivci náležitě změnit své návyky. Politická opatření ke zlepšení účinnosti využívání zdrojů a celkové hospodářské konkurenceschopnosti musí klást větší důraz na "správné nastavení cen“ a jejich zprůhlednění pro spotřebitele (např. v dopravě či při využívání energie a vody), tak aby tyto ceny plně odrážely náklady pro společnost spojené s využitím zdrojů (např. pokud jde o životní prostředí a zdraví) a nevytvářely negativní pobídky. V tomto ohledu mohou sehrát rozhodující úlohu informační a komunikační technologie, a to například prostřednictvím inteligentního měření.

Význam bude mít také koordinovaná veřejná podpora výzkumu, vývoje a inovací v rámci celé EU za účelem zvýšení dostupnosti a výkonnosti nezbytných technologií. Jako u všech nových technologií je zapotřebí předem provést analýzu pro určení způsobu, jakým je možné zajistit řádné řízení možných negativních dopadů.

Politiky, jejichž cílem je zvýšit účinnost využívání zdrojů a zároveň podpořit konkurenceschopnost průmyslu EU, by měly být vyvážené a zabývat se současně jak otázkou poptávky (např. v rámci zelených veřejných zakázek nebo prostřednictvím lepší informovanosti spotřebitelů), tak otázkou nabídky. Účinné využívání zdrojů bude navíc často jedním ze základních prvků odvětvových strategií, i když ne jediným. V každé oblasti politiky a pro každý politický nástroj je třeba provést řádnou analýzu s využitím postupů pro hodnocení a posouzení dopadů. Je nezbytné důkladně analyzovat příslušné náklady a přínosy opatření s cílem určit nejvhodnější politiky pro jednotlivé případy.

5. Budování znalostní základny a důsledně analytický přístup

Analýza iniciativ v rámci této stěžejní iniciativy musí vycházet pokud možno z obecných předpokladů, parametrů a základů a ze společných střednědobých a dlouhodobých vizí. Takto bude možné zaručit, že analýzy poskytnou pevný základ pro politická rozhodnutí zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů a dosažení jiných významných cílů nákladově efektivním způsobem napříč všemi příslušnými odvětvími.

Jako první krok předloží Komise začátkem roku 2011 společné modelové scénáře do roku 2050 týkající se politik v oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Příloha 2 stanoví obecné předpoklady a parametry pro referenční scénář a řadu možných variant, které jsou právě prověřovány a které mohou být relevantní pro konkrétní otázky týkající se účinného využívání zdrojů. Předběžné modelové výsledky naznačují, že pokud bude možné nastavit přiměřené ceny uhlíku, zajistit dobré fungování infrastruktur a trhů a v širokém měřítku zavést nezbytné technologie, do roku 2050 lze s využitím technologií, jako je zachycování a ukládání CO2, energie z obnovitelných zdrojů, jaderná energie a elektrifikace, dosáhnout 80% snížení domácích emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 1990. V závislosti na tom, jak velký bude nezbytný pokrok v oblasti politiky, infrastruktur, technologií a trhu, ukazují tyto předběžné modelové výsledky, že výroba elektrické energie, domácnosti a průmysl by měly být schopny dosáhnout snížení emisí o více než 80 %, doprava přibližně o 60 % a zemědělství přibližně o 40 %.

Jelikož si účinné využívání zdrojů žádá opatření v tak širokém spektru oblastí, modelování je obzvláště složité. Stávající modely se soustřeďují na konkrétní oblasti politiky a odvětví, jako jsou energetika a doprava. Nemohou plně postihnout dopad využívání zdrojů na ekosystémy, podniky, hospodářství a společnost jako celek ani vzájemnou provázanost politických opatření. Komise provede další analýzy s cílem odhadnout dopady v rámci celého hospodářství a zlepšit svou schopnost vytvářet modely v jiných – z hlediska účinného využívání zdrojů relevantních – oblastech, mezi něž patří zemědělství, průmysl a životní prostředí.

V rámci budování znalostní základny bude rovněž nutné dále pracovat na hodnocení politik a shromažďování údajů o životním cyklu za účelem dalšího rozvoje daných politik a přípravy posouzení dopadů. Vycházet se bude mimo jiné z činností uskutečňovaných v různých odvětvích podle rámcových programů pro výzkum. V této souvislosti bude také nutné přijít s harmonizovanějšími a transparentnějšími způsoby měření dopadů na životní prostředí.

6. Účinné využívání zdrojů jako stále významnější problém celosvětového dosahu

Vzhledem k celosvětovému rozměru hlavních problémů v oblasti životního prostředí, jako je změna klimatu, biologická rozmanitost, využití půdy, odlesňování, vnější dopady spotřebitelských návyků a výrobních postupů, konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a přístup, musí EU otázky účinného využívání zdrojů řešit na mezinárodní úrovni a úzce spolupracovat s klíčovými partnery, včetně kandidátských zemí a sousedních zemí. Existují pro to dobré důvody:

Za prvé: roste mezinárodní povědomí o strategickém významu boje proti ohrožení dodávek zdrojů, jako jsou vzácné zeminy, loviště ryb, půda, energie a voda. Technický pokrok je často vázán na nejdůležitější suroviny, které jsou získávány z celého světa (zde se jedná např. o lithium

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...