3.3.3.23
Metodický návod odboru odpadů o podrobnostech nakládání s
biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruObsah
Nahoru1. ÚVOD
Metodický návod byl vydán k upřesnění vybraných ustanovení
týkajících se biologicky rozložitelných odpadů (dále jen "bioodpady“) ve
stávajících právních předpisech, zejména pak v zákoně č. 185/2001 Sb. o
odpadech, v platném znění, ve vyhlášce č. 341/2008 Sb. o podrobnostech
nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005
Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu
terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
(vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), dále
jen vyhláška č. 341/2008 Sb., v zákoně č. 156/1998 o hnojivech, v platném znění
a v Nařízení (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající
se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
Ve vztahu k zákonu o odpadech metodický návod vysvětluje především
požadavky na provoz komunitních kompostáren podle § 10a zákona o odpadech a
malých zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona o odpadech. Metodický návod
dále uvádí požadavky zákona o hnojivech vztahující se k uvádění kompostů a
digestátů do oběhu. V metodickém návodu jsou také uvedeny základní požadavky na
provoz zařízení na zpracování BRO v případech, kdy jsou zpracovávány vedlejší
živočišné produkty (VŽP).
Nahoru1.1 Oblast použití
Metodický pokyn je určen pro potřeby krajských úřadů a dalších
orgánů veřejné správy, provozovatele zařízení na zpracování BRO, respektive i
zařízení na výrobu zeleného kompostu (komunitní kompostování) a resortní
kontrolní orgány.
Nahoru2. POJMY A DEFINICE
-
kompostováním - aerobní proces, při němž se činností
mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na
stabilizovaný výstup - kompost,
-
anaerobní digescí - řízený a kontrolovatelný
mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu
vzduchu v zařízení bioplynové stanice za vzniku bioplynu, digestátu nebo
rekultivačního digestátu,
-
bioplynovou stanicí - samostatná technologie zpracování
bioodpadů využívající procesu anaerobní digesce za účelem produkce bioplynu,
digestátu nebo rekultivačního digestátu,
-
hygienizací - způsob úpravy bioodpadu, který vede k
redukci počtu patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka
nebo zvířat pod stanovenou mez,
-
komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování
rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a
následné zpracování na zelený kompost,
-
nerozložitelnými příměsmi - látky, které se při procesu
kompostování nemohou měnit (zejména kameny, stavební odpad, kovové předměty,
plasty a sklo),
-
odběrem vzorku - stanovený postup výběru nebo tvorby
vzorku podle požadavku plánu vzorkování zahrnující činnosti související s
vyjmutím nebo skládáním vzorku,
-
plánem vzorkování - souhrn všech informací vztahujících
se ke konkrétnímu vzorkování,
-
programem zkoušení - celkový postup zkoušení od prvního
kroku, ve kterém jsou stanoveny cíle programu, až do posledního kroku, ve
kterém jsou porovnávány dosažené výsledky s cíli,
-
rekultivačním digestátem - stabilizovaný výstup z
anaerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností
půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu,
-
rekultivačním kompostem - stabilizovaný výstup z
aerobního zpracování bioodpadů v zařízení k využívání bioodpadů, určený pro
udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní
půdu,
-
stabilizovaným bioodpadem - upravený odpad vznikající
při biologické úpravě bioodpadů, splňující požadavky stanovené vyhláškou č.
341/2008 Sb., který je možno uložit na skládku podle zvláštního právního
předpisu nebo energeticky využít
-
veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská
hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce
-
vzorkováním - činnosti zahrnuté v programu zkoušení a
související s přípravou a zpracováním plánu vzorkování, s vlastním odběrem
vzorku a dalším nakládáním se vzorkem a činnosti související se zpracováním
příslušné dokumentace,
-
výrobní šarží kompostu - definované množství kompostu z
jedné zakládky mající po skončení kompostovacího procesu shodné jakostní
znaky,
-
výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů - výrobky,
které splňují požadavky zvláštních právních předpisů , výrobky, které splňují požadavky vyhlášky č.
341/2008 Sb. a odpady, které již nejsou považovány za bioodpady,
-
vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a
stravoven - odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a
ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (například
se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým
mlékem),
-
využitelným bioodpadem - bioodpad, který lze po úpravě
nebo zpracování v zařízeních k využívání bioodpadů dále využít,
-
zakládkou - směs bioodpadů a dalších složek, založených
podle skladby stanovené schváleným provozním řádem kompostování ve stejném
termínu do jedné či více hromad,
-
zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním
rostlinných zbytků
-
zemědělským odpadem živočišného původu - výkaly a moč
zvířat včetně znečištěné slámy nevyužitelné ke hnojení nebo zpracování na
organická hnojiva.
3. VYBRANÉ POVINNOSTI ZÁKONA Č. 185/2001 SB. O
ODPADECH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
3.1 Malá zařízení
-
Malá zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky
rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu
obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb.
o odpadech a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a
životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno. Malé
zařízení zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu
zakládku v množství nepřekračující 10 tun těchto odpadů; roční množství
biooodpadů zpracovávaných malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun. Vzor
žádosti o vyjádření obecního úřadu s rozšířenou působností je uvedena v příloze
tohoto metodického návodu (příloha č. 2).
-
Výstupy ze zařízení jsou hodnoceny na základě prováděných
kontrol podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 341/2008 Sb. a dle výsledků rozborů je
určeno jejich využití. Vzhledem k tomu, že malá zařízení nemusí být vybavena
váhou, lze údaj o hmotnosti bioodapadů stanovit na základě odborného odhadu
(hmotnost nákladu automobilu, objemu odpadů a přepočtu dle objemové hmotnosti
apod.).
-
V případě provozování malého zařízení se doporučuje vést
evidenci odpadů v provozním deníku.
3.1.2 Požadavky na kontrolu výstupů z "malého zařízení“
z hlediska účinnosti hygienizace
V malém zařízení mohou být zpracovány pouze materiály rostlinného
původu definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky a další suroviny či odpady
rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu
kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k
úpravě pH apod.).
Pokud jsou výstupy z malého zařízení využity k zakládání nebo k
údržbě veřejné zeleně v obci, z jejichž katastrálního území bioodpady
zpracovávané v malém zařízení pocházejí, není nutné provádět kontrolu
hygienizace. Je však nutné zabezpečit správný teplotní režim dle tab. 2.1.
přílohy č. 2 vyhlášky.
Výstupy z malého zařízení, které nejsou uváděny na trh nebo do
oběhu podle jiných právních předpisů a které jsou používány mimo lesnickou a
zemědělskou půdu k zakládání nebo k údržbě veřejné zeleně v obci, z jejichž
katastrálního území bioodpady zpracovávané v malém zařízení pocházejí, se
nezařazují do skupin podle přílohy č. 6 odst. 2 vyhlášky.
3.2 Komunitní kompostování - předcházení vzniku
odpadů
3.2.1 Úvod
-
Komunitní kompostování (dle § 10a zákona o odpadech) je systém
sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území
obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Jedná se o způsob
předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých
materiálů. Zařízení se nezřizuje ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a
není tedy zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti
vyplývající ze zákona o odpadech se na tato zařízení nevztahují. Obec může ve
své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů,
stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a
způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území
obce. Vzor obecně závazné vyhlášky, který vydalo ministerstvo vnitra, je uveden
v příloze č. 1 tohoto metodického návodu. Tímto způsobem lze zpracovat pouze
rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem
komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který může být využit k
údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kompostu je
možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy
(zákona o hnojivech). Především je nutné provést registraci u ÚKZÚZ a splnit
všechny požadavky vyplývající ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních
předpisů.
-
Každá komunitní kompostárna by měla mít určenu odpovědnou
osobu, která zodpovídá zejména za:
-
správný průběh procesu aerobního kompostování, včetně
správné surovinové skladby, správné vlhkosti a struktury kompostovaného
materiálu
-
pořádek na komunitní kompostárně a v přilehlém okolí
-
správné využití zeleného kompostu
3.2.2 Doporučené využití zeleného
kompostu
-
Před zavedením komunitního kompostování se doporučuje provést
výpočet produkce kompostu a ověřit dostatečné plochy k aplikaci zeleného
kompostu za účelem údržby a obnovy veřejné zeleně.
-
Zelený kompost k údržbě veřejné zeleně obce se doporučuje
používat v dávkách do 30 tun původní hmoty/ha (3 kg/m2) a tuto
aplikaci opakovat nejdříve za tři roky od předchozí aplikace.
-
Při zapravení do půdního profilu o hloubce 5 - 10 cm může být
jednorázová dávka až 100 tun původní hmoty/ha. Další dávku lze provést nejdříve
za osm let.
-
Při zapravení do půdního profilu o hloubce větší než 10 cm
může být jednorázová dávka až 200 tun původní hmoty/ha. Další dávku lze provést
nejdříve za deset let.
-
Doporučují se však dávky nižší, neboť tyto hraniční dávky
budou více stimulovat růst zeleně a množství určené ke zpracování bude
narůstat.
3.3 Vybraná ustanovení vyhlášky č. 341/2008 Sb. o
podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
3.3.1 Odpady a suroviny, které je možno v zařízení k
využívání bioodpadů zpracovat
Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení podle § 33b odst. 1
písmene a) zákona o odpadech definuje písmeno B přílohy 1 vyhlášky č. 341/2008
Sb. Tento seznam je konečný a k uvedeným odpadům je možné přidávat pouze další
suroviny či materiály nebo odpady, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu
kompostování a/nebo kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina,
přípravky k úpravě pH apod.).
Seznam odpadů, které je možné zpracovat v ostatních zařízení, s
vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 písm. a) zákona o odpadech je
stanoven v příloze č. 1 A vyhlášky. V takto definovaných zařízeních je možné
též zpracovávat vedlejší živočišné produkty v souladu s jiným právním předpisem a materiály nebo odpady, které prokazatelně zlepšují
kvalitu procesu a/nebo kvalitu výsledného výstupu/výstupů (např.
nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).
3.3.2 Kontrola způsobů biologického zpracování
bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace vnesenými indikátorovými
mikroorganismy (ověřování procesu) podle vyhlášky č. 341/2008
Sb.
-
U zařízení zpracovávajících bioodpady musí probíhat pravidelná
kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti
hygienizace v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky písm. D (splnění kritéria pro
počty KTJ indikátorových organismů ve výstupu ze zařízení).
-
Kontrola účinnosti hygienizace (technologického procesu
zpracování bioodpadu v zařízeních) vnesenými indikátorovými mikroorganismy se
provádí v případech, kdy jsou na zařízení zpracovány materiály označeny ve
sloupci "Zvláštní způsoby nakládání“ přílohy č. 1 vyhlášky- Seznamu
využitelných bioodpadů písm. A indexem 2, ostatní materiály, u kterých se
předpokládá kontaminace patogenními činiteli a vedlejší živočišné produkty,
které však musí být zpracovány podle jiného právního předpisu.
-
Mezi tyto materiály např. patří:
19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod
19 09 01 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí,
filtrů)
20 03 04 Kal ze septiků a žump
20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
(pokud pochází ze stravovacích zařízení, restaurací a jídelen)
- Mezi tyto materiály např. nepatří:
20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
(pokud pochází ze separovaného sběru z domácností a pokud se jedná o matriál
rostlinného původu, který neobsahuje vedlejší živočišné produkty)
20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků)
20 03 02 Odpad z tržišť
-
Případy, kdy se kontrola vnesenými indikátorovými
mikroorganizmy výstupů z těchto zařízení provádí, definuje vyhláška v příloze
č. 5, písm. A 8.
-
Test vnesenými indikátorovými mikroorganismy podle přílohy č.
2 bodu D vyhlášky se do doby vydání jednotných metodik tohoto testu
nevyžaduje.
3.3.3 Zařazování výstupů skupiny 3 (stabilizovaný
biologicky rozložitelný odpad) a skupiny č. 4 (odpady biologicky
nerozložitelné) podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 341/2008 Sb.
Výstupy, které jsou zařazeny do skupiny 3 (stabilizovaný
biologicky rozložitelný odpad) podle přílohy č. 5, tabulky 5.1. vyhlášky č.
341/2008 Sb. Sb. se zařazují jako odpady katalogového číslo 19 03 05
Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04*. Takto zařazené výstupy již
nejsou považovány za biologicky rozložitelné odpady. Další nakládání s
těmito odpady se řídí podmínkami stanovenými v zákoně o odpadech.
3.3.4 Stanovení stability rekultivačního digestátu při
technologii anaerobní digesce s dobou zdržení kratší než 30 dní
V příloze č. 2 část C. odst. (2) písmene a) vyhlášky č. 341/2008
Sb. jsou stanoveny požadavky na ověřování biologické stability rekultivačního
digestátu při celkové době anaerobní fermentace kratší než 30 dnů. V těchto
případech se za "ověřenou stabilitu“ rekultivačního digestátu nebo digestát
považuje materiál, který podle normy ČSN ISO 11734 nepřesáhne hodnotu 60 Nl
zbytkového bioplynu/kg sušiny při době trvání testu 30 dnů .
3.3.5 Opatření k provádění kontroly
zápachu
Mezi opatření k provádění kontroly zápachu podle přílohy č. 4
odstavce 1 písm. d) se rozumí: pravidelný a častý úklid, kontrola funkčnosti
všech technologických částí, které mohou mít vliv na biologický proces a
kontrola provozních parametrů jaký je např. teplota ve fermentoru, pH apod.
V případě, že je zařízení vybaveno vzduchotechnikou a systémem
čištění odpadních plynů, je nutné kontrolovat také správnou funkci
vzduchotechniky a čištění odpadních plynů, respektive pravidelně vyměňovat
náplň biofiltrů.
4. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ PRO KOMPOSTÁRNY A
BIOPLYNOVÉ STANICE ZPRACOVÁVAJÍCÍ VŽP VYPLÝVAJÍCÍ Z NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO
PARLAMENTU A RADY Č. 1774/2002/ES ZE DNE 3. 10. 2002, KTERÝM SE STANOVÍ
HYGIENICKÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE VEDLEJŠÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ, KTERÉ NEJSOU
URČENY K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
4.1 Úvod
Kompostárny a bioplynové stanice, které přijímají biologicky
rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení č. 1774/2002/ES musí
splňovat některé zvláštní požadavky. Tyto požadavky, uvedené v odstavci 4.2.
metodického návodu, platí pro zařízení, která zpracovávají alespoň jeden z
druhů bioodpadů uvedených v tab. 1. respektive i jiných materiálů, pokud
obsahují vedlejší živočišné produkty (VŽP). Zařízení, která zpracovávají
materiály charakteru VŽP musí mít pro nakládání s nimi souhlas Krajské
veterinární správy podle zákona č. 166/1999 o veterinární péči ve znění
pozdějších předpisů. Krajská veterinární správa vydává závazné posudky pro
územní, stavební a kolaudační řízení a osvědčuje splnění požadavků a podmínek
stanovených pro zacházení s vedlejšími živočišnými produkty.
Úplný výčet VŽP je uveden v článcích 4, 5 a 6 Nařízení 1774/2002 v
platném znění.
Tabulka 1: Příklady biologicky rozložitelných odpadů, které
podléhají nařízení 1774/2002/ES
4.2 Požadavky na vybavení a provoz zařízení k využívání
bioodpadů, využívající odpady, které podléhají přímo použitelného předpisu
Evropských společenství (Nařízení Parlamentu a Rady ES č.
1774/2002)
4.2.1 Požadavky na vybavení zařízení a
provoz
Zařízení, které zpracovává odpady charakteru VŽP musí být v
souladu s citovaným nařízením ES vybaveno:
-
Technologickými prostředky, které zajistí dostatečnou
dezintegraci materiálu na částice o maximální velikosti 12 mm před vstupem do
jednotky.
-
Sanitační jednotkou nebo uzavřeným aerobním boxem, vakem či
zakrytým prostorem, kde dojde působením topného media (zejména u anaerobních
technologií) nebo samozáhřevem (zejména u aerobních technologií) k zahřátí na
teploty alespoň 70 °C a zároveň zdržení každé částice minimálně 1 hodinu.
-
Vhodným bezpečnostním systémem, bránícím nedostatečnému
ohřevu.
-
Vybavením ke sledování a stálému záznamu teploty.
-
V případě, že se v blízkosti vyskytují hospodářská zvířata,
vhodným opatřením k zabránění jejich vstupu, dále musí být zařízení na využití
určených bioodpadů odděleno od krmiva a podestýlky hospodářských zvířat.
-
Technickými prostředky na čištění a desinfekci vozidel,
kontejnerů a nádob sloužících na přepravu bioodpadů na výjezdu ze zařízení,
např. tlakovým oplachem s možností dávkování desinfekčního prostředku.
-
Místem určeným k provádění čištění a desinfekce s vyspádovanou
plochou do zvláštní jímky.
-
Vhodnými prostředky na čištění všech částí provozu.
Dále musí být zařízení provozováno tak, aby byly splněny tyto
požadavky:
-
Vedlejší živočišné produkty musí být zpracovány co nejdříve po
dodání. Do zpracování musí být vedlejší živočišné produkty správně
skladovány.
-
Kontejnery, nádoby a dopravní prostředky používané k přepravě
nezpracovaných materiálů musí být ve vyhrazeném prostoru očištěny. Tento
prostor musí být umístěn a konstruován tak, aby se zabránilo nebezpečí
kontaminace zpracovaných produktů.
-
Odpadní vody pocházející z nečisté části musí být upraveny
způsobem zaručujícím zneškodnění pokud možno všech patogenů. Zvláštní požadavky
na úpravu odpadních vod ze zpracovatelských závodů mohou být stanoveny postupem
podle čl. 33 odst. 2 Nařízení č. 1774/2002.
-
Musí být přijata systematická ochranná opatření proti ptákům,
hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být používán doložený
program hubení škůdců.
-
Pro všechny části provozů musí být zavedeny a doloženy čisticí
postupy. K čištění musí být k dispozici vhodné vybavení a čisticí
prostředky.
-
Hygienický dohled musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí
a vybavení. Rozvrh a výsledky kontrol musí být doloženy a uchovávány po dobu
nejméně dvou let.
-
Vybavení a zařízení musí být udržovány v dobrém stavu a měřící
zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrována.
-
Se zpracovanými produkty se musí manipulovat a musí být
skladovány způsobem bránícím rekontaminaci.
Osoby se musí pohybovat na zařízení takovým způsobem, aby bylo
zabráněno rekontaminaci upravených výstupů.
Nahoru4.2.2 Požadavky na obsah provozního řádu
V provozním řádu zařízení, které zpracovává odpady charakteru VŽP
musí být v souladu s citovaným nařízením ES kromě údajů uvedených v příloze č.
4 vyhlášky definováno:
-
Způsob přijímání a skladování bioodpadů, který má zajistit
jejich co nejrychlejší zpracování a minimalizovat úniky látek způsobujících
zápach před samotným zpracováním. Zpracování bioodpadů by mělo být zahájeno
nejpozději do 48 hodin od jejich přivezení ke zpracování. Zejména v letním
období roku se doporučuje tuto dobu výrazně zkrátit.
-
Postup k soustavným preventivní opatřením proti ptákům,
hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být prováděn
zdokumentovaný program hubení škůdců.
-
Zásady údržby a očisty zařízení. Očistu míst a technologických
celků zařízení znečištěných bioodpady je nutné provádět nejméně dvakrát týdně.
Program údržby a očisty zařízení musí být dokumentován.
-
Opatření, která stanoví takový způsob nakládání s
kompostem/rekultivačním kompostem, digestátem či rekultivačním digestátem
zabraňující rekontaminaci neošetřenými vstupními materiály.
-
Sledování systému analýzy rizika a kritických kontrolních bodů
(mezi kritické body patří: velikost částic, teplota a minimální doba
zpracování, kontrola měřidel a jejich kalibrace, dekontaminace,
sterilizace).
-
Způsob zpracování bioodpadů zajišťující, že projdou během
úpravy požadovaným teplotním režimem.
Nahoru4.2.3 Požadavky na kvalitu výstupů
Reprezentativní vzorky odebrané z digestátu nebo kompostu (příp.
rekultivačního digestátu nebo rekultivačního kompostu) v průběhu nebo ihned po
zpracování v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí za účelem
sledování zpracování splňovat tyto normy:
Escherichia coli: : n = 5, c = 1, m = 1 000 KTJ, M = 5 000
KTJ v 1 g reprezentativního vzorku
Nebo
Enterobacteriaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000 KTJ, M = 5 000
KTJ v 1 g reprezentativního vzorku
a
reprezentativní vzorky odebrané z digestátu nebo kompostu v
průběhu nebo při vyskladnění v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování
musí splňovat tyto normy:
Salmonella: nepřítomnost v 25 g reprezentativního
vzorku
n = 5; c = 0; m = 0; M = 0
kde:
Stanovení výše uvedených mikroorganismů se provádí pomocí norem
citovaných ve vyhlášce 341/2008 Sb.
Nahoru4.2.4 Zvláštní ustanovení
Požadavky stanovené v odstavci 4.2.1. se nevztahují na:
-
zařízení, která zpracovávají pouze bioodpady již ošetřené dle
výše uvedených požadavků v jiném zařízení (výstupy těchto zařízení však musí
také splňovat požadavky na hodnocení přítomnosti patogenních organismů
stanovené v bodě 4.2.3 .) Jedná se například o výstup z bioplynové stanice
(digestát, rekultivační digestát), který je dále zpracováván na
kompostárně.
-
zařízení, kde je účinnost hygienizace ověřena pomocí
validačního testu vnesenými indikátorovými mikroorganismy podle přílohy 2
písmene D vyhlášky, je možné provozovat i s jiným technologickým vybavením než
uvádí 4.2.1. písmena a - c, pokud zároveň výstupy splňují požadavky na kvalitu
výstupů podle bodu 4.2.3.
-
výstupy zařazené do skupiny 3 nebo 4 podle přílohy 6 vyhlášky,
jsou-li uloženy na skládce v souladu s jinými právními předpisy .
5. POSTUP ODBĚRU VZORKŮ PRO STANOVENÍ KONCENTRACÍ
VYBRANÝCH RIZIKOVÝCH LÁTEK, PRVKŮ A JAKOSTI KOMPOSTŮ A DIGESTÁTŮ
-
V případě odebírání vzorků kompostů a digestátů pro registraci
ve smyslu zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, se odběr vzorků provádí podle
vyhlášky o odběrech a chemických rozborech hnojiv .
-
V případě rekultivačních digestátů, rekultivačních kompostů a
stabilizovaného bioodpadu pro zařazení podle vyhlášky se odběr vzorků provádí
podle ČSN 14899 (Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy
programu vzorkování a jeho použití) v souladu s přílohou č. 7 a č. 8
vyhlášky.
-
Odběr vzorků provádí pouze kvalifikovaná, nezávislá osoba.
-
Při vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení
kvality vzorkování. (ČSN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů -
Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití).
-
V případě odběru vzorků pro hodnocení mikrobiálních ukazatelů
je třeba odebírat a uchovávat vzorky tak, aby nedošlo k druhotné
kontaminaci.
6. VYSVĚTLENÍ VZTAHU A PŮSOBNOSTI PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ
Předmětem vyhlášky č. 341/2008 Sb. je úprava podrobností nakládání
s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen bioodpady) v kompostárnách a
bioplynových stanicích. Kompostárny jsou v závislosti na množství a druhu v
nich zpracovávaných bioodpadů rozděleny na malá zařízení a zařízení s vyšší
kapacitou než je stanoveno v § 33b odst. 1 zákona o odpadech. Malá zařízení
jsou zařízeními určenými k nakládání s odpady, ale k jejich provozování je
postačující kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností a to z
důvodu zpracování pouze nerizikových rostlinných materiálů. Zařízení s vyšší
kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 zákona jsou zařízeními
provozovanými na základě souhlasu krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona o
…