dnes je 12.8.2022

Input:

Metodický návod odboru odpadů o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů

6.2.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.23
Metodický návod odboru odpadů o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpisů

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Obsah

                                                           
1 Úvod
1.1 Oblast použití
2 Pojmy a definice
3 Vybrané povinnosti zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
3.1 Malá zařízení
3.1.1 Úvod
3.1.2 Požadavky na kontrolu výstupů z "malého zařízení“ z hlediska účinnosti hygienizace
3.2 Komunitní kompostování - předcházení vzniku odpadů
3.2.1 Úvod
3.2.2 Doporučené využití zeleného kompostu
3.3 Vybraná ustanovení vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání bioodpady
3.3.1 Odpady a suroviny, které je možno v zařízení k využívání bioodpadů zpracovat
3.3.2 Kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace vnesenými indikátorovými mikroorganismy (ověřování procesu) podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.
3.3.3 Zařazování výstupů skupiny 3 (stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad) a skupiny č. 4 (odpady biologicky nerozložitelné) podle přílohy č. 6 vyhlášky č.341/2008 Sb.
3.3.4 Stanovení stability rekultivačního digestátu při technologii anaerobní digesce s dobou zdržení kratší než 30 dní
4. Přehled základních povinností pro kompostárny a bioplynové stanice zpracovávající VŽP vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002/ES ze dne 3. 10. 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, ve znění pozdějších předpisů
4.1 Úvod
4.2 Požadavky na vybavení a provoz zařízení k využívání bioodpadů, využívající odpady, které podléhají přímo použitelného předpisu Evropských společenství (Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002)
4.2.1 Požadavky na vybavení zařízení a provoz
4.2.2 Požadavky na obsah provozního řádu
4.2.3 Požadavky na kvalitu výstupů
4.2.4 Zvláštní ustanovení
5 Postup odběru vzorků pro stanovení koncentrací vybraných rizikových látek, prvků a jakosti kompostů a digestátů
6 Vysvětlení vztahu a působnosti právních předpisů
7 Použité podklady, související právní předpisy a technické normy
8 Seznam zkratek


1. ÚVOD

Metodický návod byl vydán k upřesnění vybraných ustanovení týkajících se biologicky rozložitelných odpadů (dále jen "bioodpady“) ve stávajících právních předpisech, zejména pak v zákoně č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění, ve vyhlášce č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), dále jen vyhláška č. 341/2008 Sb., v zákoně č. 156/1998 o hnojivech, v platném znění a v Nařízení (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Ve vztahu k zákonu o odpadech metodický návod vysvětluje především požadavky na provoz komunitních kompostáren podle § 10a zákona o odpadech a malých zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona o odpadech. Metodický návod dále uvádí požadavky zákona o hnojivech vztahující se k uvádění kompostů a digestátů do oběhu. V metodickém návodu jsou také uvedeny základní požadavky na provoz zařízení na zpracování BRO v případech, kdy jsou zpracovávány vedlejší živočišné produkty (VŽP).

1.1 Oblast použití

Metodický pokyn je určen pro potřeby krajských úřadů a dalších orgánů veřejné správy, provozovatele zařízení na zpracování BRO, respektive i zařízení na výrobu zeleného kompostu (komunitní kompostování) a resortní kontrolní orgány.

2. POJMY A DEFINICE

  1. kompostováním - aerobní proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup - kompost,

  2. anaerobní digescí - řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu,

  3. bioplynovou stanicí - samostatná technologie zpracování bioodpadů využívající procesu anaerobní digesce za účelem produkce bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu,

  4. hygienizací - způsob úpravy bioodpadu, který vede k redukci počtu patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka nebo zvířat pod stanovenou mez,

  5. komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost,

  6. nerozložitelnými příměsmi - látky, které se při procesu kompostování nemohou měnit (zejména kameny, stavební odpad, kovové předměty, plasty a sklo),

  7. odběrem vzorku - stanovený postup výběru nebo tvorby vzorku podle požadavku plánu vzorkování zahrnující činnosti související s vyjmutím nebo skládáním vzorku,

  8. plánem vzorkování - souhrn všech informací vztahujících se ke konkrétnímu vzorkování,

  9. programem zkoušení - celkový postup zkoušení od prvního kroku, ve kterém jsou stanoveny cíle programu, až do posledního kroku, ve kterém jsou porovnávány dosažené výsledky s cíli,

  10. rekultivačním digestátem - stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu,

  11. rekultivačním kompostem - stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů v zařízení k využívání bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu,

  12. stabilizovaným bioodpadem - upravený odpad vznikající při biologické úpravě bioodpadů, splňující požadavky stanovené vyhláškou č. 341/2008 Sb., který je možno uložit na skládku podle zvláštního právního předpisu 1) nebo energeticky využít

  13. veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce

  14. vzorkováním - činnosti zahrnuté v programu zkoušení a související s přípravou a zpracováním plánu vzorkování, s vlastním odběrem vzorku a dalším nakládáním se vzorkem a činnosti související se zpracováním příslušné dokumentace,

  15. výrobní šarží kompostu - definované množství kompostu z jedné zakládky mající po skončení kompostovacího procesu shodné jakostní znaky,

  16. výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů - výrobky, které splňují požadavky zvláštních právních předpisů 2), výrobky, které splňují požadavky vyhlášky č. 341/2008 Sb. a odpady, které již nejsou považovány za bioodpady,

  17. vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a stravoven - odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (například se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým mlékem),

  18. využitelným bioodpadem - bioodpad, který lze po úpravě nebo zpracování v zařízeních k využívání bioodpadů dále využít,

  19. zakládkou - směs bioodpadů a dalších složek, založených podle skladby stanovené schváleným provozním řádem kompostování ve stejném termínu do jedné či více hromad,

  20. zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků

  21. zemědělským odpadem živočišného původu - výkaly a moč zvířat včetně znečištěné slámy nevyužitelné ke hnojení nebo zpracování na organická hnojiva.

3. VYBRANÉ POVINNOSTI ZÁKONA Č. 185/2001 SB. O ODPADECH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
3.1 Malá zařízení

  1. Malá zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno. Malé zařízení zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračující 10 tun těchto odpadů; roční množství biooodpadů zpracovávaných malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun. Vzor žádosti o vyjádření obecního úřadu s rozšířenou působností je uvedena v příloze tohoto metodického návodu (příloha č. 2).

  2. Výstupy ze zařízení jsou hodnoceny na základě prováděných kontrol podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 341/2008 Sb. a dle výsledků rozborů je určeno jejich využití. Vzhledem k tomu, že malá zařízení nemusí být vybavena váhou, lze údaj o hmotnosti bioodapadů stanovit na základě odborného odhadu (hmotnost nákladu automobilu, objemu odpadů a přepočtu dle objemové hmotnosti apod.).

  3. V případě provozování malého zařízení se doporučuje vést evidenci odpadů v provozním deníku.

3.1.2 Požadavky na kontrolu výstupů z "malého zařízení“ z hlediska účinnosti hygienizace

V malém zařízení mohou být zpracovány pouze materiály rostlinného původu definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky a další suroviny či odpady rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).

Pokud jsou výstupy z malého zařízení využity k zakládání nebo k údržbě veřejné zeleně v obci, z jejichž katastrálního území bioodpady zpracovávané v malém zařízení pocházejí, není nutné provádět kontrolu hygienizace. Je však nutné zabezpečit správný teplotní režim dle tab. 2.1. přílohy č. 2 vyhlášky.

Výstupy z malého zařízení, které nejsou uváděny na trh nebo do oběhu podle jiných právních předpisů a které jsou používány mimo lesnickou a zemědělskou půdu k zakládání nebo k údržbě veřejné zeleně v obci, z jejichž katastrálního území bioodpady zpracovávané v malém zařízení pocházejí, se nezařazují do skupin podle přílohy č. 6 odst. 2 vyhlášky.

3.2 Komunitní kompostování - předcházení vzniku odpadů
3.2.1 Úvod

  1. Komunitní kompostování (dle § 10a zákona o odpadech) je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Jedná se o způsob předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a není tedy zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se na tato zařízení nevztahují. Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Vzor obecně závazné vyhlášky, který vydalo ministerstvo vnitra, je uveden v příloze č. 1 tohoto metodického návodu. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který může být využit k údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákona o hnojivech). Především je nutné provést registraci u ÚKZÚZ a splnit všechny požadavky vyplývající ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních předpisů.

  2. Každá komunitní kompostárna by měla mít určenu odpovědnou osobu, která zodpovídá zejména za:

    1. správný průběh procesu aerobního kompostování, včetně správné surovinové skladby, správné vlhkosti a struktury kompostovaného materiálu

    2. pořádek na komunitní kompostárně a v přilehlém okolí

    3. správné využití zeleného kompostu

3.2.2 Doporučené využití zeleného kompostu

  1. Před zavedením komunitního kompostování se doporučuje provést výpočet produkce kompostu a ověřit dostatečné plochy k aplikaci zeleného kompostu za účelem údržby a obnovy veřejné zeleně.

  2. Zelený kompost k údržbě veřejné zeleně obce se doporučuje používat v dávkách do 30 tun původní hmoty/ha (3 kg/m2) a tuto aplikaci opakovat nejdříve za tři roky od předchozí aplikace.

  3. Při zapravení do půdního profilu o hloubce 5 - 10 cm může být jednorázová dávka až 100 tun původní hmoty/ha. Další dávku lze provést nejdříve za osm let.

  4. Při zapravení do půdního profilu o hloubce větší než 10 cm může být jednorázová dávka až 200 tun původní hmoty/ha. Další dávku lze provést nejdříve za deset let.

  5. Doporučují se však dávky nižší, neboť tyto hraniční dávky budou více stimulovat růst zeleně a množství určené ke zpracování bude narůstat.

3.3 Vybraná ustanovení vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
3.3.1 Odpady a suroviny, které je možno v zařízení k využívání bioodpadů zpracovat

Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení podle § 33b odst. 1 písmene a) zákona o odpadech definuje písmeno B přílohy 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb. Tento seznam je konečný a k uvedeným odpadům je možné přidávat pouze další suroviny či materiály nebo odpady, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a/nebo kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).

Seznam odpadů, které je možné zpracovat v ostatních zařízení, s vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 písm. a) zákona o odpadech je stanoven v příloze č. 1 A vyhlášky. V takto definovaných zařízeních je možné též zpracovávat vedlejší živočišné produkty v souladu s jiným právním předpisem 3) a materiály nebo odpady, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu a/nebo kvalitu výsledného výstupu/výstupů (např. nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).

3.3.2 Kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace vnesenými indikátorovými mikroorganismy (ověřování procesu) podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.

  1. U zařízení zpracovávajících bioodpady musí probíhat pravidelná kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky písm. D (splnění kritéria pro počty KTJ indikátorových organismů ve výstupu ze zařízení).

  2. Kontrola účinnosti hygienizace (technologického procesu zpracování bioodpadu v zařízeních) vnesenými indikátorovými mikroorganismy se provádí v případech, kdy jsou na zařízení zpracovány materiály označeny ve sloupci "Zvláštní způsoby nakládání“ přílohy č. 1 vyhlášky- Seznamu využitelných bioodpadů písm. A indexem 2, ostatní materiály, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli a vedlejší živočišné produkty, které však musí být zpracovány podle jiného právního předpisu.

  3. Mezi tyto materiály např. patří:

    19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod

    19 09 01 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí, filtrů)

    20 03 04 Kal ze septiků a žump

    20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (pokud pochází ze stravovacích zařízení, restaurací a jídelen)

  4. Mezi tyto materiály např. nepatří:

    20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (pokud pochází ze separovaného sběru z domácností a pokud se jedná o matriál rostlinného původu, který neobsahuje vedlejší živočišné produkty)

    20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků)

    20 03 02 Odpad z tržišť

  5. Případy, kdy se kontrola vnesenými indikátorovými mikroorganizmy výstupů z těchto zařízení provádí, definuje vyhláška v příloze č. 5, písm. A 8.

  6. Test vnesenými indikátorovými mikroorganismy podle přílohy č. 2 bodu D vyhlášky se do doby vydání jednotných metodik tohoto testu nevyžaduje.

3.3.3 Zařazování výstupů skupiny 3 (stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad) a skupiny č. 4 (odpady biologicky nerozložitelné) podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 341/2008 Sb.

Výstupy, které jsou zařazeny do skupiny 3 (stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad) podle přílohy č. 5, tabulky 5.1. vyhlášky č. 341/2008 Sb. Sb. se zařazují jako odpady katalogového číslo 19 03 05 Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04*. Takto zařazené výstupy již nejsou považovány za biologicky rozložitelné odpady. Další nakládání s těmito odpady se řídí podmínkami stanovenými v zákoně o odpadech.

3.3.4 Stanovení stability rekultivačního digestátu při technologii anaerobní digesce s dobou zdržení kratší než 30 dní

V příloze č. 2 část C. odst. (2) písmene a) vyhlášky č. 341/2008 Sb. jsou stanoveny požadavky na ověřování biologické stability rekultivačního digestátu při celkové době anaerobní fermentace kratší než 30 dnů. V těchto případech se za "ověřenou stabilitu“ rekultivačního digestátu nebo digestát považuje materiál, který podle normy ČSN ISO 11734 nepřesáhne hodnotu 60 Nl zbytkového bioplynu/kg sušiny při době trvání testu 30 dnů 4).

3.3.5 Opatření k provádění kontroly zápachu

Mezi opatření k provádění kontroly zápachu podle přílohy č. 4 odstavce 1 písm. d) se rozumí: pravidelný a častý úklid, kontrola funkčnosti všech technologických částí, které mohou mít vliv na biologický proces a kontrola provozních parametrů jaký je např. teplota ve fermentoru, pH apod.

V případě, že je zařízení vybaveno vzduchotechnikou a systémem čištění odpadních plynů, je nutné kontrolovat také správnou funkci vzduchotechniky a čištění odpadních plynů, respektive pravidelně vyměňovat náplň biofiltrů.

4. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ PRO KOMPOSTÁRNY A BIOPLYNOVÉ STANICE ZPRACOVÁVAJÍCÍ VŽP VYPLÝVAJÍCÍ Z NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Č. 1774/2002/ES ZE DNE 3. 10. 2002, KTERÝM SE STANOVÍ HYGIENICKÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE VEDLEJŠÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ, KTERÉ NEJSOU URČENY K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
4.1 Úvod

Kompostárny a bioplynové stanice, které přijímají biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení č. 1774/2002/ES musí splňovat některé zvláštní požadavky. Tyto požadavky, uvedené v odstavci 4.2. metodického návodu, platí pro zařízení, která zpracovávají alespoň jeden z druhů bioodpadů uvedených v tab. 1. respektive i jiných materiálů, pokud obsahují vedlejší živočišné produkty (VŽP). Zařízení, která zpracovávají materiály charakteru VŽP musí mít pro nakládání s nimi souhlas Krajské veterinární správy podle zákona č. 166/1999 o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů. Krajská veterinární správa vydává závazné posudky pro územní, stavební a kolaudační řízení a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení s vedlejšími živočišnými produkty.

Úplný výčet VŽP je uveden v článcích 4, 5 a 6 Nařízení 1774/2002 v platném znění.

Tabulka 1: Příklady biologicky rozložitelných odpadů, které podléhají nařízení 1774/2002/ES

         
Zvláštní
způsoby nakládání
Druhy odpadů podle Katalogu odpadů 5)
02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství
1 6) 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
1 02 02 Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu
1 02 02 01 Kaly z praní a z čištění
1 02 02 03 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
1 02 02 04 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 Odpady z mlékárenského průmyslu
1 02 05 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
04 01 Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu
1 04 01 01 Odpadní klihovka a štípenka
19 08 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené
1 19 08 09 Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky
20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
1 7) 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
1 20 01 25 Jedlý olej a tuk

4.2 Požadavky na vybavení a provoz zařízení k využívání bioodpadů, využívající odpady, které podléhají přímo použitelného předpisu Evropských společenství (Nařízení Parlamentu a Rady ES č. 1774/2002)
4.2.1 Požadavky na vybavení zařízení a provoz

Zařízení, které zpracovává odpady charakteru VŽP musí být v souladu s citovaným nařízením ES vybaveno:

  1. Technologickými prostředky, které zajistí dostatečnou dezintegraci materiálu na částice o maximální velikosti 12 mm před vstupem do jednotky.

  2. Sanitační jednotkou nebo uzavřeným aerobním boxem, vakem či zakrytým prostorem, kde dojde působením topného media (zejména u anaerobních technologií) nebo samozáhřevem (zejména u aerobních technologií) k zahřátí na teploty alespoň 70 °C a zároveň zdržení každé částice minimálně 1 hodinu.

  3. Vhodným bezpečnostním systémem, bránícím nedostatečnému ohřevu.

  4. Vybavením ke sledování a stálému záznamu teploty.

  5. V případě, že se v blízkosti vyskytují hospodářská zvířata, vhodným opatřením k zabránění jejich vstupu, dále musí být zařízení na využití určených bioodpadů odděleno od krmiva a podestýlky hospodářských zvířat.

  6. Technickými prostředky na čištění a desinfekci vozidel, kontejnerů a nádob sloužících na přepravu bioodpadů na výjezdu ze zařízení, např. tlakovým oplachem s možností dávkování desinfekčního prostředku.

  7. Místem určeným k provádění čištění a desinfekce s vyspádovanou plochou do zvláštní jímky.

  8. Vhodnými prostředky na čištění všech částí provozu.

Dále musí být zařízení provozováno tak, aby byly splněny tyto požadavky:

  1. Vedlejší živočišné produkty musí být zpracovány co nejdříve po dodání. Do zpracování musí být vedlejší živočišné produkty správně skladovány.

  2. Kontejnery, nádoby a dopravní prostředky používané k přepravě nezpracovaných materiálů musí být ve vyhrazeném prostoru očištěny. Tento prostor musí být umístěn a konstruován tak, aby se zabránilo nebezpečí kontaminace zpracovaných produktů.

  3. Odpadní vody pocházející z nečisté části musí být upraveny způsobem zaručujícím zneškodnění pokud možno všech patogenů. Zvláštní požadavky na úpravu odpadních vod ze zpracovatelských závodů mohou být stanoveny postupem podle čl. 33 odst. 2 Nařízení č. 1774/2002.

  4. Musí být přijata systematická ochranná opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být používán doložený program hubení škůdců.

  5. Pro všechny části provozů musí být zavedeny a doloženy čisticí postupy. K čištění musí být k dispozici vhodné vybavení a čisticí prostředky.

  6. Hygienický dohled musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Rozvrh a výsledky kontrol musí být doloženy a uchovávány po dobu nejméně dvou let.

  7. Vybavení a zařízení musí být udržovány v dobrém stavu a měřící zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrována.

  8. Se zpracovanými produkty se musí manipulovat a musí být skladovány způsobem bránícím rekontaminaci.

Osoby se musí pohybovat na zařízení takovým způsobem, aby bylo zabráněno rekontaminaci upravených výstupů.

4.2.2 Požadavky na obsah provozního řádu

V provozním řádu zařízení, které zpracovává odpady charakteru VŽP musí být v souladu s citovaným nařízením ES kromě údajů uvedených v příloze č. 4 vyhlášky definováno:

  1. Způsob přijímání a skladování bioodpadů, který má zajistit jejich co nejrychlejší zpracování a minimalizovat úniky látek způsobujících zápach před samotným zpracováním. Zpracování bioodpadů by mělo být zahájeno nejpozději do 48 hodin od jejich přivezení ke zpracování. Zejména v letním období roku se doporučuje tuto dobu výrazně zkrátit.

  2. Postup k soustavným preventivní opatřením proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být prováděn zdokumentovaný program hubení škůdců.

  3. Zásady údržby a očisty zařízení. Očistu míst a technologických celků zařízení znečištěných bioodpady je nutné provádět nejméně dvakrát týdně. Program údržby a očisty zařízení musí být dokumentován.

  4. Opatření, která stanoví takový způsob nakládání s kompostem/rekultivačním kompostem, digestátem či rekultivačním digestátem zabraňující rekontaminaci neošetřenými vstupními materiály.

  5. Sledování systému analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (mezi kritické body patří: velikost částic, teplota a minimální doba zpracování, kontrola měřidel a jejich kalibrace, dekontaminace, sterilizace).

  6. Způsob zpracování bioodpadů zajišťující, že projdou během úpravy požadovaným teplotním režimem.

4.2.3 Požadavky na kvalitu výstupů

Reprezentativní vzorky odebrané z digestátu nebo kompostu (příp. rekultivačního digestátu nebo rekultivačního kompostu) v průběhu nebo ihned po zpracování v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí za účelem sledování zpracování splňovat tyto normy:

Escherichia coli: : n = 5, c = 1, m = 1 000 KTJ, M = 5 000 KTJ v 1 g reprezentativního vzorku

Nebo

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000 KTJ, M = 5 000 KTJ v 1 g reprezentativního vzorku

a

reprezentativní vzorky odebrané z digestátu nebo kompostu v průběhu nebo při vyskladnění v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí splňovat tyto normy:

Salmonella: nepřítomnost v 25 g reprezentativního vzorku

n = 5; c = 0; m = 0; M = 0

kde:

n = počet vzorků, které mají být testovány;
m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojivý, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
M = nejvyšší hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud je počet bakterií v jednom nebo více vzorcích vyšší nebo roven M;
c = počet vzorků, u nichž může být počet bakterií mezi m a M; celý vzorek je považován za přijatelný, pokud ostatní vzorky mají počet bakterií nižší nebo roven m.

Stanovení výše uvedených mikroorganismů se provádí pomocí norem citovaných ve vyhlášce 341/2008 Sb.

4.2.4 Zvláštní ustanovení

Požadavky stanovené v odstavci 4.2.1. se nevztahují na:

  1. zařízení, která zpracovávají pouze bioodpady již ošetřené dle výše uvedených požadavků v jiném zařízení (výstupy těchto zařízení však musí také splňovat požadavky na hodnocení přítomnosti patogenních organismů stanovené v bodě 4.2.3 .) Jedná se například o výstup z bioplynové stanice (digestát, rekultivační digestát), který je dále zpracováván na kompostárně.

  2. zařízení, kde je účinnost hygienizace ověřena pomocí validačního testu vnesenými indikátorovými mikroorganismy podle přílohy 2 písmene D vyhlášky, je možné provozovat i s jiným technologickým vybavením než uvádí 4.2.1. písmena a - c, pokud zároveň výstupy splňují požadavky na kvalitu výstupů podle bodu 4.2.3.

  3. výstupy zařazené do skupiny 3 nebo 4 podle přílohy 6 vyhlášky, jsou-li uloženy na skládce v souladu s jinými právními předpisy 8).

5. POSTUP ODBĚRU VZORKŮ PRO STANOVENÍ KONCENTRACÍ VYBRANÝCH RIZIKOVÝCH LÁTEK, PRVKŮ A JAKOSTI KOMPOSTŮ A DIGESTÁTŮ

  1. V případě odebírání vzorků kompostů a digestátů pro registraci ve smyslu zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, se odběr vzorků provádí podle vyhlášky o odběrech a chemických rozborech hnojiv 9).

  2. V případě rekultivačních digestátů, rekultivačních kompostů a stabilizovaného bioodpadu pro zařazení podle vyhlášky se odběr vzorků provádí podle ČSN 14899 (Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití) v souladu s přílohou č. 7 a č. 8 vyhlášky.

  3. Odběr vzorků provádí pouze kvalifikovaná, nezávislá osoba.

  4. Při vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. (ČSN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití).

  5. V případě odběru vzorků pro hodnocení mikrobiálních ukazatelů je třeba odebírat a uchovávat vzorky tak, aby nedošlo k druhotné kontaminaci.

6. VYSVĚTLENÍ VZTAHU A PŮSOBNOSTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Předmětem vyhlášky č. 341/2008 Sb. je úprava podrobností nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen bioodpady) v kompostárnách a bioplynových stanicích. Kompostárny jsou v závislosti na množství a druhu v nich zpracovávaných bioodpadů rozděleny na malá zařízení a zařízení s vyšší kapacitou než je stanoveno v § 33b odst. 1 zákona o odpadech. Malá zařízení jsou zařízeními určenými k nakládání s odpady, ale k jejich provozování je postačující kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností a to z důvodu zpracování pouze nerizikových rostlinných materiálů. Zařízení s vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 zákona jsou zařízeními provozovanými na základě souhlasu krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona o

Partneři




 


Nahrávám...
Nahrávám...