dnes je 29.3.2024

Input:

Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů

11.7.2003, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.6
Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

1. Předmluva

Ministerstvo životního prostředí, vědomo si požadavku na dosažení co nejvyšší shodnosti postupů používaných při stanovení ekotoxicity odpadů, vydává tento metodický pokyn. Jeho vydáním končí platnost Metodického návodu ke stanovení ekotoxicity odpadů, který byl zveřejněn ve Zpravodaji MŽP, číslo 12, v prosinci 1998 a vycházel z právní úpravy v souladu se zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech.

V metodickém pokynu jsou zohledněny a ujasněny požadavky vycházející z ustanovení § 6 a zvláště z ustanovení přílohy č. 3 vyhlášky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, a dále z ustanovení přílohy č. 5 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vydaných k provedení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Ustanovení citovaných příloh vyhlášek se na dosud platný metodický návod odkazuje. Jelikož stanovení ekotoxicity odpadů ve smyslu citovaných vyhlášek představuje speciální postup zjištění a hodnocení, který není v České republice jako celek normalizován, byl v roce 1998 vypracován Metodický návod, který již není plně v souladu s účinnou právní úpravou a je proto nahrazován tímto metodickým pokynem.

2. Úvod

Předmětem metodického pokynu je postup pro stanovení a hodnocení ekotoxicity odpadů jako ukazatele tříd vyluhovatelnosti v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. /4/ a ekotoxicity jako nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita v souladu s požadavky vyhlášky č. 376/2001 Sb. /2/. Cílem metodického pokynu je sjednocení postupu tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší míry srovnatelnosti výsledků v jednotlivých laboratořích a tím i co nejvyšší objektivnosti těchto výsledků pro posuzování odpadů ve smyslu výše uváděných vyhlášek.

Stanovení ekotoxicity je prováděno jednotnými metodami na předepsaných organismech (příloha č. 1 a č. 3 k vyhlášce č. 376/2001 Sb /2/):

  1. Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod),

  2. Daphnia magna (doba působení 48 hod),

  3. Raphidocellis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod),

  4. Sinapis alba (semeno) (doba působení 72 hod).

Výsledky zkoušek jsou využitelné jak pro zařazení odpadu do tříd vyluhovatelnosti, tak pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita.

2.1 Oblast použití

Metodický pokyn je určen pracovníkům správních úřadů, pracovníkům laboratoří, osobám pověřeným k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a rovněž osobám, jejichž pracovní náplň a rozhodování je ovlivňováno ustanoveními zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

Postup určený tímto Metodickým pokynem platí pro stanovení ekotoxicity odpadů na základě výsledků zkoušek akutní toxicity jejich vodných výluhů na určených zkušebních organismech. Toto stanovení v laboratorních podmínkách modeluje účinky odpadů při jejich kontaktu s vodou, kde dochází k uvolňování rozpustných složek odpadů, které ovlivňují organismy nacházející se ve vodním prostředí. Jedná se o uzanční postup, který může vést k výsledkům lišícím se od reálné skutečnosti. Vodný výluh zkoušeného odpadu se připraví dle Metodického pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněného ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002 /16/.

Využití pokynu je doporučeno zejména při:

  • stanovení tříd vyluhovatelnosti k posuzování odpadů z hlediska naplnění kritérií stanovených pro jejich odstraňování uložením na skládky odpadů nebo pro jejich využívání do rekultivační vrstvy skládek nebo umístěním do podzemních prostor a na povrch terénu v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. /4/,

  • hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů H14 Ekotoxicita v souladu s požadavky vyhlášky č. 376/2001 Sb. /2/.

Metodický pokyn lze přiměřeně využívat pro zjišťování nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita i u odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin v souladu s přílohou č. 8 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. /4/, zejména pro:

  • kapalné odpady,

  • kaly, které sedimentací uvolňují kapalnou fázi.

Metodický pokyn není možné využívat pro zjišťování ekotoxicity odpadů, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek pro přípravu vodného výluhu a odpadů, z nichž nelze připravit vodný výluh (např. gelující látky).

Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita se kapalný odpad, pokud jeho základní složkou je voda, považuje za výluh připravený k ekotoxikologickému testování. Při hodnocení kapalného odpadu musí být využívána kritéria stanovená pro odpady (nikoliv pro odpadní vody). V případě, že se nebezpečná vlastnost H14 Ekotoxicita posuzuje u kalu, který uvolňuje kapalnou fázi, zkouší a hodnotí se postupem stanoveným pro hodnocení nebezpečných vlastností kapalná i pevná fáze samostatně. Pro vyloučení nebezpečné vlastnosti u dotčeného odpadu je nutné vyloučit nebezpečnou vlastnost u kapalné i pevné fáze.

V případě, že kapalný odpad obsahuje jinou kapalinu, než je voda, postupuje se v souladu s požadavky zvláštního předpisu (zákona č. 157/1998 Sb. /6/).

V případě pochybností o možnosti odebrat reprezentativní vzorek odpadu pro přípravu výluhu ke stanovení ekotoxicity, rozhodne o této skutečnosti osoba oprávněná k odběru vzorků odpadů vždy ve spolupráci s příslušnou laboratoří.

Pokud není možno použít postup pro přípravu výluhu v souladu s metodickým pokynem k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů /16/, může postup přípravy výluhu (pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita) stanovit příslušná laboratoř ve spolupráci s pověřenou osobou. Tyto skutečnosti musí být uvedeny v Protokolu o zkoušce.

2.2 Použité podklady

2.2.1 Související právní předpisy

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. /1/

Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. /2/

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozua tranzitu odpadů (Katalog odpadů). /3/

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. /4/

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). /5/

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. /6/

2.2.2 Související technické normy

Mimo normy citované v souvisejících právních předpisech jde zejména o normy

ČSN 018003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích. /7/
ČSN 015110 Vzorkování materiálů. Základní ustanovení. /8/
ČSN ISO 3696 Jakost vody pro analytické účely. Specifikace a zkušební metody./9/
ČSN ISO 11465 Kvalita půdy. Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy. Gravimetrická metoda. /10/
ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. /11/
ČSN 83 0905 Ochrana vody před znečištěním ze skládek. /12/
ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity. /13/
ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692:1989). /14/
ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - Část 2: Obnovovací metoda. /15/

2.2.3 Ostatní

Metodický pokyn k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů. Věstník MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002. /16/

Metodický návod ke stanovení ekotoxicity odpadů. Zpravodaj MŽP, číslo 12, prosinec 1998. /17/

Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí Vzorkování odpadů. Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen 2001. /18/

Máchová, J., Svobodová, Z., Vykusová, B.: Ekotoxikologické hodnocení výluhů tuhých průmyslových odpadů. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, Vodňany, 1994. /19/

2.3 Seznam použitých zkratek

EN Evropská norma
ČSN Česká technická norma
ISO Mezinárodní norma (Mezinárodní organizace pro normalizaci)
EC 50 koncentrace vodného výluhu odpadu, která způsobí 50% inhibici pohyblivosti (imobilizaci) perlooček ve srovnání s kontrolou v podmínkách určených jednotlivými metodikami testů (v ml.l-1)
IC 50 koncentrace vodného výluhu odpadu, která způsobí 50% inhibici hustoty buněk řas, růstové rychlosti řas nebo růstu kořene semen Sinapis alba ve srovnání s kontrolou v podmínkách určených jednotlivými metodikami testů v [ml.l-1]
LC 50 koncentrace vodného výluhu odpadu, při které uhyne 50 % zkušebních organismů v podmínkách určených jednotlivými metodikami zkoušek v [ml.l-1]
MŽP Ministerstvo životního prostředí
MZ Ministerstvo zdravotnictví

2.4 Termíny a definice

Termíny a jejich definice používané pro účely tohoto metodického pokynu jsou převážně převzaty ze souvisejících právních předpisů a technických norem. Pro potřeby metodického pokynu jsou některé z nich blíže vysvětleny.

Ekotoxicita - vlastnost odpadu, představující akutní či pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jde o ukazatel sloužící k zařazení odpadu do třídy vyluhovatelnosti podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. /4/ a k hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu H14 Ekotoxicita ve smyslu vyhlášky č. 376/2001 Sb. /2/.

Vodný výluh odpadu - roztok, který je připraven ze vzorku odpadu dle stanoveného postupu vyluhování odpadů ve vodě; roztok získaný postupem podle metodického pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů /16/ nebo kapalný odpad na bázi vody, použitý ke stanovení ekotoxicity odpadu.

Výluhové třídy - třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou, tj. množiny limitních hodnot ukazatelů vybraných chemických látek (škodlivin) uvolněných do prvního vodného výluhu. Limitní hodnoty představují nejvyšší přípustné hodnoty koncentrací těchto látek pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti. Výjimku tvoří ukazatel "ekotoxicita" - blíže viz kapitola 4 tohoto metodického pokynu.

Voda - destilovaná, demineralizovaná nebo deionizovaná voda odpovídající 3. stupni jakosti podle ČSN ISO 3696 /9/. Použití demineralizované vody se vylučuje v případě, že se k její přípravě používá lokální zdroj vody, kde není zaručena jakost vody po stránce mikrobiologické. Voda nesmí obsahovat chlor ani jiné toxické látky (stopové koncentrace kovů, pesticidů, amoniaku apod.).

Ředicí voda - normalizovaným postupem připravený roztok solí ve vodě /13/, /14/, /15/.

Vodný výluh (testovaný *) roztok) - vodný výluh odpadu obohacený zásobními roztoky a v případě potřeby ředěný ředicí vodou na zvolenou koncentraci, připravený pro testy ekotoxicity.

Testovací *) organismus - organismus, který je za konstantních podmínek, určených jednotlivými metodikami testů akutní toxicity a inhibice růstu, vystaven působení vodného výluhu.

Úvodní test *) - test sloužící pro odhad ekotoxicity neředěného vodného výluhu (testovaného roztoku) na testovací organismus.

Předběžný test *) - test sloužící k vyhledání intervalu koncentrací ředěného vodného výluhu (testovaného roztoku) pro provedení základního testu ekotoxicity.

Základní test *) - test sloužící ke stanovení hodnoty LC (EC, IC) 50.

Ověřovací test *) - ověřuje, že neředěný vodný výluh (testovaný roztok) nevykazuje toxické účinky na předepsaných testovacích organismech.

Kontrola - testování *) organismů v prostředí ředicí vody bez přídavku vodného výluhu odpadu za stejných podmínek, jako probíhá test (úvodní, předběžný, základní, ověřovací), pro nějž je kontrola využívána.

Mortalita - toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví smrtí testovacího organismu.

Inhibice pohyblivosti (imobilizace) - toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví neschopností prostorového pohybu testovacího organismu specifikovaného normou ČSN EN ISO 6341 /13/.

Inhibice růstu - toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví snížením hodnot parametrů, specifikovaných normou ČSN EN 28692 /14/, či metodikou uvedenou v příloze č. 1 tohoto pokynu, ve srovnání s kontrolou.

Stimulace růstu - toxický účinek vodného výluhu (testovaného roztoku), který se projeví zvýšením hodnot parametrů, specifikovaných normou ČSN EN 28692 /14/, či metodikou uvedenou v příloze č. 1 tohoto pokynu, ve srovnání s kontrolou.

Pevný odpad - odpad, který si jako celek a nebo jako jeho jednotlivé části (např. pevný sypký odpad) uchovává svůj tvar a objem za normálních atmosférických podmínek.

Kapalný odpad - odpad ve skupenství kapalném, který za normálních atmosférických podmínek po umístění do nádoby vytvoří hladinu a po opuštění nádoby si nezachová tvar nádoby (přičemž nejde o pevný sypký odpad).

Kal - směs kapalin a pevných částic (směs kapalných a pevných odpadů oddělených z různých typů kapalin jako výsledek přírodních nebo umělých procesů). V případě pochybností, zda kal sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, se postupuje podle následujícího návodu: Kal se umístí do skleněné válcovité nádoby o průměru větším než 30 mm (např. odměrný válec) tak, že jeho vrstva v nádobě je vyšší než 10 cm. Nádoba se ponechá stát otevřená při teplotě okolí 5 - 25 °C a tlaku odpovídajícím atmosférickému tlaku po dobu jedné hodiny. Pokud za popsaných podmínek dojde k vizuálně sledovatelnému oddělení kapalné a pevné fáze v nádobě, je kal považován za odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi.

Pověřená osoba - právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená MŽP nebo MZ k hodnocení příslušných nebezpečných vlastností odpadů. Pověřená osoba je osobou oprávněnou k odběru vzorků odpadu pro hodnocení jejich nebezpečných vlastností (viz § 5, odst. 4 vyhlášky č. 376/2001 Sb. /2/).

Osoba oprávněná k odběru vzorků odpadů

  • odstraňovaných uložením na skládky odpadů a/nebo využívaných při rekultivaci skládek nebo umístěním do podzemních prostor a na povrch terénu - osoba, která splňuje požadavek přílohy č. 4 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. /4/, je osobou proškolenou a přezkoušenou k odběru vzorků odpadů,

  • pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - osoba, která splňuje požadavek § 5, odst. 4 vyhlášky č. 376/2001 Sb. /2/, je osobou, která absolvovala školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo MŽP nebo MZ.

3. Postup stanovení ekotoxicity odpadů

3.1 Princip postupu

Ekotoxicita se stanovuje pomocí testů akutní toxicity, kterým je podroben vodný výluh (testovaný roztok). Testy se provádějí podle schématu uvedeného v příloze č. 3 tohoto pokynu na zástupcích ryb, zooplanktonu, fytoplanktonu a vyšších rostlin, uvedených v definici nebezpečné vlastnosti H14 Ekotoxicita v příloze č. 1 vyhláškyč. 376/2001 Sb. /2/. Testované organismy reprezentují důležité články ekosystémů s možnou rozdílnou citlivostí k různým látkám obsaženým v odpadu a uvolněným do vodného výluhu odpadu. Pro stanovení ekotoxicity jsou rozhodující výsledky testu nejcitlivěji reagujícího organismu.

Testy akutní toxicity se provádějí podle aktuálně platných ČSN Jakost vod, uvedených v bodě 7 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 376/2001 Sb. /2/ (ČSN EN ISO 6341 /13/, ČSN EN 28692 /14/, ČSN EN ISO 7346-2 /15/). Pro semena Sinapis alba tento pokyn uvádí v příloze č. 1 zvláštní postup stanovení.

3.2 Odběr, úprava a uchovávání vzorků

Odběr a úprava vzorků odpadů se řídí zásadami uvedenými v metodickém pokynu ke vzorkování odpadů /18/ a v metodickém pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů /16/. Z důvodu větší časové náročnosti ekotoxikologických testů a potřeby uchovávání vzorků pro případné ověření výsledků stanovení ekotoxicity se prodlužuje doba jejich skladování na dobu nezbytně nutnou pro možné opakování testů. Vzorky se uchovávají v těsně uzavřených nádobách, v temnu, při teplotě do 4 °C.

3.3 Příprava vodného výluhu odpadu pro testy ekotoxicity

Vodný výluh odpadu se připraví ve shodě s přílohou č. 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb. /4/ a s postupem uvedeným v metodického pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů /16/. Z důvodu možné nestálosti složení vodného výluhu odpadu v delším časovém období se pro testy ekotoxicity připraví vždy jen takové jeho množství, které bude spotřebováno. Pro nové či opakované testy se připravuje vždy čerstvý vodný výluh odpadu.

K loužení odpadu se používá destilovaná voda. Pro vyloučení možného negativního vlivu nízkého osmotického tlaku destilované vody na testovací organismy je nutné před zahájením testů potřebné množství vodného výluhu odpadu obohatit solemi pomocí zásobních roztoků.

Při přípravě ředicí vody pro testy na jednotlivých testovacích organismech se do vody dávkuje stejné množství zásobních roztoků stejným postupem, jak je popsáno pro úpravu vodného výluhu odpadu pro testy na jednotlivých testovacích organismech.

3.3.1 Úprava vodného výluhu odpadu pro testy na akvarijních rybách, perloočkách a semenech

Pro přípravu vodného výluhu (testovaného roztoku) se používají následující zásobní roztoky solí, jejichž konečné koncentrace odpovídají požadavkům ČSN EN ISO 7346-2 /15/ a ČSN EN ISO 6341 /13/:

Zásobní roztok č. 1: 117,6 g CaCl2.2H2O se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem 1 litru.
Zásobní roztok č. 2: 49,3 g MgSO4.7H2O se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem 1 litru.
Zásobní roztok č. 3: 25,9 g NaHCO3 se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem l litru.
Zásobní roztok č. 4: 2,3 g KCl se rozpustí ve vodě a roztok se doplní vodou na objem1 litru.

Vodný výluh odpadu se uvedenými čtyřmi zásobními roztoky obohacuje následujícím způsobem. Odměrná nádoba potřebného objemu se částečně naplní vodným výluhem odpadu, poté se do ní dávkuje po 2,5 ml každého z výše uvedených zásobních roztoků na 1 litr požadovaného objemu vodného výluhu (testovaného roztoku) a na tento požadovaný objem se nádoba doplní vodným výluhem odpadu. Vodný výluh (testovaný roztok) je třeba před každým použitím důkladně protřepat, aby byla zaručena jeho homogenita.

3.3.2 Úprava vodného výluhu odpadu pro test na zelených řasách

Pro úpravu vodného výluhu odpadu se používají následující zásobní roztoky solí, jejichž konečné koncentrace odpovídají požadavkům ČSN EN 28692 /14/:

Zásobní roztok č. 1 - živiny (navážky na l litr zásobního roztoku):

MgCl2.6H2O 1,2 g
NH4Cl 1,5 g
CaCl2.2H2O 1,8 g
MgSO4.7H2O 1,5 g
KH2PO4 0,16 g

Zásobní roztok č. 2 - Fe-EDTA (navážky na l litr zásobního roztoku):

FeCl3.6H2O 80 mg
Na2EDTA.2H2O *) 100 mg

Zásobní roztok č. 3 - stopové prvky (navážky na l litr zásobního roztoku):

H3BO3 185 mg
MnCl2.4H2O 415 mg
ZnCl2 3 mg
CoCl2.6H2O 1,5 mg
CuCl2.2H2O 0,01 mg
Na2MoO4.2H2O 7 mg

Zásobní roztok č. 4 - NaHCO3 (navážka na l litr zásobního roztoku):

NaHCO3 50 g

Navážky chemikálií pro jednotlivé zásobní roztoky se rozpustí ve vodě a roztoky se doplní do 1 litru vodou. Zásobní roztoky č. 1 - 3 se sterilizují membránovou filtrací (průměr pórů 0,2 m) nebo v autoklávu (120 °C, 15 min.). Roztok č. 4 se nesterilizuje v autoklávu, ale pouze filtrací přes membránový filtr. Po sterilizaci se roztoky skladují ve tmě při teplotě 4 °C.

Vodný výluh odpadu se obohacuje uvedenými čtyřmi zásobními roztoky následujícím způsobem. Odměrná nádoba potřebného objemu se částečně naplní vodným výluhem odpadu, poté se do ní dávkuje 10 ml zásobního roztoku č. 1 a po 1 ml zásobních roztoků č. 2, 3, a 4 na 1 litr požadovaného objemu vodného výluhu (testovaného roztoku) a na tento požadovaný objem se nádoba doplní vodným výluhem odpadu. Vodný výluh (testovaný roztok) je třeba před každým použitím důkladně protřepat, aby byla zaručena jeho homogenita.

3.4 Metodiky testů ekotoxicity

Testy ekotoxicity vodného výluhu (testovaného roztoku) se provádějí na všech testovacích organismech postupem, jak je znázorněn na obrázek 1: Postupový diagram testů ekotoxicity.

Obrázek 1: Postupový diagram testů ekotoxicity

Testy ekotoxicity se zahajují úvodním testem. Úvodnímu testu je vystaven testovaný roztok připravený z neředěného vodného výluhu odpadu. Do testu se nasazují organismy v počtech, odpovídajících požadavkům pro předběžné testy daným metodikami pro jednotlivé testovací organismy. Ověřovací testy se provádějí s nejméně trojnásobným množstvím organismů proti počtům organismů požadovaným při základních testech.

Projeví-li se v průběhu úvodního testu toxický účinek pro ≥ 50 % testovacích organismů, provede se předběžný test s využitím vhodně zvolené škály koncentrací vodného výluhu. Za vhodně zvolenou koncentrační řadu vodného výluhu pro předběžný test se považuje řada zahrnující koncentrace s toxickým účinkem pro 0 - 100 % testovaných organismů. Základní

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...