Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mobilní a stacionární zdroje podle novely zákona o ochraně ovzduší

5.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.5
Mobilní a stacionární zdroje podle novely zákona o ochraně ovzduší

Mgr. Pavla Bejčková, Ph.D.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje zdroje znečišťování ovzduší na mobilní a stacionární. Stacionární zdroj je v § 2 písm. e) zákona vymezen jako ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat.

S pojmem „lokální zdroj” zákon o ochraně ovzduší nepracuje, nedefinuje jej, ani jej na žádném místě v zákoně neuvádí. Nicméně tento pojem je používán odbornou veřejností (např. výrobci) a jsou jím označovány stacionární zdroje, které jsou využívány pro účely vytápění a přípravy teplé vody. Tyto zdroje se označují jako „lokální” jako protiklad k vytápění a přípravě teplé vody ze systému centrálního zásobování teplem. Podle typu používaného paliva lze tyto „lokální” zdroje rozdělit do několika skupin – kotle či kamna na tuhá paliva (černé uhlí, hnědé uhlí nebo koks, biomasa v podobě dřeva, dřevních briket nebo pelet), plynové kotle a elektrické vytápění.

Co se týče stacionárních zdrojů, zákon o ochraně ovzduší dále rozlišuje zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu a zdroje v příloze č. 2 neuvedené. Příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší obsahuje seznam významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v příloze rozčleněny podle typu činnosti a velikosti (kapacita, příkon či spotřeba) stacionárního zdroje. Od zařazení zdroje do přílohy č. 2 se odvíjí jeho další povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší.

V příloze č. 2 k zákonu je pod bodem 1.1. uvedena kategorie „Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně”. Stacionární zdroje, v kterých dochází ke spalování paliv, které mají jmenovitý tepelný příkon 300 kW a nižší nejsou do přílohy č. 2 zahrnuty (tj. jedná se o zdroje nevyjmenované v příloze č. 2). Stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 mají zákonem o ochraně ovzduší stanoveny odlišné povinnosti než zdroje v příloze č. 2 uvedené.

Například krbová kamna o maximálním výkonu 7,2 kW jsou tedy současně spalovacím stacionárním zdrojem (nevyjmenovaným v příloze č. 2k zákonu o ochraně ovzduší) a také zdrojem „lokálním”.

Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje o příkonu do 300 kW

Zákon o ochraně ovzduší stanoví v § 16 a 17 provozovateli spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW následující povinnosti. Některé povinnosti platí pro všechny spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW, jiné pouze pro ty, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění (u těch je to výslovně uvedeno).

  • Uvádět do provozu a provozovat zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem zdroje (§ 17 odst. 1 písm. a) zákona).

  • Dodržovat přípustnou tmavost kouře (§ 17 odst. 1 písm. b) zákona).

  • Spalovat ve zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená

 


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: