dnes je 23.4.2024
Input:

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 517/2014 o o fluorovaných skleníkových plynech

1.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.5.1.1
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 517/2014 o o fluorovaných skleníkových plynech

Envi profi, Úřední věstník Evropské unie

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 517/2014
ze dne 16. dubna 2014

aktualizované znění dokumentu z 23.07.2015

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru  (1) ,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem  (2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu ("IPCC") Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ("UNFCCC"), jejíž stranou Unie je  (3) , bylo uvedeno, že na základě stávajících vědeckých údajů by měly rozvinuté země do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 % oproti úrovním z roku 1990, aby se globální změna klimatu omezila na nárůst teploty o 2 °C, a tím se zabránilo nežádoucím dopadům na klima.
(2) K dosažení tohoto cíle přijala Komise Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, který vzala Rada na vědomí ve svých závěrech ze dne 17. května 2011 a Evropský parlament jej schválil usnesením ze dne 15. března 2012. V tomto plánu přechodu vymezila Komise nákladově účinný způsob, jak dosáhnout nezbytného celkového snížení emisí v Unii do roku 2050. Tento plán přechodu stanoví příspěvky jednotlivých odvětví požadované v šesti oblastech. Jiné emise než CO2, včetně fluorovaných skleníkových plynů, ale vyjma jiných emisí než CO2 ze zemědělství, by se měly do roku 2030 snížit o 72 až 73 % a do roku 2050 o 70 až 78 % oproti úrovním z roku 1990. Pokud se vychází z referenčního roku 2005, je nutno jiné emise než CO2, s výjimkou emisí ze zemědělství, snížit do roku 2030 o 60 až 61 %. Emise fluorovaných skleníkových plynů byly v roce 2005 odhadovány na 90 milionů tun ekvivalentu CO2. Snížení o 60 % znamená, že do roku 2030 by se emise musely snížit přibližně o 35 milionů tun ekvivalentu CO2. Vzhledem k odhadovaným emisím 104 milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030 na základě uplatnění současných právních předpisů Unie v plném rozsahu je nutné další snížení přibližně o 70 milionů tun ekvivalentu CO2.
(3) Zpráva Komise ze dne 26. září 2011 o používání, účincích a přiměřenosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006  (4)  dospěla k závěru, že současná opatření k omezování úniků mají v případě, že budou uplatněna v plném rozsahu, potenciál snížit emise fluorovaných skleníkových plynů. Tato opatření by proto měla být zachována a upřesněna na základě zkušeností získaných při jejich provádění. Některá opatření by se měla rovněž rozšířit na jiná zařízení, v nichž se používají značná množství fluorovaných skleníkových plynů, například chladírenská nákladní vozidla a přívěsy. Povinnost zřídit a vést záznamy o zařízeních, která tyto plyny obsahují, by se měla vztahovat rovněž na elektrická spínací zařízení. Vzhledem k důležitosti opatření k omezování úniků na konci životnosti výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny by členské státy měly zohlednit význam režimů odpovědnosti výrobce a podporovat jejich zavádění, a to na základě stávajících osvědčených postupů.
(4) Uvedená zpráva rovněž dospěla k závěru, že pro snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů v Unii lze udělat více, zejména tím, že se takové plyny přestanou používat tam, kde existují bezpečné a energeticky účinné alternativní technologie s nulovým nebo nižším dopadem na klima. Snížení emisí z roku 2010 do roku 2030 až o dvě třetiny je nákladově efektivní, protože v řadě odvětví existují osvědčené a vyzkoušené alternativy.
(5) V usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO2, byl uvítán závazek Unie podporovat opatření související s částečně fluorovanými uhlovodíky založená na Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen "Montrealský protokol"), jako ukázkový příklad přístupu ke snižování emisí skleníkových plynů, který není orientován tržně. Toto usnesení rovněž vyzývá k prozkoumání různých možností, jak na mezinárodní úrovni prostřednictvím Montrealského protokolu prosadit okamžité zahájení postupného ukončování používání částečně fluorovaných uhlovodíků.
(6) Aby bylo podpořeno používání technologií s nulovým nebo nižším dopadem na klima, měla by školení fyzických osob, které pracují s fluorovanými skleníkovými plyny, zahrnovat rovněž informace o technologiích, které slouží k nahrazení a omezení používání fluorovaných skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že některé alternativy k fluorovaným skleníkovým plynům používaným ve výrobcích a zařízeních, sloužící k nahrazení a omezení používání fluorovaných skleníkových plynů, mohou být toxické, hořlavé či vysokotlaké, měla by Komise přezkoumat stávající právní předpisy Unie vztahující se na školení fyzických osob, pokud jde o bezpečné nakládání s alternativními chladivy, a případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu příslušných právních předpisů Unie.
(7) Certifikační a školicí programy by měly být zavedeny nebo upraveny s ohledem na programy zavedené podle nařízení (ES) č. 842/2006 a lze je začlenit do systémů odborného vzdělávání.
(8) K zajištění soudržnosti s požadavky na monitorování a podávání zpráv podle úmluvy UNFCCC a s rozhodnutím 4/CMP.7 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu k úmluvě UNFCCC, přijatého sedmou konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC v Durbanu dne 11. prosince 2011, by se měly potenciály globálního oteplování vypočítávat na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Tam, kde je to možné, měl by výpočet vycházet ze čtvrté hodnotící zprávy přijaté panelem IPCC.
(9) Účinné monitorování emisí fluorovaných skleníkových plynů má zásadní význam pro sledování pokroku při dosahování cílů snižování emisí a pro hodnocení účinků tohoto nařízení. K zajištění kvalitního vykazování emisí je nezbytné využívat k vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů konzistentní a vysoce kvalitní údaje. Zavedení systémů vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů členskými státy by zajistilo soudržnost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013  (5) . K výraznému zlepšení těchto systémů vykazování emisí by mohly přispět údaje o úniku fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení nashromážděné společnostmi podle tohoto nařízení. Tímto způsobem by se mohla kontrolovat konzistentnost údajů použitých k odvození emisí a mohly by se tak zlepšit odhady na základě výpočtů, což by vedlo k lepšímu odhadu množství emisí fluorovaných skleníkových plynů v národních inventurách skleníkových plynů.
(10) Vzhledem k tomu, že existují vhodné alternativy, měl by se současný zákaz používání fluoridu sírového při tlakovém lití hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin rozšířit i na zařízení, která používají méně než 850 kg fluoridu sírového ročně. Stejně tak by mělo být, při poskytnutí odpovídajícího přechodného období, zakázáno používání chladiv s velmi vysokým potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo více při servisu nebo údržbě chladírenských zařízení s velikostí náplně 40 tun ekvivalentu CO2 nebo více.
(11) Měly by být zaváděny zákazy uvádění na trh v případě nových zařízení pro chladírenství, klimatizaci a požární ochranu, která obsahují určité fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud k použití těchto látek existují vhodné alternativy. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku dočasně umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh. Komise by měla s ohledem na budoucí technický vývoj dále posoudit zákazy uvádět na trh nová zařízení pro druhotná spínací zařízení středního napětí a nové malé dělené klimatizační systémy s jednou vnitřní jednotkou.
(12) Mělo by být povoleno uvádět na trh zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny, pokud jeho celkové emise skleníkových plynů vzniklé během jeho životního cyklu, při zohlednění reálné míry úniku a znovuzískávání, jsou nižší než emise, jež by vznikly z rovnocenného zařízení, které fluorované skleníkové plny neobsahuje a jehož maximální povolená spotřeba energie odpovídá spotřebě stanovené v příslušných prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES  (6) . Pravidelný a včasný přezkum těchto prováděcích opatření v souladu s uvedenou směrnicí by napomohl zajistit, aby daná prováděcí opatření byla nadále účinná a vhodná.
(13) Bylo zjištěno, že nejefektivnějším a nákladově nejúčinnějším způsobem dlouhodobého snižování emisí těchto látek je postupné snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jež může být uvedeno na trh.
(14) Aby bylo možné realizovat postupné snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jež může být uvedeno na trh Unie, měla by Komise přidělit jednotlivým výrobcům a dovozcům kvóty pro uvádění těchto látek na trh tak, aby nebyl překročen celkový množstevní limit pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh. S cílem zabezpečit jednotnost postupného snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděného na trh by měly být do systému kvót Unie započítány částečně fluorované uhlovodíky, jimiž jsou naplněna zařízení. Pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v zařízení nebyly uvedeny na trh před naplněním zařízení, vyžaduje se jako doklad o započítání těchto látek do systému kvót Unie prohlášení o shodě.
(15) Výpočet referenčních hodnot a přidělování kvót jednotlivým výrobcům a dovozcům by v první řadě mělo vycházet z množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které podle svého oznámení uvedli na trh během referenčního období let 2009 až 2012. Aby však nebyly vyloučeny malé podniky, mělo by se jedenáct procent celkového množstevního limitu vyhradit pro dovozce a výrobce, kteří v daném referenčním období neuvedli na trh 1 tunu nebo více fluorovaných skleníkových plynů.
(16) Pravidelným přepočítáváním referenčních hodnot a kvót by Komise měla zajistit, aby podniky mohly pokračovat ve své činnosti na základě průměrných objemů, které uvedly na trh v uplynulých letech.
(17) Proces výroby některých fluorovaných plynů může vést k významným emisím dalších fluorovaných skleníkových plynů vznikajících jako vedlejší produkt. Podmínkou uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh by mělo být zneškodnění těchto emisí vzniklých jako vedlejší produkt nebo jejich znovuzískání za účelem dalšího využití.
(18) Komise by měla zajistit, aby byl zaveden ústřední elektronický rejstřík za účelem správy kvót, pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh a podávání zpráv, včetně oznamování zařízení uvedeného na trh v případech, kdy je zařízení předem naplněno částečně fluorovanými uhlovodíky, které nebyly před naplněním uvedeny na trh, a proto vyžaduji ověření prostřednictvím prohlášení o shodě a následného ověření třetí stranou, že množství částečně fluorovaných uhlovodíků jsou započítaná do systému kvót Unie.
(19) K zachování pružnosti trhu s velkými objemy částečně fluorovaných uhlovodíků by mělo být možné převádět kvóty přidělené na základě referenčních hodnot jinému výrobci či dovozci v Unii nebo jinému výrobci či dovozci, který je v Unii zastoupen výhradním zástupcem.
(20) Aby bylo možno sledovat účinnost tohoto nařízení, měla by být působnost současných povinností spojených s podáváním zpráv rozšířena tak, aby zahrnovala i další fluorované látky, které mají významný potenciál globálního oteplování nebo které pravděpodobně nahradí fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. Z téhož důvodu by mělo být rovněž hlášeno zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů a dovoz těchto plynů do Unie, pokud jsou obsaženy ve výrobcích a zařízeních. Měly by být stanoveny minimální prahové hodnoty, aby se zabránilo neúměrné administrativní zátěži, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky.
(21) Komise by měla soustavně sledovat účinky snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděného na trh, včetně účinku na dodávky pro zařízení, kde by použití částečně fluorovaných uhlovodíků vedlo k nižším emisím vznikajícím během životního cyklu, než kdyby byla použita alternativní technologie. Do konce roku 2020 by měla Komise připravit zprávu o dostupnosti částečně fluorovaných uhlovodíků na trhu Unie. Do konce roku 2022 by měla Komise provést komplexní přezkum, aby byl čas upravit toto nařízení s ohledem na jeho provádění a nový vývoj a mezinárodní závazky a případně navrhnout další opatření ke snížení.
(22) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (7) .
(23) Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(24) Jelikož je toto nařízení přijímáno na základě čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, není překážkou tomu, aby členské státy zachovávaly nebo zaváděly přísnější ochranná opatření, která jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU. Podle článku 193 Smlouvy o fungování EU mají členské státy každé takové opatření oznámit Komisi.
(25) Tímto nařízením se mění a doplňuje předmět nařízení (ES) č. 842/2006, které by proto mělo být zrušeno. S cílem zajistit plynulý přechod ze starého systému na nový je však vhodné stanovit, že by nařízení Komise (ES) č. 1493/2007  (8) , (ES) č. 1494/2007  (9) , (ES) č. 1497/2007  (10) , (ES) č. 1516/2007  (11) , (ES) č. 303/2008  (12) , (ES) č. 304/2008  (13) , (ES) č. 305/2008  (14) , (ES) č. 306/2008  (15) , (ES) č. 307/2008  (16)  a (ES) č. 308/2008  (17)  měla zůstat v platnosti a měla by se nadále používat, pokud a dokud nebudou zrušena akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty přijatými Komisí podle tohoto nařízení.
(26) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu přeshraniční povahy řešeného environmentálního problému a účinků tohoto nařízení na obchod v rámci Unie i na vnější obchod, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Cílem tohoto nařízení je chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů. Toto nařízení proto

a) stanoví pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doplňková opatření;
b) ukládá podmínky pro uvádění na trh v případě určitých výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;
c) ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití fluorovaných skleníkových plynů; a
d) stanoví množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) "fluorovanými skleníkovými plyny" částečně fluorované uhlovodíky, zcela fluorované uhlovodíky, fluorid sírový a další skleníkové plyny s obsahem fluoru uvedené v příloze I, nebo směsi obsahující některou z těchto látek;
2) "částečně fluorovanými uhlovodíky" (HFC) látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;
3) "zcela fluorovanými uhlovodíky" (PFC) látky uvedené v oddíle 2 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;
4) "fluoridem sírovým" (SF6) látka uvedená v oddíle 3 přílohy I nebo směsi obsahující tuto látku;
5) "směsí" tekutina skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je látka uvedená v příloze I nebo v příloze II;
6) "potenciálem globálního oteplování" (GWP) potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II a IV nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy IV;
7) "tunou (tunami) ekvivalentu CO2" množství skleníkových plynů vyjádřené jako součin hmotnosti skleníkových plynů v metrických tunách a jejich potenciálu globálního oteplování;
8) "provozovatelem" fyzická nebo právnická osoba skutečně zajišťující technický provoz výrobků nebo zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje; členský stát může v určitých vymezených situacích určit vlastníka za osobu odpovědnou za plnění povinností provozovatele;
9) "použitím" používání fluorovaných skleníkových plynů při výrobě, údržbě nebo servisu včetně opětovného plnění výrobků a zařízení nebo při jiných procesech uvedených v tomto nařízení;
10) "uvedením na trh" první dodání či poskytnutí jiné straně v Unii, za úplatu nebo bezplatně, nebo v případě výrobce použití pro vlastní účely, včetně propuštění do volného oběhu v Unii;
11) "hermeticky uzavřeným zařízením" zařízení, v němž všechny díly obsahující fluorovaný skleníkový plyn jsou utěsněny sváry, tvrdými pájenými spoji nebo podobným pevným spojením, které může obsahovat uzavřené ventily nebo uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo likvidaci a které má prověřenou míru úniků menší než 3 gramy ročně pod tlakem alespoň čtvrtiny maximálního povoleného tlaku;
12) "nádobou" výrobek primárně určený pro přepravu nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů;
13) "nádobou na jedno použití" nádoba, kterou nelze opětovně naplnit, aniž by byla pro tento účel uzpůsobena, nebo která se uvádí na trh, aniž by ji bylo možné vrátit k opětovnému naplnění;
14) "znovuzískáváním" sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z výrobků, včetně nádob, a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací výrobků či zařízení;
15) "recyklací" opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění;
16) "regenerací" přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů tak, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;
17) "zneškodněním" proces, kdy se všechen fluorovaný skleníkový plyn nebo jeho převážná část trvale přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;
18) "vyřazením z provozu" konečné odstavení a vyloučení z provozu či používání v případě výrobku nebo jednotlivého zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny;
19) "opravou" obnova poškozených nebo netěsnících výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, týkající se části, která tyto plyny obsahuje nebo je k tomuto účelu určena;
20) "instalací" spojení dvou nebo více zařízení nebo okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, za účelem montáže systému na místě, kde bude v provozu, včetně postupu, kterým jsou vodiče plynu systému spojeny dohromady za účelem uzavření okruhu, bez ohledu na nutnost systém po montáži naplnit;
21) "údržbou nebo servisem" všechny činnosti kromě znovuzískávání podle článku 8 a kontrol těsnosti podle článku 4 a čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, které představují zásah do okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, zvláště napouštění systému fluorovanými skleníkovými plyny, odstraňování jednoho nebo více dílů okruhu nebo zařízení, opětovná montáž dvou nebo více částí okruhu nebo zařízení, jakož i oprava netěsností;
22) "nově vyrobenou látkou" látka, která dosud nebyla použita;
23) "stacionárním" obvykle se nepřesouvající během provozu a zahrnující přenosná pokojová klimatizační zařízení;
24) "mobilním" obvykle se přesouvající během provozu;
25) "jednosložkovou pěnou" pěnová směs obsažená v jediném aerosolovém rozprašovači v nezreagovaném nebo částečně zreagovaném kapalném stavu, která se po opuštění rozprašovače rozpíná a tuhne;
26) "chladírenským nákladním vozidlem" motorové vozidlo s hmotností nad 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně pro přepravu zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;
27) "chladírenským přívěsem" vozidlo, které je navrženo a zkonstruováno k vlečení za nákladním vozidlem nebo tahačem primárně k přepravě zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;
28) "technickým aerosolem" aerosolový rozprašovač používaný pro údržbu, opravy, čištění, testování, dezinsekci a výrobu výrobků a zařízení, instalaci zařízení a pro jiné aplikace;
29) "systémem detekce úniků" kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje;
30) "podnikem" fyzická nebo právnická osoba, která:a)vyrábí, používá, znovuzískává, sbírá, recykluje, regeneruje nebo zneškodňuje fluorované skleníkové plyny;b)dováží nebo vyváží fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení obsahující tyto plyny;c)uvádí na trh fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;d)provádí instalaci, servis, údržbu, opravy, kontroly těsnosti nebo vyřazení z provozu zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;e)je provozovatelem zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý;f)vyrábí, dováží, vyváží, uvádí na trh nebo zneškodňuje plyny uvedené v příloze II;g)uvádí na trh výrobky nebo zařízení obsahující plyny uvedené v příloze II;
31) "vstupní surovinou" jakýkoli fluorovaný skleníkový plyn nebo látka uvedená v příloze II, jež jsou předmětem chemické transformace v procesu, při kterém jsou zcela změněny proti svému původnímu složení, a jejichž emise jsou zanedbatelné;
32) "komerčním využitím" použití ke skladování, prezentaci nebo šíření výrobků, k prodeji konečným uživatelům, v maloobchodě a stravovacích službách;
33) "protipožárním zařízením" zařízení a systémy používané k protipožární ochraně, včetně hasicích přístrojů;
34) "organickým Rankinovým cyklem" cyklus obsahující kondenzovatelný fluorovaný skleníkový plyn, při němž se teplo z tepelného zdroje přeměňuje a vytváří elektrickou nebo mechanickou energii;
35) "vojenským zařízením" zbraně, střelivo a válečný materiál určené výhradně pro vojenské účely, které jsou nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů členských států;
36) "elektrickým spínacím zařízením" spínací zařízení a jejich kombinace se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie;
37) "sdruženými centrálními chladicími systémy" systémy dvou či více kompresorů se souběžným chodem, které jsou propojeny s jedním nebo více společnými kondenzátory a s řadou chladicích zařízení, jako jsou chladicí vitríny, skříně, mrazicí boxy, nebo s chlazenými skladovacími prostorami;
38) "primárním chladicím okruhem kaskádních systémů" primární okruh nepřímých systémů pro středně vysoké teploty se sériovým zapojením dvou či více samostatných chladicích okruhů tak, že primární okruh pohlcuje teplo z kondenzátoru ze sekundárního okruhu pro středně vysoké teploty;
39) "dělenými klimatizačními systémy s jednou vnitřní jednotkou" systémy pro pokojovou klimatizaci sestávající z jedné vnější jednotky a jedné vnitřní jednotky, které jsou propojeny chladicím potrubím, a vyžadující instalaci na místě použití.

KAPITOLA II

OMEZOVÁNÍ ÚNIKŮ

Článek 3

Prevence vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů

1.   Úmyslné vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry je zakázáno, pokud toto vypouštění není technicky nezbytné pro určené použití.

2.   Provozovatelé zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny, přijmou preventivní opatření, aby zabránili jejich neúmyslnému vypouštění (dále jen "únik"). Přijmou veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření za účelem minimalizace úniků fluorovaných skleníkových plynů.

3.   Je-li zjištěn únik fluorovaných skleníkových plynů, provozovatelé zajistí, aby bylo zařízení bez zbytečného prodlení opraveno.

Pokud je zařízení předmětem kontroly těsnosti podle čl. 4 odst. 1 a netěsnost byla u tohoto zařízení opravena, provozovatelé zajistí, aby toto zařízení do jednoho měsíce po jeho opravě zkontrolovaly certifikované fyzické osoby, které ověří, zda byla oprava účinná.

4.   Fyzické osoby provádějící úkoly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) musí být certifikovány v souladu s čl. 10 odst. 4 a 7 a provádějí preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů.

Podniky provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu zařízení uvedeného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d) musí být certifikovány v souladu s čl. 10 odst. 6 a 7 a přijmou preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 4

Kontrola těsnosti

1.   Provozovatelé zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, zajistí u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Na hermeticky uzavřené zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství nižším než 10 tun ekvivalentu CO2, se kontroly těsnosti podle tohoto článku nevztahují, pokud je toto zařízení označeno jako hermeticky uzavřené.

Kontroly těsnosti podle tohoto článku se nevztahují na elektrické spínací zařízení, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

a) má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušně označeno;
b) je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty; nebo
c) obsahuje méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

2.   Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele následujících zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny:

a) stacionární chladicí zařízení;
b) stacionární klimatizační zařízení;
c) stacionární tepelná čerpadla;
d) stacionární protipožární zařízení;
e) chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;
f) elektrická spínací zařízení;
g) organické Rankinovy cykly.

Pokud jde o zařízení uvedená v prvním pododstavci písm. a) až e), provádějí kontroly fyzické osoby certifikované v souladu s pravidly stanovenými v článku 10.

Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se požadavky na kontrolu těsnosti nevztahují do 31. prosince 2016 na zařízení obsahující méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů nebo hermeticky uzavřená zařízení, která jsou příslušně označena a obsahují méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

3.   Kontroly těsnosti podle odstavce 1 se provádějí v následujících intervalech:

a) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;
b) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;
c) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

4.   Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené odstavcem 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a) zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a
b) inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

5.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit požadavky na kontroly těsnosti, jež mají být prováděny podle odstavce 1 tohoto článku, pro každý typ zařízení uvedený v daném odstavci, určit ty části zařízení, u kterých je únik nejpravděpodobnější, a zrušit akty přijaté podle čl. 3 odst. 7 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení.

Článek 5

Systémy detekce úniků

1.   Provozovatelé zařízení uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) a obsahujícího fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším zajistí, aby toto zařízení bylo vybaveno systémem detekce úniků, které na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

2.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f) a g) a obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, která byla instalována po 1. lednu 2017, zajistí, aby tato zařízení byla vybavena systémem detekce úniků, který na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

3.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) a g), na které se vztahuje odstavec 1 nebo 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za dvanáct měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

4.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f), na které se vztahuje odstavec 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za šest let, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

Článek 6

Vedení záznamů

1.   Provozovatelé zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti podle čl. 4 odst. 1, zřídí a vedou o každém z těchto zařízení záznamy uvádějící tyto informace:

a) množství a typ instalovaných fluorovaných skleníkových plynů;
b) množství fluorovaných skleníkových plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;
c) zda byla daná množství instalovaných fluorovaných skleníkových plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení a případně čísla certifikátu;
d) množství znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů;
e) identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;
f) termíny a výsledky kontrol prováděných podle čl. 4 odst. 1 až 3;
g) pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci fluorovaných skleníkových plynů.

2.   Nejsou-li záznamy uvedené v odstavci 1 uchovávány v databázi zřízené příslušnými orgány členských států, použijí se tato pravidla:

a) provozovatelé uvedení v odstavci 1 vedou záznamy zmíněné v uvedeném odstavci nejméně po dobu pěti let;
b) podniky vykonávající pro provozovatele činnosti uvedené v odst. 1 písm. e) uchovávají kopie záznamů uvedených v odstavci 1 nejméně po dobu pěti let.

Záznamy uvedené v odstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. V rozsahu, v jakém tyto záznamy obsahují informace o životním prostředí, se použije případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES  (18)  nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006  (19) .

3.   Pro účely čl. 11 odst. 4 podniky dodávající fluorované skleníkové plyny vedou záznamy příslušných informací týkajících se osob, které fluorované skleníkové plyny nakupují, zejména:

a) čísla certifikátů osob nakupujících uvedené plyny a
b) zakoupená množství fluorovaných skleníkových plynů.

Podniky dodávající fluorované skleníkové plyny uchovávají tyto záznamy nejméně po dobu pěti let.

Podniky dodávající fluorované skleníkové plyny na vyžádání zpřístupní záznamy příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. V rozsahu, v jakém tyto záznamy obsahují informace o životním prostředí, se použije směrnice 2003/4/ES nebo případně nařízení (ES) č. 1367/2006.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určit formát záznamů uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku a upřesnit způsob jejich zřízení a vedení. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 24.

Článek 7

Emise fluorovaných skleníkových plynů týkající se výroby

1.   Výrobci fluorovaných sloučenin přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k tomu, aby byly v největším možném rozsahu omezeny emise fluorovaných skleníkových plynů během:

a) výroby,
b) přepravy a
c) skladování.

Tento článek se použije i v případě, že fluorované skleníkové plyny vznikají jako vedlejší produkty.

2.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1, je zakázáno uvádět na trh fluorované skleníkové plyny a plyny uvedené v příloze II, ledaže výrobci nebo dovozci v příslušných případech při uvedení těchto plynů na trh doloží, že trifluormethan (HFC-23) vznikající jako vedlejší produkt během výrobního procesu, a to i během výroby vstupních surovin pro vlastní výrobu, byl v souladu s nejlepšími dostupnými technikami zneškodněn nebo znovuzískán pro další použití.

Tento požadavek se použije od 11. června 2015.

Článek 8

Znovuzískávání

1.   Provozovatelé stacionárních zařízení nebo chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě, zajistí, aby znovuzískání těchto plynů prováděly fyzické osoby, které jsou držiteli příslušných certifikátů stanovených v článku 10, aby tyto plyny byly recyklovány, regenerovány nebo zneškodněny.

Tato povinnost se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto zařízení:

a) chladicích okruhů stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a stacionárních tepelných čerpadel;
b) chladicích okruhů chladicích jednotek nebo chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;
c) stacionárních zařízení, která obsahují rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;
d) stacionárních protipožárních zařízení;
e) stacionárních elektrických spínacích zařízení.

2.   Podnik, který používá nádobu na fluorovaný skleníkový plyn bezprostředně před její likvidací, zařídí znovuzískání jakýchkoli zbytkových plynů, aby se zajistila jejich recyklace, regenerace nebo zneškodnění.

3.   Provozovatelé výrobků a zařízení, jež nejsou uvedeny v odstavci 1, včetně mobilních zařízení, a které obsahují fluorované skleníkové plyny, zařídí znovuzískání těchto plynů v rozsahu, který je technicky proveditelný a nevyžaduje nepřiměřené náklady, prostřednictvím příslušně kvalifikované fyzické osoby tak, aby byly recyklovány, regenerovány či zneškodněny, nebo zařídí jejich zneškodnění bez předchozího znovuzískání.

Znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních zařízení silničních vozidel nespadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES  (20)  provádějí příslušně kvalifikované fyzické osoby.

V případě znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů motorových vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES se za příslušně kvalifikovanou osobu považuje pouze fyzická osoba, která je alespoň držitelem osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 2.

Článek 9

Režimy odpovědnosti výrobce

Aniž jsou dotčeny stávající právní předpisy Unie, členské státy podporují vytvoření režimů odpovědnosti výrobce, pokud jde o znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů a jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění.

Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle prvního pododstavce.

Článek 10

Školení a certifikace

1.   Členské státy na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5 zavedou nebo upraví certifikační programy včetně procesů hodnocení. Členské státy zajistí dostupnost školení pro fyzické osoby provádějící tyto úkoly:

a) instalace, servis, údržba, oprava nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až f);
b) kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až e), jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1;
c) znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle čl. 8 odst. 1.

2.   Členské státy zajistí, aby byly k dispozici školicí programy pro fyzické osoby provádějící znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních zařízení v motorových vozidlech, spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES, a to na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5.

3.   Certifikační programy a školení stanovené v odstavcích 1 a 2 musí…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře

          Partneři


          Nahrávám...