dnes je 4.12.2022

Input:

Návrh novely energetického zákona umožňující vznik energetických společenství

15.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7
Návrh novely energetického zákona umožňující vznik energetických společenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Předkládaná novela energetického zákona reaguje na akutní problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novely energetického zákona z roku 2022. Novela reaguje na aktuální kritickou situaci na trhu s energií. Tato situace vyžaduje přijmout opatření pro zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je třeba využít potenciál obnovitelné energie a snížit tak závislost na fosilních palivech.

Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů energie, která je laciná a realizovatelná v malých výrobnách.

Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. To je definované jako právnická osoba, jejíž hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě.

Stávající situace kolem cen energie motivuje mnoho lidí a jejich seskupení k hledání individuálních řešení zajištění si dodávek energie nepocházející z fosilních paliv, které nejsou vázány na obchodování na burzách. Administrativní ukotvení energetických společenství a základních principů jejich působení na trhu s energií usnadní realizaci komunitních energetických projektů.

Předložený materiál kromě definování toho, co je energetické společenství a kdo do něj může vstoupit, obsahuje pravidla, jakým způsobem řešit sdílení energie vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou. Klíčové je, aby při sdílení bylo možné párování výroby a spotřeby a vyhodnocování toků elektřiny a jejího sdílení v rámci energetického společenství, resp. aktivních zákazníků. Předpokladem je instalace průběhového měření a existence systému, který na základě párování dle registrace bude schopný vyhodnocovat výrobu a spotřebu v daném okamžiku a následné sdílení elektřiny. Tyto výstupy by měly být poskytovány obchodníkovi jako podklad k vyúčtování.

Sdílení elektřiny bude umožněno nejen mezi členy občanského energetického společenství, ale také mezi aktivním zákazníkem (který elektřinu vyrábí ve svém odběrném místě) a ostatními účastníky trhu. Nebo mezi odběrnými místy jednoho aktivního zákazníka.

Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu. Tito znevýhodnění zákazníci vyžadují zvláštní ochranu, co se týká jejich práv podle energetického zákona či povinností provozovatelů distribuční soustavy vůči nim.

V oblasti energetické náročnosti budov se navrhují úpravy, které reagují na probíhající řízení o porušení smlouvy ve vztahu k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

Důvodem a účelem předloženého materiálu je nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenové dostupná, bude z národních zdrojů (energetická bezpečnost) a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky, resp. Evropské unie (plnění závazků v oblasti ochrany klimatu). Jedná se o zásadní krok k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky v době stále se zvyšující nejistotě dostupnosti paliv využívaných konečnými spotřebiteli energie v současné chvíli, zejména plynu, který je významnou komoditou pro zajištění centrální dodávky tepelné energie a výroby elektřiny. Podpora decentrální výroby energie z OZE zároveň přináší snižování emisí CO2 a snižování ztrát v rozvodech.

Aktuální situace na trhu s energií vyžaduje přijmout opatření pro zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je třeba využít potenciál obnovitelné energie a snížit tak závislost na fosilních palivech. Nevyužitý potenciál je možno spatřovat v komunitní energetice a sdílení elektřiny. Je třeba umožnit občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky a snížit jejich závislost na fosilních palivech prostřednictvím lokální výroby energie a jejího sdílení. Je to také nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen energie na zákazníky.

V období 2021 až 2030 bude muset být v rámci příspěvku ČR k plnění celkového unijního cíle pro energii z OZE v roce 2030 dosaženo zvýšení podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie. Za klíčové v tomto směru bylo potřeba vyřešit potenciální pokles energie z OZE, ke kterému by mohlo dojít kolem roku 2028 u výroben elektřiny v důsledku skončení nároku na současnou provozní podporu u těchto výroben.

ZÁKON

ze dne 2022,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna energetického zákona

Čl. I

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb. a zákona č. .../2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

"f) energií elektřina, plyn a tepelná energie,

g) sdílením energie poskytování energie z jiného právního důvodu, než je prodej.".

Písmeno f). Ustanovení obsahuje definici termínu "energie", která v energetickém zákonu chybí, a jejíž potřeba je dlouhodobě pociťována s ohledem na vhodnost formulovat některá ustanovení zákona obecně pro všechna odvětví, zejména ustanovení týkající se výroby energie. Definice vymezuje energii jako nadřazený pojem (termín) pro elektřinu, plyn a tepelnou energii. Tím vytváří jeden z definičních vrcholů celého zákona, pokud jde o jeho věcnou působnost. Podřazené pojmy plyn a tepelná energie jsou pak dále upraveny v navazujících definicích.

Písmeno g). Ustanovení vymezuje z hlediska energetického zákona novou formu poskytování energie v souvislosti s decentralizací její výroby. Jde zejména o elektřinu, ale potenciálně rovněž o některé vyráběné plyny (biometan, vodík) nebo tepelnou energii. Definice je tedy formulována z věcného hlediska obecně pro celou energetiku, resp. pro všechny komodity. Podle běžných logických postupů z ní lze odvozovat její speciální varianty jak pro jednotlivé druhy energií (elektřina, plyn, tepelná energie), tak pro subjekty, které jsou oprávněny energii sdílet (společenství, aktivní zákazníci).

Stručná podoba definice nevyčerpává všechny charakteristiky sdílení, neboť to není účel definic. Definice má zejména odlišit definovaný pojem od ostatních pojmů ve svém okolí, zde od podobných typů právního jednání, což je zejména prodej. Prodej energie je v energetice většinou realizován za účelem zisku, v omezené míře je připouštěn na konci distribučních řetězců prodej energie bez zisku. Byť energetický zákon nepracuje s pojmem kupní smlouva, je tento smluvní typ základem pro obchodování s energií.

Pojem sdílení může nabývat v různých kontextech povahu směny, daru, inominátního kontraktu, plnění souvisejícího s podílem v právnické osobě a patrně řadu dalších. Může při něm docházet k převodu vlastnického práva k energii, ale nemusí. Definice proto vyjadřuje dvě základní vlastnosti sdílení, které jsou stabilní, a proto vhodné pro účel definice. Jako nadřazený pojem je použit výraz "poskytnutí", který implikuje dvoustranný právní vztah. Ke specifikaci je použit výraz "z jiného právního důvodu, než je prodej", který ho odlišuje od nejčastější formy závazkového vztahu v energetice, kterou je prodej. Svým charakterem jde o definici negativní, neboť pozitivní definice je s ohledem na proměnlivost významu daného termínu problematická.

2. V § 2 odst. 2 písm. b) bodu 9 se za slova "zemní plyn," vkládají slova "vodík a jejich směsi,".

Ustanovení aktualizuje výčtovou definici plynu o moderní vodík, čímž umožní jeho podřazení pod právní pravidla energetického zákona. Dne 15. prosince 2021 zveřejnila EK jako součást plynového dekarbonizačního balíčku návrh revizí směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES a nařízení ES č. 715/2009. o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Obě revize představují obsáhlou revizi 3. plynárenského liberalizačního balíčku, jenž má za cíl nastavit pravidla pro integraci obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do trhu se zemním plynem. Jedná se o zásadní systémovou změnu fungování trhu se zemním plynem, která vychází ze snahy o naplnění cílů EU pro roky 2030, tj. snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 %, a 2050, kdy chce EU dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem je vedle řady dalších kroků nezbytné také realizovat postupný přechod od fosilních paliv na nízkouhlíkové a obnovitelné plyny (biometan, syntetický metan, nízkouhlíkový či obnovitelný vodík) a nastavit pravidla pro jejich integraci do trhu se zemním plynem tak, aby postupně docházelo k "ozelenění" tohoto sektoru energetiky. V roce 2050 by měly alternativní plyny tvořit až 2/3 plynných paliv spotřebovaných v EU, přičemž zbytek by měl tvořit fosilní plyn s instalovanou technologií CCS/U (zachycování, ukládání a využívání uhlíku). Klíčovým bodem návrhů se jeví požadavek týkající se povinnosti přijímat od 1. října 2025 v přeshraničních propojovacích bodech zemní plyn s příměsí až 5 % vodíku. Aby bylo možné tento požadavek splnit, musí plynárenské společnosti s předstihem formou pilotních projektů prověřit možnost přimíchávání vodíku do formou pilotních projektů vybraných částí tuzemské plynárenské soustavy. Tyto pilotní projekty by však nebylo možné realizovat bez toho, aby byla definice plynu v energetickém zákoně rozšířena o vodík, resp. směs vodíku se zemním plynem.

3. V § 2 odst. 2 písm. b) bodu 30 se slova "se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy" zrušují.

Předložený návrh je součástí úprav, které zpřesňují nastavení regulace zásobníků plynu. V definici služby uskladňování je tato služba vymezena oproti současnému stavu úžeji, tj. jako zajištění uskladnění plynu a poskytnutí souvisejících služeb ukladateli. Úprava je koncepčně provázána s navrhovaným zavedením "služby zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu" v § 2 odst. 2 písm. b) bodě 37.

4. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují body 36 a 37, které znějí:

"36. novým provozním objemem první rezervace skladovací kapacity s provozním objemem části nebo celého zásobníku plynu určeným v m3 nebo v energetických jednotkách a uvedeným do užívání po 1. lednu 2010,

37. službou zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu zajišťování spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozováním zásobníku plynu přímo připojeného do přepravní soustavy, s výjimkou zásobníku plynu, u kterého je nejméně 80 % jeho technicky dostupné kapacity rezervováno jako nový provozní objem nebo zásobníku plynu, který není připojen výhradně do plynárenské soustavy České republiky,".

Do § 2 odst. 2 písm. b) je navrhováno vložit nové body 36 a 37. Nový bod 36, který definuje tzv. nový skladovací objem. Definice vychází z definice nové skladovací kapacity obsažené v současném znění vyhlášky č. 349/2015 Sb. o Pravidlech trhu s plynem a je potřebná pro účely nově navrženého znění bodu 37.

Nový bod 37 samostatně definuje novou službu spočívající v zajištění provozování zásobníku pro celý trh za účelem bezpečného a spolehlivého provozu ze strany provozovatele. Cena za tuto službu není součástí ceny za službu uskladňování plynu. Je samostatně regulovanou cenou v návaznosti na novelu energetického zákona č. 176/2022, která regulaci zásobníků plynu zavedla. Zásobník plynu, jenž z převážné části rezervuje skladovací kapacitu jako tzv. nový provozní objem, neposkytuje nově definovanou službu, jelikož je historicky vyčleněn pro dlouhodobé skladovací kontrakty s odlišným režimem. Obdobně ani zásobník plynu, který je kromě české plynárenské soustavy připojen i do plynárenské soustavy sousedního státu, neposkytuje službu bezpečnosti české plynárenské soustavě právě s ohledem na existenci přeshraničního připojení

5. V § 3 odstavec 3 zní:

"(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny aktivního zákazníka nebo ve výrobně elektřiny užívané v rámci energetického společenství s instalovaným výkonem nad 50 kW, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobně elektřiny aktivního zákazníka s instalovaným výkonem do 50 kW včetně, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.".

Ustanovení navazuje na novou právní úpravu společenství a aktivních zákazníků.

6. V § 17 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větami "Energetický regulační úřad může při regulaci ceny související služby v elektroenergetice nebo při regulaci ceny související služby v plynárenství zohlednit využití distribuční soustavy při sdílení elektřiny nebo při sdílení plynu. Energetický regulační úřad může rozhodnout o tom, že cenu za službu zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu nestanoví, pokud na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny této služby.".

Navrhovaná úprava vychází z nové definice služby zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu.

7. V § 19a odst. 1 větě první se slova "přímo připojených do přepravní soustavy" nahrazují slovy "poskytujících službu zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu" a na konci odstavce se doplňuje věta "Cena služby zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu se stanoví s přihlédnutím k výnosům z uzavřených smluv o uskladňování plynu.".

Navrhovaná úprava vychází z upřesnění způsobu regulace zásobníků prostřednictvím služby zajištění bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu.

8. V § 19a odst. 3 se slova "a cena služby uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy" zrušují a za slovo "úřadu" se vkládají slova "a cenu služby zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu".

Navrhovaná úprava vychází z nové definice služby zajišťování bezpečnosti dodávek uskladňováním plynu a dále přidává doplnění o novou větu, která v mechanizmu stanovení povolených výnosů ceny služby zajišťování bezpečnosti dodávek umožní přihlédnout k výnosům dosahovaným provozovatelem zásobníku v aukcích na skladovací kapacitu.

9. V § 19a odst. 9 větě první se za slova "distribuční soustavy," vkládají slova "provozovatele zásobníku plynu,".

Jedná se o výslovné doplnění provozovatel zásobníku plynu do výčtu rozsahu metodiky cenové regulace v souladu se stávajícím zněním ustanovení § 19a odst. 1.

10. V § 19c odst. 1 se za slova "distribuční soustavy" vkládají slova ", Elektroenergetické datové centrum".

Do ustanovení odstavce 1 se nově doplňuje Elektroenergetické datové centrum (dále též jen "EDC"). S ohledem na činnosti, které se předpokládají že bude EDC na trhu s elektřinou zajišťovat, bude činnost EDC podléhat regulaci ze strany Energetického regulačního úřadu, a to obdobně, jako podléhají regulaci např. činnosti provozovatelů distribučních soustav nebo operátora trhu.

11. V § 20a odst. 4 písmeno i) zní:

"i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu, včetně informací nezbytných pro zpracování vyúčtování pro předávací a odběrná místa zapojená do sdílení elektřiny, a s právem zákazníka na změnu dodavatele,".

Ustanovení rozšiřuje informační povinnosti operátora trhu vůči energetickým společenstvím a aktivnímu zákazníkovi.

12. Za § 20a se vkládají nové § 20b až 20g, které včetně nadpisů znějí:

"§ 20b

Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje

(1) Energetickým společenstvím se rozumí právnická osoba

a) která je založena na dobrovolné a otevřené účasti a je účinně kontrolována členy nebo podílníky (dále jen "členy"), kterými jsou fyzické osoby, malé podniky, územní samosprávné celky nebo právnické osoby zřizované nebo ovládané územními samosprávnými celky,

b) jejíž hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost a

c) která elektřinu vyrábí, spotřebovává, sdílí, prodává nebo poskytuje svým členům další energetické služby.

(2) Společenstvím pro obnovitelné zdroje se rozumí právnická osoba

a) která je založena na dobrovolné a otevřené účasti, je účinně kontrolována členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů užívaných touto právnickou osobou nebo některým z jejích členů,

b) jejíž členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky, územní samosprávné celky nebo právnické osoby zřizované nebo ovládané územními samosprávnými celky,

c) jejíž hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost a

d) která energii z obnovitelných zdrojů vyrábí, spotřebovává, sdílí, prodává nebo poskytuje svým členům další energetické služby.

(3) Účinnou kontrolou se rozumí možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost energetického společenství na základě dispozice s nejméně takovým počtem hlasovacích práv, která jsou pro zvolenou právní formu energetického společenství nutná pro přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Členem v blízkosti projektu se rozumí člen, jehož bydliště nebo skutečné sídlo se nachází na území kraje nebo krajů, kde jsou umístěny výrobny nebo jiná zařízení nezbytná k činnosti společenství pro obnovitelné zdroje.

(4) Jestliže podle jiného právního předpisu, zakladatelské listiny nebo stanov může rozdělit energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje mezi členy nejvýše 33 % disponibilního zisku, pro účely tohoto zákona se činnosti podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. d) nepovažují za prováděné za účelem dosažení zisku.

(5) Za energetické společenství se považuje i společenství pro obnovitelné zdroje, jestliže tento zákon nestanoví jinak.

§ 20c

Evidence a vydávání osvědčení

(1) Energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje prokazuje splnění podmínek podle § 20b odst. 1 nebo 2 (dále jen "zákonné podmínky") v právních vztazích osvědčením. Osvědčení vydává a ruší Energetický regulační úřad.

(2) Energetický regulační úřad vydá osvědčení do 30 dnů na základě písemné žádosti osoby, která prokáže splnění zákonných podmínek. Jestliže žadatel nesplní podmínky pro vydání osvědčení, Energetický regulační úřad rozhodnutím žádost o vydání osvědčení zamítne.

(3) Osvědčení podle odstavce 1 obsahuje tyto náležitosti

a) označení Energetického regulačního úřadu,

b) název nebo obchodní jméno energetického společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje,

c) adresu sídla a identifikační číslo energetického společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje,

d) jedinečný číselný identifikační kód společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje,

e) prohlášení o tom, že žadatel je energetickým společenstvím nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje podle tohoto zákona,

f) datum vydání osvědčení,

g) podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby a otisk úředního razítka.

(4) Jestliže přestane energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje splňovat některou ze zákonných podmínek, je povinné to neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.

(5) Jestliže Energetický regulační úřad, že energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje přestala splňovat některou ze zákonných podmínek nebo vykonávají činnost v rozporu s účelem, pro který jsou založeny, vyzve energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje k provedení nápravy a určí jim k tomu přiměřenou lhůtu.

(6) Energetický regulační úřad zruší osvědčení, jestliže zjistí, že

a) energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje po vydání osvědčení přestala splňovat některou ze zákonných podmínek nebo vykonávají činnost v rozporu s účelem, pro který byly založeny, a ve lhůtě určené Energetickým regulačním úřadem neprovedly nápravu, nebo

b) osvědčení je vydáno na základě nepravdivých údajů.

(7) Energetický regulační úřad vede evidenci vydaných osvědčení energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Energetický regulační úřad zveřejňuje seznam energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 20d

Práva a povinnosti energetického společenství

(1) Energetické společenství je oprávněno

a) odebírat elektřinu ve svém odběrném místě,

b) vyrábět elektřinu,

c) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny užívaných v rámci energetického společenství svým členům do jejich odběrných míst.

(2) Při odběru elektřiny se na energetické společenství vztahují také práva a povinnosti zákazníka podle tohoto zákona, včetně práv na ochranu spotřebitele.

(3) Jestliže energetické společenství vyrábí elektřinu bez udělené licence podle § 3 odst. 3, vztahují se na něj také práva výrobce elektřiny podle § 23 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) a povinnosti výrobce elektřiny podle § 23 odst. 3 písm. a) až c), e) až j), m) až o), r).

(4) Za účelem sdílení elektřiny je energetické společenství povinné zaregistrovat se a oznámit provozovateli distribuční soustavy své odběrné a předávací místo a odběrná a předávací místa svých členů. Pří sdílení elektřiny má energetické společenství právo využívat přenosovou nebo distribuční soustavu.

(5) V případě sdílení elektřiny se rozumí skutečnými hodnotami dodávek a odběrů v předávacích místech hodnoty zohledňující alokované množství elektřiny při sdílení elektřiny. Skutečné hodnoty podle věty první si účastníci trhu předávají pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek silové elektřiny.

(6) V případě sdílení elektřiny se rozumí celkové množství dodané elektřiny dodavatelem elektřiny množství elektřiny zohledňující alokované množství elektřiny při sdílení elektřiny. Dodavatel elektřiny je povinen vyúčtovávat dodávku silové elektřiny za celkové množství dodané elektřiny podle věty první, které je zdanitelným plněním a základem daně.

(7) Energetické společenství a jeho členové mají právo na průběhové měření.

§ 20e

Zranitelný zákazník

(1) Zranitelným zákazníkem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která je

a) závislá na použití zdravotnického prostředku pro domácí umělou plicní ventilaci nebo zdravotnického prostředku pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii,

b) poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

c) poživatelem příspěvku na péči ve stupni III nebo ve stupni IV podle zákona o sociálních službách.

(2) Fyzická osoba se stane zranitelným zákazníkem podle odstavce 1 pouze tehdy, pokud prokáže splnění podmínek pro zařazení do jedné z kategorií zranitelného zákazníka dodavateli energie, pokud s ním má uzavřenou smlouvu o sdružených dodávkách energie. V případě, že má uzavřenou smlouvu o dodávce energie a smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, prokáže splnění podmínek dodavateli energie a držiteli licence na distribuci energie, ke které je připojeno odběrné místo, v němž má zranitelný zákazník bydliště. Splnění podmínek pro zařazení do jedné z kategorií zranitelného zákazníka prokazuje fyzická osoba prostřednictvím potvrzení vydaného orgánem sociálního zabezpečení. Zranitelný zákazník je povinen prokazovat splnění podmínek pro zařazení do kategorie zranitelného zákazníka v pravidelných intervalech. Zranitelný zákazník je rovněž povinen při prokazování svého postavení poskytnout své kontaktní údaje a aktualizovat je v případě jejich změny.

(3) Za odběrné místo zranitelného zákazníka se pro účely tohoto zákona považuje také odběrné místo, ve kterém má zranitelný zákazník podle odstavce 1 bydliště i v případě, že smlouvu o připojení tohoto odběrného místa uzavřel jiný zákazník odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo odebírající plyn s roční spotřebou do 630 MWh. V takovém případě se za zranitelného zákazníka považuje zákazník, který má smlouvu o připojení tohoto odběrného místa.

(4) Pro účely podle odstavců 1 až 3 lze využít pouze jedno odběrné místo.

(5) Zranitelný zákazník má právo na

a) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dodavatelem poslední instance,

b) příspěvek na elektřinu a plyn podle § 11r a na příspěvek na teplo podle § 11v,

c) cenu elektřiny nebo plynu stanovenou vládou v mimořádné tržní situaci podle §19d.

§ 20f

Práva a povinnosti držitelů licence ve vztahu ke zranitelnému zákazníkovi

(1) Držitel licence na distribuci elektřiny je povinen v případě zranitelného zákazníka podle § 20e odst. 1 písm. a)

a) adresně a prokazatelně informovat zranitelného zákazníka o každém plánovaném omezení nebo přerušení distribuce elektřiny nebo plynu do jeho odběrného místa alespoň 15 dnů před plánovaným přerušením,

b) individuálně komunikovat se zranitelným zákazníkem za účelem hlášení poruch.

(2) Přerušit nebo ukončit dodávku nebo distribuci elektřiny do odběrného místa zranitelného zákazníka podle § 20e odst. 1 písm. a) lze pouze tehdy, pokud byl zranitelný zákazník o možnosti odpojení předem písemně informován, od předání této informace uběhla doba alespoň 6 měsíců a na konci této doby jsou splněny důvody pro přerušení nebo ukončení podle § 51 nebo § 53. Držitel licence na obchod s elektřinou může o přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny požádat držitele licence na distribuci elektřiny až po uplynutí doby podle věty první.

(3) Obchodník s elektřinou nebo plynem je povinen informovat bezodkladně příslušného provozovatele distribuční soustavy o svém zákazníkovi v postavení zranitelného zákazníka a vždy označit, zda se jedná o zranitelného zákazníka podle § 20e odst. 1 písm. a), a zároveň předat kontaktní údaje zranitelného zákazníka.

(4) Dodavatel poslední instance je povinen uzavřít smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu se zranitelným zákazníkem, pokud o to zranitelný zákazník požádá.

§ 20g

Elektroenergetické datové centrum

(1) Elektroenergetické datové centrum je akciová společnost, jejímiž akcionáři jsou provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav podle odstavce 2.

(2) Akcie společnosti Elektroenergetické datové centrum jsou akcie na jméno s omezenou převoditelností. Vlastnit akcie společnosti Elektroenergetické datové centrum může pouze provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé regionálních distribučních soustav v odvětví elektroenergetiky, k jejichž příslušným distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků. Všichni akcionáři společnosti Elektroenergetické datové centrum se podílí na základním kapitálu společnosti Elektroenergetické datové centrum stejným rozsahem a vlastní akcie Elektroenergetického datového centra se stejnou celkovou jmenovitou hodnotou a emisním kurzem.".

Ustanovení § 20b zavádí definici energetické společenství v souladu se směrnicí 944/2019 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a definici společenství pro obnovitelné zdroje v souladu se směrnicí 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

V rámci obou definic je dále upřesněn pojem účinná kontrola. Tento pojem není v evropském právu konkrétně definován. V preambuli IEMD je pouze uvedeno, že jde o výkon rozhodujícího vlivu v energetickém společenství. Uvedené východisko z preambule se proto projevuje v návrhu české definice. Ta stanoví, že účinnou kontrolou je "možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost společenství pro obnovitelné zdroje na základě dispozice s nejméně takovým počtem hlasovacích práv, která jsou pro zvolenou právní formu společenství pro obnovitelné zdroje nutná pro přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou." Kvalifikovanou většinou totiž bývají přijímána nejzásadnějších rozhodnutí, která mohou ovlivnit další směrování i samotnou existenci společenství pro obnovitelné zdroje. Konkrétně může jít například o založení a zrušení společenství pro obnovitelné zdroje nebo o změnu jeho účelu.

Tyto otázky jsou podrobněji definovány v občanském zákoníku a zákoně o obchodních korporacích pro každou z právních forem, které přicházejí u společenství pro obnovitelné zdroje v úvahu. Například ve spolku vykonává účinnou kontrolu nadpoloviční většina všech členů. U družstva je třeba k účinné kontrole 2⁄3 všech členů, u s.r.o. členové s alespoň 2⁄3 hlasovacích práv. Jelikož jsou uvedená ustanovení o kvalifikované většině dispozitivně-kogentní, platí, že členové uvedených právnických osob mohou ve stanovách (resp. jiném zakladatelském právním jednání) stanovit přísnější (nikoli však nižší) kvalifikovanou většinu.

Podle požadavků evropského práva je nutné vymezit také definici člena v blízkosti projekt. Ta má relevanci pouze pro společenství pro obnovitelné zdroje. Na jejím základě se určuje, kdo může být účinně kontrolujícím členem. Je však důležité zdůraznit, že členy společenství pro obnovitelné zdroje mohou tvořit i jiné osoby než členové v blízkosti projektu; nemohou však vykonávat účinnou kontrolu. Pro definování členů v blízkosti projektu, navrhujeme použít geografické vymezení podle hranic kraje, případně krajů, kde společenství pro obnovitelné zdroje vykonávají svou činnost (tj. kde má umístěné výrobny nebo jiná zařízení, jako například baterie pro ukládání elektřiny).

Ustanovení, které upravuje otázku rozdělování zisku ve výši 33 % je výsledkem dalekosáhlé diskuse, jakým způsobem a v jakém rozsahu má být zajištěn neziskový charakter společenství. Domníváme se výše 33 % rozdělení je dostatečně motivační pro rozvoj společenství, současně však zamezí zneužívání této nové formy účastníka trhu. Jiná úprava by znamenala nutnost další zásahy do koncepce licencí, která je však naplánován až do nového energetického zákona.

Dané ustanovení směřuje k tomu, že činnost společenství zejména v oblasti obchodování s energií nelze klasifikovat jako podnikání. Tím společenství nevzniká o licenci v oblasti obchodování usilovat.

Ustanovení § 20c upravuje evidenci energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje, kterou zajišťuje Energetický regulační úřad a vydávání osvědčení pro dané subjekty. Jde o výsledek dlouhodobé diskuse na téma, zda je daná evidence nutná, vodná, zda ji má zajišťovat regulátor, distributor, operátor nebo datové centrum. Navržené řešení je konvenční a systémové, neboť regulační orgán má na starosti evidenci licencí a zprostředkovatelů, tedy evidence společenství do výkonu působnosti ERÚ zapadá. V této souvislosti se předpokládá nárůst administrativy na straně ERÚ v rozsahu 2 systematizovaných míst.

Znění paragrafu je převzato ze slovenské právní úpravy (§ 11a zákona č. 251/2012 Z.z.), která vznikala ve stejné době jako nový energetický zákon v ČR. Zatímco legislativní práce na Slovensku se podařilo zrealizovat, příprava nového energetického zákona byla kvůli energetické krizi a s ní spojeným přehodnocováním evropských směrnic přerušena. Nový energetický zákon měl obsahovat velmi podobnou úpravu, která však zůstala nedokončena. Zde je proto převzato z důvodu efektivnosti znění slovenského zákona, které zcela odpovídá potřebám právního řádu ČR.

Ustanovení § 20d upravuje základní oprávnění energetických společenství a s nimi spojená práva a povinnosti. Energetické společenství je zvláštním druhem účastníka trhu. Jeho specifika odráží definice provedené v § 20b. Z hlediska oprávnění kumuluje společenství "právní role" jiných účastníků trhu, a v důsledku přebírá práva a povinnosti spojené s danou rolí. Z legislativního hlediska není odůvodněné tato práva a povinnosti opisovat, je tedy zvolena forma odkazů. Výjimkou je pouze sdílení, které dosavadní právní úprava neobsahuje.

Ustanovení § 20e - Zranitelným zákazníkem budou některé osoby se zdravotním postižením, konkrétně se cílí na příjemce invalidního důchodu ve třetím stupni, příjemce příspěvku na péči ve stupni závislosti III a IV a na osoby, které využívají určité zdravotnické prostředky, které jsou vysoce náročné na spotřebu elektrické energie (jde o zdravotnické prostředky ze skupiny 10 přílohy č. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; a to skupiny 10.03 Zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii a skupiny 10.08 Zdravotnický prostředek pro domácí umělou plicní ventilaci).

Podle dat MPSV invalidní důchod z titulu uznání invalidity III. stupně pobírá téměř cca

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...