Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Návrh revize směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

9.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.3.2
Návrh revize směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

Ing. Rostislav Krejcar, Ph.D.

V úvodu je nutné uvést, že z důvodu obsáhlosti novely směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou není možné podrobně komentovat všechny návrhy změn. Zmíněny jsou z pohledu autora jen zásadní návrhy změn ve smyslu významnosti jejich dopadu na fungování trhu s elektřinou, a to jak ze strany účastníků trhu, tak ze strany regulatorního rámce.

Změny ve vztahu k fungování trhu

Současná elektroenergetika je založena na převládajících výrobních technologiích posledního desetiletí, tj. na centralizovaných, velkých elektrárnách na fosilní paliva s omezeným podílem účasti konečných zákazníků. V budoucnu bude mít elektřina z obnovitelných zdrojů a její variabilita čím dál tím vyšší podíl na skladbě výrobních zdrojů energie. Konečným zákazníkům, resp. odběratelům, by mělo být přirozeně umožněno podílet se v případě zájmu na trzích, a proto musejí být pravidla trhu těmto novým skutečnostem v budoucnu přizpůsobena. Klíčovými prvky pro úspěšnou integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na trhu jsou krátkodobé trhy s elektřinou umožňující přeshraniční obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Je tomu tak proto, že u většiny výroby z obnovitelných zdrojů energie lze provádět přesné prognózy pouze pro krátké časové období před vlastní výrobou (s ohledem na proměnlivost počasí).

V současnosti, je-li elektřiny nedostatek, pak vnitrostátní pravidla trhu (např. cenové stropy) a státní zásahy zabraňují tomu, aby se to odrazilo na cenách. Cenové zóny navíc ne vždy odrážejí aktuální nedostatek, protože tyto zóny mohou být nevhodně nastaveny a sledovat spíše politické hranice. Nové uspořádání trhu by mělo zlepšit cenové signály tak, aby nasměrovaly investice do oblastí, kde je těchto investic nejvíce zapotřebí, a odrážely tak omezení sítě a centra zvýšené poptávky, a nikoli hranice států. Cenové signály by také měly zaručit odpovídající zisky pro flexibilní zdroje (včetně reakce strany poptávky a skladování), protože tyto zdroje jsou závislé na ziscích za kratší časové období (např. moderní plynové elektrárny využívané pouze ve špičce). Účinné cenové signály dále zajistí efektivní využívání stávajících výrobních kapacit. Je proto nutné provést revizi veškerých stávajících předpisů, jež by mohly narušovat tvorbu cen (například předpisů, které dávají při dispečinku přednost určitým zařízením), aby došlo k aktivaci a kompletnímu využití potenciálu flexibility na straně poptávky.

Bohužel stávající pravidla trhu často neumožňují zákazníkům těžit ze zmíněných nových příležitostí. Ačkoli mohou koneční zákazníci vyrábět a skladovat elektřinu či spravovat vlastní spotřebu, což je dnes jednodušší než kdy dřív, stávající uspořádání maloobchodního trhu jim neumožňuje tyto příležitosti plně využívat. Konkrétním příkladem je v případě České republiky instalace fotovoltaických elektráren do 10 kW bez licence, ale tím pádem i zároveň bez zákonného legislativního umožnění přetoků vyrobené elektřiny do distribuční soustavy. Navíc ve většině členských států jsou zákazníci jen velmi málo (nebo nejsou vůbec) motivováni k tomu, aby měnili svou spotřebu v reakci na měnící se ceny na trhu, protože cenové signály v reálném čase se ke koncovým odběratelům nedostanou. Balíček opatření týkajících se uspořádání trhu představuje příležitost, jak zmíněnému závazku dostát. Aby měli zákazníci z těchto nových příležitostí finanční prospěch, musejí mít přístup k odpovídajícím inteligentním systémům a také smlouvy o dodávkách elektřiny s dynamickými cenami dle spotového trhu.

Článek 11 návrhu revize směrnice dále ukotvuje právo všem zákazníkům (tedy zákazníkům z řad domácností) vyžádat si od svého dodavatele tzv. produkt s dynamickou cenou. Dodavatel pak v tomto případě musí zákazníka informovat o všech přínosech a rizicích takového produktu. Regulační orgány pak musejí informovat o dopadech uplatnění těchto produktů. I přes výhody daného produktu je otázkou, zda je trh připraven na zavedení povinnosti nabídky takovéhoto produktu, a to jak ze strany dodavatelů, zejména těch menších, kteří nenakupují elektřinu na spotových trzích, tak ze strany zákazníků. Plné využití produktu je prakticky možné při současném využití chytrého měřidla, což není v současnosti zajištěno plošně. Otázkou jsou pak také náklady související se zavedením chytrého měřidla jako podmínky pro umožnění produktů s dynamickou cenou.

Článek 12 návrhu směrnice jde vstříc zákazníkovi ve smyslu zákazu jakýchkoli poplatků spojených se změnou dodavatele. Evropská komise tak řeší situaci, která v některých členských státech stále přetrvává. V řadě zemí jsou zákazníci zatížení vysokým poplatkem za změnu dodavatele. Výjimku mohou členské státy uplatnit v případě uzavření smluv na dobu určitou, a to za předpokladu, že zákazník získal prokazatelnou výhodu. Dále také platí, že výše poplatku pak nemůže převýšit prokazatelnou ztrátu dodavatele spojenou s ukončením smlouvy.

Článek 14 návrhu směrnice má zákazníkům zajistit bezplatný přístup k nezávislému nástroji pro porovnání nabídek dodavatelů, čímž má být obecně zaručeno právo zákazníků na větší informovanost. Nástroj pro porovnání nabídek dodavatelů musí splňovat podmínky certifikace, které jsou obsažené v příloze č. 1 návrhu směrnice, jinými slovy by měla být zaručena jeho nezávislost na zájmech jakéhokoli dodavatele.

Návrh novely směrnice v článku 33 umožňuje provozovatelům distribučních soustav vlastnit, rozvíjet, řídit a provozovat dobíjecí stanice pro elektromobily jedině na základě výjimky od regulačního orgánu, a to pouze za předpokladu, že o danou dobíjecí stanici neprojevil zájem jiný subjekt v rámci výběrového řízení.

Důležitým je rovněž čl. 34, který se věnuje unbundlingu provozovatelů distribučních soustav na nakládání s daty získanými při řízení distribuční sítě, zejména z chytrého měření. Výslovně je zakázáno, aby vertikálně integrovaný podnik (ČEZ Prodej) měl privilegovaný přístup (např. od ČEZ Distribuce) k údajům pro účely provádění svých dodavatelských činností.

V neposlední řadě se provozovateli distribučních sítí zabývá čl. 36, dle kterého mohou tito provozovatelé vlastnit, rozvíjet, řídit a provozovat zařízení pro skladování elektrické energie, tzv. akumulace, ovšem opět na základě výjimky od regulačního orgánu. Podmínka účasti ve výběrovém řízení platí stejně jako v případě dobíjecí stanice pro elektromobily. Dále zde platí podmínka nezbytnosti vlastnictví takovéhoto zařízení pro výkon činnosti provozovatele distribuční soustavy. Otázkou je záměr Evropské komise zákazu vlastnění akumulace provozovatelem distribuční soustavy. Je zřejmé, že tato akumulace se za stávajícího trendu rozšiřování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stává nutností pro zajištění plynulého provozu soustavy. Svou roli zde může hrát zavedení trhu s produkty určenými k akumulaci elektrické energie (např. bateriové úložiště apod.).

Změny ve vztahu k novým účastníkům trhu

Klíčovým závazkem energetické unie je vytvoření nových podmínek pro odběratele energie. Kromě toho, že odběratelé přizpůsobují svou spotřebu na základě cenových signálů (viz např. článek 11 Produkty s dynamickou cenou), se také v návrhu směrnice objevují nové služby na straně poptávky. Noví účastníci na trhu budou nabízet odběratelům možnost spravovat jejich spotřebu elektřiny a platit jim za flexibilitu. Ačkoli jsou tyto služby v rámci stávající právní úpravy EU podporovány, ukazuje se, že dané předpisy dosud nedokázaly odstranit primární překážky na trhu, které zabraňují těmto poskytovatelům služeb vstoupit na trh. Pro větší podporu těchto nových

 


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: