Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela zákona o ochraně ovzduší - změny v příloze č. 2

7.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.3
Novela zákona o ochraně ovzduší - změny v příloze č. 2

Mgr. Pavla Bejčková, Ph.D.

Zákonem č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byla provedena rozsáhlá změna zákona o ochraně ovzduší. Mimo jiné byla novelou změněna příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší.

Příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší obsahuje seznam významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v příloze rozčleněny podle typu činnosti a velikosti (kapacita, příkon či spotřeba) stacionárního zdroje. Od zařazení zdroje do přílohy č. 2 se odvíjí jeho další povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší. Jedná-li se o zdroj uvedený v příloze č. 2, lze ho provozovat pouze na základě povolení provozu vydaného krajským úřadem (a krajský úřad k tomuto zdroji také vydává svá závazná stanoviska v rámci územního i stavebního řízení). Kontrolním orgánem zdrojů uvedených v příloze č. 2 je Česká inspekce životního prostředí. Dalšími povinnostmi provozovatelů zdrojů uvedených v příloze č. 2 jsou zejména povinnost zjišťovat emise ze zdroje, dodržovat emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu stanovené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. nebo v povolení provozu, vést provozní evidenci a ohlašovat souhrnnou provozní evidenci do ISPOPu ad.

V příloze č. 2 jsou současně uvedeny i některé požadavky na jednotlivé kategorie zdrojů, na něž je odkazováno v textu zákona – sloupce A, B a C). Zdroje, které jsou označeny křížkem ve sloupci A, mají povinnost předkládat rozptylovou studii podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. (k žádosti o závazné stanovisko k územnímu řízení). Zdroje označené ve sloupci B musejí při splnění podmínek uvedených v § 11 odst. 5 vykonat tzv. kompenzační opatření. U zdrojů označených ve sloupci C je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona.

Hlavní změny v příloze č. 2 provedené zákonem č. 369/2016 Sb.

1. Obecné formulační změny:

  • Byly provedeny formulační úpravy přílohy č. 2 (např. změny formulace z „nad 5 MW” na „více než 5 MW”), které nemají věcné dopady na zařazení zdroje do přílohy č. 2 a na stanovení navazující povinnosti tohoto zdroje. Tyto změny neměly vliv na platnost stávajících povolení provozu. Tato povolení nemusejí být pouze z důvodu formulačních úprav v příloze č. 2 měněna.

  • U všech kapacitních prahů pro zařazení do přílohy č. 2 se doplnilo, že se jedná v souladu se sčítacími pravidly podle § 4 odst. 7 zákona o celkový jmenovitý tepelný příkon, celkovou projektovanou kapacitu nebo celkovou projektovanou spotřebu.

  • Z důvodu provedení velkého množství legislativně-technických, formálních a několika věcných změn byla příloha č. 2 nahrazena jako celek. Většina kódu se však nijak věcně nemění a na provozovatele nemá nahrazení celé přílohy žádný vliv.

2. Věcné změny:

  • V příloze č. 2 byla upravena nová kategorie 1.4. „Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem” a „Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódem”. Tato kategorie vedle teplovzdušných přímotopných spalovacích stacionárních zdrojů zahrnuje i tzv. nepřímé procesní ohřevy, které dosud nebyly do přílohy č. 2 zahrnuty, ačkoli se jedná o emisně významný zdroj, který je třeba povolením provozu regulovat.

  • U některých kódů se vypustila povinnost zpracování rozptylové studie. Jedná se o kód 2.3. (Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu zakládku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně), kód 2.5. (Sanační zařízení [odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin] s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 1 t VOC včetně za rok) a kód 7.12. (Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 12 t hotových výrobků denně nebo menší) Rozptylové studie jsou obecně požadovány tam, kde se jedná o činnosti, jejichž provozem mohou vznikat znečišťující látky, pro které je stanoven imisní limit.

Povinnost zpracování rozptylové studie se u uvedených kategorií vypustila, neboť tyto zdroje mají méně významné dopady na ovzduší a jejich emise látek, pro které jsou stanoveny imisní limity, jsou zanedbatelné.

  • Znění textu kódu 2.6. se změnilo na „Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den”. Úpravou došlo k uvedení názvu kódu do souladu s výkladem Ministerstva životního prostředí ČR. Navržená změna postaví najisto, že se kód 2.6. týká odpadních vod z průmyslových provozoven, a zamezí možnosti odchylného výkladu.

  • kódu 3.2. bylo doplněno, že se jedná o procesní ohřev.

  • kódu 4.8.1. bylo slovo „surovina” nahrazeno zpřesňujícím slovem „vsázka” za účelem sjednocení názvosloví s kódem 4.6.1 a s názvoslovím ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

  • Kód 4.12. byl uveden do souladu s označením ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Z kategorie je vyňata činnost spočívající v oplachu, neboť oplach není zdrojem znečišťování ovzduší.

  • kódu 4.1.3. bylo doplněno, že se nejedná pouze o manipulaci se spečencem, ale také o jeho zpracování (což zahrnuje chlazení, drcení, mletí, třídění). V předchozím znění názvu kódu „Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění” byla nesprávně použita terminologie. Pojem „manipulace” je totiž standardně používán pro přemísťování předmětu z místa A do místa B. Uvedené činnosti chlazení, drcení, mletí a třídění nejsou manipulací s předmětem, ale jeho zpracováním.

  • kódu 4.10. byla stanovena spodní kapacita pro zařazení do přílohy č. 2 („Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den”). Bez spodní hranice by totiž bylo zdrojem jakékoli tavení a odlévání neželezných kovů, jako je např. výroba šperků, dekorativních předmětů, kde se pracuje s nízkými hmotnostmi kovů, není zde riziko znečišťování ovzduší, a jejich regulace povolením provozu tudíž není třeba.

  • Formulace kategorie pod kódem 4.13. „Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW” byla změněna na „Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW”. V minulosti byly pod kód 4.13. zařazovány veškeré typy obrábění. Vzhledem k tomu, že definice obrábění je velmi široká a obsahuje činnosti, jejichž emisní významnost je zanedbatelná (obráběcí stroje, frézy apod.), byla uvedená kategorie zúžena pouze na činnosti broušení, při

 


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: