dnes je 3.12.2022

Input:

Odpovědi na dotazy z problematiky odpadového hospodářství a zákona o chemických látkách a přípravcích

9.1.2003, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

Je odpadový hospodář oprávněn rozhodovat o tom, zda je odpad vzorkovatelný či nikoliv?

Jaké doklady musí žádat provozovatel skládky od původce odpadů při přejímce odpadu na skládky ?

Povinnosti provozovatele zařízení určeného k nakládání s odpady při přejímce odpadu do tohoto zařízení jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a to obecně pro všechna zařízení v bodě 1 a konkrétně navíc pro skládky v bodě 3. V bodě 3 je pro všechny skupiny skládek stanovena povinnost provozovatele skládky ověřit při přejímce odpadu, zda se nejedná o odpad, který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 této vyhlášky. V závorce je uvedeno jakým způsobem toto ověřuje - tj. zejména na základě vizuální kontroly, prohlášení původce, protokolu o zkoušce – analýzy sušiny zaměřené na ukazatele uvedené v bodu 1 přílohy č. 8. V bodě 2 přílohy č. 2 citované vyhlášky je stanoveno, jaké informace a doklady o kvalitě odpadu musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce. Mezi těmito doklady se uvádí v bodě e) i protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok.

 Z uvedeného vyplývá, že provozovatel skládky musí při každé přejímce odpadů na skládku ověřit, zda se nejedná o odpad,  který je zakázáno ukládat na skládky všech skupin dle přílohy č. 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ale je ponecháno na jeho úvaze, zda mu u konkrétního druhu odpadu postačí vizuální kontrola nebo prohlášení původce odpadu, či zda bude trvat na předložení analýzy sušiny odpadu. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) má v tom případě povinnost při jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce tuto analýzu (protokol o vlastnostech odpadu /výsledky zkoušek/, zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení) provozovateli zařízení poskytnout.

Může smlouvu s obcí o úhradě za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů uzavřít společný zástupce několika fyzických osob? Za jaké činnosti je úhrada obcí vybírána? Jakými dalšími právními normami se řídí postup stanovení výše úhrady? Může úhradu pro obec vybírat oprávněná osoba např. na základě mandátní smlouvy s touto obcí uzavřenou?

Ode dne účinnosti zákona č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), budou mít obce možnost volit mezi třemi různými způsoby platby za komunální odpad, a to:

 a)      úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy (podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech ve znění zákona č. 275/2002 Sb.) nebo

b)      poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území (podle § 17 a) zákona o odpadech ve znění zákona č. 275/2002 Sb.) nebo

c)      poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (stanovený v § 84 zákona o odpadech změnou zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...