dnes je 20.6.2021

Input:

Poplatky za komunální odpad dle nového zákona o odpadech

3.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.6.1 Poplatky za komunální odpad dle nového zákona o odpadech

Mgr. Tereza Žáková

Úvodem

Nová odpadová legislativa, která je účinná od 1. ledna 2021, vnesla do oblasti komunálních poplatků novou přehlednější systematiku. Tzv. změnový zákon č. 543/2020 Sb. totiž vtěluje celou úpravu komunálních poplatků do zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Tím se odstraňuje dosavadní dvojkolejnost právní úpravy, kdy byl jeden typ poplatku upraven právě v zákoně o místních poplatcích, a další dva typy poplatku byly zakotveny ve starém zákoně o odpadech, kde byla upravena i správa těchto poplatků, takže souběžně fungovalo několik režimů.

Dle § 17 odst. 6 ZOO bylo možné zpoplatnit komunální odpad prostřednictvím smluvního systému vybírání úhrady za komunální odpad. Tato varianta byla v nové právní úpravě již vypuštěna, byť byla v praxi některými obcemi využívána. Jednalo se o určitou hybridní formu poplatku, která ovšem přinášela riziko, že pokud by občan nechtěl s obcí uzavřít smlouvu, nemusel by za odpad platit. I v takovém případě by ale obec vůči němu musela plnit své zákonné povinnosti a zajistit nakládání s odpadem. I když je tato možnost úhrady poplatku za komunálního odpadu nově zrušena, přechodné ustanovení v § 156 odst. 1 NZOO umožňuje obcím ještě do konce roku 2021 nastavený smluvní systém využívat, během roku 2021 by obce měly provést přípravu na jeden ze dvou nových typů poplatku tak, aby jej bylo možné účinně zavést od začátku roku 2022.

Oproti předchozí právní úpravě bylo dále odstraněno účelové určení poplatku. Původně návrh tzv. změnového zákona č. 543/2020 Sb. obsahoval ustanovení o účelovosti poplatku v tomto znění: „Výnos poplatků za komunální odpad může být použit pouze na financování systému nakládání s komunálním odpadem vznikajícím na území obce při jiné činnosti fyzických osob než při podnikání.”, avšak toto ustanovení nakonec bylo v průběhu legislativního procesu vypuštěno. Zatímco v minulosti byla maximální výše poplatku odvozena od skutečných nákladů obce v souvislosti s nakládáním s komunálními dopady, nově toto omezení nebude výsledně stanoveno. Jedním z důvodů pro vypuštění tohoto ustanovení byly poznatky z praxe, které ukázaly, že velké množství obcí své odpadové hospodaření více či méně dotuje a výnos z poplatků tedy zpravidla nepokrývá ani náklady obcí. Odstraněním ustanovení o účelovosti poplatku se otevírá možnost obcí pružněji nastavovat výši poplatku za komunální odpad, neboť do poplatku lze nyní zahrnout celé spektrum různých výloh související s odpadovým hospodářstvím, ať už jde o náklady spojené s různými typy odpadů specifickými pro danou oblast nebo např. náklady spojené s osvětovou činností. Ostatně právě osvětová činnost by měla být důležitým nástrojem pro zvyšování povědomí a aktivity občanů v obci. V té souvislosti je vhodné poukázat i na ustanovení § 60 odst. 4 NZOO, podle kterého je obec povinna každoročně informovat způsobem umožňujícím dálkový přístup o svém odpadovém hospodářství, nákladech atd. Tato povinnost má částečně osvětovou funkci, slouží totiž k tomu, aby občané měli přehled o úrovni a nastavení obecního hospodaření s odpady, ale současně posiluje i princip transparentnosti pokud jde o oblast odpadového hospodaření v obci. Jelikož nakládání s odpady je v současné době poměrně rezonujícím tématem ve společnosti, je vhodné podpořit zájem občanů právě vhodnými osvětovými prostředky, informováním o možnostech předcházení vzniku odpadů atd.

Je vhodné uvést, že obec může zavést jeden ze dvou typů poplatků za komunální odpad, ale může se rozhodnout, že poplatek za komunální odpad nezavede žádný. Poznatky z praxe ukázaly, že některé obce nevybírají žádné poplatky za komunální odpad.

Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství

Tento typ poplatku je upraven v § 10e a násl. zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a vychází z původního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který byl dříve upraven právě v zákoně o místních poplatcích.

Poplatníkem tohoto typu poplatku je každá fyzická osoba přihlášená v obci nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není nikdo přihlášen. Přihlášení fyzické osoby v obci je nově definováno v ustanovení § 16c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Pokud jedna osoba vlastní na území obce více uvedených nemovitostí, ve kterých není nikdo hlášen, platí poplatek za každou jednu nemovitou věc. Pokud je taková fyzická osoba sama v obci přihlášena, platí nejen za každou nemovitou věc, kterou vlastní, ale platí i poplatek vyplývající z jejího přihlášení, takže se poplatkové povinnosti mohou kumulovat. Důležitou novinkou je, že subjektem poplatku může být vedle fyzické osoby i osoba právnická.

V ustanovení § 10g zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jsou vymezeny zákonné důvody pro osvobození od poplatku. Aby bylo možné dosáhnout na osvobození, musí jít předně o fyzickou osobu přihlášenou v obci, vlastníků nemovitých věcí se osvobození netýká. Důležitým důvodem pro osvobození od poplatku je, že fyzická osoba je poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (tzn. druhého typu poplatku) v jiné obci a má v této jiné obci bydliště. Smyslem tohoto nastavení je, aby byly eliminovány případy dvojího zpoplatnění, což byla situace, která v minulosti v  obcích nastávala a přinášela obtíže. Pojem bydliště je definován v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Další případy osvobození směřují na skupiny osob, které se nachází ve vyjmenovaných speciálních ústavech a zařízeních, typicky jde o domovy pro seniory, dětské domovy, domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo osoby ve výkonu trestu.

Maximální výše tohoto poplatku je upravena fixně v § 10h zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a je nastaven na částku 1200,- Kč, což je změna oproti původně dvousložkovému nastavení skládajícím se z fixní částky a částky odvozené od skutečných nákladů obce.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Druhým a posledním typem poplatku je poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jehož úpravu nalezneme v ustanovení § 10i a násl. zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Tento typ poplatku vychází z původního poplatku za komunální odpad, který byl upraven v § 17a ZOO. Jedná se o flexibilnější typ poplatku (oproti prvnímu typu, kde je stanovena fixní paušální částka), který reflektuje moderní principy práva životního prostředí „znečišťovatel platí” (polluter pays) a „plať tolik, kolik vyhodíš” (pay as you throw/PAYT).

Partneři




 


Nahrávám...
Nahrávám...