Provozovatel, na kterého se vztahuje zákon o předcházení ekologické újmě

16.5 Provozovatel, na kterého se vztahuje zákon o předcházení ekologické újmě

Mgr. Veronika Vytejčková, Mgr. Nela Vinklerová

Podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 167/2008 Sb., se provozní činností rozumí činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter. Definice vymezuje provozní činnost velmi široce, jedná se o činnost nejen podnikatelskou¹, ale také "hospodářskou", při které dochází k nakládání (hospodaření) s majetkem, bez ohledu na to, zda je jejím účelem dosahování zisku a bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu. Hospodářskou činnost subjektu lze zpravidla dovodit z právních předpisů tuto činnost regulující, například ze zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, novým občanským zákoníkem apod.

Obecná definice je dále konkretizována, doplněna, seznamem provozních činností uvedených v příloze č. 1 zákona. O naplnění definice provozní činnosti lze tedy hovořit v okamžiku, kdy subjekt (provozovatel) vykonává činnost vymezenou § 2 písm. h) zákona, v rámci které je navíc oprávněn vykonávat (a reálně vykonává) některou z provozních činností uvedených v příloze č. 1. Oba požadavky (definice i přílohy) musí být splněny současně.

Pojem provozní činnosti je nutné dále propojit s definicí provozovatele uvedenou v § 2 písm. i) zákona, podle které se provozovatelem rozumí právnická nebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo další činnost, která splňuje podmínky stanovené v § 5 odst. 2, nebo osoba, na kterou byla podle insolvenčního zákona převedena rozhodující ekonomická pravomoc nad fungováním provozní činnosti, včetně držitelů povolení, souhlasu nebo jiného oprávnění k výkonu provozní činnosti nebo osob vykonávajících nebo řídících provozní činnost na základě registrace, evidence nebo ohlášení.

Závěr: Provozovatelem, na kterého se vztahuje zákon o předcházení ekologické újmě, popř. jeho prováděcí předpis (nařízení vlády č. 295/2011 Sb.) může být s ohledem na výše uvedené pouze právnická nebo fyzická osoba² vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona (srov. také výjimku uvedenou v § 5 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb.), bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter.

K některým "provozovatelům" konkrétně

Právní úprava, ze které je třeba dovozovat naplnění či nenaplnění definice provozní činnosti uvedené v § 2 písm. h) zákona č. 167/2008 Sb., tedy hospodářskou, podnikatelskou či obchodní činnost příspěvkové organice je následující:

• Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích (dále jen "ZMS")

• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "ZRP")

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Současná právní úprava nijak legálně nevymezuje druhy příspěvkových organizací, lze je však rozdělit podle uvedené právní úpravy na dva typy, a to státní příspěvkové organizace (srov. § 54 odst. 1 ZMS) zřízené, popřípadě řízené podle platných právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační banka Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou obdobně zřízeny (dále jen "organizace"). Jedná se o právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu podle ZMS. Podle ustanovení § 55 odst. 1 ZMS nemají organizace vlastní majetek, za zákonných podmínek jej nabývají pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem se řídí ZMS. Právní úprava organizací je dále obsažena v ZRP, který upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu.

Druhým typem příspěvkových organizací jsou příspěvkové organizace územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí. Tyto organizace zřizuje kraj nebo obec podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejich rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace územních samosprávných celků je právnickou osobou, o jejímž vzniku vydá zřizovatel zřizovací listinu s obsahem podle zákona s vymezením hlavního účelu a tomu odpovídajícímu předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace a také vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Příspěvková organizace územních samosprávných celků se zapisuje do obchodního rejstříku, vznik, rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení příspěvkové organizace, či změna ve zřizovací listině se podle § 27 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., zveřejňuje v Ústředním věstníku České republiky.

Závěr: příspěvkové organizace jsou právnickými osobami vykonávajícími hospodářskou činnost ve smyslu definice § 2 písm. h) zákona o předcházení ekologické újmě. Provozují - li proto některou z činností uvedených v příloze č. 1, spadají pod režim zákona a zpracovávají hodnocení rizik.

Organizační složky státu nemají, na rozdíl od státních příspěvkových organizací, právní subjektivitu (tj. způsobilost samostatně nabývat práva a zavazovat se). Nejsou samostatnými právnickými osobami. Jsou majetkovými orgány státu, i když z účetních důvodů se staly samostatnými účetními jednotkami.

Závěr: organizační složky státu nejsou právnickými osobami, nenaplňují tedy definici provozovatele ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, a nespadají proto…