Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2007/60/ES o o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

1.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.2.2.3
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2007/60/ES o o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

Envi profi, Úřední věstník Evropské unie

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/60/ES
ze dne 23. října 2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru  (1) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy  (2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Povodně mohou způsobovat úmrtí, vysídlení obyvatel a škody životnímu prostředí, vážně ohrožovat hospodářský rozvoj a narušovat hospodářské činnosti Společenství.
(2) Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Určité činnosti člověka (např. rozšiřování osídlených a hospodářsky využívaných ploch v záplavových územích a snižování přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu v důsledku využívání území) a změna klimatu však přispívají ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých účinků.
(3) Je proveditelné a žádoucí omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky  (3) , vyžaduje, aby pro všechny oblasti povodí byly v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vypracovány plány povodí, a tento rámec přispěje ke zmírnění následků povodní. Omezení rizika povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí změny rizika povodní v důsledku změny klimatu.
(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2004 nazvané „Řízení povodňových rizik – prevence, ochrana a zmírnění následků povodní” předkládá její analýzu a přístup ke zvládání povodňových rizik na úrovni Společenství a uvádí, že společná a koordinovaná akce na úrovni Společenství by přinesla značnou přidanou hodnotu a zvýšila by celkovou úroveň ochrany před povodněmi.
(6) Kromě koordinace mezi členskými státy vyžaduje účinná protipovodňová prevence a zmírňování účinků povodní spolupráci se třetími zeměmi. To je v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s mezinárodními zásadami zvládání povodňových rizik vypracovanými zejména na základě Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES  (4) , a všech následných dohod o jejím uplatňování.
(7) Rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany  (5)  mobilizuje podporu a pomoc členských států v případě výskytu závažné mimořádné události, včetně povodní. Civilní ochrana může odpovídajícím způsobem reagovat ve prospěch obyvatelstva postiženého povodní a zlepšit připravenost a odolnost.
(8) Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie  (6)  lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě závažné katastrofy s cílem pomoci postiženým lidem, přírodním oblastem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním podmínkám. Fond však lze použít pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.
(9) Členské státy a Společenství by při tvorbě vodohospodářské politiky a politiky využívání území měly zvážit případné dopady, které tyto politiky mohou mít na povodňová rizika a na jejich zvládání.
(10) V celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, záplavy urbanizovaných oblastí a záplavy pobřežních oblastí způsobené mořem. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmínek.
(11) V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo v oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. V každé oblasti povodí nebo správní jednotce by měla být posouzena povodňová rizika a potřeba dalších opatření, jako například vyhodnocení případného potenciálu pro ochranu před povodněmi.
(12) Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodňových rizik, je potřeba zajistit vytvoření map povodňových nebezpečí a map povodňových rizik znázorňujících možné nepříznivé následky související s různými povodňovými scénáři včetně informací o možných zdrojích znečištění životního prostředí v důsledku povodní. V této souvislosti by členské státy měly vyhodnotit činnosti, které mají vliv na zvyšování povodňových rizik.
(13) S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit je vhodné zajistit vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Příčiny a následky povodní se v různých zemích a regionech Společenství liší. Plány pro zvládání povodňových rizik by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit řešení navržená přesně podle potřeb a priorit těchto oblastí, současně zajistit příslušnou koordinaci v rámci oblastí povodí a podporovat dosahování cílů v oblasti životního prostředí stanovených právními předpisy Společenství. Členské státy by se zejména měly vyhýbat opatřením nebo činnostem, které výrazně zvyšují riziko povodní v jiných členských státech, pokud tato opatření nebyla koordinována a dotyčné členské státy se nedohodly na řešení.
(14) Plány pro zvládání povodňových rizik by měly být zaměřeny na prevenci, ochranu a připravenost. S cílem zajistit řekám větší prostor by se měly ve vhodných případech zabývat zachováním nebo obnovením záplavových území a opatřeními pro prevenci a omezení škod na lidském zdraví, životním prostředí, kulturním dědictví a ekonomické činnosti. Prvky plánů pro zvládání povodňových rizik je třeba pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, s přihlédnutím k pravděpodobným účinkům změny klimatu na výskyt povodní.
(15) V souvislosti se zvládáním povodňových rizik je velmi důležitá zásada solidarity. S ohledem na uvedenou zásadu by měly být členské státy povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o spravedlivé sdílení odpovědnosti při společném rozhodování o všeobecně prospěšných opatřeních.
(16) Aby se předešlo zdvojování práce, měly by být členské státy oprávněny využívat pro účely dosažení cílů této směrnice a splnění jejích požadavků stávající předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
(17) Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik podle této směrnice tvoří součást integrované správy povodí. Oba tyto postupy by tedy měly s ohledem na environmentální cíle směrnice 2000/60/ES využívat společného potenciálu vzájemné součinnosti a přínosů, aby tak byla zajištěna účinnost a uvážlivé využívání zdrojů a současně uznáno, že příslušné orgány a správní jednotky podle této směrnice mohou být odlišné od příslušných orgánů a správních jednotek podle směrnice 2000/60/ES.
(18) Členské státy by měly svá hodnocení, mapy a plány opírat o příslušné osvědčené postupy a nejlepší dostupné technologie, které v oblasti zvládání povodňových rizik nevyžadují nepřiměřené náklady.
(19) V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. zvládání povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a průhledné postupy řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu” nebo „nezhoršování” stanovených v článku 4 uvedené směrnice. Směrnice 2000/60/ES stanoví v článku 9 návratnost nákladů.
(20) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi  (7) .
(21) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení přílohy vědeckému a technickému pokroku. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
(22) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.
(23) Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení rámce pro opatření k omezení rizik povodňových škod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.
(24) V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a podle Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvě a s ohledem na stávající kapacity členských států by měla být ponechána značná pružnost na místní a regionální úrovni, zejména pokud jde o organizaci a odpovědnost orgánů.
(25) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů  (8)  jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účelem této směrnice je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi ve Společenství.

Článek 2

Pro účely této směrnice se kromě definic pojmů „řeka”, „povodí”, „dílčí povodí” a „oblast povodí” uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES použijí tyto definice:

1. „povodní” se rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobené kanalizačními systémy;
2. „povodňovým rizikem” se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

Článek 3

1.   Pro účely této směrnice členské státy využijí opatření přijatých podle čl. 3 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 směrnice 2000/60/ES.

2.   K provedení této směrnice však členské státy mohou:

a) jmenovat příslušné orgány odlišné od orgánů určených podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/60/ES;
b) vymezit určité pobřežní oblasti nebo jednotlivá povodí a přiřadit je k jiné správní jednotce, než ke kterým jsou přiřazeny podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

V těchto případech členské státy do 26. května 2010 sdělí Komisi informace uvedené v příloze I směrnice 2000/60/ES. Pro tento účel se jakýkoliv odkaz na příslušné orgány a oblasti povodí považuje za odkaz na příslušné orgány a správní jednotku podle tohoto článku. Členské státy uvědomí Komisi o jakékoli změně v údajích poskytnutých podle tohoto odstavce do tří měsíců od vstupu této změny v platnost.

KAPITOLA II
PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

Článek 4

1.   Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo správní jednotku uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.

2.   Předběžné vyhodnocení povodňových rizik, založené na dostupných nebo snadno odvoditelných informacích, jako jsou záznamy a studie o dlouhodobém vývoji, především o dopadu změny klimatu na výskyt povodní, se provede za účelem vyhodnocení možných rizik. Vyhodnocení zahrnuje alespoň:

a) mapy oblasti povodí ve vhodném měřítku, včetně hranic povodí, dílčích povodí a pokud se vyskytují, také pobřežních oblastí, znázorňující topografii a využití území;
b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost a u nichž je stále velká pravděpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnosti, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly;
c) popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti předpokládat výrazné nepříznivé účinky;a v závislosti na zvláštních potřebách členských států zahrnuje rovněž:
d) vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, pokud možno s přihlédnutím k otázkám, jako jsou topografie, poloha vodních toků a jejich obecné hydrologické a geomorfologické vlastnosti, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnost stávajících uměle vytvořených protipovodňových infrastruktur, poloha osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobý vývoj včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

3.   V případě mezinárodních oblastí povodí nebo správních jednotek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), které jsou sdíleny s jinými členskými státy, členské státy zajistí, aby mezi dotčenými příslušnými orgány probíhala výměna důležitých informací.

4.   Členské státy dokončí předběžné vyhodnocení povodňových rizik do 22. prosince 2011.

Článek 5

1.   Na základě předběžného vyhodnocení povodňových rizik podle článku 4 určí členské státy pro každou oblast povodí nebo správní jednotku uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území, oblasti, u kterých dospěly k závěru, že v nich existují potenciálně významná povodňová rizika nebo že lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný.

2.   Určení oblastí příslušejících k mezinárodní oblasti povodí nebo správní jednotce uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a sdílené s jiným členským státem prováděné podle odstavce 1 probíhá v koordinaci mezi dotyčnými členskými státy.

KAPITOLA III
MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK

Článek 6

1.   Členské státy připraví na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik v co nejvhodnějším měřítku pro oblasti určené podle čl. 5 odst. 1.

2.   Příprava map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro oblasti určené podle článku 5, které jsou sdíleny s jinými členskými státy, podléhá předchozí výměně informací mezi dotyčnými členskými státy.

3.   Mapy povodňového nebezpečí zahrnou zeměpisné oblasti, které by mohly být zaplaveny podle těchto scénářů:

 


 

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: