dnes je 29.3.2024

Input:

Směrnice Seveso III

22.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.5 Směrnice Seveso III

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

V souvislosti s nabytím účinnosti nařízení (ES) 1272/2008 CLP bylo nutné provést odpovídající úpravy i právních předpisů, které navazují na toto nařízení nebo na něm jsou přímo založeny.

Vzhledem k tomu, že směrnice Rady 96/82/ES byla účinná více než 10 let, byl proveden také přezkum celého textu a zhodnoceny zkušenosti s jejím praktickým užíváním.

Na základě celkového hodnocení bylo přistoupeno k přípravě nové směrnice, jež bude zachovávat ty instituty, které se osvědčily, a upraví i to, co se v praxi neosvědčilo.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU stanoví pravidla pro prevenci závažných havárií, při nichž jsou přítomny nebezpečné chemické látky, a omezení následků případné havárie pro lidské zdraví a životní prostředí.

Nová směrnice zároveň ruší dosud platnou směrnici Rady 96/82/ES, účinnou do 31. května 2015.

V dalším textu jsou vybrány pro informaci zásadní části směrnice. V době jejího nabytí účinnosti se předpokládá i účinnost novely zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, do kterého bude nová směrnice implementována. Postup kontroly se bude již od 1. ledna 2014 řídit novým kontrolním řádem podle zákona č. 255/2012 Sb. Ostatní právní předpisy nebude nutné měnit (např. právo na informace o životním prostředí a další).

Obsah nové směrnice

Rozsah působnosti

Stejně jako stávající se nová směrnice vztahuje na podniky, kde jsou umístěny nebezpečné chemické látky a směsi v množství dosahujícím limitů stanovených v příloze I. Právě změny příloh byly hlavním důvodem zpracování nového předpisu. Příloha č. 1 směrnice je uvedena v závěru textu.

Rozsah podniků zařízení, na něž se směrnice nevztahuje, nebyl zásadně změněn. Z působnosti směrnice bylo vyjmuto navíc pouze skladování plynu v podzemních úložištích v pobřežních vodách. Pevninské podzemní zásobníky plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech a provozy chemického a tepelného zpracování a skladování související s tímto provozem, při nichž jsou přítomny nebezpečné látky, i provozovaná zařízení na odstraňování hlušiny včetně odkalovacích nádrží, které obsahují nebezpečné látky, v působnosti směrnice zůstávají.

Směrnice se nevztahuje na následující oblasti:

  • vojenské objekty a zařízení a skladovací zařízení;

  • nebezpečí spojená s ionizujícím zářením;

  • dopravu nebezpečných látek po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo vzduchem a přímo související dočasné meziskladování, včetně nakládky a vykládky a dopravy do a z jiných dopravních prostředků v docích, vykládacích nábřežích nebo seřaďovacích nádražích, mimo závody, na které se vztahuje směrnice;

  • dopravu nebezpečných látek v potrubích, včetně čerpacích stanic, mimo závody, na něž se vztahuje směrnice;

  • využití, průzkum, těžbu a zpracování nerostů v dolech a lomech, včetně vrtů;

  • průzkum a využití nerostů v moři;

  • skladování plynu v podzemních úložištích v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se provádí průzkum a využití nerostů včetně uhlovodíků;

  • skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu.

Důležité pojmy

Zásadně byl upraven i význam hlavních pojmů, se kterými směrnice pracuje, a byly doplněny nové pojmy.

Jde o následující pojmy:

  • podnik je celá oblast řízená provozovatelem, kde jsou nebezpečné látky přítomny v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo příbuzných infrastruktur nebo činností;

  • podnik s podlimitním množstvím je podnik, kde jsou nebezpečné látky přítomny v množstvích, která jsou nejméně rovna množstvím uvedeným ve sloupci 2 části 1 nebo ve sloupci 2 části 2 přílohy I, ale jež jsou nižší než množství uvedená ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I;

  • podnik s nadlimitním množstvím je podnik, kde jsou nebezpečné látky přítomné v množstvích, která jsou nejméně rovna množstvím uvedeným ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I;

  • sousední podnikem je podnik, jenž se nachází v takové blízkosti k jinému podniku, že se tím zvyšuje riziko nebo následky závažné havárie;

  • nový podnik je:

    • podnik, který je uveden do provozu nebo vystavěn 1. června 2015 nebo později,

    • provozovna, jež přejde do oblasti působnosti této směrnice, nebo závod s podlimitním množstvím, který se stane závodem s nadlimitním množstvím, nebo opačně, a to 1. června 2015 nebo později v důsledku úprav jeho zařízení nebo činností, z nichž vyplývá změna v jeho soupisu nebezpečných látek;

  • stávající podnik je podnik, který k 31. květnu 2015 spadá do oblasti působnosti směrnice 96/82/ES a od 1. června 2015 spadá do oblasti působnosti této směrnice beze změny jeho zařazení mezi závody s podlimitním množstvím či závody s nadlimitním množstvím;

  • jiný podnik je provozovna, jež přejde do oblasti působnosti směrnice, nebo závod s podlimitním množstvím, který se stane závodem s nadlimitním množstvím nebo naopak, a to 1. června 2015 nebo později (nový podnik);

  • zařízení je pozemní či podzemní technická jednotka uvnitř podniku, kde se nebezpečné látky vyrábějí, užívají, je s nimi manipulováno nebo jsou skladovány, tento pojem dále zahrnuje veškeré vybavení, struktury, potrubí, strojní zařízení, nástroje, soukromé železniční vlečky, doky, vykládací nábřeží sloužící zařízení, mola, sklady nebo podobné konstrukce, plující nebo jiné, nezbytné pro provoz daného zařízení;

Důležité pojmy

  • provozovatel je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí podnik nebo zařízení, nebo jestliže tak stanoví národní právní předpisy, na niž byla přenesena rozhodující hospodářská nebo rozhodovací moc nad technickým provozem závodu nebo zařízení;

  • nebezpečná látka je látka nebo směs, na niž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, včetně látky nebo směsi ve formě suroviny, produktu, vedlejšího produktu, rezidua nebo meziproduktu;

  • směs je směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek;

  • přítomnost nebezpečných látek je skutečná nebo očekávaná přítomnost nebezpečných látek v podniku nebo nebezpečných látek, u nichž lze důvodně předpokládat, že mohou vzniknout při ztrátě kontroly nad procesy včetně skladovacích činností ve kterémkoliv zařízení v závodě, v množstvích, jež jsou nejméně rovna kvalifikačním množstvím stanoveným v části 1 nebo 2 přílohy I;

  • závažná havárie je událost, jako je velká emise, požár nebo výbuch, vyplývající z neregulovaného vývoje v průběhu provozu závodu, na který se vztahuje tato směrnice, jež vede k vážnému nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí, bezprostřednímu nebo zpožděnému, uvnitř závodu nebo mimo závod, a zahrnuje jednu nebo více nebezpečných látek;

  • nebezpečí je inherentní vlastností nebezpečné látky nebo fyzické situace s možností vzniku poškození lidského zdraví nebo životního prostředí;

  • riziko je pravděpodobnost specifického účinku, ke kterému dojde během určené doby nebo za určených okolností;

  • skladování je přítomnost určitého množství nebezpečných látek pro účely skladování, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě;

  • veřejnost je jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyk-
    lostmi;

  • dotčená veřejnost je veřejnost, která je nebo může být dotčena rozhodnutím o jakékoli z otázek upravených v čl. 15 odst. 1 Směrnice nebo jež má na takovém rozhodnutí zájem, pro účely této definice se nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující platné požadavky podle vnitrostátního práva považují za organizace mající na rozhodnutí zájem;

  • kontrola jsou veškeré akce, včetně prohlídek na místě, kontrol vnitřních opatření, systémů a zpráv a dokumentace následného sledování a případného následného sledování, prováděné příslušným orgánem nebo jeho jménem s cílem ověřit a prosadit dodržování požadavků směrnice podniky.

Posouzení nebezpečí závažné havárie u určité nebezpečné látky

Komise na základě oznámení členského státu posoudí, zda je v praxi nemožné, aby určitá nebezpečná látka, na niž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, způsobila uvolnění hmoty nebo energie, jež by mohlo vytvořit závažnou havárii za běžných i mimořádných podmínek, které lze důvodně předvídat. Toto posouzení zohlední následující informace a je založeno na jedné nebo více charakteristikách:

  • fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu;

  • inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisejí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry;

  • maximální koncentrace látek v případě směsí.

Dále by se měly vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahují zvláštní právní předpisy EU.

Pokud se členský stát domnívá, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie, oznámí tuto skutečnost Komisi, spolu s podpůrným zdůvodněním včetně stanovených informací. Informace potřebné k posouzení vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí konkrétní nebezpečné chemické látky nebo směsi musejí obsahovat:

  • komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látky způsobit fyzické, zdravotní nebo environmentální poškození;

  • fyzikální a chemické vlastnosti (např. molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti);

  • vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (např. reaktivita, hořlavost, toxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti);

  • vlastnosti, jež představují nebezpečnost pro životní prostředí (např. ekotoxicita, perzistence, bioakumulace, potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné relevantní vlastnosti);

  • klasifikaci látky nebo směsi podle nařízení (ES) CLP;

  • informace o specifických provozních podmínkách látky (např. teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru.

Komise po posouzení předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na vynětí dotyčné nebezpečné látky z oblasti působnosti této směrnice.

Obecné povinnosti provozovatele

Členské státy zajistí, aby byl provozovatel povinen přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí.

Dále musí zajistit, aby byl provozovatel povinen kdykoli prokázat příslušnému správnímu úřadu, zvláště pak pro účely kontrol, že byla přijata všechna nezbytná opatření stanovená směrnicí.

Příslušné správní úřady

Členské státy zřídí nebo určí příslušný správní úřad pověřené plněním úkolů stanovených směrnicí a popřípadě subjekty napomáhající příslušnému orgánu na technické úrovni. Příslušné orgány a Komise spolupracují při činnostech na podporu provádění této směrnice, případně i se zapojením zúčastněných stran.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány akceptovaly rovnocenné informace, které předkládají provozovatelé podle jiných příslušných právních předpisů EU a jež splňují některé z požadavků této směrnice. V takových případech zajistí, aby byly dodrženy stanovené požadavky.

Oznámení

Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému správnímu úřadu oznámení obsahující následující informace:

  • jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu;

  • sídlo provozovatele s úplnou adresou;

  • jméno a funkci osoby, která je pověřena řízením závodu;

  • informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, jež jsou nebo mohou být přítomny;

  • množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek;

  • činnost nebo navrhovanou činnost zařízení nebo skladovacího zařízení;

  • informace o bezprostředním okolí závodu a faktorech, které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její následky, včetně dostupných údajů o sousedních závodech, jiných provozech mimo oblast působnosti směrnice, oblastech a rozvojových aktivitách, které by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie a domino efektu nebo zhoršit jejich následky.

Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno příslušnému správnímu úřadu v těchto lhůtách:

  • za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek,

  • ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat směrnice.

Uvedené ustanovení se nepoužije, jestliže provozovatel již podal před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu oznámení na základě požadavků vnitrostátních právních předpisů a jestliže informace obsažené v tomto oznámení splňují stanovené požadavky a zůstávají beze změny.

Provozovatel musí předem uvědomit příslušný orgán v případě:

  • každého podstatného zvýšení nebo snížení množství nebo podstatné změny povahy nebo fyzikální formy přítomné nebezpečné látky, jak je uvedeno v oznámení poskytnutém provozovatelem, nebo podstatné změny v procesech jejího použití;

  • změny závodu nebo zařízení, která by mohla mít významné následky, pokud jde o nebezpečí závažné havárie;

  • trvalého uzavření závodu nebo jeho vyřazení z provozu;

  • dalších změn v uvedených informacích.

Politika prevence závažných havárií

Členské státy vyžadují od provozovatele, aby vypracoval písemný dokument stanovující politiku prevence závažných havárií a aby zajistil její řádné provádění. Politika prevence závažných havárií musí:

  • zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

  • být úměrná nebezpečí závažné havárie,

  • obsahovat celkové cíle a zásady činnosti provozovatele, úlohu a odpovědnost vedení podniku a závazek trvalého zlepšování kontroly nebezpečí závažných havárií a zajišťování vysoké úrovně ochrany.

Politika prevence závažných havárií musí být vypracována a zaslána příslušnému orgánu v těchto lhůtách:

  • za nové podniky v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek,

  • ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na podnik začne vztahovat směrnice.

Uvedený postup se nepoužije, jestliže provozovatel již politiku prevence závažných havárií vypracoval a zaslal ji před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu a jestliže informace v ní obsažené splňují stanovené požadavky a zůstávají beze změny.

Provozovatel politiku prevence závažných havárií pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje a zašle neprodleně příslušnému orgánu.

Politika prevence závažných havárií musí být prováděna pomocí vhodných prostředků a struktur a pomocí systému řízení bezpečnosti v souladu s přílohou III, který je úměrný nebezpečí závažné havárie a složitosti organizace nebo činností závodu.

Pro závody s podlimitním množstvím může být povinnost provádět tuto politiku splněna pomocí jiných vhodných prostředků, struktur a systémů řízení bezpečnosti, jež jsou úměrné nebezpečí závažné havárie, při zohlednění zásad stanovených v příloze III.

Informace o systému řízení bezpečnosti a organizaci podniku s ohledem na prevenci závažných havárií

Pro účely provádění systému řízení bezpečnosti provozovatelem se berou v úvahu následující prvky:

  • systém řízení bezpečnosti musí být úměrný nebezpečím, průmyslovým činnostem a složitosti organizace v závodě a musí být založen na posouzení rizik, měl by obsahovat část obecného systému řízení, která zahrnuje organizační strukturu, povinnosti, běžné způsoby, postupy, procesy a zdroje pro určování a provádění politiky prevence závažných havárií,

  • systém řízení bezpečnosti řeší následující otázky:

    • organizace a zaměstnanci: úlohy a povinnosti zaměstnanců zapojených do kontroly hlavních rizik na všech úrovních organizace spolu s opatřeními přijatými s cílem zvýšit informovanost o nutnosti trvalého zlepšování; stanovení potřeb odborné přípravy personálu a zajištění jejich přípravy; zapojení zaměstnanců a pracovníků subdodavatelů pracujících v podniku, kteří jsou důležití z hlediska bezpečnosti;

    • stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik: přijímání a provádění postupů systematického určování závažných rizik vyplývajících z běžného i mimořádného provozu, případně včetně činností subdodavatelů, a hodnocení jejich pravděpodobnosti a závažnosti;

    • provozní kontrola: přijímání a provádění postupů a pokynů pro bezpečný provoz včetně údržby závodu, procesů a vybavení, a poplachového řízení a dočasných odstávek, zohledňování dostupných informací o osvědčených postupech pro sledování a kontrolu s cílem snížit riziko selhání systému, řízení a kontrola rizik spojených se stárnutím vybavení instalovaného v závodu a korozí, soupis vybavení závodu a strategie a metoda pro sledování a kontrolu stavu vybavení, náležitá následná opatření a jakákoli nezbytná protiopatření;

    • řízení změn: přijímání a provádění postupů pro plánování změn stávajících nebo stavbu nových zařízení, procesů nebo skladovacích zařízení;

    • havarijní plánování: přijímání a provádění postupů ke stanovení předvídatelných mimořádných událostí systematickým rozborem a k přípravě, zkouškám a hodnocení plánů odpovídajících možným mimořádným událostem, a k poskytování zvláštní odborné přípravy dotčeným pracovníkům; odbornou přípravu musejí absolvovat všichni pracovníci pracující v závodě, včetně příslušných pracovníků subdodavatelů;

    • sledování plnění programu: přijetí a provádění postupů průběžného hodnocení dodržování cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti, jakož i mechanismy pro vyšetřování a provedení nápravných opatření v případě, že se tyto cíle nedodržují; postupy by se měly týkat systému hlášení závažných havárií nebo případů, kdy k nim téměř došlo, zvláště těch, u kterých ochranná opatření selhala, a vyšetřování a sledování na základě získaných zkušeností; postupy mohou zahrnovat rovněž výkonnostní ukazatele, například ukazatele bezpečnostního výkonu, a další příslušné ukazatele;

    • kontrola a hodnocení: přijetí a provádění postupů pravidelného systematického hodnocení politiky prevence závažných havárií a účinnosti a vhodnosti systému řízení bezpečnosti, dokumentované hodnocení účinků zavedené politiky a systému řízení bezpečnosti a jeho aktualizace vedením, včetně uvážení a zapracování nezbytných změn určených kontrolou a hodnocením.

Domino efekt

Členské státy musejí zajistit, aby příslušný správní úřad s využitím informací, které získal od provozovatelů nebo na základě žádosti o dodatečné informace od příslušného orgánu nebo prostřednictvím kontrol, určil všechny závody s podlimitním či nadlimitním množstvím nebo skupiny závodů, u nichž můžou být riziko nebo následky závažné havárie zvýšeny v důsledku zeměpisné polohy a blízkosti takových závodů a jejich seznamů nebezpečných látek.

Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů:

  • vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech;

  • spolupracovali na informování veřejnosti a sousedních provozů mimo oblast působnosti směrnice a na poskytování informací orgánu odpovědnému za přípravu vnějších havarijních plánů.

V případě, že příslušný správní úřad má k dispozici další údaje, může je zpřístupnit pro využití dalším provozovatelům.

Bezpečnostní zpráva

Členské státy vyžadují od provozovatele závodu s nadlimitním množstvím, aby vypracoval bezpečnostní zprávu pro účely:

  • prokázání, že podle informací stanovených v příloze III byla zavedena politika prevence závažných havárií a systém řízení bezpečnosti pro její provádění;

  • prokázání, že byla zjištěna nebezpečí závažné havárie a byly určeny možné scénáře závažných havárií a byla provedena nezbytná opatření k zabránění těmto haváriím a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí;

  • prokázání, že při návrhu, stavbě, provozu a údržbě zařízení, skladovacího zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejich provozem, které představují nebezpečí závažné havárie uvnitř závodu, byly dodrženy přiměřená bezpečnost a spolehlivost;

  • prokázání, že byly vypracovány vnitřní havarijní plány a poskytnuty informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu;

  • zajištění dostatečného informování příslušného orgánu pro přijetí rozhodnutí o umístění nových činností nebo rozvojových aktivit v okolí stávajících podniků.

Bezpečnostní zpráva musí obsahovat zejména údaje a informace uvedené v příloze II. Jde o následující informace:

Minimální údaje a informace, které je třeba zohlednit v bezpečnostní zprávě

  1. Informace o systému řízení a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií.

  2. Prostředí závodu:

    • popis závodu a jeho prostředí včetně zeměpisné polohy, meteorologických, geologických a hydrografických podmínek a jeho historie;

    • identifikace zařízení a jiných činností závodu, jež by mohly představovat nebezpečí závažné havárie;

    • na základě dostupných informací identifikace sousedních závodů a provozů mimo oblast působnosti této směrnice, oblastí a rozvojových aktivit v okolí závodu, které by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie a domino efektu nebo zhoršit jejich následky;

    • popis oblastí, v nichž může dojít k závažné havárii.

  3. Popis zařízení:

    • popis hlavních činností a výrobků těch částí závodu, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti, zdrojů rizika závažné havárie a podmínek, za nichž by taková závažná havárie mohla nastat, spolu s popisem navrhovaných preventivních opatření;

    • popis procesů, zejména provozních metod; s přihlédnutím k dostupným informacím o osvědčených postupech;

    • popis nebezpečných látek:

      • soupis nebezpečných látek:

        • identifikace nebezpečných látek: chemický název, číslo CAS, název podle nomenklatury IUPAC;

        • maximálního množství přítomných nebezpečných látek nebo látek, které mohou být přítomny;

      • fyzikální, chemické a toxikologické charakteristiky a indikace bezprostředního i opožděného nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí;

      • fyzikální a chemické chování za normálních podmínek použití nebo za předvídatelných havarijních stavů.

  4. Stanovení a rozbor havarijních rizik a metody prevence:

    • podrobný popis možných scénářů závažné havárie a jejich pravděpodobnosti nebo stavů, za kterých k nim dochází, včetně shrnutí událostí, jež mohou sehrát úlohu při jejich spuštění, bez ohledu na to, zda jsou příčiny vzhledem k zařízení vnitřní nebo vnější, včetně zejména:

      • provozních příčin;

      • vnějších příčin, například souvisejících s domino efektem nebo s riziky a nebezpečími z provozů mimo oblast působnosti směrnice, oblastí a rozvojových aktivit, které by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky;

      • přirozených příčin, například zemětřesení nebo povodně;

    • vyhodnocení rozsahu a závažnosti důsledků zjištěných závažných havárií zahrnující mapy, obrázky nebo případně odpovídající popisy, z nichž jsou patrné oblasti, které mohou být postiženy takovými haváriemi vznikajícími v podniku;

    • přezkum dřívějších havárií a nehod se stejnými látkami a postupy, jaké jsou používány, zohlednění získaných zkušeností a výslovný odkaz na konkrétní opatření přijatá k zabránění takovým haváriím;

    • popis technických parametrů a vybavení používaného pro bezpečnost zařízení.

  5. Opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie:

    • popis vybavení instalovaného v podniku k omezení následků závažných havárií pro lidské zdraví a životní prostředí, včetně systémů detekce či ochrany a technických prostředků k omezení rozsahu úniků při haváriích, včetně skrápěčů, parotěsných zábran, nouzových odlučovačů nebo jímek, uzavíracích ventilů, inertizačních systémů, požárních nádrží;

    • organizace poplachu a zásahu;

    • popis vnitřních i vnějších mobilizovatelných zdrojů;

    • popis veškerých technických a netechnických opatření, která jsou významná z hlediska snížení dopadu závažné havárie.

Bezpečnostní zpráva musí uvádět příslušné organizace, jež se na jejím vypracování podílely, a musí být zaslána příslušnému krajskému úřadu v následujících lhůtách:

  • za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek;

  • za stávající závody s nadlimitním množstvím do
    1. června 2016, tj. jeden rok od nabytí účinnosti směrnice;

  • za jiné závody do dvou let ode dne, k němuž se na dotyčný podnik začne vztahovat tato směrnice.

Předchozí postup se nepoužije, jestliže provozovatel již bezpečnostní zprávu zaslal na základě požadavků vnitrostátního práva před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu a informace v ní obsažené splňují stanovené požadavky a zůstávají beze změny. S cílem dodržet podmínky provozovatel předloží všechny změněné části bezpečnostní zprávy ve formě schválené příslušným orgánem ve výše uvedených lhůtách.

Provozovatel bezpečnostní zprávu pravidelně, nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje. Dále musí bezpečnostní zprávu přezkoumat a případně aktualizovat po závažné havárii ve svém závodě a kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného správního úřadu v případech, kdy je to odůvodněno novými skutečnostmi nebo novými technickými poznatky týkajícími se otázek bezpečnosti, například vyplývajícími z analýzy havárií, nebo pokud je to možné, "případů, kdy téměř došlo k havárii,“ a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí.

Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její části musejí být neprodleně zaslány příslušnému krajskému úřadu.

Dříve než provozovatel zahájí stavbu nebo provoz, krajský úřad v přiměřené době od obdržení zprávy sdělí závěr svého prošetření bezpečnostní zprávy a tam, kde je to vhodné, zakáže uvedení dotyčného závodu do provozu nebo jeho další provozování.

Změna zařízení, podniku nebo skladovacího zařízení

Při změně zařízení, závodu, skladovacího zařízení nebo procesu anebo povahy, fyzikální formy nebo množství nebezpečných látek, jež by mohly významně ovlivnit nebezpečí závažné havárie nebo které by mohly způsobit přeměnu závodu s podlimitním množstvím na závod s nadlimitním množstvím nebo naopak, členské státy zajistí, aby provozovatel přezkoumal, případně aktualizoval oznámení, politiku prevence závažných havárií, systém řízení bezpečnosti a bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný úřad o podrobnostech těchto aktualizací.

Havarijní plány

Členské státy zajistí, aby pro všechny podniky s nadlimitním množstvím:

  • provozovatel vypracoval vnitřní havarijní plán s opatřeními, jež mají být přijata uvnitř závodu;

  • provozovatel poskytl příslušnému správnímu úřadu nezbytné informace, aby mu umožnil vypracovat vnější havarijní plány;

  • vypracovaly orgány určené pro tento účel členským státem (příslušné krajské úřady) vnější havarijní plán opatření, která mají být provedena mimo závod, a to do dvou let od obdržení nezbytných informací od provozovatele.

Lhůty

Provozovatelé splní uvedené povinnosti v těchto lhůtách:

  • za nové podniky v přiměřené době před začátkem provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně seznamu nebezpečných látek;

  • za stávající podniky s nadlimitním množstvím do 1. června 2016, pokud vnitřní havarijní plán vypracovaný dříve na základě požadavků národního práva a informace obsažené v tomto plánu nesplňují a nezůstávají beze změny;

  • za jiné podniky do dvou let ode dne, k němuž se na dotyčný podnik začne vztahovat tato směrnice.

Havarijní plány musejí být vypracovány s cílem:

  • omezit rozsah nehod a zvládat je tak, aby se minimalizoval účinek a omezila škoda na lidském zdraví, životním prostředí a majetku;

  • provádět nezbytná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před účinky závažných havárií;

  • sdělovat nezbytné informace veřejnosti a službám nebo orgánům oblasti, kterých se to týká;

  • zajistit obnovu a vyčištění životního prostředí po závažné havárii.

Havarijní plány musejí obsahovat informace stanovené v příloze IV směrnice. Jde o následující údaje:

Vnitřní havarijní plány:

Vnitřní havarijní plány

  • jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob, které jsou pověřeny určováním nápravných opatření a jejich koordinací na místě;

  • jméno nebo funkce osoby odpovídající za spojení s orgány odpovědnými za vnější havarijní plán;

  • u předvídatelných situací nebo událostí, jež by mohly být rozhodující pro vznik závažné havárie, popis opatření, která mají být přijata k zvládnutí této situace nebo události a k omezení jejich důsledků, včetně popisu bezpečnostního vybavení a dostupných prostředků;

  • opatření k omezení rizik pro osoby na pracovišti včetně výstražného systému a očekávaného chování osob při výstraze;

  • opatření přijatá, aby v případě havárie byla co nejrychleji informována osoba odpovědná za uvedení vnějšího havarijního plánu v činnost, typ informací, jež by měly být obsaženy v počáteční výstraze, a opatření pro poskytnutí podrobnějších informací, jakmile jsou dispozici;

  • v případě potřeby opatření pro vyškolení zaměstnanců v oblasti povinností, jejichž plnění se od nich očekává, i jejich koordinace se záchrannými službami mimo pracoviště;

  • opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště.

Vnější havarijní plány:

Vnější havarijní plány

  • jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob oprávněných převzít vedení a koordinaci činnosti mimo pracoviště;

  • opatření pro rychlé informování o případné nehodě a poplašné a výstražné postupy;

  • opatření pro koordinaci prostředků, které jsou nezbytné k provedení vnějšího havarijního plánu;

  • opatření k podpoře nápravných opatření na pracovišti;

  • opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů závažných havárií stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňujících možný domino efekt, včetně těch, které mají dopad na životní prostředí;

  • opatření pro poskytnutí konkrétních informací o havárii a o žádoucím chování veřejnosti a případným sousedním závodům nebo provozům mimo oblast působnosti směrnice;

  • opatření pro informování záchranných služeb jiných členských států v případě závažné havárie s možnými důsledky, jež přesahují hranice státu.

Členské státy zajistí, aby vnitřní havarijní plány byly vypracovány po projednání se zaměstnanci podniku. Dále musejí zajistit, aby se dotčená veřejnost měla možnost vyjádřit k vnějším havarijním plánům při jejich přípravě nebo k jejich podstatné změně.

Také musí být zajištěno, aby provozovatelé a určené orgány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky přezkoumávali, zkoušeli, případně aktualizovali vnitřní a vnější havarijní plány. Přezkoumání bere v úvahu změny, ke kterým došlo v podniku nebo pohotovostních službách, nové technické poznatky a poznatky týkající se reakce na závažné havárie.

Pokud jde o vnější havarijní plány, berou členské státy zřetel na potřebu usnadnit větší spolupráci při pomocných akcích civilní ochrany v případě závažných havárií.

Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo krajský úřad určený pro tento účel neprodleně použili havarijní plány, když dojde k závažné havárii nebo k nekontrolované události, u které by se podle její povahy mohlo důvodně očekávat, že k závažné havárii povede.

Územní plánování

Členské státy zajistí, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí. Tyto cíle sledují prostřednictvím kontrol:

  • umístění nových závodů,

  • změny závodů,

  • nové rozvojové aktivity v okolí závodů, jako jsou dopravní cesty, místa sloužící veřejnosti a obytné oblasti, pokud umístění nebo výstavba mohou způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky.

Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování a jiné související politiky a postupy braly z dlouhodobého hlediska v úvahu:

  • potřebu udržovat vhodné bezpečnostní vzdálenosti mezi závody, na něž se vztahuje směrnice, a obytnými oblastmi, budovami a plochami sloužícími veřejnosti, rekreačními oblastmi a důležitými dopravními cestami;

  • potřebu chránit oblasti hodnotné z hlediska ochrany přírody, které se nacházejí v blízkosti podniků, případně prostřednictvím vhodných bezpečnostních vzdáleností nebo jiných příslušných opatření;

  • v případě stávajících závodů potřebu dalších technických opatření tak, aby se nezvyšovalo riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

Členské státy zajistí, aby všechny příslušné správní úřady a plánovací orgány, jež odpovídají za rozhodování v této oblasti, zavedly vhodné konzultační postupy pro usnadnění provádění politik. Poskytovatelé musejí předat dostatek informací o rizicích podniku a musejí zajistit, aby byly při přijímání rozhodnutí k dispozici technické informace o rizicích buď pro konkrétní případ, nebo na základě obecných kritérií.

Dále musejí zajistit, aby provozovatelé podniků s podlimitním množstvím poskytli na žádost příslušného správního úřadu dostatek informací o rizicích podniku, které jsou nezbytné pro účely územního plánování.

Stanovené požadavky se použijí, aniž jsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí a jiné příslušné právní předpisy EU.

Informování veřejnosti

Členské státy mohou za účelem plnění stanovených požadavků a požadavků výše uvedených právních předpisů stanovit koordinované nebo společné postupy, mimo jiné proto, aby se předešlo

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...