dnes je 28.3.2024

Input:

Strategie oběhového hospodářství - prozatímní cestovní mapa (ROADMAP) EU

18.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.3
Strategie oběhového hospodářství - prozatímní cestovní mapa (ROADMAP) EU

Mgr. Marie Kleňhová

Roadmap : Circular Economy Strategy, European Commission, 04/2015

Úplné znění anglického textu si můžete stáhnout zde: Roadmap-2015_circular_economy.pdf

Tato strategie byla zveřejněna Evropskou komisí v dubnu 2015. Slouží pouze pro informační účely a bude se měnit. Nepředvídá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu a struktuře.

 

A. Kontext a definice problému
1. Jaký je politický kontext této iniciativy?
2. Jak souvisí s minulými a možnými budoucími iniciativami, a s dalšími politikami EU?
3. Jaká následná analýza stávající politiky byla provedena? Které její výsledky jsou relevantní pro tuto iniciativu?

1. Tato iniciativa je míněna jako přímý příspěvek ke snaze podpořit zaměstnanost, růst a investice a spadá do širšího kontextu úsilí Komise o udržitelný rozvoj. Kromě toho ekologická výroba a ekologické inovace v současné době tvoří třetinu globálního trhu zelených technologií, konkrétně bilion euro, a očekává se, že se jejich objem do r. 2020 zdvojnásobí. Záměrem této iniciativy je daný trend posílit a přispívat k zelenému růstu a dalším prioritám EU jako je snaha o vytvoření flexibilní energetické unie s dynamickou politikou pro klimatické změny.

V červenci 2014 přijala Komise balíček týkající se oběhového hospodářství, včetně "hlavního" návrhu "K oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu"1, doprovázený návrhy předpisů o udržitelných budovách2, zelených zaměstnáních3, malých a středních podnicích4, a legislativním návrhem na novelizaci odpadové legislativy5. Uvedený návrh byl reakcí na povinnost novelizovat cíle tří směrnic: rámcové směrnice o odpadech, směrnice o skládkách a směrnice o obalech a odpadech z obalů. Ve svém pracovním programu na rok 2015 Komise oznámila záměr stáhnout návrh na novelizaci odpadové legislativy z roku 2014 (stažení bylo dokončeno 25. 2. 2015) a nahradit jej ke konci roku 2015 novým, ambicióznějším návrhem na podporu oběhového hospodářství. Toto stažení legislativního návrhu bylo motivováno dvěma hlavními důvody.

V první řadě se obecný přístup prezentovaný v červenci 2014 zaměřoval téměř výhradně na odpadové hospodářství, aniž by se zabýval synergiemi s jinými politikami – jasnými příklady takových politik jsou výrobková politika nebo vytváření fungujících trhů druhotných surovin. Proto je důležité zvýšit ambice a zabývat se na jedné straně konkrétněji odpadovým hospodářstvím, a na druhé straně souvisejícími klíčovými aspekty hodnotového řetězce, které jsou zásadní z hlediska "uzavírání oběhu" v oběhovém hospodářství.

Na druhé straně bude Komise, pokud jde o návrh odpadové legislativy, zejména zvažovat, jak tento návrh udělat specifičtější pro jednotlivé země a jak zásadně zlepšit implementaci odpadové legislativy. Za tímto účelem se bude Komise zejména blíže zabývat stávajícími problémy porušování předpisů, což je pro zajištění efektivní implementace zásadní.

Záměrem nové iniciativy je proto ustanovit rámec pro překonání nedostatků a vytvoření podmínek pro rozvoj oběhového hospodářství.

2. S oběhovým hospodářstvím souvisí řada existujících politik. Patří k nim:

  • stávající legislativa k odpadům, zejména rámcová směrnice o odpadech (2008/98/EC), směrnice o skládkách (99/31/EC) a směrnice o obalech a odpadech z obalů (94/62/EC)6

  • Evropská strategie 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, 2010-20177, zejména témata surovinově efektivní Evropa, průmyslová politika pro éru globalizace a inovační unie.

  • Sedmý Akční program pro životní prostředí, 20138

  • Horizont 2020: Rámcový program pro výzkum a inovace

  • Strategie pro surovinově efektivní Evropu, 20119

  • Strategie pro bioekonomiku10

  • Surovinová iniciativa11 a Evropské inovační partnerství pro suroviny12

  • Evropské inovační partnerství pro vodu13

  • Evropské inovační partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost

  • Strategie pro odvětví založená na lesnictví14

  • Konzultativní sdělení o udržitelném využívání fosforu, 201315

  • Návrh Komise o příležitostech pro surovinovou efektivitu ve stavebním sektoru

  • Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (SCP/SIP), 200816

  • Akční plán pro ekoinovace, 201117

  • Jednotný trh pro zelené výrobky 2013 a pilot pro environmentální stopu výrobků/organizací 2013-2016

  • Zelená kniha o strategii pro plastový odpad v životním prostředí, 201318

  • Návrh "Pro evropskou průmyslovou obnovu", 2014

  • Návrh "Iniciativa pro sociální podnikání (SBI) – vytvoření příznivého klimatu pro sociální podniky, klíčové subjekty v sociální ekonomice a inovacích", 201119

  • Evropská spotřebitelská agenda, 201220

  • Revidovaná Společná zemědělská politika

  • Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnění malým a středním podnikům, aby proměnily environmentální výzvy v podnikatelské příležitosti21

3. Dostupné analýzy stávající politiky:

Design výrobků a fáze využívání:

  • Legislativa k ekodesignu a legislativa k energetickému štítkování (Technická zpráva: Hodnocení směrnice o energetickém štítkování a specifických aspektech směrnice o ekodesignu, 2014)

  • REFIT / hodnocení EMAS a ekologického značení (Studie na podporu hodnocení a implementace nařízení EU o ekologickém značení), 2015 (probíhá); Studie na podporu hodnocení a implementace systému EU o ekologickém managementu a auditu (EMAS), 2015 (probíhá)

Odpady:

  • Následné hodnocení provedené EEA;

  • Následné hodnocení pěti směrnic o tocích odpadu (včetně směrnice o obalech a odpadech z obalů a částečně se týkající rámcové směrnice o odpadech), 2014222

  • Zpráva Evropského účetního dvora 201223 o využívání regionálních fondů pro komunální odpadové hospodářství včetně několika doporučení pro zlepšení současné legislativy EU a její efektivní implementaci.

Jaké jsou hlavní problémy, kterých se tato iniciativa bude týkat?

Globální soutěž o zdroje narůstá. Koncentrace zdrojů, zejména kritických vzácných materiálů mimo EU činí náš průmysl a naši společnost závislými na dovozu a zranitelnými vůči vysokým cenám, nestálosti trhu a politické situaci v dodavatelských zemích.

Tím, že oběhové hospodářství udržuje hodnotu materiálů a energie použitých na výrobky v hodnotovém řetězci po optimálně dlouhou dobu a minimalizuje odpady a spotřebu zdrojů, může podporovat soutěž, inovace, vysokou úroveň ochrany člověka a životního prostředí a přinášet velké ekonomické výhody tím, že přispívá k růstu a tvorbě pracovních míst. Může také poskytovat spotřebitelům trvanlivější a inovativní výrobky, což jim přinese finanční úspory a zvýší kvalitu života.

Oběhové hospodářství vyžaduje akce ve všech stádiích životního cyklu výrobku: od těžby surovin přes design materiálu a výrobku, výrobu, distribuci a spotřebu zboží, opravy, systémy přepracování a opětovného použití až po nakládání s odpady a recyklaci. Všechna tato stádia jsou propojena (například využití určitých nebezpečných látek při výrobě výrobků může ovlivnit jejich recyklační potenciál, jestliže se látka v pozdějších stádiích stane předmětem legislativních požadavků, nebo kvalitu a hodnotu recyklovaných materiálů, jestliže není přiměřeně identifikována), a ve všech stádiích lze zlepšovat surovinovou a energetickou efektivitu.

Podpora oběhového hospodářství vyžaduje rovněž opatření na straně poptávky. Také je třeba podporovat rozvoj inovativních řešení a nové trhy jakožto klíčové prvky oběhového hospodářství. Závažné překážky oběhového hospodářství vyplývají ze selhání trhu (například slabé cenové signály v důsledku nedostatečné internalizace externalit na trzích některých komodit, roztříštěné pobídky pro aktéry napříč hodnotovým řetězcem, nedostatek informací pro investory a spotřebitele atd.), ale také selhání kontroly a regulace, které mohou souviset s legislativou EU (například neefektivní nebo nedostatečné politické nástroje, nevyřešené problémy s implementací, nedostatek soudržnosti mezi politickými nástroji, vytváření administrativní zátěže a bariér, nedostatek harmonizovaných standardů atd.).

Záměrem této iniciativy je vypořádat se s některými z těchto překážek srozumitelným a konzistentním přístupem, který spíše bude plně zohledňovat interakce a vzájemné závislosti napříč celým hodnotovým řetězcem, než aby se soustředil výhradně na jednu část hospodářského cyklu.

Koho se bude oběhové hospodářství týkat?

Oběhové hospodářství přinese změny:

  • občanům EU a spotřebitelům jakožto uživatelům výrobků a služeb;

  • všem ekonomickým aktérům napříč hodnotovými řetězci výrobků (těžba surovin/hornický sektor, designéři výrobků, výrobci, distributoři, prodejci, spotřebitelé, podnikatelé v oboru oprav/opětovného použití, sektor odpadového hospodářství)

  • veřejné administrativě.

Všichni tito aktéři budou dotčeni také jako původci odpadu.

Je akce EU na základě subsidiarity oprávněná? Proč nemohou členské státy dosáhnout cílů navrhované akce samostatně? Může EU dosáhnout těchto cílů lépe?

Přidaná hodnota a subsidiarita EU budou klíčovými řídicími principy při výběru opatření na podporu cílů. V tomto kontextu budou důležitým faktorem potenciální dopady na vnitřní trh. Neharmonizovaná národní opatření v oblasti oběhového hospodářství by mohla ohrozit fungování vnitřního trhu, a potenciálně vytvořit vážné důvody pro akce na úrovni EU. Současně může vnitřní trh poskytnout měřítko a prostor k zavedení a přijetí nových řešení. V této souvislosti by měla být vyhodnocena také posílená role zásobování veřejných institucí. Kromě toho mohu mít některé zjištěné problémy přímou souvislost s legislativou EU pro výrobky a látky a nemohou být překonány bez odpovídající akce na úrovni EU – například regulatorního opatření nebo vyjasnění stávající legislativy. Na druhé straně některé další problémy nepotřebují intervenci EU a mohou je vyřešit členské státy.

Pokud jde o odpadové hospodářství, jasný mandát legislativy EU vyžaduje revizi stávajících cílů. Efektivní pojetí legislativy pro recyklaci s vhodnými cíli navíc poskytne signály a právní jistotu ekonomickým aktérům, umožní hladké fungování jednotného trhu a nabídne prostor pro ochranu životního prostředí a efektivní využívání surovin. Špatné odpadové hospodářství by kromě toho mohlo vést k transnárodním škodlivým dopadům na životní prostředí jako je zvýšení množství emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících vzduch a vodu.

 

B. Cíle iniciativy

Jaké jsou hlavní politické cíle?

Hlavním politickým cílem je vytvoření podmínek pro rozvoj oběhového hospodářství tím, že budou identifikovány bariéry a umožněn rozvoj nových trhů a obchodních modelů. Tento cíl bude podporován ambiciózním, konkrétním a efektivním způsobem v oblastech, kde má EU jasnou přidanou hodnotu, a tudíž může přinést ekonomické, sociální a environmentální výhody vyplývající z optimalizovaného využívání zdrojů v EU. Hlavními výhodami budou zejména vytváření pracovních míst a ekonomické hodnoty v EU, zlepšení situace spotřebitelů, zlepšení přístupu k surovinám, snižování znečištění a spotřeby surovin.

To zahrnuje také efektivnější přístup k odpadům, zohlednění nesrovnalostí mezi členskými státy v oblasti odpadového hospodářství a identifikaci problémů od základů. Záměrem je obecně snížení množství zbytkového odpadu a současně zlepšení využívání druhotných surovin v ekonomice EU.

Pro oběhové hospodářství bude akční plán identifikovat klíčová opatření napříč hodnotovým řetězcem. Specifické oblasti intervence by mohly zahrnovat (ale nejsou na ně omezeny): výrobu a využívání materiálů, design výrobků, distribuci, fázi používání (spotřeby), zásobování veřejného sektoru, značení a informace o výrobku, odpadové hospodářství, rozvoj trhů druhotných surovin (např. organických hnojiv), zlepšení rámcových podmínek v prioritních sektorech jako je udržitelná chemická výroba, bioekonomiku, získávání druhotných surovin, potravinářství, stavebnictví, plasty, kritické suroviny (včetně fosforu), využívání vody a zlepšení spolupráce napříč sektory, např. propagaci průmyslové symbiózy, oprav a opětovného používání a umožnění rozvoje nových obchodních modelů. Zvláštní pozornost bude věnována také ilegálním tokům odpadů včetně nebezpečných.

Bude třeba podporovat výzkum a inovace, aby bylo možné tyto příležitosti efektivně prosazovat.

Na podporu cílů bude potřeba vytvořit efektivní rámec financování a podpory oběhového hospodářství.

A nakonec by strategie měla umožňovat vhodné monitorování pokroku.

Povedou tyto cíle k rozvoji politiky EU v nových oblastech?

V zásadě ne, což se potvrdí ve světle identifikovaných alternativ.

 

C. Alternativy
1. Jaké politické alternativy (včetně výjimek a přizpůsobených režimů pro malé a střední podniky) se předpokládají?
2. Jaká legislativa nebo prostředky "soft law" se předpokládají?
3. Jakým způsobem alternativy respektují princip proporcionality?

Nový přístup k oběhovému hospodářství bude zahrnovat řadu prvků na různé úrovni realizace. Bude sestávat ze dvou hlavních prvků: (a) z revidovaného návrhu novelizace odpadové legislativy, (b) z návrhu vysvětlujícího důvody tohoto přístupu doprovázeného akčním plánem, který bude zahrnovat celý oběh a bude obsahovat seznam akcí v každém pilíři intervencí s přesnými termíny, které bude sledovat Komise. Bude popsáno široké spektrum politických alternativ za účelem identifikace oblastí pro prioritní akce. Analýza alternativ bude obsahovat kombinace legislativních, nelegislativních a finančních nástrojů, které budou pro daný pilíř intervencí nejvhodnější. Každá alternativa bude vyhodnocena na bázi efektivnosti, subsidiarity a proporcionality s ohledem na hlavní politický cíl, aby bylo zajištěno, že jsou zahrnuty jedině ty alternativy, které mohou významně přispět k dosažení cíle. Budou vyhodnoceny bariéry oběhového hospodářství vyplývající z legislativy EU a identifikovány jako prioritní záležitost.

 

D. Počáteční hodnocení dopadů

Jaké jsou přínosy a náklady každé politické alternativy?

Přesné náklady a přínosy každé jednotlivé alternativy budou dále předmětem přípravné studie o pokroku individuálních akcí.

Může mít některá nebo všechny alternativy významný dopad na (a) zjednodušení, (b) administrativní překážky, (c) vztahy s jinými zeměmi a (d) implementaci? Může (e) v případě některé alternativy být obtížná transpozice pro určité členské státy?

a) Zjednodušení: Navrhované akce mohou mít pozitivní efekt díky lepší organizaci a zjednodušení implementace a interpretace zejména odpadové, a možná i jiné legislativy EU.

b) Administrativní překážky: výsledkem novelizace odpadové legislativy může být zjednodušení požadavků na reporting podle odpadové legislativy EU.

c) Vztahy s jinými zeměmi: Hodnotové řetězce zdrojů, materiálu a výrobků jsou čím dál více globální. Bude třeba posoudit dopad na tyto hodnotové řetězce z hlediska přístupu třetích zemí na trh EU a z hlediska exportu EU na jejich trhy. To zahrnuje potřebu vyvarovat se zavedení netarifních bariér.

d) Implementace: Navrhované akce mohou podporovat zlepšení implementace za pomoci fondů EU, lepší propagace souladu s legislativou a zjednodušení legislativy. Výzvy v oblasti implementace a nových podnikatelských příležitostí mohou být spojeny s efektivní komunikací se zainteresovanými subjekty, dostupností financí, dostupností dat a informací nebo se specifickými politickými nástroji.

e) Transpozice: Legislativa pro odpadové hospodářství může být výzvou pro ty členské státy EU, které jsou pozadu s implementací (zejména kde jsou mezery v implementaci způsobeny administrativními nebo politickými nedostatky nebo nesouladem mezi hlášenými daty a skutečnými výkony, například pokud jde o procenta recyklace).

1. Bude pro tuto iniciativu provedeno hodnocení dopadů a/nebo budou následovat další iniciativy?
2. Kdy začne hodnocení dopadů?
3. Kdy bude ustanovena řídící skupina pro hodnocení dopadů a jak často se bude scházet?
4. Která generální ředitelství (DG) budou přizvána?

1. Stávající hodnocení dopadů bude využito jako základ pro revidovanou odpadovou legislativu. Pokud to bude nutné, bude doplněno dalšími daty a informacemi. Všechna další opatření prezentovaná v kontextu akčního plánu budou před jejich přijetím posouzena z hlediska dopadů, zda jsou vhodná a plně v souladu s principy lepší regulace.

2. Hodnocení dopadů revidovaného návrhu odpadové legislativy bylo dokončeno v roce 2014. Další doplňující analýza bude provedena v průběhu roku

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...