dnes je 28.11.2022

Input:

Větrná energie

4.8.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

12.9.4
Větrná energie

V současné době a zřejmě i v budoucnu budeme stále intenzivněji hledat možnosti, jakým způsobem lze zajistit dostatek energie. Jakkoli se jedná o tzv. „módní alternativní zdroje energie“, je zřejmé, že i tyto zdroje mohou přispět k uspokojení stále se zvyšující poptávky po elektrické energii. Jednou z cest, jak nahradit část kapacity elektráren spalujících uhlí, je využití větrné energie přesto, že v ČR nejsou ideální podmínky pro masové nasazení větrných elektráren, jak je zřejmé z následujícího obrázku, kde je znázorněno jedno z hledisek vhodnosti umístění větrné elektrárny.

Mapa lokalit, vhodných ke stavbě větrných elektráren

Využití energie větru není nové, jak je zřejmé z následující fotografie, která zachycuje větrný mlýn v Kuželově, postavený v roce 1842. Jeho výkon byl 5x nižší oproti vodním mlýnům, navíc intenzita větru kolísala a mohlo dojít i k bezvětří, ale svému účelu sloužil více než 100 let a po rekonstrukci jde o dodnes plně funkční technickou památku.

Větrný mlýn u obce Kuželov

Program využívání větrné energetiky byl v Evropě přijat poměrně nedávno, (v roce 1980), a přesto Evropská unie hodlá do roku 2030 dosáhnout až 100 GWe instalovaných ve větrných elektrárnách. To představuje cca 20 % západoevropské potřeby elektrické energie. Důvodem k tomuto plánu jsou úspěšné realizace ve Velké Británii, Dánsku, Německu a Nizozemí. Z přehledu je zřejmé, že se jedná výhradně o přímořské státy. V ostatních zemích bude větrná energie využita v přiměřeně menším měřítku. Pro informaci uvádím, že výkon jednoho bloku klasické uhelné elektrárny činí cca 0,2 GW. Z toho vyplývá, že větrné elektrárny by mohly nahradit cca 500 bloků tepelných (uhelných) elektráren, a to je jistě pádný důvod k zamyšlení, zvláště v době, kdy si začínáme více všímat vlivu spalování fosilních paliv na čistotu ovzduší a s vědomím, že zásoby uhlí jsou vyčerpatelné. Navíc je uhlí důležitou chemickou surovinou.

V současné době je u nás podle některých volně dostupných zdrojů ve 38 lokalitách v provozu cca 107 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 110 MW (v sousedním Německu cca 20 100 MW). Jsou samozřejmě uváděny pouze velké větrné elektrárny o výkonech cca 50 kW a vyšších. Společnost Euroenergy zpracovala studii, podle které by mohl instalovaný výkon větrných elektráren na území ČR dosáhnout v roce 2010 až 1044 MW. Dokladem o rostoucím podílu výroby elektrické energie u nás jsou údaje o růstu instalovaného výkonu větrných elektráren (cca 10x mezi lety 2002-2006) stejně jako vyrobené elektrické energie (49,4 GWh v roce 2006 proti 21,3 GWh v roce 2005). Odhaduje se, že v roce 2010 by podíl výroby elektrické energie, získaný ve větrných elektrárnách, mohl dosáhnout až 1828 GWh.

Základním předpokladem pro stavbu větrné elektrárny je výběr vhodné lokality. K hrubé orientaci slouží tzv. větrný atlas, vytvořený Ústavem fyziky atmosféry AVČR dle údajů ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav), v němž jsou graficky znázorněny oblasti, ve kterých dosahuje rychlost větru požadovaných hodnot (6 m.s-1 a vyšších), vhodných pro provoz větrných elektráren. Podle údajů ČHMÚ je na našem území celoroční průměrná rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí 4 m.s-1, ve výšce

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...