V současné době a zřejmě i v budoucnu budeme stále intenzivněji
hledat možnosti, jakým způsobem lze zajistit dostatek energie. Jakkoli se jedná
o tzv. "módní alternativní zdroje energie“, je zřejmé, že i tyto zdroje mohou
přispět k uspokojení stále se zvyšující poptávky po elektrické energii. Jednou
z cest, jak nahradit část kapacity elektráren spalujících uhlí, je využití
větrné energie přesto, že v ČR nejsou ideální podmínky pro masové nasazení
větrných elektráren, jak je zřejmé z následujícího obrázku, kde je znázorněno
jedno z hledisek vhodnosti umístění větrné elektrárny.
Mapa lokalit, vhodných ke stavbě větrných elektráren
Využití energie větru není nové, jak je zřejmé z následující
fotografie, která zachycuje větrný mlýn v Kuželově, postavený v roce 1842. Jeho
výkon byl 5x nižší oproti vodním mlýnům, navíc intenzita větru kolísala a mohlo
dojít i k bezvětří, ale svému účelu sloužil více než 100 let a po rekonstrukci
jde o dodnes plně funkční technickou památku.
Větrný mlýn u obce Kuželov
Program využívání větrné energetiky byl v Evropě přijat poměrně
nedávno, (v roce 1980), a přesto Evropská unie hodlá do roku 2030 dosáhnout až
100 GWe instalovaných ve větrných elektrárnách. To představuje cca
20 % západoevropské potřeby elektrické energie. Důvodem k tomuto plánu jsou
úspěšné realizace ve Velké Británii, Dánsku, Německu a Nizozemí. Z přehledu je
zřejmé, že se jedná výhradně o přímořské státy. V ostatních zemích bude větrná
energie využita v přiměřeně menším měřítku. Pro informaci uvádím, že výkon
jednoho bloku klasické uhelné elektrárny činí cca 0,2 GW. Z toho vyplývá, že
větrné elektrárny by mohly nahradit cca 500 bloků tepelných (uhelných)
elektráren, a to je jistě pádný důvod k zamyšlení, zvláště v době, kdy si
začínáme více všímat vlivu spalování fosilních paliv na čistotu ovzduší a s
vědomím, že zásoby uhlí jsou vyčerpatelné. Navíc je uhlí důležitou chemickou
surovinou.
V současné době je u nás podle některých volně dostupných zdrojů ve
38 lokalitách v provozu cca 107 větrných elektráren s celkovým instalovaným
výkonem 110 MW (v sousedním Německu cca 20 100 MW). Jsou samozřejmě uváděny
pouze velké větrné elektrárny o výkonech cca 50 kW a vyšších. Společnost
Euroenergy zpracovala studii, podle které by mohl instalovaný výkon větrných
elektráren na území ČR dosáhnout v roce 2010 až 1044 MW. Dokladem o rostoucím
podílu výroby elektrické energie u nás jsou údaje o růstu instalovaného výkonu
větrných elektráren (cca 10x mezi lety 2002-2006) stejně jako vyrobené
elektrické energie (49,4 GWh v roce 2006 proti 21,3 GWh v roce 2005). Odhaduje
se, že v roce 2010 by podíl výroby elektrické energie, získaný ve větrných
elektrárnách, mohl dosáhnout až 1828 GWh.
Základním předpokladem pro stavbu větrné elektrárny je výběr vhodné
lokality. K hrubé orientaci slouží tzv. větrný atlas, vytvořený Ústavem fyziky
atmosféry AVČR dle údajů ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav), v němž jsou
graficky znázorněny oblasti, ve kterých dosahuje rychlost větru požadovaných
hodnot (6 m.s-1 a vyšších), vhodných pro provoz větrných elektráren.
Podle údajů ČHMÚ je na našem území celoroční průměrná rychlost větru ve výšce
10 m nad zemí 4 m.s-1,…
