Vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě

13.8.2.2 Vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví samostatně podmínky pro řešení prevence a odstraňování následků znečištění půdy při provozní činnosti.

V případě, že existuje důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti došlo k ekologické újmě na půdě nebo horninách, včetně přírodních léčivých zdrojů, musí příslušný orgán zajistit bez zbytečného odkladu zpracování analýzy rizik.

Vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, stanoví:

• metody a způsob zpracování analýzy rizika,

• způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření,

• stanovování cílů nápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení,

• způsob posouzení rizika plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

Analýza rizika ekologické újmy na půdě zahrnuje zejména:

• průzkum stavu znečištění půdy nebo hornin, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu nebo navážek charakteru znečištěného prostředí a možnosti migrace znečištění;

• vyhodnocení výsledků průzkumu, které je obsaženo v závěrečné zprávě, jejíž osnova je stanovena v příloze vyhlášky;

• hodnocení zdravotních rizik.

Cílem průzkumu je shromáždit informace tak, aby bylo možné zhodnotit a posoudit zdravotní rizika v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení:

• látek nebo směsí na zemský povrch nebo pod něj, a to stanovením podrobností o jejich koncentraci, rozsahu znečištění, schopnosti jeho migrace a schopnosti přirozeného rozkladu látek;

• organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

Provozovatel při zpracování analýzy rizika:

• vychází z dosavadních informací o původu, typu a úrovni znečištění souvisejícího s provozní činností stanovených zákonem a znalostí o pedologických, geologických, hydrogeologických, hydrologických, geomorfologických a klimatických poměrech daného území, s přihlédnutím ke stávajícímu a plánovanému využití území;

• vyhodnocuje vstupní informace tak, aby stanovily současný stav znečištění, jeho změny v budoucnosti a rizika přechodu látek, směsí, organismů nebo mikroorganismů do dalších složek životního prostředí, včetně reálných expozičních scénářů;

• volí rozsah vstupních informací tak, aby mohly být zjištěny skutečnosti týkající se předcházení vzniku ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách;

• provádí průzkum tak, aby bylo zjištěno riziko vzniku ekologické újmy na půdě přenosem látek, směsí, organismů nebo mikroorganismů z povrchových a podzemních vod znečištěných v souvislosti s provozní činností stanovenou zákonem;

• odebírá vzorky určené k mikrobiologickým analýzám podle plánu odběru vzorků tak, aby nedošlo k druhotnému znečištění a nežádoucímu pomnožení mikrobiologických činitelů podle požadavků příslušné technické normy;

• rozbory vzorků odebraných v rámci průzkumu provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných akreditačním orgánem nebo jiných odborných pracovišť (podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), které mají posouzen systém kvality podle požadavků příslušné technické normy (ČSN EN ISO/IEC 17025);

• stanovení organismů nebo mikroorganismů, vyhodnocení jejich přítomnosti, množství, patogenity a možnosti jejich šíření provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných akreditačním orgánem nebo jiných odborných pracovišť, která mají posouzen systém kvality podle požadavků příslušné technické normy;

• stanovení obsahu rizikových prvků v půdě náležející do zemědělského půdního fondu provádí prostřednictvím laboratoří akreditovaných akreditačním orgánem nebo jiných odborných pracovišť, která mají posouzen systém kvality podle požadavků příslušné technické normy.

Podkladem pro stanovisko krajské hygienické stanice podle § 11 odst. 2 zákona je vyhodnocení výsledků průzkumu a hodnocení zdravotních rizik zpracované autorizovanou osobou podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Závažnost rizika pro lidské zdraví se hodnotí a posuzuje s ohledem na současný a plánovaný způsob využití znečištěného území a možné vystavení lidí působením znečišťujících látek, organismů nebo mikroorganismů.

Překročení maximálně přípustných hodnot obsahu rizikových prvků v půdách, které je důsledkem antropogenního znečištění, je důvodem pro vypracování hodnocení zdravotních rizik.

Cíle nápravných opatření se stanovují jako kvantitativní nebo kvalitativní cílové parametry na základě analýzy rizika a stanoviska krajské hygienické stanice tak, aby byla vyloučena závažná rizika nepříznivého vlivu na lidské zdraví související s přítomností látek, směsí, organismů nebo mikroorganismů zavedených na zemský povrch nebo pod něj.

Cílové parametry nápravných opatření stanovují stav půdy nebo vody v konkrétně definovaném místě a ve specifikovaném čase a vyjadřují se jako:

• koncentrace látek, směsí, organismů nebo mikroorganismů v půdě, vodách nebo půdním vzduchu;

• fyzikálně-chemické parametry nebo kritéria;

• technické údaje, zejména technické parametry pasivních nebo reaktivních sanačních metod.

Pokud nelze pro stanovení cílových parametrů použít závazné limity, stanovují se kvantitativní cílové parametry nápravných opatření postupem užitým při zjišťování míry zdravotních rizik.

Pro výpočet cílových parametrů se použijí původní expoziční scénáře specifické pro znečištěné místo. Fyzikálně-chemické, biologické nebo technické parametry se zjišťují dalšími dostupnými metodami, zejména hydrotechnickými nebo jinými výpočty, odvozením nebo výpočtem od reálných expozičních scénářů, z matematických modelů a v odůvodněných případech i odborným odhadem.

Cíle nápravných opatření se stanovují s ohledem na současný a plánovaný způsob využití území a na lokální geologické anomálie a nemohou být přísnější než hodnoty přirozeného pozadí v daném území.

Pokud analýza rizik prokáže, že šíření znečišťujících látek do povrchových nebo podzemních vod může vést ke vzniku ekologické újmy na vodách, postupuje…