dnes je 30.11.2021

Input:

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu po přijetí nového stavebního zákona

22.10.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.9
Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu po přijetí nového stavebního zákona

Mgr. Nela Vinklerová

Předchozí článek ze série pojednání o tom, jak se nový stavební zákon a na něj navazující změnový zákon č. 284/2021 Sb. dotknou rozhodování podle právních předpisů na úseku ochrany životní prostředí, se věnoval obecně tzv. integraci dotčených orgánů a následně konkrétně hlavním změnám v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Následující text se bude zabývat dalším zákonem chránícím jednu z klíčových složek životního prostředí – zemědělský půdní fond (dále také jen jako „ZPF”).

Ochrana zemědělského půdního fondu je zakotvena v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon”). Tento zákon je v rámci změnového zákona novelizován v části osmé. Provedené změny zejména zakotvují částečnou integraci rozhodování o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a dále potom některé další změny cílící na další zjednodušení či na nápravu nedostatků stávajícího zákona.

Částečná integrace rozhodování o odnětí ze ZPF do řízení o povolení záměru

Změnovým zákonem dochází k částečnému přenesení kompetencí k rozhodování o odnětí ze ZPF na stavební úřady. Tuto kompetenci mohou stavební úřady vykonávat pouze v případě, že se jedná o odnětí pro účely záměru podle stavebního zákona a pouze v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona (§ 182 a násl. zákona č. 283/2021 Sb., nový stavební zákon).

Částečnost tohoto kompetenčního přenosu je potom dvojí. V jednom případě se stavební úřady stávají orgány ochrany zemědělského půdního fondu, v druhém případě o odnětí sice rozhodují, avšak na základě vyjádření vydaného příslušným orgánem ochrany ZPF, který je odlišný od stavebního úřadu. O odnětí ze ZPF pro účely stavebního záměru je tedy vždy rozhodováno povolením záměru podle stavebního zákona. Je však třeba rozlišovat, zda je stavební úřad zároveň orgánem ochrany ZPF či nikoli.

Dělícím kritériem je rozloha odnímané zemědělské půdy. V případě odnětí zemědělské půdy o výměře menší nebo rovné 1 ha je orgánem ochrany ZPF sám stavební úřad a jde tedy o skutečnou integraci (§ 9 odst. 11 a 17c odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb.). V případě odnětí nad 1 ha je orgán ochrany ZPF odlišný od stavebního úřadu a vydává vyjádření, na jehož základě o odnětí rozhodne stavební úřad. V případě stavebního záměru umisťovaného na území národního parku je potom i v případě odnětí do 1 ha příslušná správa národního parku.

Skutečná integrace se tedy dotýká pouze kompetencí orgánů obcí s rozšířenou působností jako orgánů ochrany ZPF, které tímto přicházejí o část své věcné příslušnosti a zůstávají orgány ochrany ZPF pouze v případě, že se nejedná o odnětí pro účely stavebního zákona. Plně zůstává zachována příslušnost krajských úřadů (odnětí 1 ha až 10 ha), Ministerstva životního prostředí ČR (odnětí nad 10 ha) a správ národních parků (odnětí na území národního parku do 10 ha).

Plné integrace tedy bylo dosaženo pouze v případě odnětí zemědělské půdy o výměře menší nebo rovné 1 ha. V ostatních případech došlo alespoň k tomu, co předpokládal již věcný záměr rekodifikace stavebního práva jako určité integrační minimum – tedy že dotčené orgány budou pro účely rozhodování o povolení záměru vydávat vyjádření, nikoli již závazné stanovisko. Forma závazného stanoviska (popř. rozhodnutí) zůstává pro odnětí ze ZPF zachována pouze v případech, kdy dochází k odnětí pro účely povolení jiného než stavebního záměru. Stejně jako v případě zákona o ochraně přírody a krajiny je tedy představené řešení nesystematické a neúplné.

Vyjádření jako tzv. jiný správní úkon podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je aktem nezávazným. Stavební úřad tedy nebude tímto vyjádřením vázán a bude se od něj moci při svém rozhodování odchýlit, pokud tento postup náležitě odůvodní. V průběhu příprav věcného záměru rekodifikace stavebního práva bylo rozsáhle diskutováno, zda je takové řešení skutečně vhodné. Jako hlavní pozitivum lze vnímat možnost flexibilnějšího řešení rozporů mezi vyjádřením dotčeného orgánu a požadavky jiných dotčených orgánů, jelikož v takovém případě nebude nezbytné postupovat formálním procesem řešení rozporů podle správního řádu. Na druhou stranu bylo jako potenciální významné negativum vnímáno riziko snížení ochrany veřejného zájmu. Toto riziko vystupuje obzvlášť do popředí tehdy, pokud s vyjádřením může nakládat dle svého (odůvodněného) uvážení správní orgán, který nemá v oblasti daného hájeného zájmu dostatečné odborné zázemí. Jak však vyplývá z výše uvedeného, stavební úřady budou v oblasti ochrany ZPF odborně vybaveny, jelikož orgány ochrany ZPF samy budou, byť ne ve všech případech. Lze tedy doufat, že flexibilita nakládání s nezávazným vyjádřením v kombinaci s odborným zázemím stavebních úřadů přinese při hodnocení a poměřování veřejných a jiných zájmů v rámci řízení o povolení záměru (§ 193 NSZ) efektivní řešení za současného zachování náležité ochrany zemědělského půdního fondu.

V každém případě bude v souladu s § 9 odst. 10 zákona při povolení stavebního záměru souhlas s odnětím ze ZPF nahrazen povolením záměru podle stavebního zákona. Pro žádost o povolení záměru podle stavebního zákona je tak v § 9 odst. 10 zákona stanoveno, že má obsahovat i náležitosti vyžadované pro žádost o odnětí ze ZPF.

V rozhodnutí o povolení záměru potom lze očekávat samostatný výrok o odnětí. V souladu s § 17c odst. 3 písm. e) zákona potom stavební úřad v případě, že se jedná o plnou integraci, zasílá – stejně jako ostatní orgány ochrany ZPF – údaje související s odnětím ze ZPF, tedy zejména údaje o rozhodnutí o odnětí, do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí ČR (jak je stanoveno v § 3b odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb.); je tak zajištěna centralizace přehledu o veškeré zemědělské půdě.

Tam, kde se stavební úřady stávají orgány ochrany ZPF (tj. do 1 ha), jim jsou v § 17c odst. 3 svěřeny také navazující povinnosti: kontrola plnění podmínek rozhodnutí o odnětí a související ukládání opatření k nápravě, projednávání přestupků vyplývajících z porušení jimi vydaných rozhodnutí a vydávání potvrzení o ukončení rekultivace.

Rozhodnutí o odvodech za odnětí ze ZPF

Neméně důležitým úkonem ve vztahu o ochraně ZPF je rozhodnutí o odvodech za odnětí. Tyto odvody se nejprve stanovují orientačně spolu s odnětím a následně finálně rozhodnutím až po zahájení realizace záměru. Důvodem je, že v rámci povolovacího procesu ještě může dojít ke změnám záměru, případně na základě povolení ani vůbec nemusí dojít k realizaci, avšak

Partneři




 


Nahrávám...
Nahrávám...