13.1.1
Vládní novela zákona o ochraně ovzduší
Mgr. Pavla Bejčková, Ph.D.
Dne 14. prosince 2015 schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako "novela zákona o ochraně ovzduší). Vládou schválený návrh zákona byl postoupen Poslanecké sněmovně k projednání (sněmovní tisk 678).
Hlavní cíle návrhu novely zákona o ochraně ovzduší:
Hlavním cílem návrhu zákona o ochraně ovzduší je naplnit závazky přijaté v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti nízkoemisních zón, zajistit plnou transpozici předpisů Evropské unie a posílit ochranu ovzduší a lidského zdraví před působením emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší, a to zejména prostřednictvím úpravy nových kontrolních pravomocí orgánů ochrany ovzduší, které umožní efektivnější vymáhání zákonem stanovených povinností.
Hlavní navrhované změny a jejich dopady na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší a širokou veřejnost:
1. Možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech
V České republice jsou trvale překračovány imisní limity stanovené zákonem pro jemné prachové částice v ovzduší. Tyto částice pronikají do dýchacího traktu, kde se ukládají a způsobují onemocnění dýchacích cest a další závažná onemocnění. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic jsou spalovací stacionární zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností. Problémem v České republice je velké zastoupení zastaralých spalovacích zařízení (odhořívací a prohořívací kotle 70–80 %), která nesplňují přísnější emisní parametry a umožňují, aby v nich jejich provozovatelé v rozporu se zákonem spalovali i odpad.
Ačkoli zákon o ochraně ovzduší již v současné době obsahuje nástroje k regulaci znečištění ze spalovacích zdrojů v domácnostech (zákaz spalování odpadu, emisní parametry zdrojů uváděných nově na trh, povinné kontroly stavu zdroje a jeho provozu, od roku 2022 pak i zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry), bez možnosti přímých kontrol zdrojů provozovaných v domácnostech jsou tyto nástroje nevymahatelné.
Navrhuje se proto zavést povinnost provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji a jeho příslušenství a k používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je, že příslušnému orgánu ochrany ovzduší (obecní úřad obce s rozšířenou působností, dále také "OÚ ORP") vznikne opakovaně podezření, že stacionární zdroj je provozován v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření orgán ochrany ovzduší provozovatele pouze písemně upozorní na podezření na porušování povinností, poučí jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření v podobě možnosti provedení přímé kontroly u zdroje. V návaznosti na druhé podezření na porušování zákona bude OÚ ORP na základě zákona oprávněn provést kontrolu zdroje.
2. Úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací a dopady na provozovatele
Podmínky pro vyhlášení smogové situace, překročení regulačních a varovných prahových hodnot a podmínky ukončení těchto stavů v příloze č. 6 zákona o ochraně ovzduší jsou v návrhu novely nastaveny tak, aby bylo jejich uplatnění v praxi efektivnější. Cílem úpravy je vyhlašovat a odhlašovat smogové situace a regulace nebo varování co nejpružněji, aby nebyl rozpor mezi aktuálními koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší a vyhlášenou informací. Vyhlášení smogové situace má sloužit především k včasnému informování veřejnosti. Dle platné úpravy jsou podmínky vyhlášení smogové situace a překročení regulačních nebo varovných prahových hodnot nastaveny tak, že jsou smogová situace a překročení regulačních prahových hodnot často vyhlášeny i s několikadenním zpožděním po nárůstu koncentrací znečišťujících látek. Informování veřejnosti, respektive regulační opatření na zdrojích jsou v takové situaci již nadbytečná.
U vyhlašování smogové situace a regulace či varování se navrhuje zohlednit předpokládaný vývoj situace během následujících 24 hodin, u vyhlašování smogové situace a regulace pro částice PM10 se upravuje statistika posuzování průběhu koncentrací z 24hodinové průměrné koncentrace na 12hodinové klouzavé průměry. Navrhovaná změna přílohy č. 6 vychází z podrobné analýzy provedené Českým hydrometeorologickým ústavem. Analýzy indikují, že počet vyhlášení nebude dosahovat úrovně počtu smogových situací a regulací vyhlášených dle podmínek obsažených ve zrušeném zákoně o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Navržené podmínky vyhlašování představují kompromis mezi pravidly podle zákona č. 86/2002 Sb. a platnými podmínkami, které neslouží svému účelu.
Navržená pravidla sice posuzují překročení prahové hodnoty na základě 12hodinových klouzavých průměrů, avšak je současně třeba zohlednit i předpověď meteorologických podmínek a vývoj koncentrací v následujících 24 hodinách. To mimo jiné zajistí, že regulace nebude vyhlášena v případě, že bude na základě předpovědi meteorologických podmínek známo, že špičkové koncentrace v nejbližších hodinách opětovně samovolně poklesnou. Navržená právní úprava proto chrání provozovatele před zbytečnými výdaji za regulační opatření. Dle současné právní úpravy dochází k situacím, kdy jsou provozovatelé nuceni regulovat s velkým zpožděním, tj. i v době, kdy koncentrace poklesly pod prahové hodnoty a regulace již není opodstatněná.
3. Změna pravidel pro uvádění kotlů na trh
Navrhuje se, aby část II přílohy č. 10 zákona o ochraně ovzduší, která stanoví požadavky omezující uvádění na trh kotlů na pevná paliva 3. třídy emisí podle technické normy ČSN EN 303-5, vstoupila v platnost o rok dříve, než stanoví zákon o ochraně ovzduší dnes, tedy již k 1. 1. 2017. Zkrácení termínu, do kterého bude možné na trh uvádět kotle o výkonu do 300 kW s emisní třídou 3 do 1. 1. 2017, je odůvodněno tím, že v současné době jsou na trhu běžně dostupné kotle s emisní třídou 4, a není tudíž důvod prodlužovat dobu, po kterou budou uváděny na trh a následně používány kotle s horšími parametry a závažnějšími dopady na kvalitu ovzduší.
Dalším cílem je v návaznosti na přijaté nařízení Komise 2015/1189, kterým se od 1. 1. 2020 stanoví relativně přísné požadavky na uvádění na trh pro kotle na pevná paliva, zamezit, aby při naplňování požadavku § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který předpokládá, že bude do roku 2022 (s ohledem na § 41 odst. 16 zákona) vyřazeno z provozu velké množství stávajících kotlů na pevná paliva, byly tyto kotle ve větší míře nahrazovány emisně horšími topidly na pevná paliva. Proto se navrhuje, aby byl urychlen vstup v platnost požadavků jiného prováděcího nařízení ke směrnici o ekodesignu, a to nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva, a to od 1. ledna 2020.
4. Změny v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší – vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší
Navrhují se změny formálního a legislativně technického charakteru a několik věcných změn přílohy č. 2 k zákonu, která stanoví tzv. vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší, tj. zdroje, jež mají povinnosti mít povolení provozu.
V příloze č. 2 je navržena nová kategorie 1.4. "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem" a "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódem". Tato kategorie tak vedle teplovzdušných přímotopných spalovacích stacionárních zdrojů zahrne i tzv. nepřímé procesní ohřevy, které dosud nebyly do přílohy č. 2 zahrnuty, ačkoli se jedná o emisně významný zdroj, který je třeba povolením provozu regulovat.
U kódu 2.3. (Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu zakládku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně), kódu 2.5. (Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 1 t VOC včetně za rok) a kódu 7.12. (Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 12 t hotových výrobků denně nebo menší) se navrhuje vypustit povinnost zpracování rozptylové studie.
Znění textu kódu 2.6. se navrhuje změnit na "Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den".
V kódu 4.1.3. je doplněno, že se nejedná pouze o manipulaci se spečencem, ale také o jeho zpracování (což zahrnuje chlazení,…
