dnes je 18.4.2024

Input:

Cirkulární firma podle ISO norem. Účetnictví oběhového hospodářství

1.3.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.4
Cirkulární firma podle ISO norem. Účetnictví oběhového hospodářství

Ing. Katarína Kajánková, Ph.D.

Kdo se pohybuje v oboru ISO norem, ví, že s novými normami jsou to běhy na dlouhou trať, ovšem vyplatí se. Tak jako se řada firem opírá o systémy řízení přístupu k životnímu prostředí podle norem ISO 14000, budou moci po dokončení normy zařadit plynule její požadavky do svých procesů a hodnocení. V pracovních skupinách, které normy připravují a připomínkují a do kterých jsme s další kolegyní z Aliance pro ženy v oběhovém hospodářství byly přizvány, se postupně na globální úrovni formují požadavky. Na základě probíhajících debat bude nová ISO norma pravděpodobně definovat oběhovost/cirkularitu jako systémový přístup k udržení oběhu toku zdrojů. K udržitelnosti lze přispět tím, že je hodnota zdrojů obnovena, zachována nebo dokonce zvyšována. Další definice oběhového hospodářství, jak je známe, jsou více či méně konkrétní. Ovšem právě ISO definice nám přináší očekávaný systémový přístup a kontinuitu v systémech řízení a nastavených procesech, máme se tedy o co opřít, měřit a zlepšovat, aniž bychom zabředli do greenwashingu a rádoby zelených řešení.

Ellen McArthur, definuje cirkulární ekonomiku jako rámec systémových řešení pro globální výzvy, jako je změna klimatu, ztráty biodiverzity, produkci odpadu a znečišťování. (The circular economy is a systems solution framework that tackles global challenges like climate change, biodiversity loss, waste, and pollution.) (1) Principy cirkulární ekonomiky, definované Ellen McArthur, se promítají v definicích cirkulární ekonomiky v přijatých a připravovaných normách. Tyto principy jsou založeny na eliminování produkce odpadů a eliminaci znečištění, regeneraci přírody a oběhů produktů a materiálů s nejvyšší přidanou hodnotou.

ISO normy cirkulární ekonomiky

Pojem Cirkulární ekonomiky je definován v normě ISO 20400:2017 Sustainable procurement — Guidance (Udržitelné nakupování – Návod) jako ekonomika/hospodářství, postavená na designu, který je obnovitelný a schopný regenerace a zároveň poskytuje nejvyšší užitnou úroveň a hodnotu, přičemž rozlišuje biologické a technické cykly (economy that is restorative and regenerative by design, and which aims to keep products, components and materials at their highest utility and value at all times, distinguishing between technical and biological cycles, source: Adapted from Ellen MacArthur Foundation). ISO 20400 staví na nejširší definici udržitelného či odpovědného veřejného zadávání, respektive nakupování – zohledňuje dopady nákupů na společnost a ekonomiku, snaží se z nich učinit příležitosti pro naplnění širších společenských cílů a eliminovat dopady na životní prostředí. A to ohledem na získání maximální hodnoty pro zadavatele, tj. s plným respektem k principům 3E (efektivnost, hospodárnost, účelnost). (2)

V roce 2018 byla založena mezinárodní technická komise ISO/TC 323 Oběhové hospodářství, jejíž oblast působnosti je normalizace v oblasti oběhového hospodářství. Účelem je vypracování takových rámců, návodů, podpůrných nástrojů a požadavků, aby činnosti organizací přispívaly k udržitelnému rozvoji. Jednou z metod, které jsou považovány za podpůrné při přechodu od lineárního k oběhovému hospodářství popisuje norma ISO 14009, která je zavedena v ČSN ISO 14009 Systémy environmentálního managementu – Směrnice pro začlenění materiálového oběhu do návrhu a vývoje. (3) Na návrh a vývoj je zaměřená také např. norma IEC 62430, která je zavedena v ČSN EN IEC 62430 ed. 2 Ekodesign elektrických a elektronických produktů.

Registr environmentálních aspektů

Dosažení souladu s legislativou životního prostředí je nezbytně nutnou podmínkou, ale pro naplnění cílů systému cirkulární ekonomiky a její reálné uvedení do praxe se předpokládá zavedení dalších opatření a postupů. Environmentální přístup může významným způsobem ovlivnit prosperitu podniku, a pokud chce podnik uspět ve stávajícím podnikatelském prostředí, musí začlenit environmentální aspekty do svých podnikatelských strategií i operativního řízení nad rámec povinné legislativy. Environmentální chování právnických a podnikajících fyzických osob (organizací) je předmětem zájmu řady zainteresovaných stran, vedle státních orgánů zajímají veřejnost, občanská sdružení i místní orgány. Téměř standardem je zavedení a certifikace podle normy ČSN EN ISO 14001: 2016. Tato norma, mimo jiné, zavádí registr environmentálních aspektů, který představuje soubor prvků činností nebo produktů a služeb organizace, které se vzájemně ovlivňují nebo ovlivňují životní prostředí. Ze samotné definice aspektů vyplývá, že registr popisuje prakticky všechny procesy nebo prvky organizace. Environmentální aspekty způsobují environmentální dopady, tj. změny v životném prostředí, včetně příznivých. K řízení environmentálních aspektů se vztahuje environmentální výkonnost. Organizace musí monitorovat, měřit, analyzovat a hodnotit svoji environmentální výkonnost a efektivnost systému environmentálního managementu. V kontextu systému environmentálního managementu mohou být výsledky měřeny se zřetelem k environmentální politice organizace, k jejím environmentálním cílům nebo k jiným kritériím s využitím indikátorů.

Eko-účinnost

Z hlediska efektivity organizace je nutné posuzovat jak dimenzi environmentální, tak také ekonomickou a současně pro vstupy, procesy a výstupy, je zásadním kritériem také bezpečnost. Koncept eko-účinnosti (eko-nomické a eko-logické/environmentální) vyjadřuje účinnost, s jakou jsou využívány přírodní zdroje k uspokojování lidských potřeb, hodnotí vztahy mezi výstupy a vstupy:

  • výstupy představují hodnotu výrobků nebo služeb vytvořených podnikem, odvětvím nebo celým hospodářstvím;

  • vstupy jsou sumou environmentálního působení vyvolaného podnikem, odvětvím nebo celým hospodářstvím (OECD 1998).

Vyšší eko-účinnosti (procesu, produktu nebo podniku) lze dosáhnout buď zvýšením výstupů (efektů) ze vstupů (zdrojů) určených k realizaci nebo požadované výstupy (efekty) dosáhnout s minimální spotřebou vstupů (zdrojů). Cílem ekonomického chování je dosažení zisku. Prosazování principu udržitelného rozvoje do podnikové praxe může významným způsobem ovlivnit zlepšování v oblasti environmentálně-ekonomické účinnosti. Pokud bude podnik usilovat o výrazné zlepšení eko-účinnosti, pak lze dosáhnout významných přínosů jak v oblasti ekonomické výkonnosti podniku, tak i v oblasti zlepšování jeho environmentálního profilu. Za systém, který poskytuje (sbírá, zaznamenává, vyhodnocuje a předává) environmentální informace definovaného systému je považováno environmentální účetnictví.

Environmentální manažerské účetnictví (EMA)

Předmětem environmentálního účetnictví jsou environmentálně vyvolané finanční dopady a environmentální aspekty. V rámci systému environmentálního účetnictví jsou evidovány informace jak finanční, tak i nefinanční, tj. ekonomické důsledky působení podniku na životní prostředí jsou zachyceny

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...