Matematický model

5.4.1.7

Matematický model

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

 NahoruModel pro odpadové hospodářství

Tvorba modelů pro odpadové hospodářství a zvláště pro komunální odpady je velmi náročná nejen díky velké heterogenitě odpadů a velkému počtu faktorů, které produkci a skladbu odpadů ovlivňují, ale také díky významnému vlivu občanů, kteří jsou uživateli navržených systémů nakládáni s odpady. Dokonale technicky propracovaný systém nakládání s odpady, pokud není akceptován veřejností, není úspěšný.

Specifikace působnosti modelu na domovní odpady předurčuje i druhy odpadů, které je možno v rámci modelu řešit. Model se zabývá pouze vybranými druhy komunálních odpadů, a to těmi odpady, které produkují občané a drobní živnostníci, zapojení do systému nakládání s odpady obce. Prakticky se jedná o odpady vyskytující se ve sběrných systémech sběru směsného a tříděného komunálního odpadu.

Odpad, jímž se model zabývá, lze přesněji specifikovat na základě vyhlášky č. 381/2001 Sb. přílohy č. 1 Katalogu odpadů. Dle vyhlášky se jedná o skupinu 20 - komunální odpady.

Model vychází ze skutečnosti, že obcím je možno pouze doporučit vhodný systém sběru třídění a následného nakládání s komunálním odpadem, popřípadě napomoci dobudovat zařízení regionálního či krajského charakteru. V okamžiku kdy se odpad stane již volně obchodovatelným zbožím, není možno, z dané úrovně, tok odpadů již nijak výrazně ovlivnit.

Model je tedy zaměřen na oblasti, které lze určitým způsobem ovlivňovat, a to:

• produkce odpadu,

• primární sběr a třídění odpadů,

• svoz odpadů,

• tok odpadů k následnému nakládání.

Modelování se týká následujících komodit - papír, plast, sklo, bioodpad, kov a směsný zbytkový odpad.

Model je určen

1. především pro pracovníky statutárních měst a obcí s rozšířenou působností, které mají na starosti strategické rozhodování o vývoji odpadového hospodářství v oblasti. Díky relativně malé ploše svozové oblasti bude možno model využít hlavně pro testování vhodnosti použití různých modifikací sběrných a svozových systémů a optimalizaci následných toků odpadů k dalšímu nakládání (třídění, využití, odstranění) většinou mimo modelovanou oblast. Na této úrovni je možno hodnotit systémy především z pohledu nákladů na systémy hospodaření s KO.

2. Pro uživatele na krajské úrovni sdružení obcí může model napomoci řešit optimalizaci využívání a odstraňování odpadů a modelovat nové požadavky a varianty definované zákonnými či politickými požadavky kraje. Kraj jako samosprávný orgán vytváří své plány odpadového hospodářství v návaznosti na obce a bude postaven před nutnost bezprostředně rozhodovat o zásadních změnách při hospodaření s KO. Model napomůže při:

   • sledování skutečného stavu OH a implementace závazných norem a poznatků vědy a techniky při hospodaření s KO,

   • plánování rozvoje OH na úrovni kraje,

   • při územním plánování infrastruktury OH.

Model byl vyvíjen jako nástroj pro srovnávání různých variant nakládání s komunálními odpady na území vybraném uživatelem. Uživatel vybere variantu podle vybraného, preferovaného vlivu.

Model je možno využít pro:

• předpovídání vlivu na životní prostředí,

• pro posouzení ekonomické náročnosti řešení,

• pro posouzení jednotlivých toků odpadů,

• pro…