3.3.2.3
Materiálové složení obalů, jejich evidence a individuální plnění povinností dle zákona o obalech
Ing. Petr Šulc
Jak má správně postupovat firma, která dováží zboží ze zahraničí pro maloobchodní prodej v ČR, a není od svých zahraničních dodavatelů schopná získat potřebná data o obalech (materiálové složení, množství, podíl recyklátu atd.). Pokud prodej probíhá např. v odletové Duty-free zóně na letišti, tzn. lze předpokládat, že zboží i s obaly končí v zahraničí, je třeba za ně přesto odvádět poplatky v ČR? A pokud je firma zapsána na Seznamu osob MŽP a podává hlášení o obalech, kde deklaruje míru jejich recyklace a využití, jak přesně musí mít tato čísla podložena?
NahoruInformace o materiálovém složení obalů
Povinnost vést evidenci obalů vyplývá z § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb. o obalech, který stanoví, že "Osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu podle § 14, je povinna vést průběžně evidenci o obalech a odpadech z obalů a o způsobech nakládání s nimi v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalů," kromě dalších povinností. Tuto povinnost má bez ohledu na to, zda ji dodavatel zboží (výrobce, distributor) poskytne nezbytné podklady pro vedení zákonné evidence. Pokud tedy nemá k dispozici potřebné údaje pro vedení evidence, musí si je pořídit sama. Vycházet pak musí ze skutečných hodnot – vzorky zboží je nutné rozbalit a provést rozbor složení obalů. Při velkém počtu podobného zboží lze provést modelování na celý sortiment. Model musí odpovídat realitě, aby při případném auditu AOS (v případě sdruženého plnění povinností), nebo při kontrole ČIŽP (v případě individuálního plnění povinností) nedošlo ke zjištění významných rozdílů.
NahoruEvidence obalů v "Duty-free zóně" nebo v blízkosti státní hranice
Pokud prodej probíhá v Duty-free zóně, nemění se tím povinnost obaly evidovat. Podle § 2 písm. d) je definováno uvedení obalu na trh. Podstatou uvedení obalu na trh v ČR je "okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedení obalu na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz obalu, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí".
Je zřejmé, že část zboží (např. balené nápoje, balené potraviny) mohou být konzumovány na území ČR a obaly se zde stanou odpady. Podobně tomu může být i u některých dalších výrobků v obalech – oděvy, hračky, elektronika atd. Samozřejmě, že část zboží bude vyvezena z ČR a obal se tak nestane v ČR odpadem. Stejně tak ale může být zakoupené zboží následně dovezeno zpět do ČR a zde rozbaleno. Případ lze přirovnat k obchodům v blízkosti státní hranice, kde prodejce plní své obalové povinnosti i přesto, že část baleného zboží bude po zakoupení vyvezena a obal se nestane v ČR odpadem. Pokud by provozovatel Duty-free obchodu na letišti chtěl část obalů vykázat jako exportované, bude důkazní povinnost na něm, jak jednoznačně oddělí obaly exportované od obalů, ke kterým mu vznikají povinnosti v důsledku uvedení na trh v ČR.
NahoruIndividuální plnění povinností
Při individuálním plnění povinností dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o obalech je…
