dnes je 14.10.2024

Input:

Metodický návod pro plnění povinnosti původců odpadů, stanovenou § 16 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, k vykonávání kontroly vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a POH ČR

11.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.19
Metodický návod pro plnění povinnosti původců odpadů, stanovenou § 16 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, k vykonávání kontroly vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a POH ČR

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Praha, červenec 2007

Metodický návod poskytuje původcům odpadů oporu pro plnění povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a naplánuje usnesení vlády ČR č. 18/2005, opatření č. 1.5, k provedení nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, a o spoluúčasti jednotlivých ministerstev na jejich plnění.

Metodický návod osahuje doporučené postupy pro vykonávání kontroly vlivu ve smyslu § 16 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech.

Obsah

1. Úvod 3
1.1 Pojmy pro účely tohoto metodického návodu 3
2. Podklady pro provádění kontroly vlivu nakládání s odpady původcem 3
2.1 Informace týkající se odpadu 3
2.2 Informace týkající se právního prostředí, ve kterém je s odpady nakládáno 4
3. Doporučený postup kontroly vlivu nakládání s odpady původcem 4
4. Prokazování plnění požadavku zákona o odpadech původcem 5
5. Závěr 6

Přílohy:

Příloha č. 1 - Orientační přehled právních předpisů, včetně odkazu na jejich vybraná dotčená ustanovení
Příloha č. 2 - Pravidla pro nakládání s nebezpečnými odpady s vybranými nebezpečnými vlastnostmi
Příloha č. 3 - Dotazník pro původce odpadu k prověření úrovně kontroly vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí

1. Úvod

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o odpadech“) stanovuje v § 16 odst. 1 písm. j) původcům odpadů povinnost "vykonávat kontrolu vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství“.

Vzhledem k tomu, že dotčené zvláštní právní předpisy jsou soubory tvořeny předpisy upravující ochranu zdraví lidí, řízení pracovního prostředí, bezpečnost práce a ochranu jednotlivých složek životního prostředí, poskytuje tento návod původcům odpadu základní orientaci v těchto právních předpisech a doporučuje postup pro plnění zákonem o odpadech stanovené povinnosti původce.

1.1 Pojmy pro účely tohoto metodického návodu

Pro účely tohoto metodického návodu se rozumí:

Vlivem - působení (účinek) odpadu nebo úkony při nakládání s odpadem, které se mohou projevovat nebo se projevují negativně na zdraví lidí a/nebo životní prostředí.

Kontrolou vlivu nakládání s odpady - činnost původce, která vede k získávání informací o skutečném stavu působení odpadu při nakládání s nimi na zdraví lidí a/nebo životní prostředí, a jejíž součástí je i řízení tohoto vlivu. Kontrola vlivu nakládání s odpady zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení a řízení skutečných i možných vlivů a jejich přiřazení pod účinnost příslušných zvláštních právních předpisů.

Zvláštními právními předpisy - obecně závazné právní předpisy - zákony a jejich prováděcí předpisy upravující ochranu zdraví lidí, pracovní prostředí, bezpečnost práce, ochranu jednotlivých složek životního prostředí. Jejich orientační výčet s odkazy na vybraná dotčená ustanovení je uveden v příloze č. 1. V příloze č. 1 jsou mj. uvedeny další vybrané pojmy, které souvisejí s kontrolou vlivu nakládání s odpady, stanovenou v § 16 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech, a které jsou ve zvláštních právních předpisech stanoveny zpravidla jinak, než v zákoně o odpadech.

2. Podklady pro provádění kontroly vlivu nakládání s odpady původcem

Aby mohly být vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí kontrolovány, je nutné znát informace, které lze obecně rozdělit do dvou základních skupin.

2.1 Informace týkající se odpadu:

  • o technologiích, při nichž odpady vznikají, o způsobu jejich vzniku, o jejich skutečných vlastnostech a nakládání s nimi původcem od okamžiku vzniku až do okamžiku jejich předání oprávněné osobě do vlastnictví nebo jejich využití či odstranění původcem;

  • zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení skutečných i možných vlivů nakládání s odpady.

2.2 Informace týkající se právního prostředí, ve kterém je s odpady nakládáno:

  • výběr zvláštních právních předpisů a ostatních předpisů, v souladu s nimiž má být kontrola vlivu nakládání s odpady prováděna,

  • přiřazení vyhodnocených skutečných i možných vlivů nakládání s odpady pod působnost příslušných zvláštních právních předpisů (srovnání kritérií, stanovených těmito předpisy pro hodnocení vlivu na zdraví lidí a životní prostředí, se skutečným stavem vlivu při konkrétním nakládání s odpady).

3. Doporučený postup kontroly vlivu nakládání s odpady původcem

Původcům lze doporučit:

  1. Soustředit informace o technologii a způsobu vzniku každého druhu odpadu, jeho skutečných vlastnostech a nakládání s ním od okamžiku vzniku u původce až do okamžiku jeho předání oprávněné osobě do vlastnictví;
  2. Zjistit, popsat a posoudit skutečné a možné vlivy nakládání s odpady a podle výsledku posouzení těchto vlivu vyhledat pro jejich řízení příslušné zvláštní právní předpisy;
  3. Identifikovat, přezkoumat a soustředit požadavky zvláštních právních předpisů, v souladu s nimiž má být kontrola vlivu nakládání s odpady prováděna. Jako pomůcku pro naplnění tohoto požadavku lze použít přílohu č. 1 tohoto návodu "Orientační přehled právních předpisů, včetně odkazu na jejich vybraná dotčená ustanovení".
  4. Stanovit postupy nakládání s odpady a organizaci práce, včetně opatření pro snížení nebo odstranění negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí - popsat je např. v rámci dokumentovaných technologických postupů, provozních řádů nebo jiných organizačně řídících předpisů, s jejichž pomocí je/bude nakládání s odpady u původce řízeno. Zpracované postupy by měly vycházet z identifikace a posouzení skutečných i možných vlivů odpadů a nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí podle písmene B této kapitoly a požadavku zvláštních právních předpisů (v případě pochybností, že vliv přerůstá v riziko pro zdraví, doporučuje se původcům obrátit se na osobu oprávněnou hodnotit zdravotní rizika - viz § 83e zákona č. 258/2000 Sb.). Pokud je nakládání s odpady bezprostředně navázáno na výrobní nebo jinou činnost původce, doporučuje se, aby integrální součástí příslušného technologického nebo procesního postupu byl i stanovený postup nakládání se vznikajícími odpady (nakládání s odpady je součástí materiálového toku v příslušné technologii).

    Postup nakládání s odpady by měl obsahovat popis a stanovení:

    • shromažďovacího místa (shromažďovacího prostředku - kontejneru, obalu, nádoby, místa apod.) a jeho zabezpečení z hlediska možného úniku shromážděných odpadu do okolí a z hlediska omezení přístupu nepovolaných osob k odpadům,

    • intervalu obsluhy shromažďovacího místa (dobu, po níž je odpad ponechán ve shromažďovacím místě),

    • požadavku na manipulační prostředky nutné k nakládání s odpady,

    • způsobilosti osob nakládajících s odpady (dosažené odborné vzdělání, frekvence proškolování a doškolování apod.) a používání osobních ochranných pracovních prostředků,

    • odpovědnosti (funkční nebo jmenovité) za nakládání s odpady v daném místě,

    • požadavku na monitorování nakládání s odpady a vlivu, které je provázejí (prostředků a postupu k ověřování skutečných vlastností odpadů, intervalů ověřování těchto vlastností, prostředků a postupu k ověřování významnosti vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí - expozice rizikovými faktory v pracovním prostředí - např. chemickými látkami, biologickými činiteli, hlukem, prašností, fyzickou zátěží - způsobu vedení záznamu dokumentujících zjišťované skutečnosti, odpovědnosti za řádné vedení záznamu, místa uchovávání záznamu a jejich skartační lhůty, kontrolní pravomoci).

  5. Pro každý produkovaný odpad musí původce zpracovat jeho průvodní dokumentaci (Základní popis odpadu, pro nebezpečný odpad Identifikační list nebezpečného odpadu a případně i Evidenční list pro přepravu nebezpečného odpadu).

    Základní popis odpadu by měl mít vypovídací úroveň umožňující rozhodování původce (případně oprávněné osoby ke sběru a výkupu či osoby provozující jiné zařízení, která odpad převezme do vlastnictví) o dalším nakládání se vzniklým odpadem.

    V případě, že původci vzniká nebezpečný odpad, tj. odpad, který je uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu o odpadech, musí pro něj původce zpracovat:

    Identifikační list nebezpečného odpadu (povinnost stanovená v zákoně o odpadech v § 13 odst. 3) v souladu s přílohou č. 3 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, kde je stanoven jeho obsah. V bodě č. 6 uvedeného obsahu identifikačního listu nebezpečného odpadu je třeba uvést na základě skutečných vlastností předmětného odpadu, výčet všech jeho nebezpečných vlastností. V případě, že odpad má některé z nebezpečných vlastností H6 Toxicita, H7 Karcinogenita, H8 Žíravost, H10 Teratogenita, H11 Mutagenita, doporučuje se původcům doplnit Identifikační list o informace podle příkladu pravidel uvedených v příloze č. 2 tohoto metodického návodu. Původcům se doporučuje obdobný postup při zpracování bodu č. 6 Identifikačního listu i pro odpady s jinými nebezpečnými vlastnostmi - H9 Infekčnost, H5 Škodlivost zdraví apod., včetně určení značení jejich shromažďovacích prostředků, shromažďovacích míst a přepravních obalů výstražnými grafickými symboly.

  6. Identifikovat nebezpečí vyplývající z vlivů nakládání s odpady a případně vyhodnotit podle zvláštních právních předpisů (zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., apod.) rizika ve smyslu nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci včetně provedení opatření k ochraně zdraví při práci.

  7. Na základě vyhodnocení vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí, případně rizik, přítomných při dokumentovaných postupech nakládání s odpady, stanovit a zavést opatření směřující k jejich omezování, předcházení, kontrole apod.

  8. Stanovit interval přezkoumání účinnosti opatření stanovených podle písmene G.

4. Prokazování plnění požadavků zákona o odpadech původcem

Plnění povinnosti vykonávat kontrolu vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí prokazuje původce odpadů na požádání příslušným kontrolním orgánům. Při prokazování plnění této povinnosti se původcům doporučuje využívat doklady pracované v rámci postupu podle viz 3 tohoto metodického návodu, tj. příslušné interní předpisy a záznamy v souladu s požadavky zákona o odpadech a v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, případně v souladu s požadavky interních organizačně řídících předpisů původce.

Je nutné mít na zřeteli, že povinností původce podle § 16 odst. 1 písm. h) zákona o odpadech je "umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady“.

Jako pomůcka k ověření, že původce plní povinnost stanovenou mu zákonem o odpadech v § 16 odst. 1 písm. j), je v příloze č. 3 tohoto metodického návodu uveden dotazník (test).

5. Závěr

Kontrola vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy je soustavný proces, jehož aktuálnost a účinnost by měl původce ve stanovených intervalech (v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů) nebo v intervalech, které si sám stanoví, pravidelně ověřovat.

Nakládání s některými druhy odpadu (např. odpady léčiv, odpady azbestu) upravují kromě zákona o odpadech i jiné zvláštní právní předpisy, které se, stanoví-li tak zákon o odpadech (např. § 2 odst. 2, zákona o odpadech), uplatňují přednostně. Pokud původci takové druhy odpadu vznikají, doporučuje se, aby přezkoumal své postupy v návaznosti na požadavky příslušných zvláštních předpisů (viz příloha č. 1).

Na nakládání s odpady v souladu se zvláštními předpisy (zákonem o požární ochraně, vodním zákonem, zákonem o ochraně veřejného zdraví) odkazuje zákon o odpadech v § 12 odst. 1 ("nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi“). V návaznosti na povinnost původce vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí se doporučuje původcům využít pro řízení nakládání s nebezpečnými odpady s vybranými vlastnostmi, srovnatelnými s nebezpečnými vlastnostmi nebezpečných chemických látek a přípravků podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích nebezpečné vlastnosti odpadu H6 Toxicita, H7 Karcinogenita, H8 Žíravost, H10 Teratogenita, H11 Mutagenita), obdobná pravidla jako pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (viz § 44a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Pravidla mohou být integrální náplní Identifikačních listů nebezpečných odpadů dotčených nebezpečných odpadů. Příklad jejich obsahu je uveden v příloze č. 2.

Příloha č. 1 k metodickému návodu

Orientační přehled právních předpisů, včetně odkazů
na jejich vybraná dotčená ustanovení

1. Vybrané právní předpisy upravující odpadové hospodářství ČR

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 5, § 6, § 10, § 11, § 12, § 13, § 16,);

Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.;

Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.;

Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.;

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 2, § 5, § 7, § 21, § 22, § 23, § 28, příloha č. 1, příloha č. 2, příloha č. 3, příloha č. 13, příloha č. 15, příloha č. 17, příloha č. 18, příloha č. 20, příloha č. 21, příloha č. 24 a příloha č. 26);

Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB - pro vlastníky zařízení a odpadu PCB podléhajících evidenci;

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (zejména § 2 písm. l, m, q, příloha č. 1 odst. 2, 3, 4 a 5);

Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů;

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi;

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů;

Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě - v případě, že je odpad uveden v tomto nařízení (např. kuchyňský odpad živočišného původu), musí s ním být nakládáno v souladu s tímto právním předpisem;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004, o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, ve zněních Nařízení Komise (ES) č. 323/2007, Nařízení Rady (ES) č. 172/2007 a Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006, (o POPs).

Poznámka: Národní právní předpisy upravují problematiku "kontroly vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí“ v souladu s právem Evropských společenství (dále jen "ES“) a na konkrétní evropské předpisy se odkazují. Předpis "Nařízení ES“ je podle čl. 249 smlouvy ES "bezprostředně použitelné v každém členském státě“. Tato pravomoc umožňuje, aby nařízení bylo zjednodušeně řečeno zvláštní součástí právního řádu ČR. Nařízení je vymahatelné vnitrostátními orgány včetně soudu a zároveň jehododržování je kontrolovatelné Komisí a Evropským soudním dvorem. Do národního předpisu nelze nařízení ES transponovat, pouze na něj národní předpisy adaptovat.

2. Vybrané zvláštní právní předpisy

2.1 Vybrané právní předpisy upravující kontrolu vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (zejména §§ 101-108) (poznámka: do doby vydání a účinnosti nových prováděcích předpisů k zákoníku práce se doporučuje řídit příslušnými předpisy ES);

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci);

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (zejména §§ 37-41);

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli v souladu s právem ES:

  • Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnice 91/382/EHS,

  • Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci,

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci;

Podrobnosti postupu při kategorizaci prací jsou uvedeny na oficiálních internetových stránkách Státní zdravotního ústavu www.szu.cz , Centra pracovního lékařství;

Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavu sociální péče;

Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví (zejména cl. 1 bod 77. - 87.);

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků;

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci - prováděcí předpis k zákonu č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jehož text je v souladu s právem ES, které upravují rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště. Jedná se o následující předpisy ES:

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti,

Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES,

Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující směrnici Rady č. 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci,

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození páteře pro zaměstnance,

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami,

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci,

Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním Směrnice

Partneři


Nahrávám...
Nahrávám...