7.7.4.5
Minimální zůstatkový průtok
Mgr. Veronika Vytejčková
Institut minimálního zůstatkového průtoku je prostředkem sloužícím k ochraně množství povrchových vod a ekologické funkce vodního toku.
Podle definice obsažené v § 36 odst. 1 VODZ je minimálním zůstatkovým průtokem takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku a který stanoví – tj. má povinnost jej stanovit – vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami (srov. § 8). Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26 VODZ.
Obecné nakládání s povrchovými vodami je upraveno vodním zákonem v § 6 a umožňuje každému na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu a bezplatně odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení, například čerpadla, hadic apod. Typicky se jedná o nevýznamné odběry povrchové vody na zalévání zahrady konví, koupání, bruslení, ale také chov ryb prováděný pro vlastní potřebu a bez použití zvláštního technického zařízení. V této souvislosti je třeba také připomenout, že krajské úřady jako vodoprávní úřady disponují pravomocí rozhodnout v řízení (zahajovaném vždy z moci úřední) podle § 8 odst. 4 VODZ v pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o nakládání s vodami ve smyslu § 2 odst. 9 VODZ, a také o jaký druh nakládání s vodami se jedná, tzn. zda se např. jedná o obecné nakládání s vodami, popř. zda se jedná o nakládání s povrchovými vodami podléhající povolení podle § 8 VODZ. Také tento postup lze tedy v případě vzniklých nejasností ohledně obecného nakládání s povrchovými vodami iniciovat (podáním podnětu) a využít.
Termín ekologická funkce vodního toku je užíván jako obecný limit bránící vzniku situace, kdy v místě odběru zůstává voda, ale její množství a jakost neumožňují dosahování cílů ochrany vod podle směrnice 2000/60/ES (srov. § 23a). Pojem však není ve vodním zákoně sám o sobě definován.
Vedle konkrétní hodnoty minimálního zůstatkového průtoku (popř. minimálních zůstatkových průtoků) stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání také místo a způsob jeho měření a četnost předkládání výsledků těchto měření.
V důsledku úprav ustanovení § 12, které přinesla novela č. 150/2010 Sb., je změna stanoveného či dodatečné stanovení minimálního zůstatkového průtoku v platných povoleních k nakládání s vodami z moci úřední možná pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 3 VODZ.
Pro úplnost je třeba uvést, že minimální zůstatkový průtok není "minimálním odtokem“, "zbytkovým průtokem“, "minimálním hygienickým průtokem“ ani jinou podmínkou omezující povolené nakládání s vodami, které jsou případně uvedeny ve schválených manipulačních řádech vodních děl (§ 55) nebo budou v navrhovaných manipulačních řádech uvedeny.
Zároveň je třeba upozornit, že povolení k nakládání s vodami je v některých případech nahrazeno integrovaným povolením (§ 126 odst. 5), na obsahu tohoto rozhodnutí se nicméně tímto nic nemění, i integrované povolení musí obsahovat veškeré zákonné náležitosti, které jsou zakotveny pro povolení k nakládání s vodami, včetně stanovení minimálního zůstatkového průtoku.
Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku by mělo v souladu s § 36 odst. 3 VODZ upravit nařízení vlády, to však…
