Návrh novely vyhlášky o energetické náročnosti budov

2.2

Návrh novely vyhlášky o energetické náročnosti budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, byla vydána k provedení ustanovení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přičemž od data nabytí své účinnosti, tedy od 1. 9. 2020 byl tento jedenáctkrát novelizován. Ve vztahu k povinnostem ukládaným v oblasti snižování energetické náročnosti budov tak došlo zejména k opakované novelizaci ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 406/2000 Sb., a to finálně s účinností od 1. ledna 2024 k novelizaci provedené zákonem č. 284/2021 Sb. Právě těmito ustanoveními jsou upraveny povinnosti stavebníka, vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, jimiž mají být realizovány požadavky na energetickou náročnost budovy "podle prováděcího právního předpisu". Tyto nové požadavky a vedle toho také mnohé další poznatky odborné veřejnosti i adresátů takto stanovovaných povinností vyvolaly potřebu předložit do legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen "návrh vyhlášky").

Návrh vyhlášky je – jak je uvedeno shora – v první řadě reakcí na rozsáhlou novelizaci zákona č. 406/2000 Sb. Uvedené novelizace představují ve svém důsledku významné věcné, terminologické i procesní změny regulace provedené zákonem č. 406/2000 Sb., které je nutné promítnou také do prováděcích předpisů k tomuto zákonu, tedy také do vyhlášky č. 264/2020 Sb. Návrh vyhlášky rovněž navazuje na novelu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provedenou s účinností od 1. 1. 2024, resp. od 1. 7. 2024 zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; zákonem č. 469/2023 Sb. byla do právního řádu České republiky doplněna právní úprava sdílení elektřiny, na což musí odpovídajícím způsobem reagovat také úprava podmínek vážících se k hodnocení energetické náročnosti budov, neboť snižování energetické náročnosti budov směřuje ke stejnému cíli jako "samovýroba" energie z obnovitelných zdrojů. Citovaná novela zákona č. 458/2000 Sb. zavedla energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů, která je levná a realizovatelná v malých výrobnách. Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. To je definované jako právnická osoba (resp. podle návrhu zákona určité typy právnických osob), jejíž hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě. Návrh vyhlášky tuto úpravu zohledňuje v nově nastavených podmínkách výpočtu energetické náročnosti budov, tak v nově stanovených přílohách průkazu energetické náročnosti budov.

Návrh vyhlášky současně ve smyslu č. 2 odst. 2 Legislativních pravidel vlády reaguje také na další závěry provedené analýzy právního a skutkového stavu okruhu vztahů, které jsou v současné době upravovány vyhláškou č. 264/2020 Sb. Tyto závěry ukázaly jednak některé pojmové nedostatky přímo v textu uvedené vyhlášky (např. měřitelné hodnoty energií), jednak praxe ukázala, že některé postupy nebyly vyhláškou nastaveny dostatečně účelně (např. výpočty ve stanovených časových intervalech, stanovení prostorových a plošných limitů pro výpočet).

V souvislosti s předložením návrhu vyhlášky bylo rovněž přistoupeno k revizi legislativně – technických nedostatků v přílohách k vyhlášce č. 264/2020 Sb., a to zejména v odstranění nejednotné terminologie, způsobu vyznačování nadpisů, slovním vypsání písmenných zkratek apod.

Návrh vyhlášky především reaguje na povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie v intervalu nejvýše jedné hodiny, a to s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku; tím se zpřesní a zobjektivizuje výsledek výpočtu.

Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení a vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). Pro naplnění této povinnosti nechalo Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat hodinová data, která vstupují do výpočtu. Smyslem návrhem vyhlášky navrhovaných úprav je zohlednit při provádění výpočtu případy, ve kterých praktické zkušenosti ukázaly, že i některé další parametry budovy je nutné vztáhnout k hodinovému kroku výpočtu (např. využití stínících prvků budov).

Návrhem vyhlášky je současně doplněn výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu), popřípadě v případech, kdy je do budovy dodávaná elektřina prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona. Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy.

VYHLÁŠKA

ze dne ................ 2023,

kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., k provedení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"):

Čl. I

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, se mění takto:

1. V § 2 písm. g) se slova "práce nebo" nahrazují slovem "práce,".

Navrhovaná úprava je stylistickým zpřesněním textu § 2 písm. g), když dosavadní znění jen s obtížemi umožňovalo rozlišit vztah mezi variantním postavením slov "práce nebo tepla nebo ovládání"; dosavadní úprava navíc neodpovídá požadavkům na zpracování variant podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády.

2. V § 2 písm. j) se slova "; její výše je vypočtena pomocí faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie" zrušují.

V § 2 písm. g) je zrušen text, který nenáleží do definice pojmu (výpočet energie), když navíc podmínky výpočtu jsou nyní jednotně stanoveny v jiném ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb.

3. V § 2 písmena k) a l) znějí:

"k) technologií zařízení, jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy a současně není součástí technických systémů budovy,

l) odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie v souvislosti s provozem technologie a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, jestliže výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy,".

S přihlédnutím ke změnám provedeným v zákoně č. 406/2000 Sb. zákonem č. 469/25023 Sb. a současně s přihlédnutím k potřebě v potřebném míře přibližovat terminologii zákona č. 406/2000 Sb. s energetickým zákonem, je navrhována nová definice pojmů "technologie zařízení" a "odpadní teplo z technologie".

4. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až s), která včetně poznámek pod čarou č. 10 až 12 znějí:

"n) areálem vzájemně propojený soubor budov, technických systémů budovy, technologií a zařízení pro výrobu a vedení energie, které tvoří jedno odběrné místo a nacházejí se na pozemku nebo pozemcích, jež mohou být označeny i několika parcelními čísly, přičemž pozemky spolu sousedí; areálem může vést účelová komunikace podle zákona o pozemních komunikacích10), vodoteč, pozemní komunikace nebo železnice; vnější hranice pozemku nebo souborů pozemků tvoří hranice areálu,

o) zónou budova nebo její ucelená část s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí, režimem užívání a skladbou technického systému budovy podle české technické normy upravující výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení2),

p) systémovou hranicí povrch konstrukcí budovy, které souvisle obalují objem ucelené části budovy při uplatnění pravidel podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8),

q) výrobnou elektřiny technický systém určený k místní výrobě elektřiny,

r) držitelem licence na činnost datového centra akciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury podle energetického zákona11),

s) sdílenou elektřinou elektřina sdílená v rámci skupiny sdílení podle energetického zákona12).

_____________

10) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 27 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12) § 27e a §27f zákona č. 458/2000 Sb.".

V § 2 byly vzhledem k potřebám praxe a nezbytnosti upravit definice pojmů tak, aby umožňovaly jednoznačnou srozumitelnost dalších ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb., zajišťovaly terminologickou jednotnost kromě jiného s energetickým zákonem (vzhledem k provázanosti úprav tak, jak je uvedeno v obecné části odůvodnění) a současně v potřebné míře odpovídaly obecnému významu slov užívaných v oblasti hospodaření energií, doplněny definice pojmů "areál", "zóna", "systémová hranice", "výrobna elektřiny", "držitel licence na činnost datového centra" a "sdílená elektřina".

Navrhované definice jsou jednak používány v nově navrhovaných ustanoveních, ale vyskytují se i v dosavadním znění vyhlášky č. 264/2020 Sb., což je však provázeno výkladovými problémy (nejednotný výklad) a z hlediska obsahu těchto pojmů pak souvisejícími pochybnostmi o správné aplikaci příslušných ustanovení. Z hlediska pojmů užívaných ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. je návrhem vyhlášky dále sjednocován definiční aparát s českou technickou normou ČSN 73 0331, která má praktický dopad na úpravu prováděnou (a navrhovanou návrhem vyhlášky) vyhláškou č. 364/2020 Sb. a současná praxe prokázala, že není vždy zřejmé, zda se jedná o pojmy používané ve shodném významu.

Výjimku v účelu pro zpracování návrhu na nový definiční pojem tvoří definice pojmu "držitel licence na činnost datového centra", neboť by se nabízelo bez dalšího využít pouze pojmu "datové centrum", a to bez další definice pro účely návrhu vyhlášky, neboť tento pojem má svou vlastní definici v § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Toto automatické převzetí definice pojmu "datové centrum" ze zákona, k jehož provedení je návrh vyhlášky předkládán, však pro účely návrhu vyhlášky není možné. V § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb. je datové centrum definováno jako "budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty", což přesně sleduje účel normativní úprava provedené tímto zákonem. V návrhu vyhlášky je však související právní úprava oblasti energetické náročnosti budov prováděná ve vztahu k držiteli licence na činnost datového centra, tedy akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo Česká republika; definice zákona č. 406/2000 Sb. je tedy nevyužitelná, resp. pro daný kontext prováděné úpravy značně zkreslující. V návrhu vyhlášky je proto definován vyhovující pojem "držitel licence na činnost datového centra" s odkazem na energetický zákon (§ 27 energetického zákona) s tím, že pojem "datové centrum" ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. použit není.

Na základě zkušeností s aplikací vyhlášky č. 264/2020 Sb. byly do § 2 vyhlášky č. 264/2020 doplněny definice pojmů:

• "areál"; doplnění definice pojmu bylo kromě jiného nutné také vzhledem k potřebě zajištění správného a jednotného výkladu změn navrhovaných v příloze č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. a nově doplňované příloze č. 6 k citované vyhlášce,

• "zóna"; doplnění definice pojmu bylo provedeno tak, aby se jednotlivá ustanovení vyhlášky pojmově přiblížily k terminologii standardně používané v praxi a současně nebyly zcela jednoznačného významu díky provedení normativní definice slov doposud užitých s odkazem ne jejich obecný význam,

• "systémová hranice"; doplnění definice pojmu bylo provedeno za stejným účelem, jako o pojmu "zóna", "výrobna elektřiny"; definice tohoto pojmu souvisí se stanovením výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro případy, kdy je energie vyráběna pro více budov, ale současně je přihlédnuto také k potřeba zajistit jednoznačné a jednotné užívání pojmů v rámci právního předpisu, zejména je-li příslušný pojem užíván pro popis matematického postupu při výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie,

• "držitel licence na činnost datového centra"; k tomu viz shora ,

• sdílená elektřina; doplnění definice pojmu je provázáním vyhlášky č. 264/2020 Sb. s terminologií energetického zákona, a to vzhledem k promítnutí právní úpravy sdílení elektřiny a energetických společenství do návrhu vyhlášky. Definice pojmu jednak zajišťuje jednoznačnost a srozumitelnost normativního textu, jednak umožňuje vyhnout se opakovanému složitějšímu popisu pojmu na jednotlivých místech návrhu vyhlášky.

5. V § 3 odst. 2 se za slova "se současným" vkládají slova "stavebně technickým".

Navrhovaná úprava je upřesněním dosavadního znění § 3 odst. 2, když v textu tohoto ustanovení nebylo zcela zřejmé, co se rozumí "současným stavem budovy" a praxe přitom potenciálně nabízela celou řadu v úvahu připadajících možností. Nově se tedy zcela jednoznačně stanoví, že se jedná o stav "stavebně technický".

6. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny umístněných v areálu nebo prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona12), ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce.".

Do § 3 vyhlášky č. 264/2020 Sb. je navrženo doplnění odstavce 8, na jehož základě je vlastníkovi nebo stavebníkovi hodnocené budovy, potažmo energetickému specialistovi poskytována možnost (tedy nikoliv stanovována povinnost) ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy zohlednit také elektřinu dodávanou do hodnocené budovy z výroben elektřiny umístněných v areálu, tedy nikoliv prostřednictvím distribuční soustavy, což se v současné době stává častějším způsobem zajištění energetických potřeb. Navrhovaná úprava současně umožní zohlednit elektřinu dodanou na základě systému sdílení elektřiny v rámci tzv. skupiny sdílení upravené energetickým zákonem s účinností od 1. 7. 2024 (tedy shodně, jako je navrhovaná účinnost předkládaného návrhu), a to za účelem zohlednění nového způsobu zajištění dodávek elektřiny v právním řádu.

Současně jsou pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy nově stanována pravidla, která jsou vzhledem k jejich matematické podstatě uvedena v nově doplňované příloze č. 6 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

7. V § 4 odst. 1 se slovo "Dodaná" nahrazuje slovy "Hodnota dodané", za slovo "Výpočet" se vkládá slovo "hodnot", slova "výpočtovou metodou s intervalem" se nahrazují slovy "v časovém intervalu (dále jen "krok výpočtu")" a slova "provede s intervalem" se nahrazují slovy "provede krokem".

Navrhovaná úprava především terminologicky sjednocuje znění jednotlivých ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb. tam, kde se jedná o výpočty hodnot energie (viz čl. 40 odst.1 Legislativních pravidel vlády); vyhláška č. 264/2020 Sb. v dosavadním znění někde správně používá v uvedených případech slov "hodnota energie" (např. § 5 odst. 3, příloha č. 5), zpravidla však pouze slovo "energie", což je pro případy výpočtu nedostatečné.

V bodě 7 je navíc nahrazena dosavadní výpočtová metoda využívající "interval" metodou využívající "časový interval", a to současně se zavedením legislativní zkratky pro tuto metodu "(dále jen "krok výpočtu")".

8. V § 4 odstavec 2 zní:

"(2) Celková hodnota dodané energie se stanoví součtem hodnot dílčích dodaných energií; součástí výpočtu hodnot celkové dodané energie je rovněž její stanovení v členění po jednotlivých energonositelích.".

V § 4 se navrhuje nové znění odstavce 2, která jednak dosavadní úpravu terminologicky upřesňuje, jednak doplňuje "vzorec" výpočtu celkové hodnoty dodané energie o pravidlo zápočtu dodané energie v členění po jednotlivých energonositelích.

9. V § 4 odst. 3 až 8 se slova "Dílčí dodaná" nahrazují slovy "Hodnota dílčí dodané".

10. V § 4 odst. 9 v úvodní části ustanovení se za slova "Při výpočtu" vkládá slovo "hodnoty".

11. V § 4 odst. 9 písm. a) se za slova "ta část" vkládá slovo "energie".

Navrhovaná úprava upřesňuje dosavadní znění § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, k čemu se ve výpočtu dodané energie váže slovo "část".

12. V poznámce pod čarou č. 8 se slova ", část B" zrušují.

Jakkoliv se poznámky pod čarou zpravidla nenovelizují, v daném případě je nutné v poznámce pod čarou č. 8, která zní "8) ČSN 730331, část B.", zrušit slova ", část B".

Důvodem této úpravy je, že poznámka pod čarou je součástí normativního odkazu užitého v § 4 odst. 9 písm. f), kde pro účely stanovení hodnot typického užívání zón s nespecifikovaným funkčním využitím je normativně využito existující úpravy v české technické normě upravující energetickou náročnost budov ("v zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení, nuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. ..."), přičemž je odkázáno na "ČSN 730331, část B". Vzhledem k úpravám provedeným v této české technické normě by však aktuálně odkaz na její část B byl již pro účely vyhlášky č. 264/2020 Sb. nefunkční, a tedy by v podstatě vyvolal neproveditelnost ustanovení § 4 odst. 9 písm. f) vyhlášky č. 264/2020 Sb. Poznámku pod čarou č. 8 je tedy nutné aktualizovat.

13. § 5 včetně nadpisu zní:

"§ 5

 NahoruVýpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie

(1) Hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů hodnot dodané energie stanovených podle § 4, a to v rozdělení po jednotlivých energonositelích, a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné zohlednit

a) energii vyrobenou pro její využití v hodnocené budově technickými systémy, které jsou umístěny uvnitř systémové hranice hodnocené budovy, na hodnocené budově, na pozemcích bezprostředně přiléhajících k budově, v areálu nebo na pomocných objektech typu přístřešky pro parkování, oplocení, opěrné stěny nebo zpevněné plochy, sloužících hodnocené budově,

b) elektřinu vyrobenou technickými systémy podle písmene a), a to do výše jejího využití:

1. v hodnocené budově,

2. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do elektrizační soustavy nebo sdílením podle energetického zákona12), nebo

3. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do areálu v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce,

c) teplo a chlad vyrobené v místní soustavě zásobování teplem a chladem, pokud je na ní hodnocená budova připojena; při výpočtu se v tomto případě postupuje v souladu s metodikou uvedenou v příloze č. 5 k této vyhlášce,

d) teplo a chlad vyrobené technickými systémy podle písmene a) a dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, a to maximálně do výše hodnoty celkové dodané energie v hodnocené budově,

e) sdílenou elektřinu za předpokladu, že hodnocená budova je předávacím místem přiřazeném do skupiny sdílení podle energetického zákona12) (dále jen "skupina sdílení"); dodaná elektřina se započte v souladu s metodikou uvedenou v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(3) Elektřina vyrobená technickými systémy podle odstavce 2 písm. a) je při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy započítávána pouze pro jednu budovu nebo zohledňuje-li se elektřina dodaná podle § 3 odst. 8 pro více budov v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(4) Energie podle odstavce 2 písm. b) a e) se započte v každém kroku výpočtu.

(5) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu se vypočítá

a) vynásobením vypočtených hodnot spotřeby energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce a

b) snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1 k této vyhlášce.".

Dosavadní znění § 5 je nahrazováno zněním novým, jímž dochází k upřesnění započitatelnosti výroby energie do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu. Energii lze započítat pouze v případech, kdy je vyrobena technickým systémem, který se nachází v/na budově, na přilehlých pozemcích, pomocných objektech, popřípadě nachází-li se v areálu podle nové definice.

K odstavci 1:

Navrhovaná úprava nově stanoví způsob výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu s tím, že hodnoty dodané energie musí být využity v rozdělení po jednotlivých energonositelích.

K odstavci 2:

Pro účely výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu jsou v odstavci 2 stanoveny skutečnosti (včetně druhů dodané energie) započítávané do výsledné hodnoty této energie. Oproti dosavadní právní úpravě je úprava započítání energie provedena v rámci jednoho ustanovení, což je systematicky přehledné a pro uživatele normy jistě vstřícnější, než dosavadní roztříštěná úprava v rámci několika ustanovení.

S ohledem na zavedení hodinového kroku výpočtu byl odstraněn limit započítání energie z fotovoltaických systémů. Stanoveno je i vymezení využití vyrobené energie za účelem jejího započítání; pro účely zápočtu lze zohlednit energii využitou v budově, která je předmětem hodnocení energetické náročnosti, nebo dodání vyrobené energie elektrizační soustavy podle energetického zákona. Uvedený zápočet by při volnějším výkladu normativního textu bylo možné de facto provést již u dosavadní právní úpravy, nikoliv však bez výkladových obtíží, a tedy nikoliv jednoznačně.

K odstavci 3:

V návaznosti na dosavadní úpravu provedenou vyhláškou č. 264/2020 Sb. je navrhována úprava umožňující provedení zápočtu energie v rámci areálu (§ 3 odst. 8), ale pro více budov zůstává zachováno omezení započítání energie vyrobené jedním technickým systémem jenom pro jednu budovu, nedochází-li k využití areálového přístupu. V případě areálového přístupu podle § 3 odst. 8 lze vyrobenou elektrickou energii započítat v souladu s pravidly v příloze č. 6. Navrhovanou úpravou je sledován cíl zajistit, aby vyrobená elektřina mohla být započítávána pro hodnocení energetické náročnosti více budov za předpokladu, že je započítání oveřitelné a kontrolovatelné prostřednictvím přílohy k protokolu průkazu energetické náročnosti budovy (dle § 9 odst.8). Zároveň je stanoven jednoznačný postup, jak tato energie má být započítána, a to s odkazem na nově doplňovanou přílohu č. 6.

K odstavci 4:

Pro objektivnost výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu je stanoveno pravidlo započítávání elektřiny podle odstavce 2 písm. b) a tepla a chladu podle odstavce 2 písm. e) v každém kroku výpočtu.

K odstavci 5:

Obdobně jako v odstavci 1 je v odstavci 4 stanoven způsob výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu, stejně jako v dosavadní úpravě.

14. V § 9 odst. 2 se za slovo "Protokol" vkládá slovo "průkazu".

Do uvozující části ustanovení § 9 odst. 2 se za slovo "Protokol" vkládá slovo "průkazu", neboť dále v textu vyhlášky je vždy uváděno toto slovní spojení tak, jak to vyplývá z § 9 odst. 1 vyhlášky č. 264/2020 Sb.

15. V § 9 odstavec 7 zní:

"(7) Jestliže jsou v hodnocené budově pouze obytné zóny, klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení se neurčuje. V ostatních případech se při určení klasifikační třídy pro dílčí dodanou energii na chlazení neuvažují dílčí dodané energie na chlazení v obytných zónách hodnocené budovy.".

Navrhované nové znění odstavce 7 stanovuje případy, ve kterých se neurčuje klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení. Nová úprav vychází ze skutečnosti, že v případě bytového domu s chlazenými byty a s malými chlazenými obchodními prostory v parteru, vychází klasifikační třída pro dílčí dodanou energii pro chlazení třída G. Je to dáno poměrem dodané energie na chlazení do těchto komerčních prostor a celkové dodané energie na chlazení celé budovy, tedy včetně bytů. Důvodem navržené úpravy je fakt, že technickými prostředky nelze klasifikaci zlepšit (mimo vypnutí chlazení v bytech).

16. V§ 9 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

"(8) V případě zohlednění energie z areálu podle § 3 odst. 8 obsahuje protokol průkazu bilanci primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu zpracovanou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce formou přílohy k protokolu.

(9) V případě zohlednění sdílené elektřiny obsahuje protokol průkazu jako svou přílohu dokument poskytnutý držitelem licence na činnost datového centra prokazující registraci předávacího místa hodnocené budovy do skupiny sdílení, registraci dalších předávacích míst do skupiny sdílení, zdroj sdílené elektřiny a alokaci podílů sdílené elektřiny z předávacích míst a do předávacích míst skupiny sdílení.".

K odstavci 8:

V souvislosti s možností zohlednit ve výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy energii vyrobenou v areálu a nově doplněnou přílohu č. 7 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je za účelem kontroly dodržování pravidel započítávání dle přílohy č. 6 rovněž doplňován obsah protokolu průkazu energetické náročnosti o přílohu, ve které je zpracován výpočet energetické náročnosti budovy zohledňující areálový přístup podle navrhovaného znění § 3 odst. 8.

K odstavci 9:

Pokud se jedná o sdílenou elektřinu, tedy elektřinu sdílenou v rámci skupiny sdílení podle energetického zákona, je navrhováno doplnění průkazu energetické náročnosti budov o dokumenty poskytnuté ze strany držitele licence na činnost datového centra, jimiž se doloží, že předávací místo hodnocené budovy bylo zaregistrováno do skupiny sdílení, a je doložena registrace dalších předávacích míst do skupiny sdílení, zdroj sdílené elektřiny a alokace podílů sdílené elektřiny z předávacích míst a do předávacích míst skupiny sdílení; dokumenty mohou mít formu samostatného potvrzení nebo výpisu z evidence, resp. informačního systému veřejné správy apod.

17. V příloze č. 1 se v textové části nad tabulkou 1 Parametry a hodnoty referenční budovy doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

"(8) Měrný příkon ventilátoru SFPahu pro konkrétní pracovní bod v každém kroku výpočtu hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz se vypočte podle vzorce:

SFP_ahu,set / SFP_ahu,max = a + b . r + c . r² + d . r³ (9)

kde:

Poznámky:

1) Nevyhovující - představuje systém s nízkou účinností při částečném zatížení. Zahrnuje hlavně tradiční metody, které jsou nyní již zastaralé, jako např. přívodní rotační klapky, odsávací klapky, ventilátory s nastavitelným sklonem lopatek a nevýkonné pohony s proměnnými otáčkami. Účinnost některých těchto systémů výrazně kolísá; někdy může být vyšší, někdy naopak horší. Jedná se také systémy s proměnným průtokem vzduchu, u kterých jsou otáčky ventilátoru regulovány tak, aby udržely konstantní dopravní tlak bez ohledu na průtok.

2) Standardní - představuje systémy, u kterých se tlak ventilátoru při poklesu průtoku sníží jen málo. Patří sem systémy s proměnným průtokem vzduchu s otáčkami ventilátoru regulovanými tak, aby se udržel konstantní statický tlak až ke konci hlavního potrubí.

3) Nadstandardní -představuje systém, u kterého tlak ventilátoru klesá s průtokem vzduchu. Patří sem nejlepší systémy s proměnným průtokem vzduchu, kde se otáčky ventilátoru regulují pomocí pohonů s frekvenčním měničem s pro ně typickým spínačem na obnovu statického tlaku.

4) Ideální - představuje systém, který je vybaven účinným pohonem s proměnnými otáčkami a kde tlak ventilátoru při nízkých průtocích vzduchu ideálně klesá. Spadají sem systémy s proměnným průtokem vzduchu s dokonalou regulací statického tlaku anebo systémy s konstantním průtokem vzduchu, kde se otáčky ventilátoru regulují pomocí prvků připevněných v potrubí.

(9) Poměr dopravovaného objemu ke jmenovitému objemovému výkonu ventilátoru r se vypočte jako

r = V_ahu,set / V_ahu,max (10)

kde:

V_ahu,set je průměrný objem dopravovaného vzduchu za výpočtový krok (hodinu) pro daný ventilátor v m3/hod.

V_ahu,max je jmenovitý objem dopravovaného vzduchu pro daný ventilátor v m3/h.

Poměr SFP_ahu,set/ SFP_ahu,max je omezen intervalem <0;1>.".

V textové části přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. (tedy v textu nad tabulkovou částí) je navrženo doplnění odstavců 8 a 9, jejichž předmětem je stanovení měrného příkonu ventilátoru v každém pracovním bodu v každém výpočetní kroku pro hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz. Ventilátory patří mezi největší spotřebitele energie na pohon, připadá na ně přibližně 22 % celkové energie spotřebované pohonnými motory. Příkon ventilátoru se vypočte podle uvedeného vzorce ve vyhlášce. Následně jsou systémy nuceného větrání podle výsledku výpočtu rozdělovány na nevyhovující, standardní, nadstandardní a ideální. Systém řazení a výpočet byl převzat z publikace "Recommendations on Specific Fan Pow and Fan System Efficiency" zpracované Mezinárodní energetickou agenturou, autoři P.G. Schild, M Mysen (https://www.aivc.org/sites/default/files/members_area/medias/pdf/Technotes/TN65_Specific%20Fan%20Power.pdf). Pro přehlednost byl popis jednotlivých "kategorií" uveden přímo ve vyhlášce.

V odstavci 8 je v tabulce využito poznámkového aparátu, který není standardními poznámkami pod čarou, ale prostým odkazovým, upřesňujícím aparátem textu. Forma číselného vyznačení odkazu je využita vzhledem k tomu, že příloha č. 1 u tabulky 1 již obdobným způsobem řeší odkazy pro upřesnění textu dále upřesněné po nadpisem "Poznámky:", a tedy je v zájmu jednotného zpracování formy textu zvolen způsob vyznačení odkazu s využitím čísla.

18. V příloze č. 1 nadpis nad tabulkou 1 zní: "Tabulka 1: Parametry a hodnoty referenční budovy".

V příloze č. 1 je provedena formální legislativně-technická úprava nadpisu nad tabulkou 1, a to nahrazením nevhodné zkratky "Tab. 1" a "Tab. 2" vypsáním celého slova a současně vyznačením textu napisu tučným písmem ("Tabulka 1: Parametry a hodnoty referenční budovy" a "Tabulka 2: Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy").

19. V příloze č. 1 v tabulce 1 se v prvním řádku nadpisy "Parametr", "Označení", "Jednotky" a "Referenční hodnota" vyznačují tučně.

Návrhu vyhlášky je kromě jiného využito k odstranění některých formálních legislativně-technických nepřesností v přílohách k vyhlášce č. 264/2020 Sb., v daných případech ke splnění požadavku vyznačování nadpisů právního předpisu tučným typem písma. Uvedená úprava navíc přispěje ke zvýšení přehlednosti tabulek a dalšího textu v přílohách č. 1 a 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., a tím také k lepší orientaci v jejím textu.

20. V příloze č. 1, tabulce 1 v prvním sloupci označeném nadpisem "Parametr" se vnitřní nadpisy pro skupiny parametrů "Vytápění", "Chlazení", "Nucené větrání", "Úprava vlhkosti vzduchu", "Příprava teplé vody", "Osvětlení vnitřního prostoru budovy" a "Pomocná energie" vyznačují tučně.

21. V příloze č. 1, tabulce 1 Parametry a hodnoty referenční budovy ve druhém řádku, ve čtvrtém sloupci označeném nadpisem "Referenční hodnota" se slova "podle odstavce 4" nahrazuji slovy "referenční hodnota průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkou".

Současné znění druhého řádku čtvrtého sloupce tabulky 1 označeném nadpisem "Referenční hodnota" zní "podle odstavce 4", což je poměrně nesrozumitelné, neboť není jasné, vůči jakému textu se tento odkaz vztahuje. V zájmu zajištění jednoznačného a srozumitelného znění tabulky 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je proto dosavadní text nahrazován jednoznačným odkazem na "referenční hodnotu průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkou".

22. V příloze č. 1, tabulce 1 Parametry a hodnoty referenční budovy v prvním sloupci označeném nadpisem "Parametr" se v osmém řádku se slova "V, JV, J, JZ, Z a horizont" nahrazuje slovy "východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v měsíčním kroku výpočtu".

V tabulce 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je v položce "Parametr" v osmém řádku textu navrhováno nahrazení písmenných zkratek světových stran jejich slovním vyjádřením a současně je v této položce upřesněno, že parametr "činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí" se vztahuje k…