11.2.1
Opatření obecné povahy a ochranná pásma vodních zdrojů, výklad a praktická doporučení
Mgr. Veronika Vytejčková
NahoruÚvod
Ochranná pásma vodních zdrojů (zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, § 2 odst. 8) slouží k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné (např. mají být do budoucna podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací nebo plánů povodí využívány) pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a dále zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody [transpozice směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod (80/777/EHS)]. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranné pásmo i pro vodní zdroje s nižší kapacitou (srov. § 30 odst. 1 věta druhá vodního zákona). S ohledem na účel vodního zákona, který mimo jiné směřuje k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou (§ 1 odst. 1), poskytuje vodní zákon tímto ustanovením vodním zdrojům využívaným nebo využitelným k tomuto účelu zvláštní ochranu (Horáček, Z.; Král, M. ;Strnad, Z.; Vytejčková, V. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. v úplném znění s komentářem. SONDY, s.r.o. Praha. 2011. 423 s. ISBN 978-80-86846-39-2).
Při naplnění podmínek uvedených v § 30 odst. 1 vodního zákona je vodoprávní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad, v případech spadajících podle § 107 odst. 1 písm. v) do jeho kompetence (Krajské úřady rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, tj. nádrže s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících.) povinen ochranné pásmo stanovit, a to formou opatření obecné povahy vydaného podle Části šesté, druhé a přiměřeně Části první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Slovo "přiměřeně" značí, že z Části první správního řádu budou aplikována jen ta ustanovení, která jsou využitelná, resp. "hodí se" k procesu vydávání opatření obecné povahy. Může se jednat například o ustanovení o podjatosti úředních osob (§ 14), ustanovení o vedení řízení, jednacím jazyku a spisu (§ 15 - 17), z doručování pak ustanovení § 25 a 26, při podávání námitek § 37, počítání času (§ 40), i ochrana před nečinností (§ 80), přestože vydávání opatření obecné povahy není "svázáno" konkrétními lhůtami. Na mysli je třeba mít také - zřejmě v prvním kroku, tj. před čtením správního řádu - speciální úpravu obsaženou v zákoně č. 254/2001 Sb., § 115a, neboť toto ustanovení upravuje odchylky od obecné úpravy obsažené ve správním řádu.
Přestože stanovení ochranného pásma je podle ustanovení § 30 odst. 1 vodního zákona výslovně "vždy veřejným zájmem", je třeba i v těchto případech veřejný zájem na stanovení ochranného pásma odůvodnit, neboť je jím zasahováno do jednoho ze základních práv – vlastnického práva. Odůvodnění je zřejmě možné a vhodné propojit se samotným zněním § 30 odst. 1 a již v návrhu na stanovení pásma doložit využívání či využitelnost vodního zdroje pro zásobování pitnou vodou, výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody.
Návrh na stanovení ochranného pásma vodního zdroje jsou oprávněny podat pouze osoby uvedené v § 30 odst. 6 vodního zákona, "návrhy" jiných osob posuzuje vodoprávní úřad toliko jako podnět k zahájení řízení z moci úřední podle zákona č. 500/2004 Sb., § 42 správního řádu. Návrh na stanovení ochranného pásma je třeba podat na formuláři č. 21 uvedeném ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdních předpisů, a přiložit k němu doklady uvedené ve vyhlášce, včetně relevantních závazných stanovisek dotčených orgánů, tedy těch, jejichž zájmy mohou být stanovením ochranného pásma reálně dotčena. Lze předpokládat, že samotné stanovení ochranného pásma nebude mít zpravidla do sféry chráněné dotčenými orgány, resp. příslušnými složkovými zákony, žádný dopad, pravděpodobnější zřejmě bude zásah do chráněných zájmů v důsledku zakotvení konkrétních technických opatření nebo zákonného zákazu vstupu či vjezdu do ochranného pásma I. stupně. S takto dotčenými orgány (do úvahy by mohly v konkrétním případě připadat například orgány působící na úseku dopravy na pozemních komunikacích či na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, správy CHKO apod.) bude příslušný vodoprávní úřad případné rozpory diskutovat v rámci projednání návrhu opatření obecné povahy.
Prvotní vymezení dotčených orgánů, se kterými bude vodoprávní úřad jednat, v zásadě provede sám navrhovatel, který je podle přílohy č. 21 vyhlášky č. 432/2001 Sb., povinen přiložit k návrhu závazná stanoviska dotčených orgánů. Toto vymezení samozřejmě nezbavuje úřad povinnosti případného rozšíření dotčených orgánů, dojde-li k závěru, že navrhovatelovo vymezení není úplné.
NahoruOchranná pásma vodních zdrojů versus pásma hygienické ochrany
Vodní zákon ani jeho novela č. 150/2010 Sb., která významněji zasáhla do ustanovení § 30 vodního zákona, nezakotvila termín "transformace" pásem hygienické ochrany (PHO) v ochranná pásma vodních zdrojů, a to na základě obecného (nebo spíše předpokládaného) srozumění o totožnosti těchto dvou institutů. Po novele č. 150/2010 Sb. se však objevily názory ohledně odlišnosti těchto dvou "pásem", a to zpravidla ve snaze vyhnout se zákazu používání přípravků na ochranu rostlin v PHO II. stupně. Na základě jednání zástupců…
