Recyklace a znovuvyužití rozpouštědel: dvě cesty a jejich povinnosti pro podnikové ekology

3.2.1.13

Recyklace a znovuvyužití rozpouštědel: dvě cesty a jejich povinnosti pro podnikové ekology

Bc. Kateřina Březová

Organická rozpouštědla patří mezi nejčastěji používané chemické látky v průmyslu – využívají se při odmašťování kovových dílů, čištění povrchů, ředění barev a laků, výrobě lepidel nebo při laboratorních procesech. Jsou však zároveň významným zdrojem těkavých organických látek (VOC), které přispívají ke znečištění ovzduší.

Podle § 2 písm. n) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je organickým rozpouštědlem jakákoli těkavá organická látka používaná samostatně nebo ve směsi k rozpouštění, ředění, čištění, odmašťování nebo úpravě viskozity. Právě jejich používání a nakládání po skončení životnosti spadá pod přísnou environmentální regulaci.

Po použití se rozpouštědla často kontaminují oleji, pigmenty či pevnými částicemi a ztrácí původní účinnost. Z hlediska legislativy je pak nutné rozhodnout, zda jde o odpad, nebo o vedlejší produkt (použitou surovinu). Toto rozhodnutí zásadně ovlivňuje rozsah povinností i odpovědnost podniku.

 NahoruOdpadový režim – nejčastější a právně nejbezpečnější řešení

Ve většině případů je použité rozpouštědlo považováno za odpad, protože ztratilo schopnost plnit svůj původní účel a může ohrožovat životní prostředí.

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (§ 4 odst. 1), definuje odpad jako každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Použité odmašťovadlo, které již nelze použít bez regenerace, tuto definici naplňuje.

Podle vyhlášky č. 8/2021 Sb. (Katalog odpadů) spadá většina těchto látek pod katalogové číslo 14 06 03* – Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel.

Regenerace jako způsob využití odpadu

Regenerace, tedy fyzikální čištění znečištěných rozpouštědel destilací, představuje využití odpadu formou materiálové recyklace (kód R2a podle přílohy č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb.).

Probíhá pouze ve schválených zařízeních s platným souhlasem krajského úřadu a schváleným provozním řádem. V těchto zařízeních dochází k destilaci, oddělení nečistot a získání regenerátu – látky s vlastnostmi srovnatelnými s původním rozpouštědlem.

Po řádném využití odpadu (tedy regeneraci) přestává látka být odpadem a stává se opět výrobkem (dochází zde k ukončení odpadového režimu dle § 10 zákona o odpadech).

Regenerace přináší také ekonomické výhody: Výsledná cena regenerovaného rozpouštědla se pohybuje okolo 50 až 75 % ceny původního rozpouštědla nakupovaného v základním stavu, přičemž se zároveň šetří primární suroviny a plní cíle hierarchie nakládání s odpady.

Povinnosti původce odpadu

Původcem odpadu je podle § 5 zákona č. 541/2020 Sb. každý, při jehož činnosti odpad vzniká.

V případě použitých rozpouštědel musí podnik zajistit:

• Vedení evidence odpadů

Povinnost evidence je stanovena v § 94 a § 95 zákona č. 541/2020 Sb. a ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Podnik musí:

• - vést průběžnou evidenci o všech druzích a množství odpadu za každou samostatnou provozovnu,
• - uvádět katalogové číslo, kategorii a způsob nakládání,
• - archivovat doklady o předání odpadů,
• - a každoročně odesílat roční hlášení o produkci odpadů za uplynulý rok do ISPOP (do 28. února následujícího roku), v případě překročení zákonných limitů (600 kg NO, 100 tun OO).

• Shromažďování a označení odpadů

Způsob shromažďování a označení upravuje § 5 a § 39 vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Použitá rozpouštědla musí být shromažďována v uzavřených, těsných, nepropustných nádobách (obalech), jejichž materiál nereaguje nebezpečně s rozpouštědlem, a které:

• - jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od obalů nepoužívaných pro nakládání s odpady či určených k soustřeďování jiných druhů odpadů,
• - svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a dezinfekci,
• - svým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a
• - jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky

• - jsou řádně označeny: název odpadu, katalogové číslo, kategorie (N/O), nebezpečné vlastnosti, piktogramy CLP, ILNO (Identifikační list nebezpečného odpadu)

doba shromažďování je omezena – nejdéle 1 rok.

• Předání oprávněné osobě

Podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb. lze odpad předat pouze oprávněné osobě – do způsobilého zařízení, které má souhlas (povolení) k nakládání s daným druhem odpadu.
Předání musí být doloženo dodacími listy, popř. ohlašovacími listy (viz Ohlašovací list pro přepravu nebezpečného odpadu – OLPNO, přepravu…