dnes je 3.12.2022

Input:

Skupina demokratických senátorů může zablokovat americký klimatický zákon

11.8.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

Desítka senátorů zvolených za demokratickou stranu včera prezidentu Baracku Obamovi zaslala dopis, v němž jej informuje o tom, že pro klimatický zákon nezvedne ruku v případě, že bude ohrožovat konkurenceschopnost amerického průmyslu. Přijetí takové legislativy je přitom podle pozorovatelů jedním z klíčů k úspěchu prosincových jednání v Kodani.

Souvislosti:

Mezinárodní společenství se pomalu dostává do horké fáze vyjednávání o budoucí celosvětové dohodě o klimatických změnách, která má po roce 2012 nahradit Kjótský protokol. Jednání vyvrcholí na prosincové konferenci v Kodani.

Podle zprávy mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) je ke zpomalení globálního oteplování pod 2°C třeba do roku 2020 snížit celosvětové emise skleníkových plynů o 25-40% oproti úrovním z roku 1990 a do roku 2050 o 50-80%. Na nutnosti splnit tento cíl se počátkem července shodli na summitu G8 v italské L'Aquile i zástupci osmi nejvyspělejších ekonomik světa.

Navzdory všem politickým prohlášením zůstává ale Evropská unie jediným hráčem, který se odhodlal přijmout legislativní opatření, které má splnění uvedených cílů zajistit. A to ještě s podmínkou. Unie, která sama sebe označuje jako lídra mezinárodních jednání o klimatických změnách vloni v prosinci schválila energeticko-klimatický balíček, kterým uzákonila svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20% a zároveň přislíbila, že teprve v případě že se k ní přidají i další velcí znečišťovatelé tento cíl zvýší na 30%.

Svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 15% oproti roku 2005 zveřejnilo v červnu také Japonsko. Takové snížení přitom odpovídá pouze 8% redukci oproti úrovním z roku 1990 a ani zdaleka se tak neblíží číslům, o nichž hovoří IPCC.

Podobně jsou na tom i Spojené státy. Poté co Obamova administrativa ukázala záda politice svého předchůdce a přislíbila, že se země pod jejím vedením vydá cestou snižování emisí, probíhají na půdě Kongresu tvrdé boje o podobu energeticko-klimatického zákona. Evropskému závazku zůstává přitom na hony vzdálen jak návrh samotného prezidenta snížit do roku 2020 emise o 14% oproti roku 2005, tak legislativní návrh poslanců Markeyho a Waxmana, který si právě prokousává cestu Kongresem a který počítá se snížením emisí o 17% (rovněž v porovnání s rokem 2005).

Země jako Rusko, Ukrajina, Nový Zéland nebo Švýcarsko odmítají jakékoliv závazné cíle stanovovat.

Na opačné straně barikády stojí rozvojové a rychle se rozvíjející země jako jsou Čína, Indie nebo Brazílie. Evropská unie v lednu tyto státy vyzvala, aby se ujaly svého podílu na boji s globálním oteplováním a zavázaly se do roku 2020 snížit tempo růstu emisí o 15-30%. Rozvojové země ale argumentují tím, že za celosvětové zvýšení emisí skleníkových plynů jsou morálně odpovědné především vyspělé ekonomiky a vyzývají je, aby své emise snížily oproti roku 1990 o 40% (Fórum tichomořských ostrovů, kterým hrozí v případě zvýšení hladiny moří zánik, dokonce minulý týden vyzvaly vyspělé země ke snížení emisí o 45%). Zároveň požadují, aby jim vyspělé země pomohly financovat opatření zaměřená na snižování emisí a řešení dopadů klimatických změn.

Témata:

Desítka demokratických senátorů včera zaslala dopis americkému prezidentu

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...