13.1.2
Zákon o ochraně ovzduší – kontroly domácích topenišť (mýty a fakta)
Mgr. Pavla Bejčková, Ph.D.
Poslanecká sněmovna v současné době projednává v druhém čtení jako sněmovní tisk 678 vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako "novela zákona o ochraně ovzduší).
Mediálně nejdiskutovanější částí projednávané novely zákona o ochraně ovzduší je návrh na zavedení možnosti přímé kontroly spalovacích stacionárních zdrojů provozovaných v domácnostech.
Proč se kontroly kotlů navrhují? Jak by měla kontrola probíhat? Následující text zodpoví tyto otázky a vyvrátí některé nepřesnosti, které se v souvislosti s návrhem objevují.
1. Jaký je důvod pro provádění kontrol kotlů v domácnostech?
V České republice jsou trvale překračovány imisní limity stanovené zákonem pro jemné prachové částice v ovzduší. Tyto částice pronikají do dýchacího traktu, kde se ukládají a způsobují onemocnění dýchacích cest a další závažná onemocnění. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic jsou spalovací stacionární zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností. Problémem v České republice je velké zastoupení zastaralých kotlů (odhořívací a prohořívací kotle 70–80 %), které nesplňují přísnější emisní parametry a umožňují, aby v nich jejich provozovatelé v rozporu se zákonem spalovali i odpad.
I relativně malé množství takových znečišťovatelů má významný vliv na kvalitu ovzduší. V posledních letech dochází k častým stížnostem na tyto znečišťovatele, zejména v období topné sezony na malých obcích a v rodinné zástavbě měst.
Ačkoli zákon o ochraně ovzduší již v současné době obsahuje nástroje k regulaci znečištění ze spalovacích zdrojů v domácnostech (zákonný zákaz spalování odpadu, emisní parametry zdrojů uváděných nově na trh, povinné kontroly stavu zdroje a jeho provozu, od roku 2022 pak i zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry – kotle 1. a 2. třídy), bez možnosti přímých kontrol zdrojů provozovaných v domácnostech jsou tyto nástroje nevymahatelné, protože kontrolní orgány nemohou bez kontroly samotného kotle zajistit důkazy, které by porušování uvedených povinností prokazovaly. Příslušné orgány tak nemají nástroj k řešení stížností občanů na znečišťovatele.
2. Jaký je cíl návrhu novely zákona o ochraně ovzduší?
Hlavním cílem je snížit množství v současné době neřešitelných případů nelegálního spalování odpadů a nekvalitních paliv, které váznou na nedostatečných důkazech. Tímto způsobem by se mělo napomoci snížit dopady lokálního vytápění domácností na zdraví obyvatel.
Kontroly kotlů mají být pouze doprovodným podpůrným nástrojem, který by měl doplnit ostatní nástroje zákona o ochraně ovzduší (kontroly paliv, emisní parametry kotlů uváděných nově na trh, od roku 2022 zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry – kotle 1. a 2. třídy, povinnost provádět jednou za 2 roky kontrolu kotle odborně způsobilou osobou). Významným způsobem by k řešení problému znečištění z domácích topenišť měly přispět dotace poskytované na výměnu starých kotlů.
3. Co je obsahem návrhu?
Novelou zákona o ochraně ovzduší se navrhuje zavést povinnost provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci umožnit osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji a jeho příslušenství a k používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší. Podmínkou je, že příslušnému orgánu ochrany ovzduší (obecní úřad obce s rozšířenou působností) vznikne opakovaně podezření, že stacionární zdroj je provozován v rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší.
4. Kdo by měl kontrolu kotle provádět a za jakých podmínek?
Dle návrhu novely zákona o ochraně ovzduší by kontrolu prováděl pracovník obecního úřadu obce s rozšířenou působností v souladu s kontrolním řádem. Ke kontrole si dle kontrolního řádu může přizvat další osobu (např. obecní policie, odborně způsobilá osoba určená výrobcem kotle).
5. Jaký by měl být postup kontroly?
V případě prvního podezření by kontrolní orgán provozovatele pouze písemně upozornil na podezření na porušování povinností, poučil jej o povinnostech spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření v podobě možnosti provedení přímé kontroly u zdroje.
Samotné oznámení o tom, že od souseda jde kouř z komína, nezakládá důvodné podezření na porušování zákona. Nepodložená stížnost tedy ke vzniku důvodného podezření a provedení kontroly stačit nebude. Podnět, jenž by založil důvodné podezření na porušování zákona o ochraně ovzduší, musí být podložen takovými důkazy, které nasvědčují tomu, že by mohla být porušována pravidla pro provoz spalovacího stacionárního zdroje (např. fotografie či minimálně třicetiminutové nepřetržité video zachycující kouř z komína zjevně nepřípustného zabarvení či tmavosti apod.). Takový podnět musí kontrolní orgán vyhodnotit a individuálně posoudit, zda předložené důkazy zakládají důvodné podezření. Důkazy nasvědčující existenci důvodného podezření si může úřad opatřit také sám.
Při následném (druhém, opakovaném) důvodném podezření na nezákonné jednání by bylo možné přistoupit ke kontrole. V souladu s pravidly kontrolního řádu lze provést kontrolu bez předchozího ohlášení i kontrolu, jejíž provedení bude provozovateli předem oznámeno. V rámci kontroly by si úředník vyžádal dokumentaci ke kotli a doklad o…
