7.4.6
Zkušenosti s účelností zpracování POH původců
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruÚvod
Výsledky výzkumného šetření na téma "Účelnost přípravy plánů
odpadového hospodářství původců - firem a administrativní a ekonomické dopady
jejich přípravy“
Souhrn nejdůležitějších závěrů výzkumu vypracovaného v působišti
MŽP.
Usnesení vlády ČR č. 1401 ze dne 2. listopadu 2005 "Identifikace problémových oblastí vybraných právních předpisů k ochraně
životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře, včetně návrhů
opatření, uložilo Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo“)
úkol (opatření dle bodu ce) " v Radě pro odpadové hospodářství vyhodnotit a
projednat dopady a účelnost plánů odpadového hospodářství. V závislosti na
výsledku zhodnocení a stanovisku Rady pro odpadové hospodářství připravit věcný
podklad novely zákona o odpadech“. K úkolu byla vytvořena meziresortní pracovní
skupina ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství,
která ministerstvu doporučila zadat k ověření dopadů a účelnosti plánování
odpadového hospodářství u původců (firem) nezávislé výzkumné šetření. Základní
hypotéza průzkumu byla formulována jako ověření konstatování, že "proces
přípravy plánu odpadového hospodářství původce pozitivně ovlivňuje odpadové
hospodářství podniku a tím přispívá k ochraně životního prostředí“. Šetření
provedla v druhé polovině roku 2006 společnost Markent, s. r. o., která se
specializuje na výzkum veřejného mínění, výzkum trhu a návazné marketingové
poradenství. Sběr dat v podnicích byl realizován na území ČR v průběhu září
2006. Zkonstruovaný dotazník, vedle řady otázek zaměřených na zjištění
relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu, obsahoval i
řadu otevřených otázek, pomocí nichž byly sledovány kvalitativní aspekty
sledovaných skutečností. Aby byly odstraněny možné nepřesnosti ve formulaci
otázek, byla ještě před započetím vlastního výzkumného šetření provedena
pilotáž dotazníku.
NahoruMetoda sběru dat
Data byla získávána telefonickými rozhovory tazatelů s respondenty
(zástupci firem), kdy vyškolení tazatelé kladli respondentům otázky a
zaznamenávali v průběhu rozhovoru jejich odpovědi do připraveného dotazníku. Do
zkoumaného vzorku byly, v souladu se zadáním výzkumu, zařazeny podnikatelské
subjekty výrobní i nevýrobní povahy, s více než 10 zaměstnanci.
O rozhovor byli v každé organizaci požádáni kompetentní pracovníci odpovědní za
oblast odpadového hospodářství, celkem 424 respondentů. Interview byla provedena s 315 respondenty (ostatní dotázaní se odmítli výzkumu
zúčastnit, některé dotazníky byly dále vyřazeny ze samotného zpracování pro
jejich neúplnost či chybné vyplnění). Zpracování dat a jejich analýza tak byla
provedena na celkem 308 případech. Dotazník obsahoval 47 otázek a průměrná doba
rozhovoru činila 33 minut. Práce tazatelů byla průběžně monitorována a
kontrolována. Provedené šetření bylo vůbec první účelové šetření k
problematice odpadového hospodářství v podnicích, které bylo ministerstvem
iniciováno.
NahoruZpracování dat
Před zpracováním dat byly všechny záznamy kontrolovány z hlediska
úplnosti a logické konzistence odpovědí. Poté byla data zpracována
matematicko-statistickými postupy, bylo použito statistických testů
významnosti, analýzy průměrů (ANOVA, t-test), chíkvadrátového testu a faktorové
analýzy. Data byla zpracována pomocí speciálního statistického programu SPSS®
for Windows TM, ver. 12.0. Odpovědi na otevřené otázky byly
analyzovány kvalitativními metodami na bázi obsahové analýzy.
NahoruCharakteristika souboru respondentů
Do výzkumu byl vybrán statisticky reprezentativní vzorek firem -
původců odpadů v následující struktuře (graf č. 1). Konkrétním reprezentantem
firmy, který na otázky přímo odpovídal, byl nejčastěji ekolog nebo odpadový
hospodář firmy. Všechny firmy měly vyčleněného pracovníka, který se nějakým
(často dílčím) způsobem zabývá odpadovým hospodářstvím. Výlučně pro odpadové
hospodářství vyčleňuje 53 % podniků pouze jednoho pracovníka.
Graf 1 - Charakteristika firem zařazených do výzkumu - celý
soubor
A - český subjekt
B - zahaniční majetková účast
C - 100% zahraniční majetková účast
údaje jsou v procentech
údaje jsou v procentech
A - méně než 100 zaměstnanců
B - 100 - 249 zaměstnanců
C - 250 - 999 zaměstnanců
D - 1 000 a více zaměstnanců
NahoruHlavní výsledky průzkumu
Ze souboru dotazovaných firem mělo v době zjišťování 41 % zpracovaný
plán odpadového hospodářství, 10 % firem jej plánovalo zpracovat.
Potřebnost plánování odpadového hospodářství ve firmě je vnímána
tak, že 40 % všech respondentů, tzn. i těch, kteří nemají povinnost POH
zpracovávat (a tudíž o jeho významu pravděpodobně nijak neuvažují) se domnívá,
že plán má pro firmu význam nebo je pro firmu potřebný. Jsou to převážně firmy
ze 100% zahraniční majetkovou účastí, z odvětví výroby, s více než 250
zaměstnanci. Potřebu plánování zdůrazňují firmy, které POH mají zpracován.
Význam POH zdůrazňují především podnikoví ekologové. Důležitost plánu spatřují
zejména v tom, že je nástrojem ke snižování produkce odpadů, usnadňuje a
zpřehledňuje průběžnou evidenci odpadů, poskytuje přehled o formách nakládání s
odpady v podniku a tím umožňuje lépe "chránit životní prostředí“. Firmy, které plán zpracovaly a tedy s jeho přípravou a
prováděním mají vlastní zkušenost, poukazují na jeho další významy, jako např.
plán pomáhá vytvářet dobré jméno firmy a umožňuje snížit náklady na nakládání s
odpady. Pro 53 % firem (těch, které POH zpracovávaly) bylo tento dokument
snadné připravit.
V 54 % firem se domnívají, že POH by měl být zpracováván pouze pro
nebezpečné odpady (graf 3).
V této souvislosti je však nutné podotknout, že z výzkumu rovněž
vyplynulo, že celých 33 % (!!) firem nesleduje vztah produkce odpadů k
hospodaření celé firmy. Jde především o malé firmy z odvětví služeb.
Firmy, které se domnívají, že POH není pro organizaci potřebný (60
%) a nebo jej považují za zcela zbytečný, jsou zejména menší podniky z odvětví
služeb s méně než 100 zaměstnanci, s převahou těch, které POH nemají povinnost
zpracovat (graf 2).
Graf 2 - Potřebnost plánování odpadového hospodářství ve firmě
- celý soubor
A - POH má pro organizaci zásadní význam
B - POH je pro organizaci potřebný
C - POH není pro organizaci potřebný
D - POH je zcela zbytečný
Přes tyto konkrétní výhrady k POH původců je v obecné rovině
plánování v OH chápáno 81 % všech, v průzkumu zúčastněných zástupců firem, jako
způsob, jak přispět k ochraně životního prostředí.
Graf 3 - Hodnocení významu plánování v OH - celý soubor
Graf 4 - Zkušenosti s POH firem, které plán zpracovaly - firmy,
které mají zpracovaný POH původce
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech“)
stanovuje limit pro zpracování plánu pro původce odpadů, kteří produkují ročně
více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu. Výše
limitu pro zpracování plánu je většinou respondentů (73 %) akceptována. Za
příliš nízký ho považuje 22 % (graf 5).
Graf 5 Názor na výši limitu stanoveného pro zpracování POH
původce - celý soubor
A - příliš nízký
B - tak akorát
C - příliš vysoký
Zákon o odpadech stanoví dále, že původce odpadů (v tomto průzkumu
firma) zpracovává plán odpadového hospodářství na dobu nejméně 5 let. Tato doba
se jeví optimální 34 % respondentů (graf 6). Požadavek 5 let je preferován
zejména velkými firmami (více než 1000 zaměstnanců) z odvětví výroby, se
zahraniční majetkovou účastí.
Graf 6 Názor na časovou perspektivu POH původce - celý
soubor
údaje jsou v procentech
Cílem výzkumu bylo také zjistit, jakým způsobem byly plány
odpadového hospodářství v podnicích zpracovávány a jak náročnou činnost
(finančně a administrativně) to pro firmu znamenalo. Zpracování plánu se jevilo
jednoznačně snazší těm firmám, které mají zavedený certifikovaný systém řízení
EMS, EMAS, ISO 900x (graf 7). Konstatovali to hlavně zástupci firem se 100%
zahraniční majetkovou účastí, z odvětví služeb a s počtem 250-999
zaměstnanců.
Graf 7 Vztah mezi certifikovaným systémem řízení firmy a
zpracováním POH - u firem, které mají certifikovaný systém a zároveň
zpracovávaly POH původce
Necelou polovinu (49 %) plánů odpadového hospodářství zpracovávali
původci odpadů (firmy) vlastními silami, 47 % plánů bylo pro původce zpracováno
pomocí externí společnosti nebo poradce (graf 8). Zpracování plánů tímto
způsobem preferovaly nejvíce firmy se zahraniční majetkovou účastí, z odvětví
služeb s počtem zaměstnanců od 250 do 999.
Graf 8 Způsoby zpracování POH původce - firmy, které mají
zpracovaný POH původce
A - realizace in-house
B - pomoc externí společnosti/poradce
C - jiný způsob
Pozitivním zjištěním je vysoká akceptace Metodického návodu pro
přípravu Plánu odpadového hospodářství původce, který MŽP ke zpracování plánů
připravilo. Metodický návod využilo 87 % všech firem, které zpracovávaly plán
(graf 9).
Graf 9 Využití Metodického návodu pro zpracování Plánu
odpadového hospodářství původce - firmy, které mají zpracovaný POH
původce
A - ano
B - ne
Přestože většina firem použila pro přípravu plánu odpadového
hospodářství své firmy metodický návod, byly identifikovány problémy při jeho
zpracování. Na otázku "Jaké problémy byly pro vaši organizaci při přípravě
plánu odpadového hospodářství nejvýznamnější“ respondenti uváděli problémy s
potřebnými informacemi, které bylo nutné k přípravě plánu shromáždit, uvádění
jednotlivých druhů produkovaných odpadů v POH ("rozdělování odpadů podle
druhů“) a další. Spontánně uvedené odpovědi respondentů jsou uvedeny v
následujícím přehledu (graf 10).
Graf 10 Problémy při přípravě POH původce - firmy, které mají
zpracovaný POH původce firmy
Průzkum rovněž ukázal, že více než 50 % firem mělo málo informací o
Plánu odpadového hospodářství České republiky (graf 11). Toto zjištění je velmi
zásadní, pokud jde o naplnění cílů POH ČR. Přesto, že jde pravděpodobně
převážně o původce, kteří nemají ze zákona o odpadech povinnost plán
zpracovávat, a tudíž informace o POH ČR nikterak aktivně nevyhledávají,
informace o cílech POH ČR by měly být i jim známy. Při…
