Zkušenosti s uzavíráním vybraných materiálových toků (kovy, papír, sklo)

7.4.4

Zkušenosti s uzavíráním vybraných materiálových toků (kovy, papír, sklo)

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

 NahoruÚvod

Shrnutí zkušeností podnikové sféry na úseku recyklace kovů, papíru a skla, na jejichž základě bylo vypracováno v péči Svazu průmyslu druhotných surovin SPDS-APOREKO

Metodické doporučení je vydáváno s cílem sjednotit přístupy orgánů veřejné správy, původců odpadů a oprávněných osob:

• k problematice nakládání s odpady, zejména tradičních komodit kovů, papíru a skla,

• k možnostem využívání těchto odpadů a postupům, které využívání umožňují, včetně úpravy těchto odpadů do podoby výrobků uváděných na trh jako surovin pro další zpracování.

Metodické doporučení přináší i návod

• pro správné vedení evidence těchto odpadů od jejich vzniku až po jejich využití nebo odstranění.

Metodické doporučení bylo projednáno s dotčenými ústředními správními orgány

• Ministerstvem životního prostředí,

• Ministerstvem průmyslu a obchodu.

 Nahoru1. Předmluva

 NahoruPředmluva

Účelem tohoto metodického doporučení je zejména

• vytvoření povědomí, zajišťující nakládání s odpady kovů, papíru a skla v souladu s platnou právní úpravou,

• maximální podpora procesu využívání těchto odpadů buď jako suroviny, vyrobené z těchto odpadů (výrobku) nebo upraveného odpadu, v hutích, papírnách, sklárnách, případně i jiných zařízeních v souladu s cíli stanovenými 6. akčním programem EU pro životní prostředí a v souladu se "Surovinovou politikou státu v oblasti nerostných surovin“ (přijata usnesením vlády České republiky ze dne 13. 12. 1999 č. 1311),

• dodržení požadavku při úpravě těchto odpadů s cílem získat z nich výrobky, které bude možné v souladu se zvláštními právními předpisy uvádět na trh, aby byly využívány nejlepší dostupné technologie zabezpečující důsledné plnění ustanovení zvláštních předpisů pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí.

Surovinová politika ČR vyžaduje zejména v maximální možné míře materiálově využívat odpady s cílem šetřit přírodními (prvotními) surovinami, jejichž zdrojem jsou z velké většiny neobnovitelné přírodní zdroje a současně snižovat množství odpadů odstraňovaných nežádoucími způsoby, především jejich ukládáním na skládkách.

Metodický doporučení vyjasňuje a sjednocuje zejména problematiku týkající se podnikatelských aktivit v oblasti podnikání ekonomických subjektů na úseku recyklace. Základní úroveň nakládání s odpady směřující k jejich materiálovému využívání je tvořena zejména podnikatelskými subjekty podnikajícími v rámci OKEČ:

37.10 Recyklace kovového odpadu a šrotu

37.20 Recyklace nekovového odpadu.

1.1 Použité podklady

Přehled použitých podkladů je uveden v příloze č. 1 tohoto metodického návodu.

1.2 Pojmy, definice a zkratky

Pro potřeby metodického návodu nebylo třeba definovat nové pojmy nad rámec uvedených pojmů a definic v obecně závazných předpisech, které jsou uvedeny v příloze č. 1.

1.3 Právní stav

 NahoruZákon o odpadech

Problematika nakládání se sběrovými odpady a podnikání s nimi je podřízena množině obecně závazných právních předpisů, které byly použity jako podklady ke zpracování tohoto metodického návodu. Zejména se jedná o zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a k němu vydané prováděcí předpisy v platném znění.

Základní přístup ke změně vlastnictví movité věci vychází ze skutečnosti, že změna vlastníka je možná pouze na základě smlouvy, v souladu s ustanovením obchodního zákoníku. Movitá věc je v rámci změny vlastnického vztahu nazývána zbožím. Zboží (movitá věc), může nabývat pouze podobu odpadu nebo výrobku.

Definice kvalitativních ukazatelů věcí, které jsou sběrovými odpady, ve smlouvě o převodu vlastnictví k nim, vychází zpravidla z příslušných ustanovení zákona o odpadech (povinnosti při sběru a výkupu odpadů jsou stanoveny v § 18 zákona o odpadech).

U skupiny výrobků, které nejsou "stanovenými výrobky“ (nejsou uvedeny v žádném nařízení vlády k zákonu o technických požadavcích na výrobky, kde jsou pro ně stanoveny závazné požadavky, jednotné v rámci EU), musejí být jejich kvalitativní ukazatele stanoveny v rámci smluv mezi podnikatelskými subjekty, které upravují převod vlastnictví k těmto movitým věcem.

Suroviny z odpadů, určené pro výrobu kovů, papíru, skla, jimž je věnován tento metodický návod (dotčené "nestanovené výrobky“), nejsou ve smyslu kvalitativních ukazatelů podřízeny požadavkům obecně závazných předpisů. Požadavky na kvalitu těchto výrobků, jak bylo již uvedeno v předcházejícím odstavci, jsou podřízeny pouze smluvním podmínkám uvedeným ve smlouvách uzavíraných v souladu s obchodním zákoníkem, které mohou ve svých ustanoveních odkazovat např. na požadavky obsažené v technických normách, technologických předpisech apod.

Problematika znečištění sběrových odpadů přijímaných do zařízení k využívání odpadu je blíže popsána v příloze č. 3 tohoto metodického návodu.

 Nahoru2. Oblast použití

 NahoruKomu je určen metodický návod

Metodický návod je určen pracovníkům orgánů veřejné správy (správních úřadů) a jako doporučení i oprávněným osobám provozujícím zařízení ke sběru nebo výkupu a využívání odpadů kovů, papíru, skla a případně i jiných materiálově využitelných odpadů a dalším osobám nakládajícím s těmito odpady.

Metodický návod řeší zejména problematiku provozování zařízení k využívání odpadů, včetně sjednocení přístupu k věcem přijímaným do zařízení v podobě odpadů a v zařízení zpracovávaným, k dalšímu nakládání s nimi jako se zbožím, buď v podobě upraveného odpadu nebo v podobě výrobku (např. polotovaru nebo suroviny), předávaného jiným podnikatelským subjektům.

3. Druhy zařízení k nakládání se sběrovými odpady (odpady kovů, papíru a skla) a vedení evidence odpadů v nich

 NahoruDruhy zařízení

Zařízení, jejichž popis je uveden v odstavcích 3.1, 3.2 a 3.3, mohou být provozována jedním provozovatelem v jedné provozovně v libovolné kombinaci nebo samostatně.

3.1 Zařízení ke sběru a výkupu - sběrna

Podstatou činnosti zařízení (sběrny), jehož provoz odsouhlasil příslušný krajský úřad, je sběr a výkup odpadů při dodržování povinností stanovených pro tuto činnost v zákoně o odpadech. Ve sběrně je sběrem a výkupem od původců soustřeďován odpad, který je jako odpad dále předáván osobám oprávněným k jeho využívání nebo odstraňování provozujícím zařízení k nakládání s odpady v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V případě sběru a výkupu věcí ("sběrových odpadů“) od fyzických osob, které nejsou oprávněny k podnikání, se stává původcem těchto odpadů oprávněná osoba provozující sběrnu.

V případě sběrového odpadu se předpokládá jeho předání do zařízení k využívání odpadů nebo do zařízení, která k využívání odpadů nebyla podle zákona o odpadech určena, ale jsou v nich využívány odpady s vlastnostmi vstupní suroviny v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Ve smyslu živnostenského zákona je sběrna provozována jako živnost obchodní se zaměřením zejména na velkoobchod. Zbožím jsou odpady.

Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad v zařízení ke sběru a výkupu odpadů:

Původce → oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a výkupu → variantně:

1. oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, ve kterém je sběrový odpad upravován (zpracováván) do podoby upraveného odpadu nebo do podoby výrobku (např. suroviny), s nímž je dále nakládáno mimo režim zákona o odpadech nebo;

2. oprávněná osoba podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (např. hutě, slévárny nebo papírny nebo sklárny), kde dochází k materiálovému využívání odpadu nebo;

3. oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech určené k odstraňování odpadu.

3.1.1 Vedení evidence odpadů v zařízení ke sběru a výkupu odpadů

 NahoruVedení evidence

Do zařízení provozovaných jako zařízení ke sběru a výkupu odpadů mohou být přijímány všechny druhy odpadů, které jsou uvedeny v provozním řádu tohoto zařízení, odsouhlaseném příslušným krajským úřadem. Provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů je povinen zařazovat odpady (viz § 18 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech) podle druhu a kategorie. Při této činnosti by měl vycházet z požadavku, že odpady z různých činností charakteristické stejným materiálovým složením např. odpady 20 01 40 Kovy, 16 01 17 Železné kovy, 17 04 05 Železo a ocel, 19 01 02 Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování, 19 12 02 Železné kovy, zařadí pod jedno katalogové číslo, aby prakticky nedocházelo ke smíchávání různých druhů odpadů - sesbíraný odpad soustřeďuje a předává k dalšímu nakládání jiné oprávněné osobě v podobě jednoho druhu odpadu např. jako odpad 19 12 02 Železné kovy z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené. Obdobně je doporučeno postupovat i v případě jiného materiálového základu sbíraných odpadů (papíru a skla).

3.2 Zařízení k využívání sběrového odpadu - úpravna odpadů

Odpad přijímaný do zařízení k využívání odpadů, provozovaného se souhlasem příslušného krajského úřadu v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech, je v něm upravován (zpracováván) s cílem využití látkových vlastností přijímaných odpadů a předáván jiné oprávněné osobě jako upravený odpad k dalšímu zpracování - materiálovému využití. Pokud je upravený odpad předáván oprávněné osobě provozující zařízení v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech, je její zařízení tím zařízením, v němž dochází k materiálovému využívání odpadu. Ve smyslu živnostenského zákona je úpravna odpadů provozována jako živnost výrobní (podnikání v oblasti nakládání s odpady), z níž je na trh uváděno zboží v podobě upravených odpadů.

Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad v úpravně odpadů:

Původce, nebo oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a výkupu → dotčené zařízení k využívání odpadu, v němž je odpad upravován → variantně:

1. upravený odpad je předáván další oprávněné osobě provozující zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, ve kterém je upravený sběrový odpad dále upravován (zpracováván) do podoby upraveného odpadu nebo do podoby výrobku (suroviny), s nímž je dále nakládáno mimo režim zákona o odpadech nebo;

2. oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (např. hutě, slévárny nebo papírny nebo sklárny), kde dochází k materiálovému využívání odpadu nebo;

3. oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech určené k odstraňování odpadu.

3.2.1 Vedení evidence odpadů v zařízeních k využívání odpadů (úpraven odpadu), které produkují upravený odpad

Do zařízení k využívání (úpravě) odpadu mohou být přijímány všechny druhy odpadů, které jsou uvedeny v provozním řádu tohoto zařízení, odsouhlaseném příslušným krajským úřadem. Odpady mohou být přijímány pod kódy odpadů (druhy odpadů), tak jak je zařadí vlastníci odpadů - původci nebo oprávněné osoby, od nichž jsou odpady přijímány. Vzhledem ke svému účelu se odpady upravují a z těchto zařízení mohou vystupovat pouze odpady ze skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu a to zpravidla

u odpadů kovů z podskupiny 19 10 Odpady z drcení odpadu obsahující kovy nebo z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 02 Železné kovy (obdobně u i u jiných kovů);

u odpadů papíru z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 01 Papír a lepenka;

u odpadů skla z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 05 Sklo;

U zbytkového odpadu, který není vhodný k dalšímu materiálovému využití a je zpravidla nutné jej předat do jiného zařízení k nakládání s odpady např. k odstranění odpadů, je nutné důsledně dodržovat požadavek na zařazení odpadu do skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu.

3.3 Zařízení k využívání sběrového odpadu - výrobna

 NahoruVýrobna

Přijímaný odpad je v tomto zařízení k využívání odpadů, provozovaného v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech, upravován (zpracováván) s cílem využití jeho látkových vlastností k původnímu účelu nebo jiným účelům a po zpracování je uváděn na trh jako výrobek (věc bez ohledu na stupeň jejího zpracování určená k uvedení na trh jako nová nebo použitá). Za takovýto výrobek je považována např. i surovina získaná z odpadu a určená k dalšímu zpracování.

Výrobek produkovaný zařízením není určen pro užívání spotřebitelem a v rámci obchodního styku je zbožím, jehož jakost je stanovena v příslušné smlouvě uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím, ve shodě s požadavky obchodního zákoníku. Zařízení je tím zařízením, kde, v souladu s pojetím definic ze zákona o odpadech, je odpad materiálově využit a dále není s tímto odpadem nakládáno jako s věcí, jíž se chce její vlastník zbavit nebo se jí musí zbavit předáním oprávněné osobě. Ve smyslu živnostenského zákona se jedná o živnost výrobní a je doporučeno, aby provozovatel zařízení byl i držitelem příslušné živnosti volné.

Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad ve výrobně:

Původce, nebo oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a výkupu → dotčené zařízení k využívání odpadu, v němž je odpad využíván jako surovina pro výrobu výrobku (zařízení kde je odpad materiálově využíván) → jakékoliv zařízení, které je schopno užívat výrobek k určenému účelu (např. hutě, slévárny, papírny, sklárny).

3.3.1 Vedení evidence odpadů v zařízení k využívání odpadů (výroben), které uvádějí na trh výrobky

Do zařízení k využívání odpadu mohou být přijímány všechny druhy odpadu, které jsou uvedeny v provozním řádu tohoto zařízení, odsouhlaseném příslušným krajským úřadem. Evidence odpadů končí v tomto zařízení (odpad je využit, vzniká z něho výrobek).

U zbytkového odpadu, který není vhodný ke zpracování na výrobek a je zpravidla nutné jej předat do jiného zařízení využívání odpadů nebo do zařízení k odstraňování odpadů, je nutné důsledně dodržovat požadavek na zařazení odpadu do skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu.

3.4 Další informace

Neopomenutelným dokladem umožňujícím provoz zařízení k využívání, sběru nebo výkupu odpadů je mimo souhlasu příslušného krajského úřadu, kterým je vydán souhlas k provozování zařízení k využívání a ke sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem, živnostenské oprávnění pro živnost volnou v oboru č. 63 Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), jejíž náplní jsou činnosti spojené se shromažďováním, skladováním, sběrem, výkupem, úpravou, tříděním, využíváním a odstraňováním kovového a nekovového odpadu a šrotu. V některých případech je provozovatel zařízení, pokud jsou do zařízení přijímány i nebezpečné odpady, povinen být držitelem podnikatelského oprávnění k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (v případě, že do zařízení bude umožněno přijímat vybrané druhy nebezpečných odpadů).

4. Provoz zařízení k využívání odpadů, která uvádějí na trh výrobky

 NahoruZařízení, která uvádějí na trh výrobky

4.1 Druhy živností

Provozovatel zařízení k využívání odpadů, v němž jsou odpady, jako jinak získaná věc, zpracovávány na výrobky, musí být držitelem živnostenského oprávnění k podnikání v oblasti nakládání s odpady a je doporučeno, aby byl současně držitelem i živnostenského oprávnění k provozování výrobní živnosti.

Z výše uvedeného vyplývá doporučení, aby příslušný podnikatelský subjekt provozující zařízení k využívání odpadů a uvádějící na trh výrobky z odpadů, byl držitelem živnostenského oprávnění pro některou z živností volných v závislosti na příslušné zpracovávané komoditě odpadů:

• obor č. 20 Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů (v případě zpracování sběrového papíru se jedná o tzv. jinou obdobnou výrobu), která jej opravňuje k výrobě "dalšího zboží z papíru a lepenky“,

• obor č. 30 Výroba a zpracování skla, která jej opravňuje k výrobě skleněných výrobků pro technické účely (v případě zpracovávání skleněných odpadů se jedná o tzv. jinou výrobu nebo zpracování skla nebo skleněných výrobků),

• obor č. 35 Výroba a hutní zpracování železa a oceli, která jej v rámci uvedeného oboru opravňuje k výrobě surovin pro vsázku do hutí např. elektrických a martinských pecí.

Všechny uvedené živnosti jsou zařazeny mezi živnosti výrobní a rozsah živnostenského oprávnění umožňuje podnikatelům výrobky vyrábět a dále prodávat (uvádět na trh).

V souladu s požadavky trhu a s předpokladem provozování zařízení k využívání odpadů, které budou zároveň úpravnou odpadů a výrobnou, lze oprávněně předpokládat, že část produkce zařízení budou upravené odpady, které budou předávány do zařízení oprávněných k přijímání odpadů podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (tj. do zařízení, která nejsou určena k nakládání s odpady a v nich využívané odpady musí splňovat požadavky pro vstupní suroviny do těchto zařízení) a část produkce bude dodávána jako výrobek obchodním partnerům, kteří neprovozují zařízení v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech.

Každý výrobek z odpadu musí být doprovázen průvodní dokumentací výrobku.

4.2 Průvodní dokumentace výrobků

 NahoruDokumentace výrobků

4.2.1 Výrobek uváděný na trh musí výrobce opatřit průvodní dokumentací v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu (zejména v souladu s obchodním zákoníkem) a značit jej.

4.2.2 Průvodní dokumentací výrobku jsou doklady, jež jsou podle obchodního zákoníku nutné k převzetí a k užívání zboží.

4.2.3 označování výrobku je opatření výrobku informacemi, které mají vztah k bezpečnosti výrobku. Výrobek musí být dále opatřen údaji potřebnými k identifikaci výrobce a výrobku, popřípadě série výrobku.

4.2.4 Je doporučeno, aby průvodní dokumentace výrobku, mimo jiné, popisovala:

1. vlastnosti výrobku a jeho složení (např. i s odkazem na příslušné technické normy a nebo jiné technické nebo technologické předpisy nebo na obchodně předávací dokumentaci),

2. životnost výrobku při obvyklém nakládání, doporučený způsob skladování,

3. způsob balení, nebo formu dodávání výrobku,

4. určení výrobku se zdůrazněním, že se nejedná o výrobek určený pro spotřebitele, ve smyslu zvláštních právních předpisů,

5. doporučení pro případ, že výrobek nebude využit pro doporučené užití a stane se odpadem,

6. možné vlivy na další výrobky, pokud je rozumný předpoklad, že výrobky budou užívány společně nebo společně skladovány,

7. rizika pro pracovníky, kteří by s výrobkem mohly přijít do kontaktu a být výrobkem ohroženi.

Průvodní dokumentace výrobku by měla být součástí smlouvy o dodávce (dodávkách) výrobku uzavíraných v souladu s obchodním zákoníkem.

 Nahoru5. Závěr

 NahoruZávěr

Je zřejmé, že současná právní úprava umožňuje faktický i administrativně sledovatelný nárůst materiálového využívání vybraných druhů odpadů.

U neregulované skupiny výrobků, které nejsou určeny pro spotřebitele, není důležitá úroveň jejich zpracování ani shoda s technickými normami, ale důležitá je shoda se specifickými požadavky obchodní smlouvy, kde je zboží (výrobek) definováno a popsány jeho vlastnosti. Takovým výrobkem mohou být i movité věci, které vznikají právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání jako vedlejší produkty při výrobě nebo nakládání s výrobky nebo při jejich využívání (např. zbytky kovových materiálů, neshodné výrobky z plastů) a vzhledem ke svým vlastnostem mohou být využívány jako základní suroviny v zařízeních , která nejsou určena k nakládání s odpady. Tyto věci - výrobky, nejsou dále evidovány jako odpady a nemusí být předávány pouze oprávněným osobám.

 NahoruPříloha č. 1

Podklady použité při zpracování metodického návodu

• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zákona č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením Okresních úřadů, zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, zákona č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákona č. 167/2004 Sb., o živnostenském podnikání a zákona č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), dále jen "zákon o odpadech“, ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů včetně prováděcích předpisů,

• Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů,

• Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

• Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam…