167/2008 Sb., Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění účinném k 1.2.2022

(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství¹⁾ a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti.

(2) Tento zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny

(3) Tento zákon se nevztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny

Pro účely tohoto zákona se rozumí

(1) Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření. Provozovatel, který svou provozní činností způsobí ekologickou újmu, musí v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat nápravná opatření.

(2) V případě ekologické újmy neohraničeného charakteru způsobené více provozovateli vzniká povinnost podle tohoto zákona provozovatelům, mezi jejichž provozní činností a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost. Pokud ekologickou újmu nebo její hrozbu způsobilo více provozovatelů, jsou povinni provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření společně a nerozdílně.

(3) Povinnosti vzniklé nebo uložené podle tohoto zákona přecházejí na právní nástupce provozovatele. Pokud provozovatel již neexistuje a takových právních nástupců je více a dosud nebylo určeno, která taková povinnost přechází na kterého takového právního nástupce, ručí za její splnění tito právní nástupci společně a nerozdílně.

Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud mezi touto činností a ekologickou újmou nebo její bezprostřední hrozbou je příčinná souvislost.

(1) Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má rovněž provozovatel, který způsobil ekologickou újmu na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin či přírodních stanovištích nebo vyvolal její bezprostřední hrozbu provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Předpokladem vzniku povinnosti podle odstavce 1 je

(1) V případě bezprostředně hrozící ekologické újmy provozovatel neprodleně provede nezbytná preventivní opatření.

(2) Provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu uvedenému v § 16 (dále jen „příslušný orgán”) informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy a o provedených preventivních opatřeních. Pokud provedené preventivní opatření bezprostřední hrozbu ekologické újmy neodstraní, oznámí provozovatel tuto skutečnost příslušnému orgánu.

(3) Příslušný orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informace o bezprostřední hrozbě ekologické újmy nebo o okolnostech nasvědčujících takové hrozbě a provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu tyto informace poskytnout.

(4) Hrozí-li bezprostředně ekologická újma, může příslušný orgán i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl preventivní opatření, a dát mu pokyny pro jejich provádění. Příslušný orgán může v řízení provozovateli uložit rozhodnutím provedení preventivních opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.

(5) Příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu provedení nezbytných preventivních opatření sám, pokud je bezodkladně nebo ve stanovené lhůtě neprovede provozovatel, nebo není-li provozovatel znám.

(1) V případě vzniku nebo zjištění ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření k okamžité kontrole, omezení, odstranění nebo jinému zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů, jejichž cílem je omezit ekologickou újmu a nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo předejít dalšímu rozšiřování ekologické újmy, nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo dalšímu zhoršení funkcí přírodních zdrojů.

(2) Provozovatel je povinen neprodleně sdělit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo o okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku a o provedených nápravných opatřeních. Příslušný orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informace o ekologické újmě, k níž došlo, a o provedených nápravných opatřeních; provozovatel je povinen sdělit tyto informace bez zbytečného odkladu.

(3) Provozovatel je dále povinen vypracovat bez zbytečného odkladu návrh nápravných opatření v souladu s přílohou č. 4 k tomuto zákonu a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení. Příslušný orgán může navržená nápravná opatření schválit nebo může provozovateli uložit jejich doplnění nebo změny.

(4) Příslušný orgán může i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl nezbytná nápravná opatření a udělit mu pokyny, kterými se má řídit při jejich provádění. Příslušný orgán může v řízení uložit provozovateli rozhodnutím provedení nápravných opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.

(5) Pokud provedené nápravné opatření nevede k nápravě ekologické újmy, je provozovatel povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech případu.

(6) Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám, pokud tak bezodkladně neučiní provozovatel, nebo není-li provozovatel znám.

(7) Došlo-li k více případům ekologické újmy takovým způsobem, že příslušný orgán nemůže zajistit, aby všechna potřebná nápravná opatření byla přijata současně, může určit pořadí prováděných nápravných opatření. Příslušný orgán přitom bere v úvahu zejména povahu, rozsah a závažnost jednotlivých případů ekologické újmy, rizika pro lidské zdraví a možnost přirozené nápravy.

(1) Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán

(2) Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření může podat

(3) Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření musí být doložena informacemi, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí.

(4) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou oprávněny předložit příslušnému orgánu vyjádření související s případy ekologické újmy nebo s bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to i tehdy, pokud žádost podle odstavce 1 písm. a) nepodaly.

(5) Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle jiných právních předpisů¹²⁾ .

(6) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Tato žádost musí být místně specifikována a lze ji podávat opakovaně.

(7) Nebylo-li řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájeno na jejich žádost, jsou osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) účastníky takového řízení, pokud písemně oznámí příslušnému orgánu svou účast do 8 dnů ode dne,

(8) Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájené na základě žádosti se z důvodu zpětvzetí žádosti nezastaví, pokud jsou dány důvody pro zahájení řízení z moci úřední.

(1) Pověření zaměstnanci provozovatele a příslušného orgánu provádějící preventivní opatření nebo nápravná opatření jsou oprávněni při výkonu této činnosti po předchozím oznámení vlastníkovi nemovitosti a v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dotčené ekologickou újmou. Společně s nimi mohou na cizí nemovitosti vstupovat nebo vjíždět i jejich pomocní pracovníci nebo jiné osoby zajišťující z jejich rozhodnutí provádění preventivních opatření nebo nápravných opatření.

(2) V případě nezbytnosti provedení bezprostředního a neodkladného preventivního opatření nebo nápravného opatření mohou osoby uvedené v odstavci 1 na cizí nemovitost vstupovat nebo vjíždět i bez vědomí jejího vlastníka. O tom musí vlastníka nemovitosti provozovatel nebo příslušný orgán bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.

(3) Preventivní opatření a nápravná opatření prováděná na cizích nemovitostech musí být prováděna tak, aby co nejméně omezovala vlastníka dotčené nemovitosti nebo osoby užívající nemovitost na základě smlouvy s vlastníkem nemovitosti a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(4) Vlastníci nemovitostí, na kterých se mají provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a kteří nejsou těmi, jimž bylo preventivní opatření nebo nápravné opatření uloženo, jsou povinni strpět jejich provedení po nezbytně nutnou dobu, v nezbytném rozsahu a za náhradu. Dále jsou povinni osobám, které je provádějí, umožnit vstup a vjezd na své nemovitosti a strpět omezení jejich obvyklého užívání.

Příslušný orgán postupuje při ukládání nápravných opatření k zajištění nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

(1) Existuje-li důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu došlo k ekologické újmě na půdě nebo horninách, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu (dále jen „půda”), příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu zpracování analýzy rizik; v tom případě příslušný orgán přeruší řízení o uložení nápravných opatření do doby předložení analýzy rizik.

(2) K analýze rizik si příslušný orgán vyžádá stanovisko příslušné krajské hygienické stanice¹³⁾ , která posoudí rizika pro lidské zdraví plynoucí z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

(3) V případě vzniku ekologické újmy na půdě, která byla prokázána analýzou rizik a stanoviskem příslušné krajské hygienické stanice,

(4) Vyhodnocení průzkumu stavu znečištěného území a hodnocení mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích¹⁴⁾ . Rizika ze zavedení organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj posuzuje příslušná krajská hygienická stanice.

(5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou metody a způsob zpracování analýzy rizik, způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření, stanovování cílů nápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení, včetně způsobu postsanačního monitoringu a způsobu srovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik, a dále způsob posouzení rizik pro lidské zdraví plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

(1) Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen nést náklady, a to i v případě, kdy preventivní opatření nebo nápravná opatření zajistí příslušný orgán. O náhradě nákladů rozhoduje příslušný orgán, který uložil preventivní nebo nápravná opatření podle tohoto zákona.

(2) Pokud ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu způsobilo více provozovatelů, nesou náklady společně a nerozdílně.

(3) Provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl preventivní opatření nebo nápravná opatření, nenese náklady, pokud prokáže, že ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba

(4) Příslušný orgán rozhodne, že provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl nápravná opatření k odstranění ekologické újmy, nebo za kterého je zajistil příslušný orgán, nenese jejich náklady, pokud prokáže, že

(5) Orgán veřejné správy, který vydal rozhodnutí nebo jiný závazný akt uvedený v odstavci 3 písm. b) nebo povolení k výkonu provozní činnosti podle zvláštních právních předpisů¹⁵⁾ uvedené v odstavci 4, proplatí vynaložené náklady provozovateli, který prokáže, že nenese náklady podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4.

(1) Příslušný orgán hradí náklady, které vynaložil místo provozovatele, ze státního rozpočtu. Bez zbytečného odkladu uloží provozovateli povinnost nahradit náklady takto vynaložené. Náhradu nákladů vybírá příslušný orgán, který rozhodl o náhradě nákladů podle § 12. Náklady vybrané příslušným orgánem jsou příjmem státního rozpočtu.

(2) Pokud je provozovatel v úpadku nebo v likvidaci, uplatňuje vymáhající orgán náhradu nákladů jako pohledávku v insolvenčním řízení, popřípadě jiným postupem podle insolvenčního zákona nebo při likvidaci právnické osoby¹⁶⁾ .

(3) Příslušný orgán může zahájit řízení o náhradě nákladů do pěti let ode dne, kdy byla opatření podle tohoto zákona ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba. Tato lhůta se počítá od události, která nastane později.

(4) Nelze-li provozovatele zjistit nebo pokud zanikl nebo zemřel bez právního nástupce, nebo jde-li o nedobytnou pohledávku nebo prokáže-li provozovatel, že nenese náklady podle tohoto zákona, hradí náklady stát. V těchto případech stát hradí náklady jen nad rámec, v němž bylo zabránění nebo odstranění ekologické újmy nahrazeno z majetku nebo finančního zajištění provozovatele. Za stát jedná příslušný orgán.

(5) Stát náklady podle odstavce 4 nehradí, je-li zabránění nebo odstranění ekologické újmy provedeno jiným provozovatelem v rámci doplňkových nebo vyrovnávacích opatření uložených mu příslušným úřadem v řízení podle § 8.

(6) V případech uvedených v odstavci 4, kdy nelze uložit hrazení nákladů a jde přitom o náklady vzniklé za zajištění nápravných opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, lze použít k hrazení těchto nákladů zvláštní účet kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾ . Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

(1) Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění”). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

(2) Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 000 000 Kč, nebo ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS¹⁸⁾ nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace.

(4) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

(5) Způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky provádění a způsobu finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných opatření stanoví vláda nařízením.

(1) Jestliže se ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba týká nebo může týkat jiného členského státu Evropských společenství (dále jen „členský stát”), oznámí to příslušný orgán neprodleně ministerstvu.

(2) Ministerstvo v součinnosti s příslušným orgánem

(3) Jestliže se ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba pocházející z území jiného členského státu dotkne nebo může dotknout České republiky, je orgán veřejné správy, který informaci obdrží, povinen poskytnout tuto informaci bezodkladně ministerstvu.

(4) V případě, že Česká republika zjistí, že na jejím území došlo k ekologické újmě, jež má původ na území jiného členského státu, oznámí ministerstvo tuto skutečnost Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům všech ostatních členských států dotčených ekologickou újmou nebo přijímanými preventivními opatřeními nebo nápravnými opatřeními a případně doporučí členskému státu, z jehož území ekologická újma pochází, přijetí preventivních opatření nebo nápravných opatření. Zároveň určí výši nákladů, které vznikly České republice v souvislosti s přijetím preventivních opatření nebo nápravných opatření, a bude požadovat jejich náhradu.

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají příslušné orgány, kterými jsou

(2) Ministerstvo

(3) Inspekce

(4) Na území národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich ochranných pásem jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce správy národních parků nebo Agentury ochrany přírody a krajiny¹⁹⁾ . Správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny je věcně příslušným orgánem podle tohoto zákona, pokud se příčina vzniku ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby nachází na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo v ochranném pásmu národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

(5) Ministerstvo obrany přezkoumává rozhodnutí újezdních úřadů vydaná na základě tohoto zákona.

(6) Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor nad krajskými hygienickými stanicemi z hlediska hodnocení analýzy rizik pro lidské zdraví (§ 11 odst. 2).

(7) Krajské hygienické stanice vydávají na základě požadavku inspekce, správy národního parku Agentury ochrany přírody a krajiny nebo újezdního úřadu odborná stanoviska k analýzám rizik pro lidské zdraví a k nápravným opatřením při ekologické újmě na půdě.

(8) Na území vojenských újezdů jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce újezdní úřady.

(1) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách je dotčeným orgánem vodoprávní úřad příslušný k povolení provozní činnosti²⁰⁾ .

(2) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích je dotčeným orgánem příslušný orgán ochrany přírody, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností²¹⁾ .

(3) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na lesích je dotčeným orgánem příslušný orgán státní správy lesů, kterým jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností²²⁾ .

(4) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na zemědělském půdním fondu je dotčeným orgánem příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu, kterým jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností²³⁾ .

(5) Je-li v řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření provozovatelem organizace podle § 3a zákona o hornické činnosti²⁴⁾ , je dotčeným orgánem příslušný obvodní báňský úřad.

(6) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy nebo jejího vzniku způsobené provozem zařízení podléhajícím vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci²⁵⁾ je dotčeným orgánem příslušný krajský úřad.

(1) Pracovníci příslušných orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

(2) Za odebrané vzorky pro účely kontroly údajů o rozsahu znečištění nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.

(1) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že