14.1
Balíček k oběhovému hospodářství – nové směrnice a hlavní změny
Ing. Petr Šulc
V polovině června byly publikovány v Úředním věstníku EU změny směrnic a nařízení EU, které jsou součástí balíčku k oběhovému hospodářství. Účinnosti nabyly počátkem července 2018.
Nové předpisy EU jsou zaměřeny zejména na předcházení vzniku odpadů, omezení skládkování komunálních odpadů, recyklaci odpadů a obalových odpadů, zavedení nových povinných látkových proudů tříděného sběru z domácností. Dále zavádí cíle týkající se problematiky předcházení plýtvání potravinami v EU a pro další oblasti.
Jedná se o následující změny:
Oběhové hospodářství (Circular Economy) je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce a zvyšování efektivity využívání odpadů jako zdrojů (surovin, energie).
Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou.
První okruh nakládá s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a lze je navrátit zpět do biosféry nebo využít k výrobě energie. Vzorem jsou přirozené přírodní procesy.
Druhý okruh operuje se syntetickými látkami (např. ve výrobcích, stavbách atd.), jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné (po ukončení životnosti výrobku, stavby atd.) je z nich následně extrahovat a opět (zejména materiálově) použít, a nebylo je tak nikdy nutné do biosféry navracet (obr. 1). Tím má být dosaženo omezení využívání primárních surovin ve prospěch druhotných surovin (surovin z upravených odpadů).
Oběhové hospodářství má nahradit stávající tzv. lineární model, kde je použitý výrobek/materiál po ukončení užívání odstraněn – zejména skládkován. Lineární model nevylučuje, ale ani příliš nepodporuje využívání odpadů jako zdrojů. Oběhové hospodářství tak má přinést zásadní snížení potřeby odstraňovat odpad v důsledku schopnosti odpad využít (materiálově nebo energeticky).
Obr. 1 – Princip oběhového hospodářství (EK)
V případě průmyslových odpadů je uplatnění principů oběhového hospodářství přirozené a ekonomicky přínosné. V případě komunálních odpadů (KO) je situace složitější. KO v ČR tvoří téměř 20 % (průměr v EU (28) je 7–10 %) celkového množství vznikajících odpadů. Balíček oběhového hospodářství se soustřeďuje zejména na problematiku KO, neboť nakládání s tímto tokem odpadu patří k nejsložitějším a způsob nakládání s ním zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a proměnlivého složení tohoto odpadu a skutečnosti, že tento odpad vzniká v bezprostřední blízkosti občanů (na celém urbanizovaném území), je vysoce viditelný pro veřejnost a také z jeho dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. Nakládání s komunálním odpadem proto vyžaduje složitější systém, včetně účinného systému sběru, účinného systému třídění a řádného sledování toků odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a propracovaný systém financování. Země, které provozují účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady, včetně vysokých podílů v oblasti recyklace.
NahoruHlavní změny v odpadových směrnicích
Nejpodstatnější změnou směrnice o skládkování odpadů je stanovení limitu množství odpadů ukládaných na skládky, a to tak, že v roce 2035 může být množství…
