dnes je 30.11.2022

Input:

Bioodpady

20.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.4.5
Bioodpady

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

1 Úvod

Obce jsou v současné době postaveny před problém, jakým způsobem zavedou nebo budou řešit systém třídění a zpracování bioodpadu. Plány odpadového hospodářství nekompromisně definují povinnost snížit bioodpad v komunálním odpadu, bioodpad neskládkovat a zvýšit jeho materiálové využití. Současný stav třídění a zpracování bioodpadu v ČR není optimistický a ČR zatím nenaplňuje stanovené parametry. Povinnost třídit od 1. 1. 2010 bioodpad by měla tuto situaci významně zlepšit (zavedení nové povinnosti pro obce separovaně sbírat - třídit - BRKO chystané novelou zákona o odpadech).

Zpracovaná studie má za cíl zjistit stav zpracování bioodpadu kompostováním v ČR, zejména kde bioodpad vzniká a v jaké kvalitě a množství, jaká je kapacita a technologická vybavenost kompostáren, jaká je cena za zpracovanou 1 tunu bioodpadu a cena za vyrobenou 1 tunu kompostu a zda je kompost uplatnitelný na českém trhu.

Při zpracování studie byly využity informace dostupné na krajských úřadech, dotazníky nebo komunikací s provozovateli zařízení kompostáren, podklady CEHO, ČSÚ, ISOH, realizované pilotní projekty sběru a zpracování bioodpadu. Agentura ZERA v roce 2005 začala zpracovávat databáze zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárny, která se průběžně aktualizuje a měla by sloužit především k nabídce zpracování bioodpadu a odbytu kompostu v ČR.

2. Systém třídění a zpracování bioodpadu
1.2 Místo, množství a kvalita bioodpadu

Podle místa nebo původce produkce biologicky rozložitelných odpadů je můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří odpady s katalogovým číslem 01 - 19 (BRO) a druhá skupina má číslo 20 (BRKO).

2. skupina - katalogové číslo 01 - 19

Biologicky rozložitelné odpady z průmyslu a zemědělství

Z hlediska celkového množství vyprodukovaných odpadů považujeme za nejvýznamnější skupinu biodegradabilních odpadů odpady z rostlinné a živočišné výroby (dále jen zemědělské odpady). Tyto odpady mohou v zemědělských regionech tvořit až 50 % celkové produkce odpadů. Přes jejich velké množství, ale nepředstavují vážnější problém, protože jsou často zpracovávány a využívány přímo původci. Takto vzniká uzavřený kruh, který umožňuje celý proces vzniku odpadů a jejich následného využití provést v rámci jedné organizace a tedy s nižšími náklady.

3. skupina - katalogové číslo 20

Biologicky rozložitelné komunální odpady

Významnou položkou z komunální sféry jsou bioodpady (BRKO). Do této skupiny, která představuje velmi stabilní podíl na celkové produkci odpadů, patří především bioodpady z domácností a údržby zeleně. Jejich množství je možno odvodit od počtu obyvatel s relativně vysokou přesností, což je velmi výhodné z hlediska plánování. Na rozdíl od zemědělských bioodpadů má však BRKO velmi různorodé složení, dále původce odpadu není jednoznačný a způsob shromažďování také není zcela jednotný. Obce také většinou nejsou schopny využít jimi vyprodukované BRKO tak, jak to dělají zemědělci.

Katalogové číslo 20 02 01 - Bioodpad z údržby zeleně zahrad a veřejné zeleně

Bioodpadu z údržby zeleně vzniká na plochách veřejné zeleně a na soukromých zahradách pokosem travní hmoty, údržbou, ořezem nebo likvidací stromů, keřů, úklidem ploch spadaného listí, odstraněním plevelných rostlin.

Bioodpad z údržby zeleně zahrad a veřejné zeleně je kvantitativně nejvýznamnějším komunálním bioodpadem, který vzniká sezonně. Produkce je odvislá od průběhu počasí (roční úhrn srážek) a způsobu údržby ploch zeleně (hnojení travnatých ploch - dusík, fosfor, draslík). Kvality bioodpadu - poměr C : N se pohybuje od 20 : 1 až po 90 : 1. Pokud není tento bioodpad kontaminován, je snahou jej zpracovávat technologií kompostování a produkovat kvalitní kompost - organické hnojivo. Většinou je sbírán samostatně (separovaně) s cílem jej kompostovat.

Bioodpad z domácností

Bioodpad z domácností je tvořen ze zbytků přípravy jídel (zelenina, ovoce, kávové sedliny, čaje, vaječné skořápky, peří, ubrousky, živočišné zbytky apod.), zbytky vařených jídel, piliny, hobliny, popel ze dřeva apod. Kvalita a druh bioodpadu je závislá na typu zástavby, na použitém systému sběru a kvalitě jeho provozu. Dá se říci, že má konstantní kvalitu, splňuje podmínky poměru živin C : N (30 : 1). Bioodpad z přípravy jídel obsahuje zbytky živočišného původu (VŽP), a proto je nutné jej zpracovávat na zařízení, kde jsou zajištěny hygienizační podmínky (musí splňovat parametry stanovené Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě).

Bioodpad v domácnosti lze třídit nebo sbírat společně s bioodpadem z údržby zeleně zahrádek (bioodpad z přípravy jídel a bioodpad z údržby zahrádek), záleží na technologii zařízení zpracovávající bioodpad.

Katalogové číslo 20 01 08 - Bioologicky rozložitelný odpad z kuchyní a restaurací

Bioodpad z kuchyní, veřejného stravování a restaurací je specifický odpad. Jedná se zejména o odpady pekáren, obchodů s potravinami, odpad z restauračních zařízení, školních jídelen a dalších stravovacích zařízení - jsou to zbytky jídel a bioodpad z jejich přípravy.

Tento bioodpad má více méně stabilní kvalitu. Liší se od domovního odpadu nižší sušinou. Poměr C : N se pohybuje kolem 30 : 1.

Je sbírán samostatně, je nutné jej zpracovávat na zařízení s hygienizačním vybavením.

3.2 Snižování produkce bioodpadu

V současnosti jsou dvě základní možnosti, jak snížit podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu bez finančního zatížení systému sběru odpadu v obci. Předcházení vzniku odpadů snižuje množství odpadu, který vstupuje do systému nakládání s komunálním odpadem v obci a výrazně tak snižuje náklady na sběr a jeho zpracování. Tato prevence však musí být podpořena důslednou a trvalou osvětou v obci.

Kromě prevence vzniku bioodpadů legislativa umožňuje také zpracování bioodpadu ve zjednodušeném režimu zřízení a provozu zařízení - malé zařízení.

  1. komunitní nebo domovní kompostování - prevence vzniku bioodpadu
    (zpracovávat pouze rostlinné zbytky, které byly vyprodukovány na území dané komunity - obce, zájmového sdružení, spolku atd.)

  2. vybudování tzv. malého zařízení
    (zpracovávat maximálně 150 tun vybraných druhů biologicky rozložitelného odpadu za rok, v souladu s prováděcí vyhláškou zákona o odpadech pro nakládání s bioodpadem)

  1. komunitní nebo domovní kompostování - prevence vzniku bioodpadu

    Domovní kompostování není v našem právním řádu nikterak upraveno, ale občané, kteří využívají tento způsob prevence vzniku odpadů, nesmějí narušit žádnou ze složek životního prostředí (např. zdroje pitné vody atd.)

    Komunitní kompostování bylo právně upraveno novelou č. 314/2006 zákona o odpadech v srpnu 2006 (zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění, dále jen "zákon o odpadech“). Dříve než byla tato úprava provedena, spadalo komunitní kompostování pod působnost veškerých zákonů právní úpravy ochrany životního prostředí a v případě zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů i pod právní úpravu nakládání s odpady. Tento právní stav velmi brzdil rozvoj této důležité součásti systému nakládání s biologicky rozložitelným materiálem v ČR. Konkrétně je komunitní kompostování zakotveno v § 10a zákona o odpadech.

    Komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost.

    Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

    Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu.

    Jiné využití zeleného kompostu než k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce je možné pouze za splnění podmínek stanovených v zákoně o hnojivech, případě dalších předpisech vztahujících se k uvádění výrobků na trh.

  2. vybudování tzv. malého zařízení

    Nejedná se o komunitní kompostování, ale je to jedna z možností, jak optimálně vyřešit problém s menším množstvím bioodpadu.

    V tomto případě se postupuje podle níže citovaného § 33b zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., který nabyl účinnost 1. dubna 2007.

    Malým zařízením se rozumí zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady (BRO) pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun, roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného odpadu nesmí přesáhnout 150 tun.

    Malé zařízení lze provozovat na základě:

    • kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

    • souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

    Podrobnosti provozování malého zařízení budou stanoveny v připravované vyhlášce MŽP ve spolupráci s MZ a MZe o bioodpadu.

3.3 Sběr bioodpadu, způsob shromažďování a svozu

Organizace a způsob sběru podstatně ovlivňují kvalitu a množství vytříděného bioodpadu. Pro úspěšnost systému třídění a zpracování bioodpadu jsou spojeny následující požadavky:

  • co nejširší zapojení občanů při třídění za pomoci intenzivní a nepřetržité osvěty,

  • posouzení místních podmínek pro tříděný sběr (druhy zástavby, sociální struktura, stravovací zvyklosti apod.),

  • znalost množství, kvality a míst produkce bioodpadu,

  • zkušební ověření odděleného sběru (tzv. pilotní ověření),

  • pravidelné hodnocení účinnosti a kvality sběru a případná jeho optimalizace,

  • analýza kontaminace vytříděného biodpadu,

  • analýza nákladů sběru bioodpadu.

Z technického hlediska lze sběr vytříděného bioodpadu provádět prostřednictvím:

  • sběrných dvorů,

  • sběrných míst (separační hnízda)

  • jednotlivých domácností

  • zařízení na zpracování BRO (sběr přímo na zařízení)

S organizačního hlediska se oddělený sběr provádí těmito způsoby:

  • donáškovým způsobem,

  • odvozovým způsobem.

Rozhodujícím kritériem pro zavedení celého systému odděleného sběru bioodpadů jsou druhy, množství, místa nebo původci výskytu odpadů, způsob jejich zpracování a úroveň nakládání s komunálním odpadem v jednotlivých obcích, přístup občanů k dosavadnímu třídění využitelných složek komunálního odpadu a v neposlední řadě potřeby, cíle a finanční možnosti obcí.

Způsob sběru, jak z technického, tak organizačního hlediska předurčuje druh sbíraného bioodpadu. Odpad ze zeleně se získává převážně donáškovým způsobem sběru na určená místa, kterými může být přímo zařízení na zpracování bioodpadu, sběrné dvory nebo jiná pro sběr vyhrazená místa. Bioodpad z domácností je organizován odvozovým způsobem sběru. Při tomto způsobu je odpad sbírán do nádob menších objemů přistavených v blízkosti obytných objektů. Sběr bioodpadu z objektů veřejného stravování a ostatních specifických odpadů ze živností je prováděn mobilním sběrem.

3.4 Technologie zpracování bioodpadu kompostováním

V oblasti zpracování bioodpadu kompostováním lze v posledních letech sledovat velký rozvoj techniky a technologií, které mají za cíl minimalizovat negativní vlivy kompostovacího procesu na životní prostředí. Pro zajištění všech podmínek ochrany životního prostředí je nutné zajistit kompostování nejlepší dostupnou technikou s dodržením kontroly procesu a výstupů. Zpracovaná studie použila jak pro hodnocení kvality vedení kompostovacího procesu zařízení, tak i pro hodnocení ekonomické udržitelnosti Metodiku správné kompostovací praxe. Metodika byla zpracovaná pro účely výroby kvalitního kompostu je součástí certifikace výstupu biologického zpracování odpadů podle normy ČSN EN ISO/IEC 45011.

Současné technologie zpracování bioodpadu kompostováním:

Nejlepší dostupná technika:

Nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž:

  1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu,

  2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,

  3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí;

Za nejlepší dostupnou techniku pro kompostování je považována taková technika, která splňuje všechny výše uvedené podmínky a vždy používá vhodné homogenizační zařízení (např. překopávač kompostu), aby byl zajištěn rovnoměrný průběh kompostovacího procesu.

3.5 Výstupy zpracování bioodpadu kompostováním

Výstupem kompostování je kompost - organické hnojivo, které obsahuje základní živiny potřebné pro růst rostlin, organickou hmotu, má zásadité pH a soubor živých organismů. Komplex těchto vlastností dává kompostu specifickou kvalitu ve srovnání s ostatními organickými hnojivy, především v chemismu vazby dusíku a přítomnosti aerobních mikroorganismů. Díky tomu je kompost vhodný k použití do oblastí s přísnější ochranou povrchových a podzemních vod (zranitelné oblasti dle nařízení č. 103/2003 Sb.).

V současné době je kvalita kompostu hodnocena pouze dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, případně již nezávaznou ČSN 465735 Průmyslové komposty, kterou využívá ÚKZÚZ k registraci kompostu pro tržní využití na zemědělskou půdu. Další jiné hodnocení kvality kompostu, který nesplňuje zákon o hnojivech zatím neexistuje.

V současné době se připravuje vyhláška, která by měla pomoci praxi zařadit kompost do dalších tříd kvality a umožnit tak jeho další využití, například i mimo zemědělsky využívanou půdu.

4. Ekonomika zpracování bioodpadu kompostováním

Pro zajištění ekonomické udržitelnosti systému třídění a zpracování bioodpadu studie počítá s vybavením systému sběru a zpracování bioodpadu - kompostováním nejlepší dostupnou technikou, která by měla, jak již bylo uvedeno, zajistit snížení emisí a minimalizovat tak negativní vliv zpracování bioodpadu na životní prostředí.

4.2 Technologické vybavení systému sběru a zpracování bioodpadu

Pro modelování ekonomické udržitelnosti systému sběru a zpracování studie byl vybrán typ kompostárny, který charakterizuje v ČR doposud převažující využívané technologické vybavení kompostáren se správnou kompostovací praxí.

Technologické vybavení modelového zařízení - kompostárny na volné ploše v pásových hromadách s využitím traktorové techniky:

  • vodohospodářsky zabezpečená plocha se záchytnou jímkou na dešťovou vodu

  • váha, evidenční zařízení (SW vybavení - počítač)

  • traktorový štěpkovač

  • traktorový překopávač kompostu

  • manipulační technika traktor s čelním nakladačem

  • monitoring teploty - teploměr

  • rotační bubnové síto

  • kapacita zařízení 3 000 t bioodpadu za rok

Technologické vybavení systému sběru a svozu bioodpadů:

  • velkoobjemové kontejnery o objemu 14 m3 (dále jen VOK)

  • compostainery o objemu 240 l (speciální nádoby na sběr bioodpadu)

  • traktorový nosič kontejnerů

  • pro svoz 240 l nádob byla využita běžná svozová technika na směsný odpad

Logistika v zájmovém regionu kompostárny

  • vzdálenost obcí od kompostárny do 10 km

  • v regionu byla a stále probíhá významná osvěta a propagace

  • VOK jsou umístěny volně v obci podle rozhodnutí obyvatel nebo zástupců obce na základě praxe, nebyly zajištěny žádným oplocením nebo osobou obsluhy, minimálně byly umístěny po 1 ks v obci

  • 240 l nádoby jsou umístěny opět podle rozhodnutí zástupců obce nebo podle zájmu občanů,

  • počty nádob (objem nádob) byly pro obce doporučeny výpočtem a dopřesněny po zavedení do praxe

4.3 Sledované náklady a výnosy systému sběru a zpracování bioodpadu

V modelu bylo počítáno jen s nákladovými položkami, které by měly popsat ekonomickou náročnost a při porovnání s reálnými tržními cenami ukázat udržitelnost systémů sběru a zpracování bioodpadů.

Pro vyhodnocení výstupů jednotlivých variant byly spočítány měrné náklady, využitelné pro hodnocení a srovnatelnost ekonomiky systému sběru a zpracování bioodpadů.

Investice:

  • projeví se jako odpisy ve variantách pro různé výše finanční podpory - dotací 0 %, 40 % a 90 %.

Provozní náklady:

  • fixní (nájem, režijní náklady, osobní náklady, odpisy)

  • variabilní (spotřeba PHM, spotřeba el. energie, služby)

Měrné náklady:

  • náklady na jednotku zpracovaného bioodpadu (Kč/t)

  • náklady na 1 obyvatele a rok (Kč/obyv./rok)

4.4 Co může ovlivnit ekonomiku systému sběru a zpracování bioodpadu

  • organizace svozu a sběru,

  • objemy a typy nádob,

  • druhová skladba bioodpadu (například přítomnost VŽP nebo bioodpadu s obsahem patogenních mikroorganismů, které musí mít jiné podmínky pro sběr a zpracování),

  • četnost svozu - při sběru bioodpadu do 240l nádob určených na bioodpad je možné udržovat interval svozu 1 × za 14 dní - díky provzdušnění nádob nedochází ke vzniku zápachu a zahájením kompostovacího procesu a odparem se redukuje objem a hmotnost uloženého bioodpadu, po vytřídění bioodpadu ve směsném komunálním odpadu může dojít i ke snížení počtu jízd pro tento odpad,

  • investice do zařízení na zpracování bioodpadu a vedení technologie zpracování bioodpadu je velice důležité. Správná receptura a intenzita provzdušňování velice ovlivňují rychlost průběhu kompostovacího procesu, stejně jako kvalitu výsledného produktu. Méně intenzivní technologie mají nižší provozní náklady, ale potřebují větší plochu pro uložení materiálu a výsledný kompost má nižší kvalitu, nežli v systémech dodržujících správnou kompostářskou praxi. Kromě toho během méně intenzivního procesu probíhá více anaerobních pochodů, které negativně ovlivňují emise pachů a skleníkových plynů.

4.5 Varianty modelování nákladů na sběr a zpracování bioodpadu

Pro studii byly zvoleny tři varianty, a to podle toho, jakým způsobem byla financována investice do systému sběru a zpracování bioodpadu. V současné době je obvyklá výše dotací 40 - 90 %. Pro studii byly vybrány varianty s nulovou dotací, s 40% a 90% dotací.

Podkladem zpracování jednotlivých variant byly použity skutečné údaje z účetnictví za období tří let provozu výše popsané modelové kompostárny.

Stejně tak hodnoty množství zpracovávaného bioodpadu vycházely ze skutečných množství zpracovaného bioodpadu za časové období, přepočtené na dobu jednoho roku modelové kompostárny. Ze skutečných množství zpracovaných odpadů a skutečných nákladů byla vytvořena nákladová křivka závislosti nákladů na množství zpracovaného materiálu. Křivky variabilních nákladů jsou logaritmické, což zachycuje nerovnoměrný nárůst nákladů se zvyšováním kapacity zpracování. Průběh funkce je namodelován pro rozmezí zpracovaného množství bioodpadu od 200 t do 3 000 t. Měrné náklady jsou uvedeny v tabulkách pro různá množství zpracovaného bioodpadu.

Varianta 1:

Tato varianta je základním modelem, náklady jsou počítány s nulovou dotací

Tab. č. 1: Výše nákladů na zpracování různého množství BRO - varianta 1

Množství BRO [t/rok] 200 715 960 995 1 950 3 000
Celkové náklady (tis. Kč) 1 166,5 1 551 1716 1 674 2 016 2 450
Variabilní náklady (tis. Kč) 104,5 489 654 612 954 1 388

Tab. č. 2: Měrné náklady na tunu zpracovaného bioodpadu při různé kapacitě zpracování - varianta 1

Množství BRO (t/rok) 500 800 1000 1200 1500 2000 2500 3000
Celkové náklady (tis. Kč/rok) 1 467,1 1 678,6 1779 1 861,1 1 961,5 2 090,9 2 191,3 2 273,4
Měrné náklady (Kč/t) 2 934,2 2 098,3 1 779,0 1 550,9 1 307,7 1 045,5 876,5 757,8

Varianta 2:

Náklady jsou v modelu počítány s investiční dotací 40 % - varianta 2

Tab. č. 3: Výše nákladů na zpracování různého množství BRO

Množství [t] 200 715 960 995 1 950 3 000
celkové náklady (tis. Kč) 742 1 221 1386 1 345 1 591 2 025
Variabilní náklady (tis. Kč) 105 584 749 708 954 1 388

Tab. č. 4: Náklady na tunu zpracovaného bioodpadu při různé kapacitě zpracování - varianta 2

Množství BRO (t/rok) 500 800 1 000 1 200 1 500 2 000 2500 3 000
Celkové náklady (tis. Kč/rok) 1 093,9 1 302,6 1401,6 1 482,6 1 581,6 1 709,3 1 808,4 1 889,3
Měrné náklady (Kč/t) 2 187,8 1 628,2 1 401,6 1 235,4 1 054,4 854,7 723,4 629,8

Varianta 3:

Náklady jsou v modelu počítány s investiční dotací 90 % - varianta 3

Tab. č. 5: Výše nákladů na zpracování různého množství BRO

Množství [t] 200 715 960 995 1 950 3 000
celkové náklady (tis. Kč) 330 809 974 933 1 179 1 613
Variabilní náklady (tis. Kč) 105 584 749 708 954 1 388

Tab. č. 6: Náklady na tunu zpracovaného bioodpadu při různé kapacitě zpracování - varianta 3

Množství BRO (t/rok) 500 800 1 000 1 200 1 500 2 000 2 500 3 000
Celkové náklady (tis. Kč/rok) 6 81,9 890,6 989,6 1 070,6 1 169,6 1 297,3 1 396,4 1 477,3
Měrné náklady (Kč/t) 1 363,8 1 113,2 989,6 892,1 779,8 648,6 558,6 492,4

Z výše uvedených variant vyplývá:

  • měrné náklady na zpracování jednotky bioodpadu se se zvyšováním zpracovaného množství snižují ve všech variantách.

  • výše měrných nákladů je ovlivněna především výší investic

  • měrné náklady se snižují s výší dotace na investici:

  • varianta 1: 2 934 - 758 Kč/t

  • varianta 2: 2 188 - 630 Kč/t

  • varianta 3: 1 364 - 493 Kč/t

Pro praxi z výše uvedeného vyplývá:

  • při plánování investice do systému sběru a zpracování je nutné zohlednit skutečnou produkci bioodpadu v regionu tak, aby systém byl ekonomicky udržitelný

  • využít principů decentralizovaných kompostáren s využitím společného vybavení pro více zařízení (překopávač kompostu, drtič bioodpadu, prosévací zařízení) mohou systém výrazně zlevnit

  • spolupráce obcí s místními zemědělci může zlevnit strojní investice (například pokud bude zařízení kompostárny budováno s technologií, kde je traktor mobilní jednotkou, je tento traktor pro dotace nepřijatelným nákladem - zemědělci tuto techniku běžně užívají a mají), zemědělci umějí nebo mohou využít kompost

  • pro zajištění podmínek ochrany životního prostředí bude nezbytné podpořit používání nejlepších dostupných technik a bude pravděpodobně nezbytná dotační podpora systému sběru a zpracování bioodpadu

  • zavedení domovního nebo komunitního kompostování - prevence vzniku odpadu - systém s nulovou investicí

  • osvěta a propagace je pro každý zvolený systém nezbytná

4.6 Měrné náklady na obyvatele a rok

Na základě všech tří variant byly sestaveny tabulky nákladů na 1 obyvatele a rok. Použité hodnoty produkce na obyvatele a rok byly zvoleny na základě výstupů pilotních projektů uskutečněných na území ČR (viz tab. č. 12).

Tab. č. 7: Náklady na osobu a rok bez investiční dotace - varianta 1

Množství (t/rok) 500 800 1 000 1 200 1 500 2 000 2 500 3 000
Celkové náklady (Kč/t) 2 934 2 098 1779 1 551 1 308 1 045 877 758
Náklady na osobu a rok
při produkci 50 kg/obyv./rok
146,71 104,91 88,95 77,54 65,38 52,27 43,83 37,89
Náklady na osobu a rok
při produkci 100 kg/obyv./rok
293,42 209,83 177,90 155,09 130,77 104,55 87,65 75,7 8
Náklady na osobu a rok
při produkci 150 kg/obyv./rok
440,13 314,74 266,85 232,63 196,15 156,82 131,48 113 ,67
Náklady na osobu a rok
při produkci 200 kg/obyv./rok
586,84 419,65 355,80 310,18 261,53 209,09 175,31 151 ,56
Náklady na osobu a rok
při produkci 250 kg/obyv./rok
733,56 524,57 444,76 387,72 326,91 261,37 219,13 189 ,45
Náklady na osobu a rok
při produkci 300 kg/obyv./rok
880,27 629,48 533,71 465,27 392,30 313,64 262,96 227 ,34

Tab. č. 8: Náklady na osobu a rok s investiční dotací 40 % - varianta 2

Množství (t/rok) 500 800 1 000 1 200 1 500 2 000 2 500 3 000
Celkové náklady (Kč/t) 2 188 1 628 1402 1 235 1 054 855 723 630
Náklady na osobu a rok
při produkci 50 kg/obyv./rok
109,39 81,41 70,08 61,77 52,72 42,73 36,17 31,49
Náklady na osobu a rok
při produkci 100 kg/obyv./rok
218,78 162,82 140,16 123,55 105,44 85,47 72,34 62,98
Náklady na osobu a rok
při produkci 150 kg/obyv./rok
328,17 244,23 210,24 185,32 158,16 128,20 108,50 94, 47
Náklady na osobu a rok
při produkci 200 kg/obyv./rok
437,57 325,64 280,33 247,09 210,88 170,93 144,67 125 ,96
Náklady na osobu a rok
při produkci 250 kg/obyv./rok
546,96 407,05 350,41 308,87 263,61 213,67 180,84 157 ,45
Náklady na osobu a rok
při produkci 300 kg/obyv./rok
656,35 488,46 420,49 370,64 316,33 256,40 217,01 188 ,93

Tab. č. 9: Náklady na osobu a rok s investiční dotací 90 % - varianta 3

Množství (t/rok) 500 800 1 000 1 200 1 500 2 000 2 500 3 000
Celkové náklady (Kč/t) 1 364 1 113 990 892 780 649 559 492
Náklady na osobu a rok
při produkci 50 kg/obyv./rok
68,2 55,65 49,5 44,6 39 32,45 27,95 24,6
Náklady na osobu a rok
při produkci 100 kg/obyv./rok
136,4 111,3 99 89,2 78 64,9 55,9 49,2
Náklady na osobu a rok
při produkci 150 kg/obyv./rok
204,6 166,95 148,5 133,8 117 97,35 83,85 73,8
Náklady na osobu a rok
při produkci 200 kg/obyv./rok
272,8 222,6 198 178,4 156 129,8 111,8 98,4
Náklady na osobu a rok
při produkci 250 kg/obyv./rok
341 278,25 247,5 223 195 162,25 139,75 123
Náklady na osobu a rok
při produkci 300 kg/obyv./rok
409,2 333,9 297 267,6 234 194,7 167,7 147,6

Z uvedených variant vyplývá, že měrné náklady na občana a rok:

  • se snižují se zvyšujícím se množstvím zpracovávaného bioodpadu v systému

  • se snižují s výší dotace na investice

  • se zvyšují s množstvím vyprodukovaného bioodpadu na občana a rok.

Výše měrných nákladů na občana a rok dle variant se pohybuje:

  • varianta 1: 880 - 38 Kč/obyv./rok

  • varianta 2: 656 - 31 Kč/obyv./rok

  • varianta 3: 409 - 25 Kč/obyv./rok

Pro praxi z výše uvedeného vyplývá :

  • podpořit vytvoření systému třídění a centrálního zařízení na zpracování bioodpadů kompostováním a zapojením všech původců v daném regionu do systému

  • nezbytnost investiční podpory systému třídění a sběru bioodpadu

  • prevence vzniku bioodpadů v domácnosti a v obci zavedením domovního nebo komunitního kompostování

5. Produkce BRO v ČR dle dostupných zdrojů informací

Údaje nebo podklady o skutečné produkci bioodpadu v ČR se velmi těžko zjišťují. Stávající evidence je pouze od části původců, kteří zařadí bioodpad do své odpadové evidence.

Tab. č. 10: Druhy odpadů, které tvoří BRKO

Kat. číslo odpadu Název druhu Podíl biologicky rozložitelné složky
(% hm.)
20 01 01 Papír a/nebo lepenka 100
20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad
z kuchyní a stravoven
100
20 01 10 Oděvy 75
20 01 11 Textilní materiály 75
20 01 38 Dřevo neuvedené
pod číslem 20 01 37
100
20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 100
20 03 01 Směsný komunální odpad 48
20 03 02 Odpad z tržišť 75
20 03 07 Objemný odpad 30

Zdroj: Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce - obce. Pozn.: % BRO v komunálních odpadech jsou stanovena podle údajů Kotoulové (2003)

Dle metodického návodu MŽP jsou do biologicky rozložitelného odpadu zahrnuty výše uvedené odpady. Ve vztahu ke kompostování je nejdůležitější biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků (200201), který tvoří většinu bioodpadu vzniklého na území obce a pro kompostování je nejvhodnější surovinou.

Produkce biologicky rozložitelných odpadů v tab. č. 11 je vypočítaná ze skutečné produkce jednotlivých druhů komunálních odpadů a procentického zastoupení biologicky rozložitelného podílu.

Tab. č. 11: Produkce biologicky rozložitelných odpadů (t)

   
2003 2004 2005 2006
200101 Papír a lepenka 196 183 177992 239 729 229 040
200108 BRKO z kuchyní a stravoven 7 009 30 873 39 641 9 846
200110 Oděvy 528 670 808 781
200111 Textilní materiály 6 603 1 728 1 746 2 014
200138 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 8 578 7 196 6 342 10 553
200201 Biologicky rozložitelný odpad 89 837 99 512 194 611 125 814
200301 Směsný komunální odpad 1 341 763 1 369 712 1 316 031 1 342 819
200302 Odpad z tržišť 42 951 26 112 22 837 14 319
200307 Objemný odpad 75 803 101 718 94 731 99 368
celková produkce 1 769 254 1 815 512 1 916 475 1 834 552

Zdroj informací: ISOH

V tabulce č. 11 je uvedeno množství vycházející z hlášení o produkci odpadů, kde se objeví pouze část produkce bioodpadu. Ve skutečnosti dochází k nakládání s bioodpadem dle zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů pouze částečně. S většinou produkce bioodpadu je nakládáno jiným způsobem (předávání zemědělcům na polní hnojiště, shromažďování na různá úložiště, černé skládky...). Tato produkce se neobjeví v žádné souhrnné evidenci odpadů.

V následující tabulce č. 12 jsou uvedeny údaje o měrné produkci bioodpadu na obyvatele a rok vycházející z různých pilotních projektů.

Obr. č. 1: Kompostování na volné ploše v pásových hromadách

Tab. č. 12: Měrné množství bioodpadu - kg/obyv./rok - údaje z výsledků pilotních projektů

Měrné množství BRKO
kg/obyv. a rok
Druh zástavby Zdroj Rok
319 Rodinné domy Bílina 2005
17,2 Bytové domy Bílina 2005
7 Rodinné domy (90 %) Ostrava 2006
19,76 Rodinné domy, bytové domy 50:50 Třinec 2006
18,2 Bytové domy (78 %) Frýdek-Místek 2006
24 Odpad ze zeleně Benešová - Praha 1993 - 4
190 Vesnická zástavba - BRO celkem * ZERA - Náměšťsko 2006
150 Vesnická zástavba - BRO celkem * ZERA - Náměšťsko 2007
34,8 Vesnická zástavba - z domácnosti ZERA - Náměšťsko 2006
24,5 Vesnická zástavba - z domácnosti ZERA - Náměšťsko 2007

Výsledky pilotních projektů ukazují, že měrná produkce bioodpadu na občana a rok se výrazně liší podle druhu zástavby, místních podmínek, období. Množství vytříděného bioodpadu navýší výrazně odpad ze zahrádek a údržby obecní zeleně.

Obr. č. 2: Obsah sběrné nádoby na bioodpad v obci

6. Zařízení pro zpracování BRO v ČR - kompostárny

Tab. č. 13: Počet kompostáren na území ČR v letech 2006 - 2008

 
Kraj Počet kompostáren
v provozu
Počet
připravovaných
kompostáren
(fáze
projektu,
výstavby)
Počet
zrušených
kompostáren
(od r. 2006)
(zrušeny
kompletně
i na KÚ)
Počet nefungujících
kompostáren
(neprovozují,
ale mají
povolení
KÚ)
2006 2007 2008 2008 2008 2008
Jihočeský 8 13 17 5 1 3
Jihomoravský 11 10 12 7 0 5
Karlovarský 9 9 6 0 0 4
Královehradecký 5 5 6 1 0 3
Liberecký 5 8 4 1 0 3
Moravskoslezský 18 17 20 1 0 1
Olomoucký 5 4 7 1 0 5
Pardubický 5 4 6 2 0 1
Plzeňský 8 7 11 0 1 1
Středočeský + Praha 30 30 31 0 0 8
Vysočina 13 12 14 3 2 1
Ústecký 14 14 15 0 0 2
Zlínský 6 6 11 0 0 4
Celkem 137 139 160 21 4 41

Graf č. 4: Počet kompostáren na území ČR v provozu v letech 2006 - 2008

Tab. č. 14: Počty kompostáren dle projektované kapacity zpracovaného bioodpadu

                 
KRAJ Kapacita projektovaná (t/rok)
do 1 000 do 3 000 do 5 000 do 10 000 nad
10 000
bez uvedené kapacity POČET
Jihočeský 3 4 1 4 3 2 17
Jihomoravský 2 4 0 2 412
Karlovarský 0 1 0 5 06
Královehradecký 1 0 1 1 2 1 6
Liberecký 3 1 0 0 04
Moravskoslezský 1 3 2 6 2 6 20
Olomoucký 2 3 0 0 1 1 7
Pardubický 2 0 1 2 16
Plzeňský 7 0 3 0 111
Středočeský 7 6 3 4 1131
Vysočina 8 3 2 0 114
Ústecký 1 4 1 3 615
Zlínský 3 1 2 2 1 2 11
CELKEM 40 30 16 29 33 12 160

Tab. č. 15: Kapacity kompostáren v provozu v roce 2006, 2008

 
Kraj Projektovaná kapacita
[t/rok]
Množství zpracovávaného
bioodpadu [t/rok]
2006 2008 2006 2008
Jihočeský 53 850 276 250 19 000 196 540
Jihomoravský 47 295 199 295 42 995 72 430
Karlovarský 68 000 50 000 71 000 38 000
Královehradecký 44 020 56 240 44 020 44 240
Liberecký 38 880 4 420 24 220 1 957
Moravskoslezský 219 680 103 590 71 621 89 098
Olomoucký 2 756 57 600 2 197 5 397
Pardubický 43 900 49 150 35 810 37 035
Plzeňský 24 200 35 968 10 155 21 269
Středočeský + Praha 420 990 344 000 278 431 130 441
Vysočina 37 600 45 995 35 023 33 978
Ústecký 237 400 258 000 114 100 137 800
Zlínský 10 000 41 100 10 550 20 786
Celkem 1 248 571 1 521 608 759122 828 971

Tab. č. 16: Použité technologie kompostování

                                 
KRAJ POUŽITÁ TECHNOLOGIE
Volná plocha Ostatní (uzavřené) Kompostárny
s nejasnými údaji
Překopávač (SKP) Nakladač
Jihočeský Počet kompostáren 3 10 2 7
Kapacita [t/rok] * 155 400 64 250 27 000 nezjištěno
Jihomoravský Počet kompostáren 4 1 5 9
Kapacita [t/rok] 45 000 500 54 795 29 000
Karlovarský Počet kompostáren 1 5 0 0
Kapacita [t/rok] 7 000 43 000 0 0
Královehradecký Počet kompostáren 3 1 1 2
Kapacita [t/rok] 46 000 10 000 240 nezjištěno
Liberecký Počet kompostáren 1 3 0 1
Kapacita [t/rok] 1 600 1 820 0 120
Moravskoslezský Počet kompostáren 3 12 2 4
Kapacita [t/rok] 16 640 65 450 30 500 nezjištěno
Olomoucký Počet kompostáren 1 4 0 3
Kapacita [t/rok] 1 100 6 500 0 nezjištěno
Pardubický Počet kompostáren 1 5 0 2
Kapacita [t/rok] 5 000 44 150 0 nezjištěno
Plzeňský Počet kompostáren 4 7 0 0
Kapacita [t/rok] 12 000 23 968 0 0
Středočeský + Praha Počet kompostáren 9 9 1 12
Kapacita [t/rok] 99 000 24 400 20 000 200 600
Vysočina Počet kompostáren 6 7 1 3
Kapacita [t/rok] 36 500 11 600 995 1 900
Ústecký Počet kompostáren 1 12 1 1
Kapacita [t/rok] 28 000 219 000 8 000 3 000
Zlínský Počet kompostáren 1 6 2 2
Kapacita [t/rok] 1 000 34 100 6 000 nezjištěno

Ze zjištěných podkladů, které byly zpracovány agenturou ZERA do databáze, lze v tuto chvíli konstatovat:

  • aktuální počet kompostáren v České republice je 160 a připravovaných 21 (kompostárny, které obdržely dotace na investici nebo jsou projekčně zpracovány a připraveny pro žádosti na dotace)

  • celková projektovaná kapacita existujících a připravovaných kompostáren v ČR je 1 521 608 t zpracovaného bioodpadu za rok, z toho jen 21 % z celkového počtu a 30 % z kapacity zpracování (včetně připravovaných) provozuje správnou kompostovací praxi a vyrábí kvalitní produkt.

  • na kompostárnách je zpracováván především odpad z údržby zeleně

  • převážně z ekonomických důvodů jsou zpracovávány i čistírenské kaly a zbytky potravin nevhodné ke spotřebě.

  • zařízení kompostáren v ČR jsou budována s kapacitou uvedenou v tabulkách č. 14, 15. Lze konstatovat, že v ČR je převaha menších zařízení cca 44 % v rámci ČR, v krajích je situace obdobná. V ČR zatím chybí kvalitně vybavené a kapacitně větší kompostárny, které by mohly řešit i kompostování domovního odpadu, čistírenské kaly a podobně.

7. Trh s kompostem v ČR

Tab. č. 17: Ceny za příjem bioodpadu a prodej kompostu

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...