Co je třeba znát pro správné nastavení obecního systému

7.6.4

Co je třeba znát pro správné nastavení obecního systému

Mgr. Tereza Žáková

Související právní předpis: 541/2020 Sb.

 NahoruCo je obecní systém?

Každá obec je povinna přebírat veškerý komunální odpad vznikající na svém území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. To je základní pravidlo nastavené v § 59 odst. 1 NZOO a z něj vychází koncepce celého obecního systému a především je to základní povinnost všech obcí. V té souvislosti je vhodné si ujasnit, co je komunální odpad.

Definice komunálního odpadu je v § 11 odst. 2 písm. a) NZOO. Obecně jde o směsný a tříděný odpad z domácností, případně směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností. Za komunální odpad se nepovažuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

 NahoruTříděný odpad – co a jak obec přebírá?

Každá obec tedy přebírá komunální odpad směsný a dále jednotlivé odděleně soustřeďované (tedy tzv. "tříděné") složky. Zákon v § 59 odst. 2 NZOO nastavuje, co vše musí být v rámci obcí odděleně soustřeďováno. Jedná se o

• nebezpečné odpady, papír, plast, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky a od 1. ledna 2025 i textil.

To je jakési základní minimum, které osoby na území obce tzv. "třídí" a každá obec musí zajistit místa pro odkládání těchto druhů odpadů, a to celoročně (dříve byla tato povinnost nastavena např. pro biologicky rozložitelné komunální odpady jen na určitou část roku). Zvláštní režim mají nebezpečné komunální odpady, pro které je stanoveno, že mohou být přebírány nejméně dvakrát do roka¹. Dále je stanovena výjimka že obec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace.

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, dále nastavuje způsoby, jaké může obec ke splnění této povinnosti použít. Obec využívá ke splnění svých povinností sběrná místa. Konkrétně tedy může jednotlivé odděleně soustřeďované složky přebírat ve sběrném dvoře, případně v zařízení určených pro nakládání s odpady, prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů nebo sběrných nádob a dále formou pytlového sběru. Tyto varianty může obec libovolně kombinovat.

Pokud jde o biologický odpad, je možné nastavit sběr v rámci obecního systému rovněž formou komunitního kompostování (srov. § 66 a násl. NZOO).

V praxi se objevují problémy, kdy fyzické osoby na území obce uvedené složky třídí, ale stěžují si, že místa, kam by bylo možné odděleně soustřeďované odpady předat, jsou pro ně subjektivně nedostupná. Typicky může jít o sběrný dvůr s omezenou otvírací dobou nebo jediné shromažďovací místo v jiné části obce nebo města (např. jediný kontejner na jedlé tuky a oleje). Je pak takové zajištění soustřeďovacích míst dostatečné pro to, aby bylo možné učinit závěr, že obec plní své zákonné povinnosti? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Zákon ani vyhláška nevymezují žádné pevné požadavky pro nastavení sítě soustřeďovacích míst. Ostatně s ohledem na široké spektrum velikostí obcí (od nejmenších obcí po velkoměsta) a jejich dalších specifik (od chatařských oblastí po průmyslové zóny, jiné složení a chování původců odpadu atd.) by takové pevné nastavení ani nebylo žádoucí. Jestli je soustřeďovací síť v daném případě dostatečná se tak posuzuje v každém případě individuálně. Aby však nebyla pravidla zcela obecná, byla Ministerstvem vnitra vydána metodika , ve které je vymezen tento závěr: "Obec nemusí zajistit přístup k místům pro odkládání všech složek komunálních odpadů každý den po dobu 24 hodin, nicméně se musí jednat o takový přístup míst, který zajistí efektivní odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů. Přístup k daným místům (včetně časového rozsahu) musí být v takovém rozsahu, který dostatečně motivuje domácnosti k řádnému třídění komunálního odpadu (v případě nebezpečných odpadů je povinnost splněna, pokud je jejich soustřeďování zajištěno minimálně dvakrát ročně)." Uvedené stanovisko tedy výslovně vylučuje, že by shromažďovací místa měla být k dispozici nepřetržitě. V ostatním však opět předpokládá individuální posouzení. Nicméně s ohledem na recyklační cíle obcí a naúspoře související s recyklační slevou, je v zájmu obcí, aby na svém území motivovaly občany k co nejvyšší míře třídění a dostatečný přístup k shromažďovacím místům lze považovat za jeden ze základních nástrojů.

Nutno podotknout, že obce mohou své povinnosti plnit i ve spolupráci s jinými obcemi, což může pomoct zejména menším obcím (srov. § 60 odst. 3 NZOO), které nemají kapacity nebo možnosti, aby zajistili vše samy.

Dále je vhodné zdůraznit, že na sběrné dvory, které jsou součástí obecního systému, se nevztahují zpřísněné povinnosti související s přebíráním kovových odpadů, které jsou stanoveny v ustanoveních § 17 a 18 NZOO. To znamená, že pokud takový sběrný dvůr nevykupuje kovové odpady, pak nemusí evidovat údaje o osobách, které odpad předaly, sledovat zařízení kamerovým systémem a záznamy uchovávat po stanovenou dobu atd.

 NahoruJakou formou obce…