Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

3.7.1.7

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

MUDr. Anna Šplíchalová, Ph.D.

 NahoruSouvisející právní a ostatní předpisy

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 7.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. §§ 16-18, příloha č. 2, část A, B, příloha 3, část C.

  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisůí.

  • Vyhláška č. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů, zejména příloha č.1, bod 2 a příloha č.2.

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zejména příloha nařízení vlády, kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami, kapitola III- nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice.

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších změn a doplňků,

a další předpisy uvedené v úvodním textu k Rizikovým faktorům pracovního prostředí

 NahoruChemické karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

Podle § 16 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění se mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci řadí:

• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle chemického zákona,

• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

• cytostatika a prach tvrdých dřev, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do třetí nebo čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Specifikace tvrdých dřev je upravená v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4, vysvětlivka bodu b). Mezi tvrdá dřeva patří dřevo např. břízy, buku, dubu, bílého ořechu, kaštanu, javoru, habru apod.

Za karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci podle výše uvedené specifikace se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., §16, odst. 2).

 NahoruÚčinky na lidský organismus

Látky, jejichž účinek se projeví až po velmi dlouhé době expozice, případně po dlouhé době latence (roky, desítky let), nebo dokonce u následujících generací, se označují, jako látky s pozdím účinkem. Do této skupiny patří mutageny, karcinogeny a látky toxické pro reprodukci a vývoj plodu ¹⁾. Některé látky se vyznačují kombinovaným účinkem, viz následující tabulka s příklady látek.

Charakter poškození organizmu u látek s pozdním účinkem souhrnně uvádí následující tabulka.

 NahoruMutageny

Mutace je ireverzibilní (trvalá) změna genetické informace buňky (změna DNA). Podle úrovně postižení mohou být mutace:

• genové - vznikají na úrovni jednotlivých genů a spočívají ve změně vnitřní struktury DNA (záměna, chybění nebo změna pořadí nukleotidů) a

• chromozomové - představují poškození chromozomů ve smyslu jejich struktury nebo počtu.

Podle druhu postižené buňky rozeznáváme mutace:

• gametické (mutace v pohlavních buňkách), které v případě smrti buněk mohou způsobit zvýšený počet potratů nebo zapříčinit abnormální vývoj plodu a projevit se výskytem vrozené vady; v případě, že mutace pohlavní buňky neusmrtí, přenesou se na potomstvo,

• somatické (mutace tělových buněk) mohou vést k metabolickým poruchám, urychlenému stárnutí nebo nádorovému onemocnění; somatické mutace postihují jen exponovaného jedince a nepřenáší se na další generace.

Mutageny jsou látky nebo faktory schopné vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu mutací. Mutageny mohou být:

• chemické látky – široká skupina látek a směsí, např. alkylační látky (epoxidy), organické sloučeniny těžkých kovů (arzén, rtuť, kadmium, chrom) apod.

• fyzikální faktory - ionizující záření, UV záření,

• biologické faktory – onkogenní viry (papilomaviry – rakovina děložního čípku, virus infekční žloutenky B a C – rakovina jater, herpetické viry, retroviry apod.)

Vzhledem k charakteru působení mutagenních látek, tedy trvalému poškození genetického materiálu, označují se také jako látky genotoxické. Mutace může být společným mechanizmem vzniku:

• dědičných onemocnění,

• zhoubných novotvarů (rakoviny) nebo

• vrozených vývojových vad.

 NahoruKarcinogeny

Karcinogeny představují širší skupinu látek než mutageny. Patří sem látky, které mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny jak

• mutagenním mechanizmem – genotoxické karcinogeny, které navozují změny genetického materiálu přímo nebo prostřednictvím svých metabolitů, tak i

• nemutagenním (epigenetickým) mechanizmem – epigenetické karcinogeny, které přímo nepoškozují genetický materiál, ale podporují zvýšené dělení již poškozených buněk (latentně nádorové buňky) včetně jejich následnou proměnu na buňky nádorové; do této skupiny patří látky, které např. modifikují hormonální rovnováhu v organizmu (estrogeny), snižují obranyschopnost organizmu (látky s imunosupresivním účinkem) nebo zcitlivující organizmus pro vnímání vůči samotným genotoxickým karcinogenům (polychlorované bifenyly).

 NahoruProces karcinogeneze

Proces karcinogeneze, tedy vzniku zhoubného nádoru (rakoviny), lze shrnout do třech hlavních fází uvedených v následující tabulce.

Z uvedených fází karcinogeneze vyplývá, že genotoxické látky lze pokládat za iniciační faktory a negenotoxické látky za promoční faktory karcinogenezy.

 NahoruMezinárodní klasifikace karcinogenů

Klasifikací chemických látek i pracovních procesů z hlediska rizika karcinogenity pro člověka se v mezinárodním měřítku zabývá Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v Lyonu. Podle jednotné standardní metodiky IARC zařazuje látky do slupin uvedených v následující tabulce.

Riziko vzniku maligních onemocnění představují karcinogeny zařazené do skupiny 1. a 2., tedy prokázané, pravděpodobné a možné lidské karcinogeny.

 NahoruLátky toxické pro reprodukci

Látky toxické pro reprodukci mohou vyvolat:

• poškození reprodukčních funkcí u obou pohlaví, např. látky, které mohou negativně působit na libido, sexuální chování, tvorbu a vývoj spermií a vajíček, nebo

• zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků - negativní vliv na vývoj embrya nebo plodu, který může končit potratem nebo různým stupněm funkční či anatomické vady plodu, která se může projevit bezprostředně po porodu nebo v průběhu dalšího života.

Toxické látky negativně působící na plod v době nitroděložního vývoje se označují jako teratogeny.

 NahoruNemoci z povolání v důsledku působení karcinogenů

Zatímco celkové počty zhoubných novotvarů v české populaci mají vzrůstající tendenci, výskyt profesionálních zhoubných nádorů se dlouhodobě pohybuje kolem 2-4% všech hlášených nemocí z povolání. V absolutních číslech to představuje několik desítek případů ročně. Z dat Registru nemocí z povolání ČR byl sestrojen následující graf, který uvádí výskyt profesionální rakoviny podle hlavních příčinných faktorů ³⁾. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (SiO₂) je položkou v seznamu nemocí z povolání od r. 2011 (dle nařízení vlády č. 114/2011 Sb., které s právní účinností od 1. července 2011 novelizovalo nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Z uvedeného důvodu se tento nádor hlásí až od data platnosti uvedeného nařízení vlády, tedy od 1. 7. 2011.

V roce 2019 bylo uznáno 25 případů zhoubných nádorů, což představuje cca 2% z celkového počtu profesionálních onemocnění³⁾. Jednalo se zejména o rakovinu kůže nebo plic z dlouhodobé staré expozice ionizujícímu záření v uranových dolech, které byli pracovníci vystaveni před mnoha desítkami let a nyní po dlouhé době latence dochází k manifestaci zhoubného onemocnění.

Profesionální nádorová onemocnění se vyznačují tím, že:

• vznikají po dlouhé době expozice nebo latence karcinogenním látkám, směsím nebo faktorům, tedy obvykle i několik desetiletí po ukončení expozice,

• klinický obraz takového nádoru se specificky neodlišuje od nádoru vzniklého v důsledku působení neprofesionálních faktorů; z uvedeného důvodu při posuzování nemoci z povolání je rozhodující hodnocení úrovně profesionální expozice karcinogenům.

Poškození zdraví v důsledku působení profesionálních karcinogenů jako nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, se odškodňuje podle tří kapitol: kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami (chemické karcinogeny), kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory (ionizující záření) a kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest (prach, chemické látky, ionizující záření). V následujícím textu budou charakterizovány nejčastější profesionální zhoubné nádory.

 NahoruNádorová onemocnění z chemických látek a směsí

Druh orgánového onemocnění zhoubným nádorem závisí od charakteru působení chemické látky nebo směsi s karcinogenním účinkem a brány vstupu do organizmu. Jak již bylo uvedeno, nejčastěji jsou postiženy plíce při inhalační expozici, postižení jiných orgánů je méně časté. Díky kvalitním technickým opatřením je výskyt rakoviny vlivem chemických látek nebo jejich směsí ojedinělý. V roce 2019 byla hlášena dvě nádorová onemocnění – jeden nádor plic po dlouhodobé expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům a jedna chronická myeloidní leukémie po dlouhodobé expozici trichlormethybenzenu.

 NahoruRakovina plic a kůže z radioaktivních látek

Rakovina plic nebo kůže z radioaktivních látek je nejčastější diagnózou při práci v uranových dolech. U rakoviny plic se kromě radonu a produktů jeho proměny na vzniku onemocnění spolupodílejí i další faktory důlního prostředí jako arzén, plísně, odpadové zplodiny. V roce 2019 byla rakovina kůže hlášena u 14 osob, rakovina plic u jednoho muže. Všichni byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud převážně v letech 1955–1991 ³⁾. Jedná se tedy o onemocnění s dávnou expozicí, která manifestují po dlouhé době latence.

 NahoruRakovina plic ve spojení s pneumokoniózou

Samotná pneumokonióza způsobená prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vzniká obvykle po dlouholeté době expozice, často i mnoho let po vyřazení z práce v dole. Onemocnění může probíhat jako prostá nebo komplikovaná forma; nejzávažnější komplikací je rakovina plic. V roce 2019 byla rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého hlášena u 3 pracovníků s mediánem doby latence kolem 50 let ³⁾.

 NahoruRakovina plic a mezoteliomy z azbestu

Azbestóza nebo hyalinóza pohrudnice v důsledku působení azbestu vznikají po desítky let dlouholeté expozici nebo latenci a mohou se komplikovat vznikem maligního onemocnění – rakovinou plic a dýchacích cest, mezoteliomem pohrudnice nebo pobřišnice. V roce 2019 byly uznány dva mezoteliomy pohrudnice, jedna rakovina hrtanu a tři případy rakoviny plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou ³⁾.

 NahoruRakovina dýchacích cest a plic z koksárenských plynů

Hlavní součástí koksárenských plynů jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou hlavní látkou vyvolávající uvedené zhoubné onemocnění. V posledních letech je však výskyt této malignity jen ojedinělý, v roce 2019 nebyl hlášen žádný případ ³⁾.

 NahoruRakovina sliznice nosu a dutin z prachu dřeva

Pro vznik rakoviny sliznice nosu a vedlejších nosních dutin jsou nebezpečné zejména prachy tvrdých dřev (dub, buk, bříza). Chronický dráždivý účinek prachu tvrdých dřev se uplatňuje obvykle desítky let a díky důsledné prevenci na pracovištích nebylo v posledních letech toto onemocnění hlášeno.

 NahoruVýskyt látek s karcinogenním účinkem na pracovištích

Při kontrole používání chemických látek s karcinogenním účinkem se uplatňují přísnější opatření než je tomu u jiných chemických látek a vychází se z údajů a kritérií publikovaných Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny v Lyonu (IARC). V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny příklady příčinných souvislostí mezi profesionálními škodlivinami, průmyslovými technologiemi a vznikem jednotlivých druhů nádorů.