dnes je 30.6.2022

Input:

Metodické doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví

11.10.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.18
Metodické doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

- z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení nebo jim podobných zařízení

Ministerstvo životního prostředí Praha, odbor odpadů, červenec 2007

OBSAH

1 PŘEDMLUVA 3
2 ÚČEL A PŘEDMĚT METODICKÉHO DOPORUČENÍ 3
3 RIZIKA PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ 4
4 VÝKLAD POJMŮ 4
5 PRÁVNÍ RÁMEC NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ 5
5.1 Kategorizace a charakteristika odpadu 6
6 DOPORUČENÉ POSTUPY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ 6
6.1 Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví 7
6.2 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku 7
6.2.1 Základní požadavky na shromažďovací prostředky pro odpady ze zdravotnictví 8
6.2.2 Značení shromažďovacích prostředků 9
6.3 Shromažďování odpadů ze zdravotnictví na shromažďovacích místech 10
6.4 Sklady, jejich části a skladovací prostředky 11
6.5 Přeprava odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnického zařízení 12
7 ÚPRAVA ODPADŮ ZE ZDRAVOTNICTVÍ DEKONTAMINACÍ 12
7.1 Zařazení dekontaminovaných odpadů 14
8 PŘEPRAVA ODPADŮ ZE ZDRAVOTNICTVÍ OD SHROMÁŽDĚNÍ U PŮVODCE K JEHO ODSTRANĚNÍ 14
8.1 Další požadavky na přepravu 15
9 ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ ZE ZDRAVOTNICTVÍ 15
9.1 Skládkování odpadů ze zdravotnictví 15
9.2 Spalování odpadů ze zdravotnictví 16
9.3 Využívání odpadů ze zdravotnictví 16
10 PODROBNOSTI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ 17
10.1 Infekční odpady 17
10.2 Ostré odpady 17
10.3 Patologicko-anatomické odpady 18
10.4 Farmaceutické odpady - nepoužitelná léčiva a cytostatika 19
10.4.1 Cytostatika 20
10.4.2 Úprava farmaceutických odpadů před přepravou 20
10.5 Chemické odpady 20
10.6 Radioaktivní odpady 21
11 KONTAMINOVANÉ OBALY 21
12 OSTATNÍ ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ 22
13 EVIDENCE ODPADŮ 22
13.1 Způsob vedení evidence a ohlašování odpadů 22
13.2 Průběžná evidence odpadů 23
13.3 Evidenční listy přepravy nebezpečných odpadů 24
13.4 Shrnutí postupu při přepravě nebezpečných odpadů 24
14 DOPORUČENÍ A INFORMACE PRO ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY VYDÁVAJÍCÍ SOUHLAS K NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY A SOUHLAS K PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ, SbĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ 26
15 SEZNAM ZKRATEK 27
16 POUŽITÁ LITERATURA 28
17 PŘÍLOHY 30
17.1 Příloha č. 1 - Skupina 18 Katalogu odpadů 30
17.2 Příloha č. 2 - Klasifikace odpadu pro přepravu podle ADR 32
17.3 Příloha č. 3 - Značení obalu - symbol a nápis pro biologické riziko (biohazard) 33

PLATNOST METODICKÉHO DOPORUČENÍ:

nabývá účinnosti dnem zveřejnění na oficiálních internetových stránkách MŽP www.env.cz v Aktualitách nebo v sekci Životní prostředí/Odpady a obaly/Odpady/Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče.

1 Předmluva

Prohlášení Rady Evropského společenství č. ze dne 7. května 1990 ukládá členským státům regulovat nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení. "Odpady ze zdravotnických zařízení jsou dle Evropské unie (dále EU) pokládány za prioritní tok odpadů, vzhledem k jejich rozmanitosti a komplikovanosti složení, ale především k potenciálnímu nebezpečí, které představují pro zdraví lidí a životní prostředí, včetně rizika infekce. První řešení problematiky přineslo nařízení vlády ČR č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, které stanovilo vypracování Realizačního programu pro odpady ze zdravotnictví. Program navrhl několik legislativních i metodických doporučení, která mají směřovat ke snížení rizika pro zdraví a životní prostředí. Tyto návrhy, včetně úkolu "Zpracovat metodiku pro nakládání s odpady ze zdravotnictví...“, schválila vláda ČR svým usnesením č. 1621 ze dne 14. prosince 2005. V ČR je ročně evidováno kolem 22 tis. tun vznikajících odpadů ze zdravotnictví. Z toho je cca 10 % evidováno jako odpady nebezpečné. Nakládání se zdravotnickými odpady musí jednoznačně splňovat základní cíl, tj. bezpečnost procesu, a to od vzniku odpadů až po jejich konečné odstranění. Metodické doporučení je vydáváno s cílem sjednotit přístupy správních a kontrolních orgánů k problematice předcházení, vzniku, využívání a odstraňování odpadů v podskupině 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí (dále jen "odpady ze zdravotnictví“) vznikajících ve zdravotnických zařízeních (dále jen "odpad ze zdravotnictví“). Metodické doporučení bylo zpracováno Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a se Státním zdravotním ústavem.

2 Účel a předmět metodického doporučení

Metodické doporučení obsahuje podrobnosti a postupy při nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení vycházející z platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství a zdravotnictví. Současně obsahuje i odborná doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Technických návodů Basilejské úmluvy apod. Metodické doporučení je určeno pracovníkům orgánů veřejné správy, správních úřadů, zdravotnických zařízení a kontrolním orgánům a tvoří odborný podklad pro vyjádření orgánů ochrany veřejného zdraví k provozním řádům zdravotnických zařízení v oblasti nakládání s odpady. Metodické doporučení lze rovněž využít i pro nakládání s odpady mimo zdravotnická zařízení, pokud odpad, který vzniká, vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení. Takový odpad vzniká například v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech, protidrogových centrech apod. Nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení, který nevyžaduje specifické nakládání, např. komunální odpad, není předmětem tohoto metodického doporučení. Tento odpad se řídí obecnými pravidly pro nakládání s odpady, může být i recyklován, jako např. papír, sklo, kovy, plasty a další složky komunálního/živnostenského odpadu, vždy v závislosti na místních podmínkách.

3 Rizika při nakládání s odpady ze zdravotnictví

Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může být příčinou vzniku onemocnění nebo poranění. Riziko vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadů. Odpady obsahují především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty. Odpad může ohrozit pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál i personál, který se zabývá shromažďováním, přepravou a odstraněním odpadů. Může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí. Riziko není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení. Největší riziko souvisí vždy s nakládáním s infekčními nebo toxickými odpady a ostrými předměty. Základním předpokladem minimalizace zdravotních a environmentálních rizik v celém cyklu nakládání s odpady je řízený způsob nakládání v jednotlivých krocích, a to od třídění odpadů v místě jeho vzniku (odděleného shromažďování odpadů), až po jejich bezpečné odstranění. Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost třídění nebezpečných odpadů od odpadů ostatních (nenebezpečných), které nevyžadují zvláštní způsob nakládání a odstranění. Riziko odpadů ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a odstranění. Současně tím dochází ke snížení nákladů na úpravu a odstranění.

4 Výklad pojmů

Pojmy pro účely metodického doporučení jsou převzaty z platných právních předpisů, odborné literatury, nebo jsou nově definovány:

odpad ze zdravotnictví je odpad z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení nebo jim podobných zařízení zahrnující komponenty různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, který vyžaduje zvláštní nakládání a odstranění vzhledem ke specifickému zdravotnímu riziku. Zahrnuje pevný nebo kapalný odpad, který vzniká při léčebné péči nebo při obdobných činnostech a je nazýván odpadem ze zdravotnických zařízení;

odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, který vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení. Vzniká například v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech, protidrogových centrech apod.;

zdravotní péče je lékařská činnost, jako je diagnostika, monitorování, léčení, prevence chorob nebo ulehčování tělesného postižení člověka, včetně s tím spojeného výzkumu, prováděného pod dohledem profesionálního lékaře nebo jiné osoby, která je k tomu oprávněna na základě své profesionální kvalifikace;

shromažďování odpadu je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady;

shromažďovací prostředky jsou nádoby, kontejnery nebo obaly určené ke shromažďování zejm. nebezpečných odpadů, které splňují obecné technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů nebo chemických látek. Musí svým provedením umožnit bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění. Svým technickým provedením a vybavením místa, na němž jsou umístěny, musí zabezpečit, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do životního prostředí. Musí být vybaveny identifikačními listy nebezpečných odpadů;

shromažďovací místo je místo určené ke shromáždění odpadů ve shromažďovacích prostředcích před dalším nakládáním s nimi. Při jeho volbě musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, čištění, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky;

skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm;

skladovací prostředky jsou určené pro přechodné umístění malého množství odpadů (například chladničky nebo chladicí boxy). Musí splňovat základní technické požadavky uvedené v prováděcím předpisu 4; jejich velikost musí odpovídat množství produkovaných odpadů a frekvenci jejich soustřeďování. Musí umožňovat čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění a oddělené ukládání jednotlivých druhů odpadu;

dekontaminační zařízení je zařízení k úpravě odpadů, při které dochází k částečnému nebo úplnému odstranění živých mikroorganismů pomocí dekontaminačních postupů;

dekontaminace odpadů je řízená úprava odpadů v dekontaminačním zařízení za účelem odstranění nebezpečných vlastností odpadů zejm. H9 - infekčnosti;

evidence odpadů zahrnuje povinnost původců a oprávněných osob vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady;

ohlašovací povinnost je povinnost stanovená původcům a oprávněným osobám, kteří splňují v produkci odpadů zákonný množstevní limit.

5 Právní rámec nakládání s odpady ze zdravotnictví

Nakládání s odpady ze zdravotnictví se řídí obecně zákonem 1. Zdravotnické zařízení jako původce odpadů je povinno dodržovat všechna ustanovení daná tímto zákonem a jeho vyhláškami 2 3 4 5.

Přehled právních předpisů je uveden viz 16.

Nakládat s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může původce odpadu (zdravotnické zařízení) pouze se souhlasem krajského úřadu (v případě produkce více než 100 tun nebezpečného odpadu za rok) nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností (v případě produkce méně než 100 tun nebezpečného odpadu za rok) ve smyslu § 16 odst. 3 zákona. V případě, že je provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu, tohoto souhlasu není třeba, jestliže je problematika nakládání řešena souhlasem k provozování zařízení dle § 14 odst. 1 zákona 1.

V případě, že původce nakládal v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečných odpadů za rok, je povinen zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby - odpadového hospodáře, a to ve smyslu § 15 zákona 1.

Původce odpadu je současně povinen postupovat při nakládání s odpady podle zvláštních předpisů 6 7 8 9 11 12 16.

5.1 Kategorizace a charakteristika odpadu

Zařazení odpadů podle Katalogu odpadů 3 provádí původce odpadů podle skutečných vlastností odpadů v závislosti na technologii a místě vzniku odpadů. Odpady ze zdravotnických zařízení jsou zařazeny v Katalogu odpadů do skupiny 18 a jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto metodického doporučení, včetně příkladů zařazení odpadů pod jednotlivá katalogová čísla odpadů. Mnoho států používá pro nakládání s odpady klasifikace odpadů ze zdravotnictví podle WHO 21 22 23, které je, vzhledem k jednoznačnosti charakteristiky jednotlivých skupin odpadů, pro zdravotnický personál srozumitelnější, viz viz 10 tohoto metodického doporučení. Avšak pro potřeby jednotného zařazování odpadů a statistického vyhodnocení a porovnání produkce a nakládání v jednotlivých členských státech ES, se používá Evropský katalog odpadů, který je totožný s přílohou č. 1 Katalogu odpadů 3. Odlišný katalog odpadů používají např. pouze Rakousko, Finsko a Polsko, které notifikovalo Evropské komisi dodatková 6místná katalogová čísla s koncovým označením 80-89.

6 Doporučené postupy při nakládání s odpady ze zdravotnictví

Zavedení správného systému nakládání s odpady, založeném na důkladném třídění odpadů ve zdravotnickém zařízení (odděleném shromažďování odpadů), vede ke snížení množství odpadů, a to především nebezpečných. Poznatky o technologiích, které upravují infekční odpady (dekontaminace odpadu, nevratné transformace odpadu) umožňují odstraňovat odpady ze zdravotnictví jako odpady kategorie "ostatní“ bez nebezpečné vlastnosti, zejm. infekčnosti se sníženým rizikem pro zdraví lidí a životní prostředí. Bez ohledu na použité technologie úpravy a odstranění odpadu je nutné, aby v celém cyklu nakládání s odpady ze zdravotnictví byla dodržena pravidla na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Základním předpokladem bezpečného nakládání s odpady ze zdravotnictví je zpracování a následné dodržování pokynů (provozního řádu) pro nakládání s odpady.

Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví jsou nedílnou částí provozního řádu zdravotnického zařízení. Provozní řád zdravotnického zařízení schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona 6. Provozní řád zařízení pro sběr a zařízení k odstranění, vč. úpravy před odstraněním odpadu ze zdravotnictví, schvaluje podle zákona 1 krajský úřad v rámci udělení souhlasu k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 zákona 1 a orgán ochrany veřejného zdraví k němu vydává stanovisko ve smyslu § 75 zákona.

6.1 Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví

Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví musí obsahovat jednotlivé postupy nakládání s odpady od místa jejich vzniku až po jejich odstranění, a to pro celé zdravotnické zařízení i jeho jednotlivá oddělení. Pokyny zejména obsahují:

  1. identifikační údaje původce odpadů (adresa, telefonické spojení, statutární zástupce apod.),

  2. identifikační číslo původce odpadů,

  3. adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo adresu příslušného krajského úřadu,

  4. významná telefonní čísla (hasiči, záchranná služba, ČIŽP, orgány ochrany veřejného zdraví, ústavní hygienik apod.),

  5. seznam odpadů podle Katalogu odpadů 3, kterých se provozní řád týká, včetně specifikace jednotlivých odpadů, které jsou pod jednotlivé druhy a kategorie odpadů zařazeny jejich původcem,

  6. organizační zajištění nakládání s odpady - zodpovědné osoby pro jednotlivé stupně nakládání s odpady, včetně telefonního spojení,

  7. způsob třídění (odděleného shromažďování) a ukládání odpadů v místě jejich vzniku,

  8. značení obalů, nádob a kontejnerů pro nakládání s odpady,

  9. pokyny pro shromažďování odpadů v areálu původce,

  10. místa určená a označená pro shromažďování nebo skladování odpadů,

  11. pokyny pro transport odpadů v areálu původce (od soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků nebo skladu odpadů),

  12. opatření pro případ havárie (postup při rozsypání, rozlití či úniku odpadů),

  13. podmínky pro dekontaminaci odpadů,

  14. název, sídlo a IČ oprávněné osoby, které jsou odpady předávány (u právnické osoby statutární zástupce),

  15. způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady (pracovní pomůcky, první pomoc při poranění),

  16. způsob školení zaměstnanců,

  17. identifikační listy nebezpečných odpadů,

  18. grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.

Poznámka: Součástí provozního řádu zdravotnického zařízení musí být i nakládání s mrtvými lidskými těly, včetně mrtvě narozených těl a potratů a jejich ostatků a dále pak nakládání s částmi těl, včetně amputovaných končetin a orgánů. Nakládání s nimi se řídí Zákony 10 13 14.

6.2 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku

Třídění odpadů (oddělené shromažďování odpadů) probíhá v místě vzniku odpadů, to znamená na každém pracovišti (ordinace, pokoj, operační sál, čekárna apod.). Pro tříděné odpady se používá oddělených shromažďovacích prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadů (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty). Všechny shromažďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené. Třídění (oddělené shromažďování) odpadů se provádí nejen ve smyslu Katalogu odpadů 1 podle jednotlivých druhů a kategorií, ale s ohledem na další nakládání s ním, např. úprava odpadů a konečné odstranění odpadů. V případě, že budou odpady shromažďovány společně (neodděleně) podle konečného způsobu nakládání, je nutné požádat o souhlas k netřídění místně příslušný orgán státní správy s navazujícími změnami v kompetencích ve smyslu § 16 odst. 2 zákona 1.

Třídění odpadů se provádí podle pokynů provozního řádu zdravotnického zařízení. Vytříděné odpady se ukládají do označených shromažďovacích prostředků určených pro jednotlivé druhy odpadů. Třídění odpadů na jednotlivých odděleních zdravotnických zařízení vychází ze způsobu odstranění odpadů. Jde především o oddělené ukládání do samostatných shromažďovacích prostředků:

  1. ostrých předmětů,

  2. nepoužitelných léčiv,

  3. cytostatik,

  4. odpadů určených ke spálení (infekční odpady; biologicky kontaminované odpady a patologicko-anatomické odpady, které však nejsou v Katalogu odpadů 3 uvedeny - specifikace uvedena v příloze č. 1),

  5. odpadů určených pro dekontaminaci (infekční odpady, biologicky kontaminované odpady, ostré předměty),

  6. komunálních odpadů (kromě odpadů z infekčních oddělení),

  7. plastů, skla, papíru apod.,

  8. chemických odpadů.

Míšení odpadů ze zdravotnictví je zakázáno. Není možné mísit nebezpečné odpady navzájem nebo nebezpečné odpady s ostatními odpady ve smyslu § 12 zákona 1. Míšením odpadů by mohlo dojít k ohrožení zdraví lidí a bylo by v rozporu s vyhláškou 8. Pro zdravotnické odpady je nezbytné z hlediska minimalizace zdravotních rizik trvat na přísném třídění (oddělené shromažďování) odpadů, a to především ostrých předmětů, nepoužitelných léčiv, infekčních odpadů apod. (viz přílohu č. 1), podle úpravy nebo konečného odstranění odpadů.

Shromažďovací prostředky s odpady se odstraňují z pracoviště zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) denně. Ve smyslu vyhlášky 8 se svoz shromažďovacích prostředků z pracoviště na shromažďovací místa nebo do skladu provádí okamžitě po ukončení pracovní doby, u nepřetržitých pracovišť nejpozději v intervalu 1x za 24 hodin.

6.2.1 Základní požadavky na shromažďovací prostředky pro odpady ze zdravotnictví

Požadavky na shromažďovací prostředky, které jsou určeny pro odpad ze zdravotnických zařízení, jsou následující:

Plastové pytle, které jsou používány pro odpad, musí splňovat následující vlastnosti: maximální objem 0,1 m3, síla materiálu musí být minimálně 0,1 mm a materiál musí být, v případě dekontaminace odpadu, pro dekontaminaci určen. Plastové pytle, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být vyrobeny z materiálů s minimální sílou 0,2 mm.

Pevné nádoby pro ukládání ostrého odpadu, jako jsou jehly, skalpely a jiný ostrý materiál, musí být pevné a nepropíchnutelné. Musí umožňovat průběžné uzavírání nádoby a po naplnění a před dalším nakládáním pevné uzavření. Pevné nádoby jako prostředky určené pro jednotlivé druhy odpadu musí být z materiálu, kde lze vyloučit možnost jakéhokoliv mechanického poškození obalu (dvojitý obal, přepravky apod.). V případě, že ostatní zdravotnický odpad je spalován, mohou být uzavřené nádoby uloženy do pytle pro infekční odpad určený pro spalování. Ostré předměty nesmí být přímo ukládány do papírových obalů a plastových, propíchnutelných obalů.

Jedná-li se o pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly zdvojit nebo použít pevné přepravky, do kterých by byly k přepravě ukládány. Tyto nebo jim podobné přepravky musí být z takového materiálu, který dovoluje následné čištění a dezinfekci po použití.

  • Zcela nevhodné jsou shromažďovací prostředky z papíru, vzhledem k tomu, že nesplňují výše uvedené požadavky na bezpečné nakládání s odpady.

Souhrnné doporučení pro shromažďovací prostředky k ukládání odpadu ze zdravotnictví v místě jeho vzniku je následující:

  1. uzavíratelné plastové nádoby opatřené víkem, b) plastové pytle s maximálním objemem 0,1 m3, s minimální tloušťkou stěny 0,1 mm, c) pro ukládání odpadů, které obsahují vysoce infekční materiál, je nutné použít plastové pytle s minimální tloušťkou stěny 0,2 mm nebo pytle zdvojené dosahující této tloušťky, d) v případě dekontaminace odpadů musí být obaly z materiálů, které jsou vhodné pro použití v dekontaminačním zařízení, e) nádoby na ostré předměty (jehly, skalpely apod.) musí být pevné, nepropíchnutelné a musí umožnit průběžné uzavírání nádoby a po naplnění pevné uzavření, f) další certifikované nádoby určené k soustřeďování tohoto typu odpadu.

Použití papírových shromažďovacích prostředků neodpovídá požadavkům na bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a je v rozporu s vyhláškou 8, pokud nesplňují příslušnou národní nebo jinou technickou normu na shromažďování odpadů.

6.2.2 Značení shromažďovacích prostředků

Každý shromažďovací prostředek je třeba, s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců zdravotnických zařízení i ostatních osob, které s odpady dále nakládají, řádně označit, zejména druhem odpadů, místem, datem a hodinou vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího prostředku. Barevné značení (barva obalu, etikety nebo značícího pruhu) je navrženo dle způsobu odstranění odpadů a platných právních předpisů. Např. symbol či nápis biohazard, určeno ke spálení, k autoklávování, chemické látky - podle barevného značení.

Značení shromažďovacích prostředků musí být umístěno na viditelném místě shromažďovacího prostředku a musí obsahovat:

  1. název druhu odpadu, katalogové číslo odpadu, kategorii odpadu, čas a datum vzniku odpadu,

  2. označení oddělení, kde odpady vznikly,

  3. jméno osoby zodpovědné za nakládání a značení,

  4. hmotnost odpadů,

  5. grafický symbol nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 13 zákona 1 nebo označení symbolem či nápisem biohazard (příloha č. 3),

  6. označení pro další nakládání s odpady (ke spálení, k dekontaminaci apod.).

Pro bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení je vhodné barevné značení 21 22 shromažďovacích prostředků dle druhu odpadů nebo způsobu odstranění. V některých případech je možné označit alespoň štítek na shromažďovacím prostředku a nalepit symbol nebezpečnosti zdravotnického odpadu.

  1. žlutá - infekční odpady

  2. červená - odpady ke spálení

  3. černá - patologicko-anatomické odpady

  4. modrá - ostatní odpady (nenebezpečné odpady)

  5. zelená - odpady k dekontaminaci

  6. transparentní - komunální odpady (nenebezpečné odpady)

6.3 Shromažďování odpadů ze zdravotnictví na shromažďovacích místech

Shromažďovací prostředky na shromažďovacích místech odpadů ve zdravotnických zařízeních, zejména jde-li o speciální nádoby nebo kontejnery, musí svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečit, že odpady do nich umístěné jsou chráněny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do životního prostředí. Základní technické požadavky jsou popsány ve vyhlášce 4. Shromažďovací prostředky je možno vyprázdnit pouze do přepravních obalů odpovídajících přepravě nebezpečných látek nebo mohou být samy přepravním obalem, pokud vyhovují právní úpravě pro přepravu nebezpečných věcí 15. Všeobecné požadavky na shromažďovací prostředky, soustřeďování a skladování odpadů jsou rovněž stanoveny ve vyhlášce 4 k zákonu 1.

Shromažďovací prostředky odpadů musí zejména splňovat tyto základní technické požadavky:

  • odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů,

  • zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li určeny pouze pro odpady inertní,

  • zajištění proti přebývání hmyzu, hlodavcům, příp. jiným škůdcům,* odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,

  • v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí,

  • zabezpečení, aby odpady do nich umístěné byly chráněny před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí,

  • svým provedením zajistí bezpečnost při obsluze, čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění.

Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při práci s odpady, požární bezpečnost, dostupnost a možnost nakládat s odpady pomocí obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky. V blízkosti shromažďovacího prostředku pro nebezpečné odpady, shromažďovacího místa nebezpečných odpadů nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3 vyhlášky 4.

Na shromažďovacím prostředku odpadů musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název druhu shromažďovaného nebezpečného odpadu, jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku, grafický symbol podle zákona 16 nebo symbol "H9-infekčnost“, příp. symbol či nápis biohazard a nápis "nebezpečný odpad“, a to s ohledem na "H“-označení nebezpečné vlastnosti odpadu (příloha č. 2 zákona 1).

Shromažďovací prostředek musí po vyprázdnění umožňovat čištění a dezinfekci.

V případě, že shromažďovací prostředek slouží zároveň jako přepravní prostředek, musí odpovídat požadavkům předpisu ADR 15 pro klinický (nemocniční) a infekční odpad (odpad ze zdravotnictví).

Maximální doba mezi shromážděním infekčního odpadu ze zdravotnictví a jeho odstraněním je v zimním období 72 hodin a v letním období 48 hodin. Časový termín odstranění je dán vyhláškou 8.

6.4 Sklady, jejich části a skladovací prostředky

Pro zdravotnické odpady je nutné umístit sklad uvnitř zdravotnického zařízení. Odpady musí být skladovány v pytlích nebo v kontejnerech v odděleném prostoru, místnosti nebo budově. Rozměry skladovacích prostředků musí odpovídat množství produkovaných odpadů a frekvenci jeho soustřeďování. Sklady, jejich části a skladovací prostředky odpadů musí splňovat základní technické požadavky uvedené ve vyhlášce 4. Dále pak ve smyslu tohoto doporučení především platí:

  • Sklad nebezpečných odpadů musí být k účelu skladování odpadů schválen a zkolaudován příslušnými kompetentními úřady.

  • Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných podle přílohy č. 3 vyhlášky 4.

  • Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona 1, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zákon 16, se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zákona 16.

  • Sklady a skladovací prostředky pro skladování anatomicko-patologických odpadů a infekčních odpadů musí být snadno čistitelné a jejich povrch musí umožňovat provádění pravidelné dezinfekce.

  • Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky 4. Součástí provozního řádu musí být i pravidelné čištění a dezinfekce skladovacích prostor a prostředků.

  • Teplota pro skladování anatomických a infekčních odpadů nesmí překročit rozmezí mezi 3 až 8 oC. Skladování patologicko-anatomického odpadu se provádí obdobně jako skladování částí těl a ostatků v zákonech 10 13. Skladování částí těl a ostatků se řídí zákony 10 13 14.

6.5 Přeprava odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnického zařízení

Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnických zařízení musí splňovat tyto základní požadavky:

  1. vnitřní přepravní prostor dopravního prostředku musí být omyvatelný a snadno čistitelný,

  2. nesmí vytvářet podmínky pro přebývání hmyzu, hlodavců, příp. jiných škůdců,

  3. v dopravním prostředku nesmějí zůstávat zbytky odpadů,

  4. konstrukce dopravního prostředku musí zajistit snadnou a bezpečnou nakládku i vykládku bez nebezpečí poškození shromažďovacího prostředku odpadů.

Při a po skončení přepravy musí být všechny uzávěry (zavázání, slepení, pečeti atd.) shromažďovacího prostředku nepoškozené a funkční. Odpady nesmí být přepravovány společně s jinými materiály nebo věcmi. Veškerá opatření při přepravě odpadů musí zajistit bezpečnost i ochranu zdraví, pracovního a životního prostředí. Obsluha musí být proškolena, včetně postupu při nehodách. Organizace přepravy odpadů v zařízení a jeho časový rozvrh musí být součástí pokynů (provozního řádu) zdravotnického zařízení.

7 Úprava odpadů ze zdravotnictví dekontaminací

Dekontaminace odpadů patří mezi metody, které jsou doporučeny pro snížení rizik plynoucích z infekčnosti odpadů před jejich přepravou ze zdravotnického zařízení ke konečnémuodstranění. Dekontaminace je úprava odpadů za účelem úplného odstranění biologických činitelů (např. sterilizace je definována jako úplná eliminace všech forem mikrobiálního života, včetně vysoce rezistentních spór) nebo redukce hladiny mikrobiální kontaminace (např. dezinfekce).

Dekontaminace odpadů se provádí především u tříděných odpadů.

K dekontaminaci odpadů ze zdravotnických zařízení je možné použít různé typy certifikovaných zařízení založené především na principech parní sterilizace, horkovzdušné sterilizace, mikrovlnném ohřevu apod.

Při dovozu, distribuci nebo výrobě zařízení určeného k dekontaminaci odpadů je nutné, aby dovozce, výrobce nebo distributor doložil provozovateli následující podklady:

  • doklad o specifikaci přístroje nebo metody z hlediska schopnosti dekontaminačního zařízení eliminovat nebo redukovat jednotlivé skupiny biologického činitele na přijatelnou hladinu z hlediska ochrany zdraví lidí. Výběr dekontaminačního zařízení záleží na typech kontaminace odpadů biologickým činitelem v místě jeho vzniku a způsobu konečného odstranění odpadu. Vysoce infekční odpady z pracovišť, kde je možná jejich kontaminace biologickým činitelem III. a IV. kategorie, musí být ve smyslu zvláštních předpisů 7 8 9 dekontaminovány autoklávováním v místě jejich vzniku,

  • doklad o účinnosti zařízení. V případě, že účinnost není výrobcem ověřena a doložena, je nezbytné provést proces validace metody dekontaminace na specializovaných pracovištích (např. národní referenční laboratoře SZÚ), před uvedením zařízení do provozu.

Dekontaminací odpadů se odstraňuje zejména nebezpečná vlastnost odpadu H9 - infekčnost.

Podle zákona 1 jsou v příloze č. 4 dekontaminační zařízení zařazena zejm. pod způsoby odstraňování odpadů D8 a D9.

D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
D9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

Zařízení musí být provozováno pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem ve smyslu § 14 odst. 1 zákona 1 (Poznámka: Jedná se o zařízení k odstraňování odpadu, ve kterém jsou odpady upravovány (D9) před následným odstraněním); náležitosti k žádosti o souhlas jsou uvedeny ve vyhlášce 4. Provozní řád zařízení, ve kterém bude uveden celý systém nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení, schvaluje podle zákona 1 příslušný krajský úřad na základě stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 75 zákona 1.

Provozování zařízení na dekontaminaci odpadů musí mít návaznost na celý systém nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení i na nakládání mimo toto zdravotnické zařízení, tj. po jeho předání oprávněné osobě k odstranění.

Provozní řád dekontaminačního zařízení kromě požadavků vycházejících z přílohy č. 1 vyhlášky 4 musí kromě jiného především obsahovat:

  • požadavky na přejímku a kontrolu přijímaného odpadu do dekontaminačního zařízení,

  • způsob záznamu průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů,

  • způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace (fyzikální, chemické, biologické indikátory) včetně popisu metod sledování účinnosti zařízení,

  • způsob záznamů o provedených kontrolách a jejich archivaci.

Účinnost dekontaminačního zařízení se kontroluje na základě fyzikálních, chemických a biologických indikátorů.

Biologický indikátor je doporučen dle typu zařízení (např. B. stearothermophilus nebo B. subtilis). Doporučená kontrola pomocí bioindikátorů je každý 50. cyklus během zkušebního provozu, dále pak každý dvoustý cyklus dekontaminace odpadů, pokud není stanoven kratší interval, vždy po technických úpravách, opravách apod. Způsob kontroly musí být uveden v provozním řádu dekontaminačního zařízení, včetně způsobu metody stanovení. Minimální doporučenou četnost stanoví příslušný orgán státní správy po dohodě s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Za metodu sledování účinnosti dekontaminačního zařízení není možno považovat stěry z tohoto zařízení.

Kontrolu nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu, je nutné provádět minimálně 1x ročně.

Kontrolu musí provádět autorizovaná servisní firma. O provedených kontrolách je nutné vést záznamy v provozním deníku zařízení a doklady archivovat.

7.1 Zařazení dekontaminovaných odpadů

Odstraněním nebezpečné vlastnosti infekčnosti se rozumí provedení řádné dekontaminace, jejíž účinnost byla prověřena dlouhodobým zkoušením a prokazatelně prokázána.

Po vytřídění všech nebezpečných složek odpadů, které by odpady mohly činit nebezpečnými z hlediska jiných nebezpečných vlastností, a dekontaminaci odpadů je možno s nimi nakládat jako s odpady ostatními (nenebezpečnými) a zařadit je např. podle Katalogu odpadů jako 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny), 18 01 01 Ostré předměty ("dekontaminované“), 15 01 obalové odpady, podle materiálu obalu ("dekontaminované“).

Za konečné odstranění odpadů po dekontaminaci je považováno spálení odpadů v zařízení k tomu určeném nebo v případě, že během dekontaminace nebo po dekontaminaci jsou odpady zbaveny nebezpečných vlastností, je možné odpady ukládat na příslušnou skládku, za podmínek splňujících požadavky vyhlášky 5.

8 Přeprava odpadů ze zdravotnictví od shromáždění u původce k jeho odstranění

Převoz odpadů ze zdravotnického zařízení ke konečnému odstranění mimo areál zdravotnického zařízení se řídí ADR předpisem 15. Nebezpečné látky jsou podle dohody rozděleny do výlučných tříd, u kterých jsou uvedena zvláštní ustanovení viz příloha č. 2 tohoto metodického doporučení.

Odesilatel, v tomto případě původce odpadů, je povinen podle ADR předpisu 15 odpady zejména zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci, dodržet všechna ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí. Dále nesmí předat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není povolení a musí předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče. Je povinen správně vyplnit údaje v nákladním listě, přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení. Musí označit kontejnery a zabezpečit předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě.

Dopravce je povinen používat pouze vozidla, která jsou k přepravě nebezpečných věcí způsobilá. Musí zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu včetně výstražných oranžových značek, případně bezpečnostní značky. Pokud je předepsáno, musí zajistit přítomnost závozníka a zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze proškolení řidiči ve smyslu předpisu. Musí zabezpečit i předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Dopravce musí zajistit, aby řidič měl během přepravy všechny průvodní dokumenty, funkční hasicí přístroje a další povinnou výbavu vozidla. Nesmí převzít k přepravě věci, jejichž obal je poškozený nebo netěsný. V písemných pokynech pro řidiče musí být uvedena opatření pro nehody a mimořádné události. V případě nakládky, vykládky a manipulace musí zajistit, aby řidič dodržel všechny předpisy týkající se těchto činností.

Evidence při přepravě odpadů ze zdravotnictví se vede v souladu s § 40 zákona 1 - viz Povinnosti provozovatelů chladicích a klimatizačních zařízení - příklady. tohoto metodického doporučení.

8.1 Další požadavky na přepravu

Současně s požadavky předpisu 15 je nutné dodržet dobu stanovenou vyhláškou 8 pro odstranění odpadů ze zdravotnictví. Maximální doba mezi shromážděním infekčních odpadů a jejich odstraněním je stanovena v zimním období na 72 hodin a v letním období na 48 hodin. Po předání odpadů původcem oprávněné osobě je tato osoba povinna, podle vyhlášky 8, odstranit odpady ve stanovené době. Zajištění přepravy mezi shromážděním odpadů a konečným odstraněním je doporučeno z hlediska bezpečné přepravy, kontroly a evidence řešit dopravou (službou dopravce) mezi zdravotnickým zařízením a zařízením k odstranění odpadů. Tím se zajistí zpětná vazba mezi původcem odpadů a zařízením, které provádí konečné odstranění odpadů.

9 Způsoby odstraňování a využívání odpadů ze zdravotnictví

9.1 Skládkování odpadů ze zdravotnictví

Obecně je skládkování infekčních odpadů, nebezpečných chemických odpadů a nepoužitelných léčiv, tedy většiny odpadů ze zdravotnictví v ČR, zakázáno.

Skládkování odpadů ze zdravotnických zařízení zařazených pod katalogové číslo 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, je možné pouze v případech vytříděných a prokazatelně ekontaminovaných odpadů (např. nekontaminované obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny) nebo po vytřídění, dekontaminaci a odstranění odpadů. Vytříděné a dekontaminované odpady zbavené všech nebezpečných vlastností je pak možné ukládat na skládky, při splnění podmínek vyhlášky 4. Způsob nakládání s odpady ze zdravotnictví musí být uveden v provozním řádu zdravotnického zařízení a skládky.

9.2 Spalování odpadů ze zdravotnictví

Spalování odpadů ve spalovnách nebezpečných odpadů je nejčastějším odstraněním odpadů ze zdravotnictví v ČR. Odpady, které předtím nebyly podrobeny dekontaminaci nebo jinak zbaveny jiných nebezpečných vlastností, musí být spalovány v zařízení, které je projektováno a provozováno pro spalování těchto odpadů. Teplota pro spalování odpadů musí být dle doporučení WHO vyšší než 1000 °C. Spalování odpadů se řídí zákonem 18. V zařízení spalovny nesmí být odpady skladovány, ale odstraněny bezprostředně po jejich dovozu do zařízení. Způsob nakládání s odpady v zařízení je součástí zvláštních pokynů z hlediska ochrany zdraví uvedených v provozním řádu zařízení. Určité druhy odpadu ze zdravotnictví je nutno vždy spalovat. Jde především o:

  1. infekční odpady,

  2. všechny patologicko-anatomické odpady,

  3. odpady z dialyzačních oddělení, krevní vzorky apod.,

  4. ostré předměty,

  5. nepoužitelná léčiva a cytostatika,

  6. chemické odpady,

  7. ostatní odpady, kdy jiný způsob odstranění by mohl ohrozit zdraví nebo životní prostředí,

  8. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny i po jejich dekontaminaci je rovněž doporučeno spalovat.

9.3 Využívání odpadů ze zdravotnictví

Využívání odpadů ze zdravotnictví závisí na přísném dodržování systému třídění (odděleného shromažďování) odpadů v místě vzniku odpadů (např. sterilní papírové obaly od zdravotnických pomůcek, vnější papírové obaly od léčiv, plasty či sklo po dekontaminaci a další nekontaminované složky živnostenského/komunálního odpadu, vždy v závislosti na místních podmínkách). Způsob třídění za účelem následného využívání odpadů musí být uveden v provozním řádu zdravotnického zařízení.

10 Podrobnosti nakládání s vybranými odpady ze zdravotnictví

21 22 23

10.1 Infekční odpady

Infekční odpady jsou veškeré odpady z infekčních oddělení včetně zbytků jídel a odpady ze všech prostorů, kde odpady mohou být infikovány infekčním činitelem v množství, které způsobuje, že odpady je možno považovat za odpady s nebezpečnou vlastností infekčností. Do infekčních odpadů lze dále zařadit např. použité chirurgické materiály, odpady z laboratoří, dialyzačních zařízení, použité nemocniční podložky, pleny, odpady z laboratoří, kde se provádí mikrobiologická stanovení (mikrobiologické kultury) apod. Specifikaci infekčních odpadů musí provést původce odpadů v provozním řádu zařízení, a to pro jednotlivá pracoviště.

Do této skupiny odpadů patří i biologicky kontaminované odpady, které jsou kontaminovány lidskou krví, sekrety nebo výkaly. Biologicky kontaminované odpady mohou být kontaminovány i podmíněně patogenními nebo patogenními mikroorganismy. Mezi tyto odpady lze zařadit kontaminovaný obvazový materiál, kontaminované pomůcky, infuzní nástroje bez jehly, obaly transfúzní krve, pomůcky pro inkontinentní pacienty, materiály z plastů, kontaminované osobní ochranné pomůcky personálu apod. V případě místa vzniku biologicky kontaminovaných odpadů ve zdravotnických zařízeních, v domovech pro seniory nebo ústavech sociální péče je nutné vždy zvažovat riziko infekce. U biologicky kontaminovaných odpadů nelze zcela vyloučit možnost přítomnosti infekčních činitelů.

Pro nakládání s těmito odpady je nutné jejich oddělené shromažďování a balení do kontejnerů nebo dvojitých pytlů dle závažnosti možného infekčního činitele. Je nutné používat žlutě označovaných sběrných a shromažďovacích prostředků se symbolem infekčnosti "H9-infekčnost“, příp. symbol či nápis biohazard. Infekční odpady se nesmí překládat z jednoho obalu do jiného ani dodatečně třídit. Pro přechodné uskladnění nebo opatření do doby přepravy musí být infekční odpady uloženy v uzamčeném, nepovolaným osobám nepřístupném chlazeném shromažďovacím nebo skladovacím prostoru. Infekční odpady musí být dekontaminovány nebo přímo odstraněny

Partneři




 


Nahrávám...
Nahrávám...