Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 - 2020

25.9.2014, Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů, Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.1.12
Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

SDĚLENÍ KOMISE

2014/C 200/01

NahoruObsah

Úvod

1 Oblast působnosti a definice

1.1. Oblast působnosti

1.2. Opatření podpory, na něž se vztahují tyto pokyny

1.3. Definice

2 Podpora v oblasti životního prostředí a energetiky, která podléhá oznamovací povinnosti

3 Posouzení slučitelnosti podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) smlouvy

3.1. Společné zásady pro posuzování slučitelnosti

3.2. Obecná ustanovení o slučitelnosti

3.3. Podpora na energii z obnovitelných zdrojů

3.4. Opatření v oblasti energetické účinnosti včetně kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení

3.5. Podpora na účinné využívání zdrojů, a zejména na nakládání s odpady

3.6. Podpora na zachycování a ukládání uhlíku (CCS)

3.7. Podpora ve formě snížení ekologických daní nebo osvobození od těchto daní a ve formě snížení financování podpory na elektřinu z obnovitelných zdrojů

3.8. Podpora na energetickou infrastrukturu

3.9. Podpora na přiměřenost výroby

3.10. Podpora ve formě systémů obchodování s povolenkami

3.11. Podpora na přemístění podniků

4 Hodnocení

5 Použitelnost

6 Podávání zpráv a sledovaní

7 Revize

NahoruÚvod

(1) Aby státní podpora nenarušovala hospodářskou soutěž na vnitřním trhu ani neovlivňovala obchod mezi členskými státy způsobem, který je v rozporu se společným zájmem, stanoví čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva") zásadu, že státní podpora je zakázána. V určitých případech však může být státní podpora podle čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy slučitelná s vnitřním trhem.

(2) Na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy může Komise považovat za slučitelné se společným trhem podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(3) Strategie Evropa 2020 [KOM(2010)2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010.] se soustředí na vytvoření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Za tím účelem byla stanovena řada hlavních cílů včetně cílů v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti: i) snížení emisí skleníkových plynů v Unii o 20 % oproti úrovním roku 1990; ii) zvýšení podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Unii na 20 % a iii) zlepšení energetické účinnosti v EU o 20 % oproti úrovním roku 1990. První dva závazné vnitrostátní cíle byly provedeny na základě klimaticko-energetického balíčku [Rozhodnutí č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136) a směrnice 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).].

(4) Dne 22. ledna 2014 předložila Komise návrh cílů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být splněny do roku 2030, ve sdělení "Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020 – 2030" [Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – "Rámec politiky pro oblast klimatu a energetiky v období 2020–2030" (COM(2014) 15 final) ze dne 22. ledna 2014.] (rámec do roku 2030). Rámec do roku 2030 má tyto pilíře: i) snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990; ii) celoevropský závazný cíl pro minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů ve výši 27 %; iii) nové cíle politik v oblasti energetické účinnosti a iv) nový systém správy a soubor nových ukazatelů, které zajistí konkurenceschopný a bezpečný energetický systém.

(5) Pro tyto pokyny jsou obzvláště důležité hlavní cíle uvedené v bodě 3. Na podporu dosažení těchto cílů byla v rámci strategie Evropa 2020 předložena iniciativa "Evropa účinněji využívající zdroje", která je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ [KOM(2011) 21 ze dne 26. ledna 2011.]. Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje a pomáhá nám:

zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby zdrojů;
určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace a zvýšit konkurenceschopnost Unie;
zabezpečit dodávky hlavních zdrojů;
bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů na životní prostředí.

(6) Je třeba připomenout, že Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje [KOM(2011) 571 v konečném znění ze dne 20. září 2011.], jakož i několik závěrů Rady vyzývají k postupnému odstranění dotací, jež škodí životnímu prostředí [Závěry Evropské rady ze dne 23. května 2013 potvrdily, že je třeba postupně opustit dotace, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí a hospodářství, včetně dotací na fosilní paliva, aby se usnadnily investice do nové a inteligentní energetické infrastruktury.]. Tyto pokyny by proto měly zvážit negativní dopady dotací poškozujících životní prostředí a zároveň zohlednit potřebu řešit kompromisy mezi různými oblastmi a politikami, jak uznává stěžejní iniciativa. Tyto pokyny se nezabývají podporou pro těžbu fosilních paliv.

(7) Plán rovněž vyzývá členské státy, aby řešily nedostatky při provádění právních předpisů Unie [Jiné právní předpisy, např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16 ("směrnice o energii z obnovitelných zdrojů"), obsahují například požadavky ohledně udržitelnosti biopaliv a nediskriminace, viz čl. 17 odst. 1–8 této směrnice.]. Členské státy musí především rovněž zajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí a provést posouzení dopadů na životní prostředí, pokud jej vyžadují příslušné právní předpisy Unie, a zajistit všechna potřebná povolení, aby zamezily tomu, že opatření státní podpory způsobí škodu na životním prostředí.

(8) Již sdělení s názvem "Energie 2020 – Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii" [KOM(2010) 639 ze dne 10. listopadu 2010.], které je součástí stěžejní iniciativy "Evropa účinněji využívající zdroje", dospělo k závěru, že cíle týkající se trhu s bezpečnou, cenově dostupnou a udržitelnou energií budou oslabeny, pokud nebudou modernizovány elektrické sítě, zastaralé elektrárny nebudou nahrazeny konkurenceschopnými a čistšími alternativami a pokud energie v rámci celého energetického řetězce nebude využívána účinněji.

(9) Rámec do roku 2030 vyzývá k přijetí ambiciózního závazku ke snižování emisí skleníkových plynů v souladu s plánem do roku 2050. Tohoto cíle by mělo být dosaženo na základě nákladově efektivního přístupu, který členským státům umožňuje pružně vymezit přechod na nízkouhlíkové hospodářství, jenž bude vyhovovat jejich konkrétním podmínkám a stimulovat politiku v oblasti výzkumu a inovací s cílem podpořit klimatický a energetický rámec v období po roce 2020. Tyto pokyny mají tyto zásady na zřeteli a připravují půdu pro přijetí rámce do roku 2030.

(10) V těchto pokynech Komise stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu pro energii a životní prostředí považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(11) Ve sdělení o modernizaci státní podpory [COM(2012) 209 ze dne 8. května 2012.] Komise oznámila tři cíle, o jejichž dosažení usiluje modernizací kontroly státní podpory:

podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění;
zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory;
racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

(12) Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu k revizi různých pokynů a rámců, jehož základem bude posilování vnitřního trhu a účelnější vynakládání veřejných prostředků, a to tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů společného zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na nezbytné minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Z těchto společných zásad pro posuzování vycházejí i podmínky slučitelnosti, které stanoví tyto pokyny.

NahoruOblast působnosti a definice

1. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

1.1. Oblast působnosti

(13) Tyto pokyny se vztahují na státní podporu poskytovanou na ochranu životního prostředí nebo dosažení energetických cílů ve všech odvětvích upravených Smlouvou, jestliže se na opatření vztahuje oddíl 1.2. Proto se vztahují také na odvětví, na něž se vztahují zvláštní pravidla Unie o státní podpoře (doprava [Těmito pokyny nejsou zejména dotčeny Pokyny Společenství ke státním podporám železničním podnikům (Úř. věst. C 184, 22.7.2008, s. 13). Tyto pokyny umožňují poskytovat různé formy podpory, včetně podpory na snížení externích nákladů železniční dopravy. Taková podpora je upravena v oddíle 6.3 pokynů ke státním podporám železničním podnikům a jejím cílem je zohlednit skutečnost, že železniční doprava může ve srovnání s konkurenčními druhy dopravy zamezit externím nákladům. Za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v oddílu 6.3 pokynů ke státním podporám železničním podnikům a že je podpora poskytována nediskriminačním způsobem, mohou členské státy podporu na snížení externích nákladů poskytnout.], těžba uhlí, zemědělství, lesnictví a rybolov a akvakultura), pokud tato zvláštní pravidla nestanoví jinak.

(14) Co se týče zemědělství a rybolovu a akvakultury, tyto pokyny upravují podporu na ochranu životního prostředí, která je poskytována podnikům působícím v odvětví zpracování produktů a jejich uvádění na trh a za určitých podmínek i podnikům působícím v oblasti prvovýroby. Těchto odvětví se týkají níže uvedené podmínky:

pokud se podpora pro podniky působící v odvětví zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh týká výdajů způsobilých podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 [Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).] nebo podle pravidel nástupce Evropského rybářského fondu [Viz návrh nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu předložený Komisí, KOM(2011) 804 v konečném znění.], maximální povolená intenzita podpory představuje buď míru podpory poskytnutou podle těchto pokynů, nebo míru podpory stanovenou v uvedeném nařízení, a to tu, která je vyšší;
pokud jde o oblast zemědělské prvovýroby a opatření spolufinancovaná Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a opatření podpory pro lesnictví, použijí se tyto pokyny pouze tehdy, pokud Pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 [Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1. To platí i pro rámec nahrazující pokyny z roku 2006, jehož platnost končí dne 31. prosince 2013.], v pozměněném nebo nahrazeném znění, nestanoví žádná zvláštní pravidla;
v rámci prvovýroby v odvětví rybolovu a akvakultury se tyto pokyny použijí pouze v případě, že neexistují žádná zvláštní ustanovení týkající se podpory na dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky.

(15) Tyto pokyny se nevztahují na:

návrhy a výrobu produktů, strojů nebo dopravních prostředků šetrných k životnímu prostředí, které mohou být provozovány za využití menšího množství přírodních zdrojů, ani na opatření přijatá v rámci závodů nebo jiných výrobních jednotek s cílem zlepšit bezpečnost nebo hygienu [Podpora na ochranu životního prostředí bývá zpravidla méně rušivá a účinnější, je-li poskytnuta spotřebiteli/uživateli produktů šetrných k životnímu prostředí, a nikoli producentovi/výrobci těchto produktů. Dalším prostředkem, který spotřebitelům/uživatelům umožňuje rozhodovat se při nákupu na základě informací a jenž zvyšuje poptávku po produktech šetrných k životnímu prostředí, jsou značky environmentální kvality a tvrzení uvedená na výrobcích. Spolehlivé značky environmentální kvality a pravdivá prohlášení o environmentálních dopadech se mohou v případě, že je spotřebitelé považují za vhodně koncipované, uznávají je, rozumí a důvěřují jim a považují je za důležité, stát účinným nástrojem, jak formovat a směřovat jejich chování k tomu, aby přijímali rozhodnutí, při nichž více zohledňují životní prostředí. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak mohou podniky spotřebitelům a zúčastněným stranám dokázat, že splňují přísné environmentální normy, je používat uznávaný systém označování/osvědčování, při němž se uplatňují jednoznačná kritéria a jenž musí být externě ověřen (třetí stranou). Z tohoto důvodu Komise do oblasti působnosti těchto pokynů nezahrnula zvláštní pravidla týkající se podpory pro návrh a výrobu produktů šetrných k životnímu prostředí.];
financování opatření na ochranu životního prostředí, která se týkají infrastruktury letecké, silniční a železniční dopravy, dopravy po vnitrozemských vodních cestách a námořní dopravy;
uvízlé náklady definované ve sdělení Komise o metodice analyzování státní podpory v souvislosti s uvízlými náklady [Komise toto sdělení přijala dne 26. července 2001 a sdělila je členským státům dopisem s referenčním č. SG(2001) D/290869 ze dne 6. srpna 2001.];
státní podporu na výzkum, vývoj a inovace [Pokyny stanoví odměnu za investice do projektů ekologických inovací, které jsou velmi šetrné k životnímu prostředí a vysoce inovativní.], na niž se uplatňují pravidla vymezená v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací [Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.];
státní podporu na opatření v oblasti biologické rozmanitosti [K této podpoře lze přistupovat na základě pravidel pro služby obecného hospodářského zájmu; viz případy SA.31243 (2012/N) a NN8/2009.].

(16) Podporu v oblasti energetiky a životního prostředí nelze poskytnout podnikům v obtížích, jak je pro účely těchto pokynů definují Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích [Sdělení Komise — Pokyny společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).], v pozměněném nebo nahrazeném znění.

(17) Při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, Komise zohlední částku podpory, která má být navrácena [V této souvislosti viz spojené věci TWD Textilwerke Deggendorf GmbH proti Komisi Evropských společenství, T-244/93 a T-486/93, Sb. rozh. 1995, s. II-2265, a oznámení Komise — Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory, Úř. věst. C 272, 15.11.2007, s. 4.].

1.2. Opatření podpory, na něž se vztahují tyto pokyny

(18) Komise určila řadu opatření v oblasti životního prostředí a energie, u nichž může být státní podpora za určitých podmínek slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

podpora podnikům, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě neexistence norem Unie (včetně podpory na pořízení nových dopravních prostředků);
podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie;
podpora na environmentální studie;
podpora na sanaci kontaminovaných lokalit;
podpora na energii z obnovitelných zdrojů;
podpora na opatření v oblasti energetické účinnosti včetně kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení;
podpora na účinné využívání zdrojů, a zejména na nakládání s odpady;
podpora na zachycování, dopravu a ukládání CO₂, včetně jednotlivých prvků řetězce zachycování a ukládání uhlíku ("CCS");
podpora ve formě snížení environmentálních daní nebo osvobození od těchto daní;
podpora ve formě snížení podpory na financování elektřiny z obnovitelných zdrojů;
podpora na energetickou infrastrukturu;
podpora na opatření k zajištění přiměřenosti výroby;
podpora ve formě obchodovatelných povolenek;
podpora na přemístění podniků.

1.3. Definice

(19) Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

"ochranou životního prostředí" se rozumí činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;
"energetickou účinností" se rozumí množství uspořené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;
"normou Unie" se rozumí
povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím [Normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ne však pro jednotlivé podniky, se za normy Unie nepovažují.], nebo
směrnicí 2010/75/EU [Směrnice 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.] uložená povinnost používat nejlepší dostupné techniky a zajistit, aby úroveň emisí znečišťujících látek nebyla vyšší než při použití těchto nejlepších dostupných technik; v případech, kdy jsou v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU vymezeny úrovně emisí spojené s použitím nejlepších dostupných technik, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spjaté s nejlepší dostupnou technikou.
"ekologickou inovací" se rozumějí veškeré inovační činnosti, jejichž výsledkem nebo cílem je podstatně zdokonalit ochranu životního prostředí, a zahrnuje nové výrobní postupy, nové výrobky nebo služby a nový způsob řízení nebo nové obchodní postupy, jejichž používání nebo provádění pravděpodobně zamezí vzniku rizik ohrožujících životní prostředí, vzniku znečištění nebo jiných negativních dopadů využívaných zdrojů nebo tato rizika podstatně sníží, a to v rámci životního cyklu souvisejících činností.

Pro účely této definice se za inovace nepovažují:

menší změny nebo zlepšení;
zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům;
změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, jež jsou založeny na způsobech organizace, které jsou již v podniku používány;
změny ve strategii řízení;
fúze a akvizice;
upuštění od používání určitého postupu;
prostá obnova nebo rozšíření kapitálu;
změny plynoucí výlučně ze změn cen činitelů, z úprav a z pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn;
obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

"obnovitelnými zdroji energie" se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, solární, aero termální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
"biomasou" se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i bioplyn a biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;
"biopalivem" se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
"bio kapalinou" se rozumí kapalná pohonná hmota používaná pro jiné energetické účely než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběná z biomasy;
"udržitelným biopalivem" se rozumí biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).] o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a ve změnových ustanoveních této směrnice [Kritéria udržitelnosti se v souladu se směrnicí 2009/28/ES uplatňují rovněž na bio kapaliny.];
"mechanismem spolupráce" se rozumí mechanismus, který splňuje podmínky stanovené v článcích 6, 7 nebo 8 směrnice 2009/28/ES.
"energií z obnovitelných zdrojů" se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie. Patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;
"kombinovanou výrobou tepla a elektřiny" (KVET) neboli "kogenerací" se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom procesu;
"vysoce účinnou kogenerací" se rozumí kogenerace, která splňuje definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny stanovenou v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.];
"energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením" se rozumí dálkové vytápění a chlazení, které splňuje definici soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v čl. 2 bodech 41 a 42 směrnice 2012/27/EU [Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.]; definice zahrnuje i zařízení pro výrobu tepla/chladicí zařízení a síť (včetně souvisejících zařízení) pro rozvod tepla/chladu z výrobních zařízení do prostor zákazníka;
"ekologickou daní" se rozumí daň, jejíž specifický základ daně má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;
"minimální úrovní zdanění v Unii" se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES [Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).];
"malým a středním podnikem" (dále jen "MSP") se rozumí podnik, který splňuje podmínky stanovené v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků [Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.];
"velkým podnikem" se rozumí podnik, který nespadá do definice MSP;
"jednotlivou podporou" se rozumí podpora poskytnutá buď na základě režimu, nebo jako podpora ad hoc;
"intenzitou podpory" se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů. Všechny částky musí být uvedeny před odpočtem daně nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory. Podpora splatná v několika splátkách musí být vypočítána v hodnotě platné v okamžiku poskytnutí. Úrokovou sazbou, která se má použít pro účely diskontace a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce, musí být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory. Intenzita podpory se vypočítává na příjemce;
"provozním přínosem" se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumí zejména úspory nákladů nebo dodatečná vedlejší výroba přímo spojená s mimořádnými investicemi do ochrany životního prostředí, popřípadě přínosy vyplývající z jiných podpůrných opatření, ať již představují státní podporu či nikoliv (včetně provozní podpory poskytnuté na stejné způsobilé náklady, garantované výkupní ceny nebo jiná podpůrná opatření);
"provozními náklady" se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumějí zejména dodatečné výrobní náklady, např. náklady na údržbu, vyplývající z mimořádných investic do ochrany životního prostředí;
"hmotným majetkem" se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumí investice do pozemků, které jsou naprosto nezbytné ke splnění cílů v oblasti životního prostředí, investice do budov, zařízení a vybavení, které jsou určeny ke snížení nebo odstranění znečištění a výskytu škodlivin, a investice do úpravy výrobních postupů s ohledem na ochranu životního prostředí;
"nehmotným majetkem" se pro účely výpočtu způsobilých nákladů rozumí investice do transferu technologií prostřednictvím získání provozních licencí či patentovaného nebo nepatentovaného know-how, pokud tento majetek splňuje tyto podmínky:
musí být považován za odepisovatelný majetek;
musí být pořízen za tržních podmínek od podniku, který nabyvatel nemůže přímo nebo nepřímo kontrolovat;
musí být zařazen do majetku podniku a zůstat v podniku příjemce podpory a být tam používán nejméně po dobu pěti let. Tato podmínka se nevztahuje na nehmotný majetek, který je z technického hlediska zastaralý. Je-li během zmíněných pěti let prodán, musí se výtěžek z prodeje odečíst od způsobilých nákladů a celá nebo částečná výše poskytnuté podpory musí být případně vrácena;
"internalizací nákladů" se rozumí zásada, že by všechny náklady související s ochranou životního prostředí měly být zahrnuty do výrobních nákladů podniku způsobujícího znečištění;
"znečišťovatelem" se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou [Doporučení Rady ze dne 3. března 1975 o rozdělení nákladů a opatřeních orgánů veřejné moci ve věcech týkajících se životního prostředí (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 1).];
"znečištěním" se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;
"zásadou ‚znečišťovatel platí‚" se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;
"kontaminovanou lokalitou" se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost nebezpečných látek způsobená člověkem v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy v této lokalitě;
"podporou ad hoc" se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;
"energetickou infrastrukturou" se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:
1. v oblasti elektrické energie:
- infrastruktura pro přenos ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/72/ES [Směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).];
- infrastruktura pro distribuci ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/72/ES [Směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).];
- skladování elektřiny definované jako zařízení pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více;
- veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, zabezpečený a efektivní provoz systémů uvedených v bodech i) až iii), včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech úrovních napětí a ve všech trakčních napájecích stanicích, a
- inteligentní sítě definované jako veškeré vybavení, pevná přípojka, kabelové připojení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni nízkého a středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě směřující k rozvoji sítě, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – s cílem zajistit ekonomicky efektivní a udržitelnou elektrickou soustavu s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a zabezpečení dodávek a bezpečnosti;
  1. v oblasti zemního plynu:
- plynovody pro přepravu a distribuci zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod zemního plynu;
- podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody uvedené v předchozím bodě;
- přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn ("LNG") či stlačený zemní plyn ("CNG") a
- veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;
  1. v oblasti ropy:
    - ropovody sloužící k přepravě ropy;
    - čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů a
    - veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;
  1. v oblasti CO₂: sítě plynovodů, včetně připojených kompresních stanic, pro přepravu CO₂ do úložišť s cílem zajistit jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;
  2. "mezerou ve financování" se rozumí rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovaný na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů);
  3. "zachycováním a ukládáním uhlíku" (CCS) se rozumí soubor technologií, které zachycují oxid uhličitý (CO₂) vypouštěný z průmyslových zařízení využívajících fosilní paliva nebo biomasu, včetně elektráren, přepravují jej do vhodného úložiště a zajišťují jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;
  4. "přiměřeností výroby" se rozumí úroveň vyrobené kapacity, která je považována za přiměřenou k uspokojení poptávky v kterémkoli období v určitém členském státě, a to na základě běžného statistického ukazatele, který je používán organizacemi, jež orgány Unie uznávají jako organizace, které plní zásadní úlohu při vytváření jednotného trhu s elektrickou energií, např. ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav);
  5. "výrobcem" se rozumí podnik, který vyrábí elektrickou energii pro komerční účely;
  6. "opatřením k zajištění přiměřenosti výroby" se rozumí mechanismus, jehož cílem je zaručit, aby bylo na vnitrostátní úrovni dosaženo určitých úrovní přiměřenosti výroby;
  7. "odpovědností za odchylku subjektu zúčtování" se rozumí odpovědnost za rozdíly mezi výrobou, spotřebou a komerčními transakcemi, kterou nese subjekt zúčtování, v rámci určitého časového intervalu pro vypořádání odchylky;
  8. "běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování" se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii;
  9. "subjektem zúčtování" se rozumí účastník trhu nebo jeho zvolený zástupce, který nese odpovědnost za své odchylky;
  10. "odchylkami" se rozumějí rozdíly mezi výrobou, spotřebou a komerčními transakcemi subjektu zúčtování v rámci určitého časového intervalu pro vypořádání odchylky;
  11. "vypořádáním odchylky" se rozumí mechanismus finančního vypořádání, jehož prostřednictvím jsou získávány zpět náklady na vyrovnávání odchylek subjektů zúčtování;
  12. "časovým intervalem pro vypořádání odchylky" se rozumí časové jednotky použité k výpočtu odchylek subjektů zúčtování;
  13. "soutěžním nabídkovým řízením" se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;
  14. "zahájením prací" se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se "zahájením prací" rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;
  15. "demonstračním projektem" se rozumí projekt, který prokazuje, že určitá technologie je v Unii první svého druhu, a představuje významnou inovaci, která daleko překračuje hranice současného stavu technologie;
  16. "podporovanými oblastmi" se rozumějí oblasti určené v schválené mapě regionální podpory na období 1. července 2014 až 31. prosince 2020 na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy;
  17. "mapou regionální podpory" se rozumí seznam oblastí, které určil daný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020 [Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1.].

NahoruPodpora v oblasti ŽP a energetiky

2. PODPORA V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ENERGETIKY, KTERÁ PODLÉHÁ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI

(20) Na jednotlivou podporu poskytovanou v rámci režimu podpory se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora přesáhne tyto prahové hodnoty oznamovací povinnosti [Pro výpočet kapacitního limitu se u každého projektu musí zohlednit celková kapacita jednotky, která je způsobilá pro podporu.] a není poskytnuta na základě soutěžního nabídkového řízení:

v případě investiční podpory, přesahuje-li částka podpory 15 milionů EUR na jeden podnik;
v případě provozní podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo kombinovanou výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, pokud je podpora poskytována na zařízení na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a pokud výsledná kapacita výroby této elektrické energie v daném zařízení přesahuje 250 megawattů (MW);
v případě provozní podpory na výrobu biopaliv, je-li podpora udělována na výrobu biopaliv v zařízeních, kde výsledná produkce přesahuje 150 000 tun (t) ročně;
v případě provozní podpory na kogeneraci, pokud je podpora poskytována pro zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a výsledná kapacita výroby této elektrické energie přesahuje 300 MW; podpora na výrobu tepla z kogenerace se posoudí v souvislosti s oznámením o kapacitě výroby elektrické energie;
v případě podpory na energetickou infrastrukturu, přesahuje-li částka podpory u jednoho investičního projektu 50 milionů EUR na jeden podnik;
v případě podpory na zachycování a ukládání uhlíku, přesahuje-li částka podpory u jednoho investičního projektu 50 milionů EUR;
v případě podpory v podobě opatření k zajištění přiměřenosti výroby, přesahuje-li částka podpory u jednoho projektu 15 milionů EUR na jeden podnik.

(21) Osvobození od daní, úlevy na environmentálních daních a osvobození od financování energie z obnovitelných zdrojů podle oddílu 3.7 nebudou podléhat podmínkám pro samostatně oznámenou podporu. Podpora poskytnutá ve formě fiskální podpory, na kterou se nevztahuje oddíl 3.7 těchto pokynů, však bude předmětem individuálního posouzení, budou-li prahové hodnoty stanovené v uvedeném oddílu překročeny. To platí bez ohledu na to, zda jednotliví příjemci využívají současně osvobození od daně nebo úlevy na dani spadající do oddílu 3.7.

(22) Tyto pokyny stanoví kritéria slučitelnosti pro režimy podpory a jednotlivé podpory na dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky, na které se vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

NahoruPosouzení slučitelnosti

3. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODPORY PODLE ČL. 107 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY

(23) Státní podpora na dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky bude považována za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud na základě společných zásad pro posuzování stanovených v této kapitole více přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a energetiky, aniž by zároveň nepříznivě ovlivnila obchodní podmínky v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem. Budou zohledněna zvláštní znevýhodnění podporovaných oblastí.

(24) V této kapitole je názorně uvedeno, jakým způsobem bude Komise uplatňovat společné zásady pro posuzování stanovené v oddílu 3.1 při posuzování opatření podpory, jež spadají do oblasti působnosti těchto pokynů, a případně stanoví zvláštní podmínky pro jednotlivou podporu (buď poskytovanou na základě některého režimu, nebo ad hoc).

(25) Oddíl 3.2 vymezuje obecné podmínky slučitelnosti, které se vztahují na všechna opatření podpory, jež spadají do oblasti působnosti těchto pokynů, pokud ovšem konkrétnější oddíly kapitoly 3 tyto obecné podmínky slučitelnosti neupřesňují či nemění. Oddíl 3.2 se pak vztahuje zvláště na následující opatření, která nejsou součástí konkrétnějších oddílů kapitoly 3:

podpora na environmentální studie;
podpora na sanaci kontaminovaných lokalit;
podpora podnikům, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě neexistence norem Unie;
podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie.

3.1. Společné zásady pro posuzování slučitelnosti

(26) Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

(27) Sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 [COM(2012) 209 final ze dne 8. května 2012.] vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise proto bude považovat opatření státní podpory za slučitelné s vnitřním trhem pouze tehdy, pokud toto opatření splňuje každé z těchto kritérií:

přínos k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu: opatření státní podpory se zaměřuje na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy (oddíl 3.2.1);
potřeba státního zásahu: opatření státní podpory se soustředí na situaci, kdy podpora může vést k podstatnému zlepšení, jehož trh nemůže dosáhnout sám o sobě, např. napravením přesně vymezeného selhání trhu (oddíl 3.2.2);
vhodnost opatření podpory: navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem politiky, který přispívá k dosažení cíle společného zájmu (oddíl 3.2.3);
motivační účinek: podpora mění chování daného podniku či podniků tak, že zahájí další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonávaly nebo by ji vykonávaly omezeným nebo jiným způsobem (oddíl 3.2.4);
přiměřenost podpory (podpora omezená na minimum): výše podpory je omezena na minimum, které je nezbytné k podnícení dalších investic nebo činností v dané oblasti (oddíl 3.2.5);
zabránění vzniku nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: negativní účinky podpory jsou dostatečně omezeny, aby celková bilance opatření byla kladná (oddíl 3.2.6);
transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a k příslušným informacím o podpoře, jež byla na základě uvedených aktů poskytnuta (oddíl 3.2.7).

(28) Na určité kategorie režimů lze dále vztáhnout požadavek týkající se hodnocení ex post, jak vyplývá z kapitoly 4. Komise v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že platnost režimů byla prodloužena.

(29) Pokud navíc opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ní spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), vedou k neoddělitelnému porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem [Viz věc Německo v. Komise, C-156/98, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 78 a věc Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, body 94–116. V oblasti energetiky viz také spojené věci AEM a AEM Torino, C-128/03 a C-129/03, Sb. rozh. 2005, s. I-2861, body 38 až 51.]. Například v oblasti energetiky je nutné, aby každá daň, která má financovat opatření státní podpory, vyhovovala zejména článkům 30 a 110 Smlouvy [Věc Essent, C-206/06, Sb. rozh. 2008, s. I-5497, body 40 až 59. Pro uplatnění článků 30 a 110 Smlouvy na režimy obchodovatelných osvědčení viz rozhodnutí Komise K(2009)7085 ze dne 17. září 2009, státní podpora č. 437/2009 – režim podpory pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie v Rumunsku (Úř. věst. C 31 ze dne 9. února 2010, s. 8) body odůvodnění 63 až 65.].

3.2. Obecná ustanovení o slučitelnosti

3.2.1. Příspěvek k dosažení cíle ve společném zájmu

3.2.1.1. Obecné podmínky

(30) Obecným cílem podpory v oblasti životního prostředí je zvýšení úrovně ochrany životního prostředí ve srovnání s úrovní, jíž by bylo dosaženo, pokud by podpora nebyla poskytnuta. Zejména strategie Evropa 2020 stanoví úkoly a cíle pro udržitelný růst, aby přispěla k posunu ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje. Nízkouhlíkové hospodářství s vysokým podílem alternativní energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje přizpůsobení energetického systému, a zejména značné investice do energetických sítí [KOM(2011) 112 v konečném znění "Plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství"; KOM(2011) 571 v konečném znění "Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje".]. Prvořadým cílem podpory v odvětví energetiky je zaručit konkurenceschopný, udržitelný a bezpečný energetický systém na řádně fungujícím trhu Unie s energií [KOM(2010) 639 v konečném znění, "sdělení Energie 2020".].

(31) Členské státy, které hodlají poskytnout podporu v oblasti životního prostředí nebo energetiky, budou muset přesně vymezit sledovaný cíl a vysvětlit očekávaný přínos opatření k dosažení tohoto cíle. V případě, že členské státy zavádějí opatření spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů, mohou při určování sledovaných cílů v oblasti životního prostředí a energetiky vycházet z argumentace v příslušných operačních programech.

(32) Environmentální studie mohou přispět k dosažení společného cíle, pokud přímo souvisejí s investicemi způsobilými podle těchto pokynů, a to i v případě, že na základě zjištění přípravné studie není šetřená investice nakonec provedena.

3.2.1.2. Dodatečné podmínky pro podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(33) Aby se prokázal přínos podpory, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti, ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, mohou členské státy použít, a to pokud možno v kvantifikovatelném vyjádření, řadu ukazatelů, zejména těch, které jsou uvedeny níže:

technologie snižování emisí: množství emisí skleníkových plynů nebo znečišťujících látek, které zůstávají trvale nevypuštěny do ovzduší (v důsledku menšího množství fosilních paliv jako vstupního zdroje);
stávající normy Unie: absolutní hodnota a relativní rozsah zvýšení úrovně ochrany životního prostředí nad rámec normy, tj. snížení znečištění, jehož by bez státní podpory nebylo pomocí normy dosaženo;
budoucí normy Unie: zvýšení míry provádění budoucích norem, tj. snížení míry znečištění od ranějšího data.

3.2.2. Potřeba státního zásahu

3.2.2.1. Obecné podmínky

(34) Třebaže se obecně uznává, že konkurenceschopné trhy zpravidla účinně dosahují výsledků z hlediska cen, výstupu a využívání zdrojů, dojde-li k selhání trhu [Pojem "selhání trhu" označuje situace, kdy trhy bez vnějšího vlivu pravděpodobně nebudou schopny dosáhnout účinných výsledků.], může účinnost fungování trhů zvýšit státní zásah. Opatření státní podpory skutečně mohou za určitých podmínek selhání trhu napravit, a tím přispět k dosažení společného cíle, neboť trh sám o sobě není schopen zajistit účinný výsledek. Aby bylo možno posoudit, zda je státní podpora pro dosažení cíle společného zájmu účinným prostředkem, je nejprve nutné stanovit a definovat problém, který je třeba řešit. Státní podpora by se měla soustředit na situace, kdy může vést k podstatnému zlepšení, jehož trh sám dosáhnout nemůže.

(35) Aby bylo možno stanovit pokyny, které zaručí, že opatření podpory společného cíle dosáhnou, měly by členské státy identifikovat selhání trhu, která brání zvyšování úrovně ochrany životního prostředí nebo řádnému fungování bezpečného, cenově dostupného a udržitelného vnitřního trhu s energií. Selhání trhu, která se týkají cílů v oblasti životního prostředí a energetiky, se mohou různit nebo mohou být podobná, mohou však zabránit optimálnímu výsledku nebo naopak vyvolat výsledek neúčinný, a to z těchto důvodů:

Negativní externality: jsou nejběžnější u opatření podpory v oblasti životního prostředí a vznikají v případě, kdy nejsou stanoveny odpovídající náklady na odstranění znečištění, tj. že dotčená firma nenese plné náklady na odstranění znečištění. V takovém případě se může stát, že podniky, které jednají ve vlastním zájmu, nejsou při rozhodování o konkrétní výrobní technologii nebo o objemu výroby dostatečně motivovány k tomu, aby zohledňovaly negativní externality, které vznikají při výrobě. Jinými slovy výrobní náklady, které nese podnik, jsou nižší než náklady, které nese společnost. Podniky tak zpravidla nejsou dostatečně motivovány k tomu, aby snižovaly míru znečišťování nebo přijímaly individuální opatření na ochranu životního prostředí.
Pozitivní externality: skutečnost, že část výhod z investice poplyne jiným účastníkům trhu než investorovi, vede podniky k tomu, aby investovaly méně. Pozitivní externality se mohou vyskytnout např. u investic do ekologických inovací [Typickými příklady pozitivních externalit jsou akce, které mají dále zlepšit ochranu přírody nebo biologickou rozmanitost a poskytovat ekosystémové služby nebo externality, které jsou výsledkem obecného vzdělávání.], stability systému, nových a inovativních obnovitelných technologií a inovativních opatření reagujících na poptávku nebo v případě energetických infrastruktur či opatření k zajištění přiměřenosti výroby, které jsou prospěšné mnoha členským státům (nebo většímu počtu spotřebitelů).
Asymetrické informace: zpravidla vznikají na trzích, kde existují nesrovnalosti mezi informacemi, jež jsou k dispozici na jedné straně trhu, a informacemi dostupnými na straně druhé. Taková situace může nastat například tehdy, pokud externí finanční investoři postrádají informace o pravděpodobné návratnosti a rizicích projektu. Může k ní také dojít u spolupráce v oblasti přeshraniční infrastruktury, kdy jedna spolupracující strana je oproti straně druhé informačně znevýhodněna. I když riziko či nejistota samy o sobě nejsou příčinou selhání trhu, problém asymetrických informací ovlivňuje úroveň tohoto rizika či nejistoty. Úroveň rizika i nejistoty bývá zpravidla vyšší u environmentálních investic, které mají obvykle delší dobu amortizace. Taková situace by mohla posílit zaměření na krátkodobý horizont, které by mohly ztížit finanční podmínky těchto investic, zejména v případě malých a středních podniků.
Selhání koordinace: může bránit rozvoji projektu nebo jeho efektivní koncepci kvůli odlišným zájmům a pobídkám různých investorů, tzv. rozdílné motivace, nákladům na najímání dodavatelů, nejistoty ohledně výsledků spolupráce a síťovým účinkům, např. nepřerušená dodávka elektrické energie. Může k nim dojít například ve vztahu mezi majitelem budovy a nájemcem při uplatňování energeticky účinných řešení. Problémy s koordinací mohou být ještě prohloubeny informačními problémy, zejména těmi, které se týkají asymetrických informací. Problémy s koordinací mohou také vycházet z nutnosti dosáhnout určitého kritického množství dříve, než je komerčně výhodné zahájit projekt, přičemž tento aspekt může být obzvláště důležitý u projektů (přeshraniční) infrastruktury.

(36) Pouhý fakt, že v určitém kontextu došlo k selhání trhu, nestačí k odůvodnění státního zásahu. Zejména se může stát, že již byly zavedeny jiné politiky a opatření, které mají některá ze zjištěných selhání trhu řešit. Mezi příklady takových politik či opatření patří odvětvová regulace, povinné normy pro znečištění, cenové mechanismy, např. systém Unie pro obchodování s emisemi (ETS) a uhlíkové daně. Dodatečná opatření zahrnující státní podporu se mohou zaměřit pouze na zbytková selhání trhu, tj. na taková selhání, která jiné politiky a opatření neřeší. Rovněž je důležité ukázat, jak státní podpora posiluje jiné zavedené politiky a opatření, jejichž cílem je napravit totéž selhání trhu. Nutnost poskytnout státní podporu proto není tak naléhavá, pokud je podpora v rozporu s jinými politikami, které se zaměřují na totéž selhání trhu.

(37) Komise bude podporu považovat za potřebnou tehdy, pokud členský stát prokáže, že se podpora účinně zaměřuje na (zbytkové) selhání trhu, které jiné politiky a opatření neřeší.

3.2.2.2. Dodatečné podmínky pro podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(38) I když selhání trhu mohou obecně existovat a opatření podpory mohou být v zásadě dobře navržena tak, aby se soustředila na účinný tržní výsledek, ne všechny dotčené podniky mohou být těmto selháním trhu vystaveny ve stejném rozsahu. Proto Komise u jednotlivé podpory, jež podléhá oznamovací povinnosti, posoudí konkrétní potřebu podpory v daném případě. Je na členském státě, aby prokázal, že selhání trhu u konkrétní činnosti, na kterou se podpora poskytuje, stále nebylo odstraněno a zda se podpora na odstranění daného selhání trhu účinně zaměřuje.

(39) V závislosti na konkrétně řešeném selhání trhu Komise zohlední tyto faktory:

zda dané selhání trhu již dostatečným způsobem neřeší jiná opatření politiky, zejména environmentální či jiné normy Unie, systém Unie pro obchodování s emisemi (ETS) či ekologické daně;
zda je zásah státu nutný s ohledem na náklady, které vzniknou příjemci podpory při provádění vnitrostátních norem, nebude-li podpora poskytnuta, ve srovnání s náklady, nebo jejich absencí, na provádění uvedených norem, které vzniknou hlavním konkurentům příjemce podpory;
v případě selhání koordinace počet podniků, jejichž spolupráce je vyžadována, odlišné zájmy spolupracujících stran a praktické problémy při koordinování spolupráce, jako např. jazykové otázky, citlivost informací a neharmonizované normy.

3.2.3. Vhodnost podpory

(40) Navržené opatření podpory musí být vhodným nástrojem k dosažení příslušného cíle politiky. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud lze stejného pozitivního přínosu k dosažení společného cíle dosáhnout prostřednictvím jiných, méně rušivých nástrojů politiky nebo jiných, méně rušivých druhů nástrojů podpory.

3.2.3.1. Vhodnost v rámci alternativních nástrojů politiky

(41) Státní podpora není jediným nástrojem politiky, který mají členské státy k dispozici, aby dosáhly vyšších úrovní ochrany životního prostředí nebo vytvořily řádně fungující bezpečný, cenově dostupný a udržitelný evropský trh s energií. Je třeba mít na paměti, že k dosažení těchto cílů mohou existovat i jiné, vhodnější nástroje. Nejdůležitějšími nástroji pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a energetiky jsou regulace a tržní nástroje. Důležitou úlohu při dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostřední mohou sehrát také tzv. měkké, tj. právně nevynutitelné nástroje, například dobrovolné ekoznačky a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí.

(42) Různá opatření k nápravě téhož selhání trhu se mohou navzájem neutralizovat. To může nastat v případě, kdy byl zaveden účinný tržní mechanismus, který má konkrétně řešit problém externalit. Existuje riziko, že dodatečné podpůrné opatření, které má řešit stejné selhání trhu, účinnost tržního mechanismu sníží.

(43) Různá opatření k nápravě různých selhání trhu se rovněž mohou navzájem neutralizovat. Opatření, které se soustředí na problém týkající se přiměřenosti výroby, musí být ve vyváženém poměru k environmentálnímu cíli, jenž spočívá v postupném odstranění dotací poškozujících životní prostředí nebo hospodářství, včetně dotací na fosilní paliva. Obdobně může opatření ke snížení emisí skleníkových plynů zvýšit nabídku alternativní energie, což by mohlo nepříznivě ovlivnit otázky spojené s přiměřeností výroby.

(44) Právní předpisy v oblasti životního prostředí zajišťují, že je dodržována zásada "znečišťovatel platí", což v zásadě zaručuje, že bude napraveno selhání trhu související s negativními externalitami. Proto státní podpora není vhodným nástrojem a nelze ji poskytnout, pokud by příjemce podpory mohl podle stávajících právních předpisů Unie či vnitrostátních právních předpisů nést odpovědnost za znečištění [Komise zejména vezme v úvahu, že podporu pro kontaminované lokality lze udělit pouze v případě, že znečišťovatel – tj. osoba odpovědná podle právních předpisů použitelných v každém členském státě, aniž je dotčena směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (směrnice 2004/35/ES) a jiná příslušná pravidla Unie v této oblasti – nebyl zjištěn nebo nemůže nést právní odpovědnost za financování nápravy v souladu se zásadou "znečišťovatel platí".].

3.2.3.2. Vhodnost v rámci jiných nástrojů podpory

(45) Podporu v oblasti životního prostředí a energetiky lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby podpora byla poskytována v takové formě, která pravděpodobně nejméně naruší obchod a hospodářskou soutěž. V tomto ohledu se od členského státu vyžaduje, aby prokázal, proč nejsou vhodné jiné, pravděpodobně méně narušující formy podpory, jako jsou vratné zálohy ve srovnání s přímými granty nebo jednorázové daňové úlevy ve srovnání se snížením daní nebo formy podpory, jež vycházejí z finančních nástrojů, jako např. dluhových nebo kapitálových nástrojů (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou, slevy na úrocích, státní záruky nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek).

(46) Výběr nástroje podpory by měl být v souladu se selháním trhu, které má opatření podpory vyřešit. Zejména pokud jsou skutečné příjmy nejisté, např. u opatření pro úsporu energie, může být vhodným nástrojem vratná záloha. V případě režimů podpory, které provádějí cíle a priority operačních programů, se v zásadě předpokládá, že finanční nástroj v tomto programu zvolený je nástrojem vhodným.

(47) V případě provozní podpory musí členské státy prokázat, že podpora je vhodná k dosažení cíle režimu, na nějž je podpora zaměřena. Aby členský stát prokázal, že je daná podpora vhodná, může vypočítat výši podpory ex ante jako pevně stanovenou částku, která pokrývá předpokládané dodatečné náklady po stanovenou dobu, s cílem motivovat podniky k tomu, aby průběžně účinněji minimalizovaly své náklady a rozvíjely svou podnikatelskou činnost [Pokud však vývoj budoucích nákladů a příjmů doprovází vysoký stupeň nejistoty a dochází k silné asymetrii informací, může veřejný orgán rovněž přijmout modely vyrovnání, které nejsou výhradně typu ex ante, nýbrž kombinací typů ex ante a ex post (např. prostřednictvím vyváženého sdílení neočekávaných zisků).].

(48) Pro účely prokázání vhodnosti režimů mohou členské státy rovněž použít výsledky minulých hodnocení popsaných v kapitole 4.

3.2.4. Motivační účinek

3.2.4.1. Obecné podmínky

(49) Podporu v oblasti životního prostředí a energetiky lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. K motivačnímu účinku dochází, pokud podpora přiměje příjemce, aby změnil své chování, a zvýšil tak úroveň ochrany životního prostředí nebo zlepšil fungování bezpečného, cenově dostupného a udržitelného trhu s energií, přičemž změny chování by bez podpory neprovedl. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vynahrazovat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

(50) Komise má za to, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek ve všech případech, kdy byla práce na projektu zahájena předtím, než příjemce předložil vnitrostátním orgánům žádost o podporu. V případech, kdy příjemce zahájí provádění projektu dříve, než požádá o podporu, nebude žádná podpora poskytnutá na tento projekt považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

(51) Členský stát musí zavést a používat formulář žádosti o podporu. Formulář žádosti o podporu obsahuje alespoň jméno/název žadatele a velikost podniku, popis projektu včetně jeho umístění a data zahájení a ukončení, částku podpory potřebnou k provedení projektu a způsobilé náklady. Příjemci musí v žádosti o podporu popsat situaci bez podpory, tj. situaci, jež se označuje jako hypotetický srovnávací scénář nebo alternativní scénář či projekt. Velké podniky musí navíc předložit podklady, z nichž hypotetický srovnávací scénář popsaný v žádosti vychází.

(52) Po obdržení žádosti musí orgán poskytující podporu provést kontrolu věrohodnosti uvedeného hypotetického srovnávacího scénáře a potvrdit, že podpora má požadovaný motivační účinek. Hypotetický srovnávací scénář je věrohodný, jestliže je autentický a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o investici. Podmínky uvedené v bodech 50 a 51 být splněny nemusí, pokud se podpora uděluje na základě soutěžního nabídkového řízení.

Motivační účinek a přizpůsobení se normám Unie

(53) Komise se domnívá, že podpora udělená na přizpůsobení se budoucím normám Unie má v zásadě motivační účinek, a to i v případě, že norma již byla přijata, ale dosud není platná. V takovém případě však má podpora motivační účinek pouze tehdy, pokud podněcuje k uskutečnění investice dávno předtím, než norma vstoupí v platnost. Za podporu s motivačním účinkem bude považována podpora udělená na přizpůsobení se normám Unie, které již byly přijaty, ale dosud nejsou platné, pokud je investice uskutečněna a dokončena alespoň jeden rok předtím, než dané normy Unie vstoupí v platnost.

(54) Odchylně od bodu (53) může být jako podpora s motivačním účinkem chápána i podpora poskytnutá na:

pořízení nového dopravního prostředku pro silniční a železniční dopravu, dopravu po vnitrozemských vodních cestách a dopravu námořní, který je v souladu s přijatými normami Unie, za předpokladu, že k pořízení dojde předtím, než tyto normy vstoupí v platnost, a že jakmile se tyto normy stanou závaznými, na již pořízené dopravní prostředky se nevztahují, nebo
modernizaci stávajících dopravních prostředků pro silniční a železniční dopravu, dopravu po vnitrozemských vodních cestách a dopravu námořní za předpokladu, že normy Unie nebyly k datu, kdy byly tyto prostředky uvedeny do provozu, dosud platné a že jakmile se tyto normy stanou závaznými, na tyto dopravní prostředky se již nevztahují.

(55) Komise se domnívá, že podpora investic, které příjemci umožňují plnit přísnější požadavky, než jaké vyžadují platné normy Unie, má pozitivní přínos k dosažení cíle v oblasti životního prostředí nebo energetiky. Aby členské státy nebyly odrazeny od stanovení závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než odpovídající normy Unie, lze o tomto pozitivním přínosu hovořit bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie. Patří sem například opatření, která nad rámec povinných norem Unie zlepšují kvalitu vody a ovzduší. O tomto pozitivním přínosu lze pak hovořit i v případě, že závazná vnitrostátní norma byla přijata v okamžiku, kdy normy Unie neexistují.

Motivační účinek a energetické audity

(56) Podle směrnice 2012/27/EU [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).] ("směrnice o energetické účinnosti") musí velké podniky provést jednou za čtyři roky energetický audit. Podpora poskytovaná velkým podnikům na energetické audity tudíž může mít motivační účinek pouze do té míry, že nepředstavuje kompenzaci energetického auditu vyžadovaného podle směrnice o energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že tatáž povinnost se nevztahuje na malé a střední podniky, může mít státní podpora udělovaná malým a středním podnikům na provedení energetického auditu motivační účinek.

(57) Předchozím bodem není dotčeno posouzení motivačního účinku státní podpory na opatření v oblasti energetické účinnosti vyžadovaná energetickým auditem nebo na základě tohoto auditu provedená nebo na opatření vyplývající z jiných nástrojů, např. systémů pro hospodaření s energií nebo systémů environmentálního řízení.

3.2.4.2. Dodatečné podmínky pro podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(58) U opatření, která podléhají individuální oznamovací povinnosti, musí členské státy Komisi v plném rozsahu prokázat motivační účinek podpory. Musí poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora skutečně ovlivňuje rozhodnutí o investici způsobem, který změní chování příjemce tak, že tento příjemce následně zvýší úroveň ochrany životního prostředí nebo zlepší fungování trhu Unie s energií. Aby bylo možno provést komplexní posouzení, musí členský stát poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnávacího scénáře, podle nějž podporu příjemci neposkytne žádný členský stát.

(59) Výhody plynoucí z nových investic nebo výrobních metod nemají obvykle pouze přímé environmentální účinky nebo účinky na trh s energií. Takovéto výhody mohou souviset zejména s výrobou [Výrobními výhodami, které nepříznivě ovlivňují motivační účinek, je nárůst kapacity, produktivity, účinnosti nebo množství. Jiné výhody mohou souviset s image výrobku či označením výrobních metod, což může nepříznivě ovlivnit motivační účinek zejména na trzích, na nichž je vyvíjen konkurenční tlak na zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí.], zatímco rizika se týkají především nejistoty, zda bude investice tak účinná, jak se očekává.

(60) Motivační účinek se v zásadě zjišťuje pomocí analýzy hypotetického srovnávacího scénáře, a to porovnáním úrovní zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. To v podstatě znamená, že jde o kontrolu ziskovosti projektu bez podpory, aby bylo možné posoudit, zda skutečně nedosahuje úrovně zisku, jíž by společnost dosáhla provedením náhradního projektu.

(61) V této souvislosti lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se v daném konkrétním výrobním odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) [Čistá současná hodnota projektu ("NPV") představuje rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovanými na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů), tj. na běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu. Není-li tato referenční úroveň k dispozici, lze pro tento účel použít kapitálové náklady společnosti jako celku nebo míry návratnosti, které lze v daném odvětví běžně vysledovat.], míry vnitřní návratnosti (IRR) [Míra vnitřní návratnosti (IRR) nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje budoucí peněžní toky, jejichž příjem investor očekává po celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při jejímž uplatnění se NPV peněžních toků rovná nule.] nebo průměrnou návratnost použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou podnik uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady společnosti jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(62) Pokud není žádný hypotetický srovnávací scénář znám, lze motivační účinek předpokládat, jestliže existuje mezera ve financování, tzn., když investiční náklady převyšují čistou současnou hodnotu očekávaných provozních zisků investice na základě předem vypracovaného obchodního plánu.

(63) Členské státy se zejména vybízejí, aby vycházely z aktuálních, relevantních a věrohodných důkazů, mezi něž patří např. úřední dokumenty správní rady, zprávy úvěrového výboru, posouzení rizik, finanční zprávy, interní obchodní plány, odborné posudky a jiné studie související s posuzovaným investičním projektem. Při ověřování motivačního účinku by mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním ústavům.

(64) Aby se zaručilo, že je motivační účinek stanoven objektivně, může Komise v posouzení motivačního účinku porovnat údaje týkající se dané společnosti s údaji týkajícími se odvětví, v němž společnost působí; jedná se o tzv. referenční srovnání. Členský stát by měl pokud možno zejména předložit odvětvové údaje, které prokazují, že hypotetický srovnávací scénář dané společnosti, požadovaná úroveň ziskovosti a očekávané peněžní toky jsou přiměřené.

(65) Komise může zjistit motivační účinek v případech, kdy může mít určitý podnik motivaci k provedení projektu s podporou, i když podporovaný projekt nedosahuje běžně požadované úrovně ziskovosti. To lze zdůvodnit např. ohledem na obecnější přínosy, které se v ziskovosti samotného projektu neodrážejí. Za takových okolností nabývají důkazy předložené na podporu existence motivačního účinku zvláštního významu.

(66) Pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátní normě, která je přísnější než norma Unie nebo je přijata v okamžiku, kdy normy Unie neexistují, Komise ověří, zda by byl příjemce podpory významně zasažen zvýšenými náklady a zda by nebyl schopen nést náklady spojené s okamžitým provedením vnitrostátních norem.

(67) U investic, díky nimž podnik překročí minimální úrovně požadované normami Unie, Komise přesto nemusí zjistit motivační účinek, a to zejména v případě, že tyto investice odpovídají minimálním technickým normám dostupným na trhu.

(68) Pokud podpora nemění chování příjemce tím, že ho podněcuje k dodatečným činnostem, nemá motivační účinek, jelikož neprosazuje chování šetrné k životnímu prostředí v Unii ani neposiluje fungování evropského trhu s energií. Podpora se proto neschvaluje v případech, kde se má za to, že by tytéž činnosti byly prováděny i bez ní.

3.2.5. Přiměřenost podpory

3.2.5.1. Obecné podmínky

(69) Podpora v oblasti životního prostředí a energetiky se považuje za přiměřenou, pokud je částka podpory na jednoho příjemce omezena na minimum, které je k dosažení sledovaného cíle v oblasti ochrany životního prostředí nebo energetiky nezbytné.

(70) Obecně se podpora považuje za omezenou na nezbytné minimum, jestliže odpovídá čistým dodatečným nákladům nutným k dosažení cíle ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem bez podpory. Čisté dodatečné náklady představují rozdíl mezi hospodářskými přínosy a náklady (včetně investičních a provozních) podporovaného projektu a přínosy a náklady alternativního investičního projektu, který by společnost provedla, pokud by podpora nebyla poskytnuta (tj. hypotetický srovnávací scénář).

(71) Může být ovšem obtížné plně zohlednit všechny hospodářské přínosy, které další investice společnosti přinese [V této souvislosti je například obtížné změřit určité druhy přínosů, např. tzv. "zelenou image" podpořenou investicemi do životního prostředí.]. Proto lze u opatření, která nejsou předmětem individuálního posouzení, použít zjednodušenou metodu, která se zaměří na výpočet dodatečných investičních nákladů, tj. že nezohlední provozní přínosy a náklady. Opatření, která nejsou předmětem individuálního posouzení, jsou považována za přiměřená, pokud částka podpory nepřesahuje maximální intenzitu podpory, tj. daný procentní podíl způsobilých nákladů definovaných v bodech 72 až 76. Tato maximální intenzita podpory rovněž slouží jako strop podpory poskytované na opatření, která podléhají oznamovací povinnosti.

Způsobilé náklady

(72) Způsobilé náklady na podporu v oblasti životního prostředí jsou dodatečné investiční náklady do hmotného nebo nehmotného majetku, které přímo souvisejí s dosažením společného cíle.

(73) Způsobilé náklady se určí takto:

pokud lze v celkových investičních nákladech určit náklady na dosažení cíle společného zájmu jako samostatnou investici, např. protože lze snadno určit ekologický ("zelený") prvek jako "doplňkový prvek" již existujícího zařízení, představují náklady na samostatnou investici způsobilé náklady [U opatření spojených se sanací kontaminovaných lokalit odpovídají způsobilé náklady nákladům na sanaci sníženým o nárůst hodnoty půdy (viz příloha 2).];
ve všech ostatních případech představují způsobilé náklady dodatečné investiční náklady stanovené tak, že je podporovaná investice porovnána s hypotetickým srovnávacím scénářem bez státní podpory. V zásadě lze odkázat na náklady na technicky srovnatelnou investici [Technicky srovnatelné investice jsou investice se stejnou výrobní kapacitou a všemi dalšími technickými vlastnostmi (kromě vlastností, které jsou přímo spojeny s mimořádnými investicemi do dosažení daného cíle).], která by byla věrohodně provedena bez podpory [Tyto referenční investice musí být z podnikatelského hlediska věrohodnou alternativou k posuzované investici.] a jejímž prostřednictvím není dosaženo cíle společného zájmu nebo je tohoto cíle dosaženo v omezené míře.

(74) V příloze 2 je uveden seznam relevantních hypotetických srovnávacích scénářů nebo výpočtů způsobilých nákladů, jež odrážejí hypotetický srovnávací scénář, kterého by v obdobných případech mělo být použito. Komise může přijmout i alternativní hypotetické srovnávací scénáře, pokud je členský stát řádně zdůvodní.

(75) U opatření, která podporují integrované projekty, např. integrovaná opatření ke zvýšení energetické účinnosti, nebo projekty v oblasti bioplynu, může být stanovení hypotetického srovnávacího scénáře obtížné. Pokud hypotetický srovnávací scénář věrohodným způsobem stanovit nelze, je Komise ochotna uznat jako alternativu celkové náklady projektu, které mohou znamenat nižší intenzitu podpory, jíž se zohlední odlišný způsob výpočtu způsobilých nákladů.

(76) V případě projektů energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení se na výstavbu výrobních zařízení použijí pravidla uvedená v bodech 73 až 75. V případě podpory na výstavbu sítě se však použije přístup na základě mezery ve financování, podobně jako u posuzování energetické infrastruktury.

Maximální intenzita podpory

(77) Aby Komise zaručila předvídatelnost a rovné podmínky, uplatňuje na podporu maximální intenzitu podpory stanovenou v příloze 1. Tato intenzita podpory odráží potřebu státního zásahu danou na jedné straně významem selhání trhu a na straně druhé předpokládanou úrovní narušení hospodářské soutěže a obchodu.

(78) Vyšší intenzitu podpory lze povolit u určitých typů podpory nebo u investic umístěných v podporované oblasti, nikdy však nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů. Vyšší intenzitu podpory lze povolit na základě níže uvedených pravidel:

intenzitu podpory lze zvýšit o 15 procentních bodů v případě investic v oblasti energetiky a životního prostředí, k nimž dochází v podporovaných oblastech a které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a o 5 procentních bodů v případě investic v oblasti energetiky a životního prostředí, k nimž dochází v podporovaných oblastech a které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Vzhledem k různým znevýhodněním, jimž tyto oblasti čelí a která by mohla být investicím v oblasti životního prostředí a energetiky na překážku, považuje Komise tato zvýšení za odůvodněná;
intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů v případě středních podniků a o 20 procentních bodů v případě malých podniků. Vyšší intenzitu podpory lze rovněž zaručit malým a středním podnikům, jimž mohou na jedné straně vzniknout v porovnání s rozsahem jejich činnosti poměrně vyšší náklady na dosažení cílů v oblasti životního prostředí a energetiky a na druhé straně mohou čelit nedostatkům kapitálového trhu, které je nutí, aby tyto náklady nesly, neboť riziko vážných narušení hospodářské soutěže a obchodu se v případě, že příjemcem bude malý nebo střední podnik, sníží;
vyšší intenzitu podpory lze za určitých podmínek odůvodnit v případě ekologické inovace, která dokáže napravit dvojí selhání trhu, související jednak s vyšším rizikem inovací, jednak s environmentálním aspektem projektu. To platí zejména v případě opatření pro účinné využívání zdrojů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
majetek nebo projekt v oblasti ekologických inovací musí být v porovnání se současným stavem techniky daného odvětví v Unii nové nebo významně zdokonalené [Novost může členský stát prokázat například na základě přesného popisu inovace nebo tržních podmínek pro její zavedení nebo šíření, a to srovnáním s postupy nebo organizačními technikami odrážejícími současný stav a obecně používanými jinými podniky ve stejném odvětví.];
předpokládaný přínos pro životní prostředí musí být podstatně větší než zlepšení vyplývající z obecného vývoje současného stavu techniky v případě srovnatelných činností [Pokud mohou být ke srovnání činností v oblasti ekologických inovací se standardními, neinovativními činnostmi použity kvantitativní parametry, "podstatně vyšší" znamená, že mírné zlepšení očekávané od činností v oblasti ekologických inovací z hlediska snížení environmentálního rizika nebo znečištění nebo vyšší účinnosti energie či zdrojů dosáhne nejméně dvojnásobku mírného zlepšení očekávaného při obvyklém vývoji srovnatelných neinovativních činností. Pokud navrhovaný přístup není pro daný případ vhodný nebo pokud není kvantitativní srovnání možné, měl by spis žádosti o státní podporu obsahovat podrobný popis metody použité pro hodnocení tohoto kritéria a zajistit standard srovnatelný se standardem navrhované metody.] a
inovační charakter tohoto majetku nebo těchto projektů zahrnuje jasný stupeň rizika, a to jak z technologického, tak z obchodního nebo finančního hlediska, který je vyšší než riziko běžně spojované se srovnatelným neinovačním majetkem nebo s neinovačními projekty [Toto riziko může členský stát prokázat například tím, že přesvědčivě doloží: náklady ve srovnání s obratem podniku, čas nutný na přípravu, očekávaný přínos ekologických inovací ve srovnání s náklady a pravděpodobnost neúspěchu.].

(79) Komise bude tudíž považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud jsou správně vypočteny způsobilé náklady a je dodržena maximální intenzity podpory stanovená v příloze 1.

(80) Je-li podpora příjemci poskytnuta v rámci soutěžního nabídkového řízení na základě jasných, transparentních a nediskriminačních kritérií, může dosáhnout výše 100 % způsobilých nákladů [Za těchto okolností lze předpokládat, že příslušné nabídky zohledňují veškeré možné výhody takové další investice.]. Toto nabídkové řízení musí být nediskriminační a musí zajistit účast dostatečného počtu podniků. Rozpočet spojený s nabídkovým řízením navíc musí být ve své výši závazně omezen v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni žadatelé. V neposlední řadě musí být podpora udělována na základě původní nabídky předložené uchazečem, čímž se vylučují následná vyjednávání.

3.2.5.2. Kumulace podpory

(81) Podporu lze poskytnout souběžně na základě několika režimů podpory nebo ji kumulovat s podporou ad hoc za předpokladu, že celková částka státní podpory na činnost nebo projekt nepřesáhne mezní hodnoty stanovené v rámci stropů podpory vymezených v těchto pokynech. Financování ze strany Unie, které je centrálně řízeno Komisí a není přímo či nepřímo pod kontrolou členského státu [Například podpora poskytnutá na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39) (financování z rezervy vyhrazené pro nové účastníky, NER300) a nařízení (EU) č. 1233/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5) (financování z Evropského programu oživení energetiky, EEPR), Horizontu 2020 nebo Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků, COSME.], nepředstavuje státní podporu. Pokud je toto financování ze strany Unie spojeno se státní podporou, zohlední se při určování toho, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, pouze státní podpora, ovšem za předpokladu, že celková částka veřejného financování poskytnutá na tytéž způsobilé náklady nepřesáhne maximální míru financování stanovenou v platných pravidlech práva Unie.

(82) Podpora se ve vztahu k týmž způsobilým nákladům nekumuluje s podporou de minimis, pokud by intenzita podpory vzniklá v důsledku této kumulace převýšila intenzitu podpory stanovenou v těchto pokynech.

3.2.5.3. Dodatečné podmínky pro investiční a provozní podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(83) U jednotlivé podpory nestačí k tomu, aby byla zajištěna přiměřenost, dodržet maximální intenzitu podpory stanovenou v tomto oddíle a v příloze 1. Uvedená maximální intenzita podpory se používá jako strop pro jednotlivou podporu [Je-li poskytnuta podpora ad hoc, strop se určí srovnáním s typickými odvětvovými údaji, které se rovnají stropu pro podporu podléhající individuální oznamovací povinnosti udělenou na základě režimu.].

(84) Obecně platí, že podpora, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, je považována za omezenou na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na podporovanou investici ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem bez podpory. Musí být zohledněny všechny relevantní náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu.

(85) Pokud nelze jako hypotetický srovnávací scénář určit žádný konkrétní alternativní projekt, Komise ověří, zda částka podpory převyšuje minimum nezbytné k tomu, aby byl podporovaný projekt dostatečně ziskový, např. zda zvyšuje míru vnitřní návratnosti nad běžnou míru návratnosti uplatňovanou dotčeným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu. Není-li tato referenční úroveň k dispozici, lze pro tento účel použít kapitálové náklady společnosti jako celku nebo míry návratnosti, které lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(86) Členský stát by měl poskytnout důkazy o tom, že je částka podpory omezena na minimum. K posouzení přiměřenosti podpory lze využít i výpočty používané pro analýzu motivačního účinku. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě dokumentů uvedených v bodě (63).

(87) V případě provozní podpory udělené na základě soutěžního nabídkového řízení se předpokládá, že jednotlivá podpora je přiměřená, jsou-li splněny obecné podmínky.

3.2.6. Zabránění vzniku nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod

3.2.6.1. Obecné úvahy

(88) Aby bylo možno považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, musí být omezeny negativní účinky opatření podpory spočívající v narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy, které musí být vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu.

(89) Komise vymezuje dvě hlavní možná narušení, která podpora způsobuje, konkrétně jde o narušení výrobkového trhu a účinky na základě umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou být příčinou neefektivního přidělování prostředků, jež zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu, a obav týkajících se rozdělování, jež ovlivňují rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony.

(90) Podpora v oblasti životního prostředí má vzhledem ke své povaze sklon upřednostňovat výrobky a technologie šetrné k životnímu prostředí na úkor jiných, více znečišťujících výrobků. Tento účinek podpory nebude v zásadě vnímán jako nežádoucí narušení hospodářské soutěže, jelikož je svojí podstatou spjat se samotným cílem podpory, tedy ekologizací ekonomiky. Při posuzování možných negativních účinků podpory v oblasti životního prostředí Komise při zkoumání jejího negativního vlivu na tržní postavení, a tím i na zisky podniků, které nejsou příjemcem podpory, zohlední celkový vliv daného opatření na životní prostředí. Přitom zváží zejména rušivé účinky na soutěžitele, kteří také provozují svoji činnost způsobem šetrným k životnímu prostředí, a to i bez podpory. Obdobně, čím nižší je očekávaný účinek daného opatření na životní prostředí, tím důležitější je ověřit jeho účinky na podíly soutěžitelů na trhu a na jejich tržní zisk.

(91) Jeden z případných škodlivých účinků státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky spočívá v tom, že podpora brání tržním mechanismům v tom, aby zajišťovaly účinné výsledky odměňováním nejefektivnějších a nejvíce inovativních výrobců a vyvíjením tlaku na ty nejméně efektivní, aby se zdokonalili, provedli restrukturalizaci nebo opustili trh. To by mohlo vyvolat situaci, kdy v důsledku toho, že je některým podnikům poskytnuta podpora, nejsou efektivnější a více inovativní konkurenti, např. konkurenti s jinými, případně dokonce čistšími technologiemi, schopni vstoupit na trh a rozšířit na něm svůj podíl, přestože by tak za jiných okolností mohli učinit. Z dlouhodobého hlediska může zasahování do procesu konkurenčního vstupu na trh a výstupu z něj dusit inovaci a zpomalit zlepšování produktivity v celém odvětví.

(92) Podpora může mít také rušivé účinky, pokud dochází k posilování nebo zachovávání významné tržní síly příjemce. I když podpora neposiluje významnou tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že stávající soutěžitele odradí od rozšiřování činnosti nebo je podnítí k odchodu z trhu nebo odradí nové soutěžitele od vstupu na trh.

(93) Kromě narušování výrobkových trhů může mít podpora také dopad na obchod a volbu umístění. K těmto narušením může docházet v různých členských státech, ať v případě, kdy mezi sebou soutěží podniky z různých zemí, nebo kdy podniky zvažují různá umístění pro své investice. Podpora, která má ochránit hospodářskou činnost v jednom regionu nebo ji odlákat z jiných regionů v rámci vnitřního trhu, nemusí přímo narušit výrobkový trh, ale může přesunout činnosti nebo investice z jednoho regionu do druhého, aniž by měla jakýkoli čistý dopad na životní prostředí.

Zjevné negativní účinky

(94) Aby bylo možné určit rozsah, v němž lze opatření podpory považovat za opatření s narušujícími účinky, je v zásadě nutné toto opatření analyzovat spolu se souvislostmi, v nichž je uplatňováno. Existují však případy, kdy negativní účinky zjevně převažují nad jakýmkoli pozitivním účinkem, a taková podpora nemůže být považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

(95) Komise stanoví maximální intenzitu podpory, která je základním požadavkem slučitelnosti a jejímž cílem je zamezit používání státní podpory u projektů, které vykazují značně vysoký poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady a u nichž je narušení hospodářské soutěže velmi pravděpodobné.

(96) Stejně tak nebude za slučitelnou s vnitřním trhem považována podpora na dosažení cílů v oblasti životního prostředí a energetiky, která vede k pouhé změně umístění hospodářské činnosti, aniž by zvyšovala stávající úroveň ochrany životního prostředí v členských státech.

3.2.6.2. Obecné podmínky

(97) Při posuzování negativních účinků opatření podpory se Komise soustředí na narušení hospodářské soutěže, k nimž dochází v důsledku předvídatelného dopadu podpory v oblasti životního prostředí a energetiky na hospodářskou soutěž mezi podniky na zasažených výrobkových trzích a v důsledku umístění hospodářské činnosti. Jsou-li opatření státní podpory dobře cílená na selhání trhu, které mají řešit, je riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, nižší.

(98) Je-li podpora přiměřená a omezená pouze na dodatečné investiční náklady, bývá negativní účinek podpory v zásadě mírnější. Avšak dokonce i v případě, že je podpora nezbytná a přiměřená, může i přesto přimět příjemce ke změně chování, která naruší hospodářskou soutěž. Podnik, který usiluje o dosažení zisku, za normální situace zvýší úroveň ochrany životního prostředí nad rámec závazných požadavků pouze tehdy, pokud se domnívá, že mu to přinese alespoň okrajově nějakou výhodu.

(99) Aby Komise udržela narušování hospodářské soutěže a obchodu na minimální úrovni, klade velký důraz na výběrový proces. Proces výběru by měl pokud možno probíhat nediskriminačně, transparentně a otevřeně, aniž by zbytečně vylučoval podniky, které mohou konkurovat projektům zaměřeným na stejné cíle v oblasti životního prostředí nebo energetiky. Proces výběru by měl vést k výběru příjemců, kteří mohou plnit cíle v oblasti životního prostředí a energetiky s využitím nejnižší částky podpory nebo nákladově nejefektivnějším způsobem.

(100) Komise při posuzování negativních účinků podpory zohlední zejména tyto prvky:

snížení nebo kompenzace jednotkových výrobních nákladů: pokud nové zařízení [Výpočet dodatečných investičních nákladů nemusí plně zachycovat všechny přínosy, protože provozní přínosy nejsou odečítány po celou dobu trvání investice. Kromě toho může být obtížné zohlednit některé typy přínosů, například spojených se zvýšením produktivity a produkce při zachování kapacity.] povede ke snížení jednotkových výrobních nákladů ve srovnání se situací bez podpory nebo pokud podpora bude kompenzovat část provozních nákladů, je pravděpodobné, že příjemce zvýší svůj odbyt. Čím pružnější je cena produktu, tím více může podpora narušit hospodářskou soutěž;
nový výrobek: pokud příjemci přejdou na nové nebo kvalitnější výrobky, je pravděpodobné, že zvýší svůj odbyt a pravděpodobně získají výhodu "včas jednajícího podniku".

3.2.6.3. Dodatečné podmínky pro podporu, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti

(101) Členský stát musí zaručit, že jsou omezeny negativní účinky podpory popsané v oddílu

3.2.6.1. Kromě prvků popsaných v oddílu 3.1.6.2 Komise rovněž zohlední a posoudí, zda jednotlivá podpora vede k:

podpoře neefektivní výroby, a tím brání růstu produktivity v daném odvětví;
narušení dynamických pobídek;
vytvoření nebo posílení tržní síly nebo vylučujících praktik;
umělým změnám obchodních toků nebo umístění výroby.

(102) Aby Komise posoudila kumulativní dopad podpory, může vzít v úvahu plánované zavedení jiných režimů podpory v oblasti životního prostředí a energetiky, než jaké byly oznámeny, které jsou pro příjemce přímo či nepřímo přínosné.

(103) Komise rovněž posoudí, zda podpora způsobí, že na některých územích vzniknou příznivější podmínky pro výrobu, zejména díky srovnatelně nižším výrobním nákladům v důsledku podpory nebo díky vyšším normám výroby, jichž se díky podpoře dosáhne. Výsledkem může být, že podniky zůstanou v podporovaných územích nebo se na ně přemístí nebo že se k podporované oblasti přesměrují obchodní toky. Komise ve své analýze jednotlivé podpory, jež podléhá oznamovací povinnosti, proto zohlední všechny důkazy o tom, že příjemce podpory zvážil alternativní umístění.

3.2.7. Transparentnost

(104) Členské státy musí zajistit, aby níže uvedené informace byly zveřejňovány na webové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře, a to na vnitrostátní nebo regionální úrovni: úplné znění schváleného režimu podpory nebo rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory a jeho prováděcí ustanovení, nebo příslušný odkaz, totožnost orgánu či orgánů poskytujících podporu, totožnost jednotlivých příjemců podpory, formu a výši podpory poskytnuté každému příjemci, datum poskytnutí podpory, druh podniku (MSP/velký podnik), region, v němž je příjemce usazen (na úrovni NUTS II), a hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce vykonává svou činnost (na úrovni skupiny NACE).

(105) U režimů v podobě daňové výhody a podpory ve formě snížení financování podpory na energie z obnovitelných zdrojů mohou být informace o částkách jednotlivé podpory poskytovány v těchto rozmezích (v milionech EUR): [0,5–1], [1–2], [2–5], [5–10], [10–30], [30 a více].

(106) Tyto informace musí být po přijetí rozhodnutí o udělení podpory zveřejněny, uchovávány nejméně deset let a musí být bez omezení k dispozici široké veřejnosti [Tyto informace se zveřejní do šesti měsíců od data udělení podpory (nebo v případě podpory ve formě daňové výhody do jednoho roku od data podání daňového přiznání). V případě protiprávní podpory budou členské státy muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post, nejméně však do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.]. Členské státy tyto informace nemusí poskytovat v období před 1. červencem 2016. Od tohoto požadavku zveřejňovat informace lze upustit v případě, že výše udělené jednotlivé podpory nedosahuje 500 000 EUR.

3.3. Podpora na energii z obnovitelných zdrojů

3.3.1. Obecné podmínky pro investiční a provozní podporu na energii z obnovitelných zdrojů

(107) Unie si zejména v rámci strategie Evropa 2020 stanovila ambiciózní cíle v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti. Dosažení těchto cílů již podporuje několik legislativních aktů Unie, např. systém Unie pro obchodování s emisemi, směrnice 2009/28/ES [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).] ("směrnice o energii z obnovitelných zdrojů") a směrnice 2009/30/ES [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 88).] ("směrnice o jakosti paliv"). Jejich provádění však nemusí vždy zajistit nejúčinnější výsledek fungování trhu a státní podpora může být za určitých podmínek vhodným nástrojem, jímž lze přispět k dosažení cílů Unie a souvisejících cílů jednotlivých zemí.

(108) Tyto pokyny platí pro období do roku 2020. Měly by však připravit půdu pro dosažení cílů stanovených v rámci do roku 2030. Zejména se očekává, že se zjištěné obnovitelné zdroje energie stanou v období 2020–2030 v rámci rozvodné sítě konkurenceschopnými, což znamená, že dotace a výjimky z odpovědnosti za odchylku subjektu zúčtování by měly být postupně omezovány a nakonec odstraněny. Tyto pokyny tomuto cíli odpovídají a zajistí přechod k nákladově efektivnímu způsobu plnění cíle na základě tržních mechanismů.

(109) Tržní nástroje, např. dražba nebo soutěžní nabídkové řízení otevřené všem výrobcům, kteří vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a soutěží na úrovni EHP za stejných podmínek, by za normálních okolností měly zajistit, aby se dotace snížily na minimum a byly postupně zcela ukončeny.

(110) Vzhledem k odlišnému stupni vývoje technologií v oblasti obnovitelné energie však členské státy mohou na základě těchto pokynů povolit nabídková řízení na konkrétní technologii s ohledem na dlouhodobější potenciál příslušné nové a inovativní technologie, nutnost zajistit diverzifikaci, omezení soustavy a stabilitu rozvodné sítě a systémové náklady (na integraci).

(111) Pro zařízení určité velikosti, u kterých nelze nabídkové řízení považovat za vhodné nebo která jsou v demonstrační fázi, byly začleněny zvláštní výjimky. Zahrnutí těchto zařízení do oblasti působnosti těchto pokynů je dobrovolné.

(112) Vzhledem k nadměrné kapacitě na trhu s biopalivy vyráběnými z potravin bude Komise považovat investiční podporu na novou a stávající kapacitu pro tato biopaliva za neopodstatněnou. Investiční podpora na přeměnu elektráren na biopaliva vyráběná z potravin v elektrárny na vyspělá biopaliva je však přípustná. Ve všech ostatních případech lze investiční podporu na biopaliva poskytnout pouze v případě vyspělých biopaliv.

(113) Zatímco investiční podpora na biopaliva vyráběná z potravin končí od data použitelnosti těchto pokynů, lze na tato biopaliva udělovat podporu provozní, avšak pouze do roku 2020. Z tohoto důvodu lze tuto podporu poskytovat pouze elektrárnám, jejichž provoz byl zahájen před 31. prosincem 2013, až do jejich úplné amortizace, v každém případě však nejpozději do roku 2020.

(114) Jestliže je podpora poskytnuta na biopaliva, která podléhají povinnosti dodávky nebo přimíchání, bude mít Komise navíc za to, že podpora nezvyšuje úroveň ochrany životního prostředí, a že ji proto nelze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem [Je třeba, aby byla zavedena povinnost dodávat biopaliva na trh, včetně režimu sankcí.]. Výjimkou jsou případy, kdy členský stát může prokázat, že podpora je omezena na udržitelná biopaliva, která jsou příliš drahá na to, aby byla na trh uváděna pouze za účelem dodávky nebo přimíchání.

(115) Zatímco konkrétně systém EU ETS a daně z CO2 internalizují náklady na emise skleníkových plynů, zřejmě tyto náklady dosud neinternalizovaly v plném rozsahu. Státní podpora proto může přispět k dosažení souvisejících, zároveň však odlišných cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Nemá-li Komise k dispozici důkazy, které svědčí o opaku, musí proto předpokládat, že přetrvává zbytkové selhání trhu, které lze řešit udělením podpory na energii z obnovitelných zdrojů.

(116) Aby členské státy mohly dosáhnout cílů v souladu se záměry strategie Evropa 2020, Komise předpokládá, že podpora je vhodná a její rušivé účinky jsou omezeny, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky.

(117) Pokud jde o podporu na výrobu vodní energie, může mít dvojí dopad: na jedné straně má tato podpora příznivý dopad, neboť snižuje emise skleníkových plynů, na straně druhé může negativně ovlivnit vodní systémy a biologickou rozmanitost. Členské státy proto musí při poskytování podpory na výrobu vodní energie dodržovat směrnici 2000/60/ES [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).], a zejména čl. 4 odst. 7 uvedené směrnice, který stanoví kritéria pro povolení nových změn vodních útvarů.

(118) Hlavní zásadou právních předpisů Unie týkajících se odpadů je hierarchie způsobů nakládání s odpady, která rozčleňuje podle priorit způsoby, jimiž by měl být odpad zpracován [Hierarchie způsobů nakládání s odpady sestává z a) předcházení vzniku, b) přípravy k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiného využití, například energetického využití, a e) odstranění. Viz čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (rámcová směrnice o odpadech) (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).]. Státní podpora na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která jako vstupní palivo využívá odpad včetně odpadního tepla, může pozitivně přispět k ochraně životního prostředí, pokud tuto zásadu neobchází.

(119) Podporu na energii z obnovitelných zdrojů lze poskytnout jako podporu investiční nebo provozní. Na režimy investiční podpory a individuálně oznámenou investiční podporu se vztahují podmínky stanovené v oddílu 3.2.

(120) Na režimy provozní podpory se budou vztahovat obecná ustanovení oddílu 3.2 ve znění zvláštních ustanovení vymezených v tomto oddílu. Na individuálně oznámenou provozní podporu se vztahují podmínky stanovené v oddílu 3.2, případně s ohledem na změny, které tento oddíl vymezuje pro režimy provozní podpory.

(121) Komise režimy podpory schválí na maximální dobu deseti let. Pokud bude takové opatření trvat déle, mělo by být po uplynutí této doby znovu oznámeno. V případě biopaliv vyráběných z potravin by stávající a nově oznámené režimy měly být omezeny rokem 2020.

(122) Unie stanovila obecný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie a tento cíl převedla na závazné vnitrostátní cíle. Směrnice o energii z…

Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 - 2020

2.4.1.12
Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020

NahoruObsah

NahoruÚvod

NahoruOblast působnosti a definice

NahoruPodpora v oblasti ŽP a energetiky

NahoruPosouzení slučitelnosti

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 - 2020

2.4.1.12 Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020

NahoruObsah

NahoruÚvod

NahoruOblast působnosti a definice

NahoruPodpora v oblasti ŽP a energetiky

NahoruPosouzení slučitelnosti

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

2.4.1.12
Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020