18.3.2
Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001 jako
nástroj prevence
18.3.2.1
Obecné požadavky na systém environmentálního
managementu
NahoruÚvod
Ochrana životního prostředí (OŽP) zahrnuje činnosti, jimiž se
předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí nebo se toto
znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje.
Připomeňme si základní povinnosti v oblasti ochrany životního
prostředí každého z nás. Každý je zejména povinen:
-
opatřeními přímo u zdroje předcházet znečišťování nebo
poškozování životního prostředí;
-
minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní
prostředí;
-
pokud využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí
nebo odstraňuje stavby, takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů
na životní prostředí a zatížení území;
-
pokud hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie,
výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly
podmínky ochrany životního prostředí a aby byly posouzeny z hlediska svých
možných vlivů na životní prostředí.
NahoruPrincipy ochrany životního prostředí
Uvedené povinnosti se týkají jak právnických, tak i fyzických
osob. K principům ochrany životního prostředí na úrovni podniku patří:
-
Princip ochrany životního prostředí: Ochrana životního
prostředí je jednou ze základních zásad podniku. Kvalita provedené práce,
bezpečnost práce a pracovního prostředí i ochrana životního prostředí jsou
stejně důležité.
-
Princip řízené ochrany životního prostředí: V podniku
má fungovat takový systém managementu životního prostředí, který jasně definuje
cíle v ochraně životního prostředí, jednotlivé úkoly a kompetence.
-
Princip snižování vlivu na životní prostředí: Snižování
negativního vlivu na životní prostředí se týká všech činností a postupů v
podniku, a to v rámci projektu i inženýrské činnosti, v rámci návrhu výrobku i
jeho výroby, v rámci zpracovatelského průmyslu i poskytování služeb.
-
Princip průběžného zlepšování vztahu podniku k životnímu
prostředí: Vedení firmy by mělo dbát na neustálé zlepšování vztahu podniku
k životnímu prostředí. To je zajištěno stanovením a plněním environmentálních
cílů.
-
Princip odpovědnosti a zapojení pracovníků: Každý
pracovník podniku je zodpovědný za ochranu životního prostředí. Mezi úkoly
vedení patří vytváření a neustálé upevňování vědomí spoluodpovědnosti
pracovníků za stav životního prostředí.
-
Princip dodržování právních předpisů: Vedení firmy a
jeho prostřednictvím všichni její pracovníci musí dbát na dodržování zákonů a
předpisů na ochranu životního prostředí.
-
Princip vhodné technické ochrany životního prostředí: Měly by být používány (samozřejmě za současného dodržování hledisek
hospodárnosti) nejlepší dostupné techniky na ochranu životního prostředí.
-
Princip výběru dodavatele s ohledem na ochranu životního
prostředí: Měli by být přednostně vybíráni ti dodavatelé, jejichž činnost
nebo výrobky nemají negativní vliv na životní prostředí. Působení na dodavatele
patří k nepřímo řízeným aspektům ochrany životního prostředí.
-
Princip spolupráce se všemi zainteresovanými stranami: Otevřená spolupráce se státní správou a veřejností je důležitým prvkem
zlepšování úrovně životního prostředí.
-
Princip kontroly a monitoringu vlivu podniku na životní
prostředí: Organizace má pravidelně kontrolovat dodržování výše uvedených
zásad a funkčnost systému managementu životního prostředí. Monitoring přímých
vlivů na životní prostředí (emise, odpadní vody atd.) se uvažuje rovněž při
projekční činnosti podniku.
NahoruDefinice pojmů
Pojem životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj (ale i další,
jako např. pojem znečišťování a poškozování životního prostředí) je definován
např. zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění,
takto:
"Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky
existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.
Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy
a energie.“
Pro zajímavost porovnejme tuto definici s definicí uvedenou v čl.
3.5 normy ČSN EN ISO 14001:2005 :
"životní prostředí, environment
= prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, a
zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a
jejich vzájemné vztahy“.EMS tedy bere v úvahu primárně prostředí "okolo“
a "v“ organizaci, aspekty, které organizace v této oblasti řídí a/nebo na
které může mít vliv, byť nepřímý.
Další důležité definice pojmů ze zákona o životním prostředí
týkající se naší problematiky jsou tyto:
"Trvale udržitelný rozvoj
společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává
možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje
rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce
ekosystémů.“
"Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž
se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto
znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho
jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich
vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.“
Smyslem ochrany životního prostředí je tedy trvale udržitelný
rozvoj společnosti.
Jaké nástroje na ochranu životního prostředí připadají v úvahu pro
běžného podnikatele?
-
Reaktivní přístup k požadavkům příslušných předpisů a
normativních dokumentů a jejich plnění (máme na mysli zejména pokuty a sankce,
viz v textu dále);
-
proaktivní přístup k požadavkům příslušných předpisů a
normativních dokumentů a jejich plnění;
-
systémové nástroje ochrany životního prostředí.
NahoruSystémové nástroje ochrany životního prostředí
Systémové nástroje řízení lze rozdělit do následujících
skupin:
-
systém řízení (obecný), vycházející ze stávajícího řízení v
podniku, mnohdy spíše intuitivní;
-
systém řízení OŽP ve vztahu k dílčím environmentálním
aspektům, jako jsou např. odpady (v ČR tzv. systém certifikace "SUCO“),
periodické ověřování třetí nezávislou stranou, osvědčení jako důkaz shody;
-
systém řízení OŽP splňující požadavky Evropského společenství
(EMAS) na vlastní environmentální prohlášení, možný audit pro ověření -
viz krátký komentář v dalším textu;
-
systém řízení OŽP splňující požadavky ISO 14001:2004
(EMS) na periodické ověřování třetí nezávislou stranou, certifikát jako
důkaz shody; tomuto systému se budeme věnovat v našem příspěvku podrobně.
V předcházejícím odstavci Prevence ohrožování životního prostředí činností organizací této příručky byla zmíněna norma ČSN EN ISO
14001 jako jeden z možných nástrojů prevence v oblasti ochrany životního
prostředí na úrovni podniku. Protože se jedná o jeden z nejvyužívanějších
nástrojů procesního řízení v této oblasti u nás, což dokládá i stoupající
nárůst počtu vydaných certifikátů dle normy ISO 14001 (např. v porovnání se
systémem EMAS), budeme se věnovat nyní podrobněji této oblasti. Na praktických
příkladech se také pokusíme představit tento nástroj managementu procesů v
reálných podmínkách v organizaci.
Pozn.: V této příručce již bylo zmíněno, že model založený na
principu norem řady ISO 14000 je možno spojit s dalšími manažerskými přístupy,
jako je systém managementu kvality dle ISO 9001 nebo systém managementu BOZP
dle OHSAS 18001. Výhody tzv. integrovaného systému řízení včetně popisu jeho
jednotlivých prvků jsou uvedeny v čl. 3/3.3 Management procesů v rámci
integrovaných systémů managementu, resp. např. v čl. 3/3.3.2 Procesy integrovaného
managementu kvality a ochrany životního prostředí.
Proč využít jako nástroj prevence právě normu ISO
14001?
V kontextu zpřísňování environmentálních zákonů a jiných opatření,
jichž jsme v poslední době svědkem zejména v rámci Evropské unie a jejichž
smyslem je podporovat ochranu životního prostředí a zajistit tak trvale
udržitelný rozvoj, je možno sledovat i vzrůstající zájem o oblast
environmentální problematiky na úrovni firem nejrůznějšího zaměření.
Organizace všech druhů, a to nejen v oblasti výroby, kam primárně
směřovaly požadavky v této oblasti, ale i služeb, projevují rostoucí zájem o
dosažení a prokázání svého environmentálního profilu řízením dopadů svých
činností, výrobků a služeb na životní prostředí v souladu se svou
environmentální politikou a cíli.
Spolu s rostoucím zájmem o udržení a zlepšování kvality životního
prostředí a o ochranu lidského zdraví organizace všech velikostí obracejí
pozornost k ochraně životního prostředí, k potencionálním environmentálním
dopadům své činnosti, výrobků či služeb. Aby si organizace utvořila dobrý
environmentální profil, musí se zavázat k systematickým řešením a neustálému
zlepšování svého systému environmentálního managementu.
Principy a zásady řízení dle ISO 14001 zavádějí do snahy
organizací zmírnit dopad na životní prostředí způsobený jejich činností systém
a poskytuje prostředky (rady) jak zahájit, vylepšovat a udržovat systém ochrany
životního prostředí. Environmentální management ale tvoří (a musí tvořit)
neoddělitelnou součást celkového systému managementu organizace. EMS je přitom
samozřejmě možné zkoordinovat se stávající činností a stavem v ostatních
oblastech (provoz, financování, řízení jakosti, bezpečnost a ochrana zdraví při
práci a další).
Jak už zde bylo několikrát zmíněno, jedním z nástrojů pro řízení
této oblasti je norma ISO 14001, která vyšla v ČR pod názvem ČSN EN ISO
14001:2005: Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro
použití.
Co je v kontextu této normy systém environmentálního
managementu?
Systém environmentálního managementu je definován normami ISO
14000 jako systematický přístup k řešení environmentálních aspektů organizace.
Jedná se o nástroj, který umožňuje organizaci jakékoli velikosti a druhu
identifikovat aspekty své činnosti, řídit dopady svých činností, výrobků nebo
služeb na životní prostředí, a tak je neustále zlepšovat.
Normy řady ISO 14000 jsou dobrovolné nástroje, které odrážejí
vstup z různých zúčastněných stran na celém světě a jež jsou určeny pro použití
ve všech fázích hospodářského rozvoje, v rámci celé řady vládních systémů a ve
firmách všech velikostí a typů zaměření. Základním principem norem ISO 14000 je
dobrovolná aplikace všemi zúčastněnými stranami, a proto musí udržovat
rovnováhu mezi potřebami a očekáváními každé z těchto stran. ISO normy se
vztahují na všechny typy organizací - a to i těch, které nejsou považovány za
"podniky“, například vládní úřady (na rozdíl třeba od systému EMAS, který je
zaměřen primárně na potřeby zpracovatelského průmyslu a jehož základ je
zakotven v právním systému - viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1221/2009).
Jaké jsou hlavní principy norem řady ISO 14000?
NahoruPrincipy a zaměření norem ISO 14000
Standardy ISO 14000 jsou vyvinuty Mezinárodní organizací pro
normalizaci, technickou komisí ISO/TC 207, s následujícími hlavními
zásadami:
-
musí vést ke zlepšování řízení ochrany životního
prostředí;
-
musí být použitelné ve všech státech;
-
měly by podporovat široké zájmy veřejnosti a uživatelů norem
(tj. všech zainteresovaných stran);
-
měly by být efektivní z hlediska nákladů;
-
měly by být dostatečně flexibilní, aby mohly plnit různé
potřeby organizací všech velikostí a zaměření na celém světě;
-
měly by být vhodné pro vnitřní nebo vnější kontroly;
-
měly by být vědecky podložené;
-
měly by být praktické a užitečné.
Z hlediska cílové skupiny se normy ISO 14000 dělí do dvou hlavních
skupin:
-
systémově orientované,
-
produktově orientované.
NahoruSystémově zaměřené normy ISO 14000
Systémově zaměřené normy poskytují organizacím komplexní návod pro
vytváření, udržování a vyhodnocování systému environmentálního managementu.
Jsou obecně zaměřené a aplikovatelné pro všechny typy organizací. Jejich hlavní
představitelkou je norma ISO 14001, stanovující požadavky na systém řízení,
která je určená pro certifikaci třetí stranou.
NahoruProduktově orientované normy ISO 14001
Produktově orientované standardy se týkají stanovení
environmentálních dopadů produktů a služeb v průběhu jejich životního cyklu,
dále pak zejména environmentálních značek a environmentálních prohlášení. Tyto
normy pomohou organizaci shromáždit informace, které potřebuje pro podporu
plánování a rozhodování při vývoji a výrobě produktů, a sdělit konkrétní
informace o životním prostředí spotřebiteli a dalším zúčastněným stranám.
Hlavní normy řady ISO 14000 obou skupin (z nichž nás bude následně
primárně zajímat norma ISO 14001) ukazuje následující tabulka.
Hlavní normy v oblasti systémů environmentálního
managementu
Pozn. 1: Normy, které vyšly, případně byly změněny v letošním
roce, jsou vyznačeny v posledním sloupci tabulky.
Pozn. 2: Normy, které bezprostředně souvisejí s EMS, jejž se
rozhodne firma uplatňovat (měla by s nimi být podle našeho názoru podrobně
seznámena), jsou vyznačeny tmavým podkladem.
Jaké jsou tedy vlastně přínosy zavedení tohoto manažerského
přístupu, a má případně nějaké negativní stránky pro běžnou firmu podnikající
např. v ČR?
NahoruVýhody a nevýhody uplatnění EMS
K nejpodstatnějším výhodám patří systém prevence, který s využitím
normy ISO 14001 vedení do svého podniku přinese. Proto se také věnujeme tomuto
systému viz 18/3
Prevence. Prevenci jakých negativních událostí můžeme zajistit?
NahoruPrevence sankcí a pokut
NahoruVýhoda 1
V oblasti stále se měnící legislativy ve vztahu k ochraně
životního prostředí se podnikatel vystavuje nebezpečí sankcí a pokut v případě
nedodržení požadavků právních předpisů, o kterých (nutno říci bohužel) mnohdy
ani nemá tušení. Podnikatelská výrobní (ale mnohdy i nevýrobní) činnost
ovlivňuje životní prostředí, většinou nepříznivě, a zamezení tohoto vlivu či
odstranění vzniklých škod vyžaduje náklady. Část těchto nákladů nese podnikatel
v rámci plánování výroby, další částí jsou různé poplatky za povolení,
vypouštění a ukládání, ale někdy jsou to i penalizace a pokuty. Pokuty se
zejména v případě malé a střední organizace mohou na takto vzniklých nákladech
podílet nemalou měrou, zvláště v případě kombinace neznalosti problematiky a
návštěvy kontrolního orgánu, kterým je např. Česká inspekce životního
prostředí.
Zavedení systému řízení - např. pomocí EMS - do této oblasti
slouží jako prevence těchto nákladů.
Pro představu o rozsahu takových postihů pro právnickou osobu
uvádíme namátkou příklady některých možných následků, které mohou vyplynout z
porušení předpisů souvisejících s ochranou životního prostředí, byť jde o
porušení z neznalosti (protože neznalost zákona ani v tomto případě samozřejmě
podnikatele neomlouvá):
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění:
§ 39a zákona č. 356/2003 Sb., v pl. zn.:
NahoruVýše pokut
-
Výrobce, dovozce nebo zhotovitel se dopustí správního
deliktu např. tím, že:
-
V rozporu s požadavkem tohoto zákona nezajistí před
uvedením látky nebo přípravku na trh provedení jejich klasifikace (první
příjemce nesmí uvést na trh v České republice látky nebo přípravky, které
nejsou klasifikovány v souladu s tímto zákonem):
může být uložena
pokuta ve výši do 3 000 000 Kč;
-
nezajistí novéhodnocení přípravku (zhotovitel nebo
dovozce jsou u přípravků známého složení povinni provést za určitých okolností
novéhodnocení nebezpečnosti pro zdraví nebo životní prostředí postupy uvedenými
v zákoně):
může být uložena pokuta ve výši do 1 000 000
Kč;
-
neuchová údaje použité pro klasifikaci látky nebo
přípravku (po dobu, po kterou jsou uváděny tyto látky nebo přípravky na trh, a
po dobu dalších 10 let od jejich posledního uvedení na trh):
může
být uložena pokuta ve výši do 1 000 000 Kč.
-
Výrobce, dovozce nebo zhotovitel, kteří uvádějí na trh
látky nebo přípravky klasifikované jako nebezpečné (podle § 2 odst. 2 písm. a)
až n), tj. výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé,
vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé,..) se dopustí správního
deliktu např. tím, že:
-
nezajistí, aby látky nebo přípravky byly při uvedení na
trh opatřeny obalem a uzávěrem, které splňují požadavky zákona (tj. opatření
obaly a uzávěry, které splňují specifikované požadavky; obaly látek nebo
přípravků určených k prodeji spotřebiteli musí vyhovovat dalším požadavkům,
jako je např. hmatatelná výstraha pro nevidomé):
může být uložena
pokuta ve výši do 3 000 000 Kč;
-
neuchovají doklady o splnění požadavků na obaly a
uzávěry látek a přípravků:
může být uložena pokuta ve výši do 1
000 000 Kč;
-
nezajistí označení látek nebo přípravků stanoveným
způsobem:
může být uložena pokuta ve výši do 3 000 000
Kč;
-
neuchovají údaje použité pro označení látky nebo
přípravku:
může být uložena pokuta ve výši do 1 000 000
Kč.
-
Zhotovitel nebo dovozce, kteří uvádějí na trh přípravky
klasifikované jako nebezpečné, se dopustí správního deliktu např. tím,
že:
-
neposkytnou informaci o látkách nebo přípravcích podle
tohoto zákona (pokud uvádějí na trh přípravky klasifikované jako nebezpečné,
jsou povinni do 30 dnů ode dne, kdy tyto přípravky uvedli na trh poprvé,
poskytnout Ministerstvu zdravotnictví ČR informace o jejich účincích na zdraví
včetně informací o jejich složení a fyzikálně-chemických vlastnostech, v
elektronické podobě s využitím programu Chemické látky a
přípravky):
může být uložena pokuta ve výši do 1 000 000
Kč.
§ 39b zákona č. 356/2003 Sb., v pl. zn.:
-
Výrobce, dovozce, distributor, dodavatel nebo následný
uživatel se dopustí správního deliktu např. tím, že:
-
poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem
Evropských společenství o registraci, hodnocení, povolování a omezování
chemických látek, tzv. REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1907/2006 ze dne 18. prosince 2006):
může být uložena pokuta ve
výši do 5 000 000 Kč.
Druhý příklad je z oblasti odpadového hospodářství, která se týká
vesměs všech firem.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, v platném znění:
§ 66 zákona č. 185/2001 Sb., v pl. zn.:
Tento paragraf se týká výše pokut fyzickým osobám oprávněným k
podnikání a právnickým osobám:
-
Fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě,
která např.:
-
využívá systém zavedený obcí pro nakládání s komunálním
odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí, nebo
-
nemá zajištěno využití či odstraňování odpadů v souladu
s tímto zákonem,
může být uložena pokuta do výše
300 000 Kč.
-
Fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě,
která např.:
-
nevede v rozsahu a způsobem stanoveným evidenci odpadů
a zařízení, nebo
-
neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost,
nebo
-
nezašle ve stanovené lhůtě či ve stanoveném rozsahu
příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady,
nebo
-
evidenci po stanovenou dobu nearchivuje,
-
nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením,
odcizením nebo únikem,
-
neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní
činnosti,
-
neposkytne pravdivé nebo úplné informace související s
nakládáním s odpady,
-
nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo
místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví,
může být uložena pokuta do výše 1
000 000 Kč.
-
Fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě,
která např.:
-
nezařadí odpad podle Katalogu odpadů,
-
předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu
není podle tohoto zákona oprávněna,
-
převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle
tohoto zákona oprávněna,
-
provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů
bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo
provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným
provozním řádem zařízení,
-
provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez
potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo
provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným
provozním řádem zařízení,
-
nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke
zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným
odběrem,
-
neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem
odpadového hospodáře,
může být uložena pokuta do výše 10
000 000 Kč.
-
Fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě,
která např.:
-
ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro
jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními
odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu, nebo
-
nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu
příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo
-
ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo
prováděcím právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání
odpadů na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním
předpisem,
může být uložena pokuta do výše 50
000 000 Kč.
Cílem výše uvedených příkladů není v žádném případě zastrašovat
čtenáře, ale spíše upozornit na možná slabá místa řízení jeho podnikání, ať jde
o firmu - právnickou osobu, či podnikatele - živnostníka.
Příklady takových situací:
Z vlastní zkušenosti víme, že je v ČR řada firem, které produkují
někdy i značné množství odpadu, včetně nebezpečného, a jejich vedení neví o
tom, že např.:
-
musí obstarat souhlas k nakládání s příslušným druhem
nebezpečného odpadu;
-
sběrná místa pro uložení takového odpadu mají být označena
příslušným identifikačním listem nebezpečného odpadu;
-
při produkci více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní
rok nebo více než 100 tun ostatních odpadů za kalendářní rok musí být
každoročně do 15. února následujícího roku zasláno hlášení o druzích, množství
odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu příslušnému podle místa
provozovny;
-
pokud v posledních 2 letech byla produkce nebezpečných odpadů
v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, musí zajišťovat odborné
nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby - odpadového
hospodáře;
-
při produkci více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než
1000 t ostatního odpadu za rok musí být zpracován plán odpadového
hospodářství.
Dosáhnout např. v podmínkách (byť i malé) stavební firmy 1000 t
ostatního odpadu (např. suť, zemina...) není vůbec žádný problém. Výši pokuty v
těchto případech jsme zmiňovali.
NahoruMožnost certifikace
NahoruVýhoda 2
Nemalou výhodou využití EMS je možnost získat, v případě prokázání
shody s požadavky příslušné normy (v našem případě tedy ISO 14001, která je
určená pro posuzování třetí stranou a certifikaci), certifikát shody, kterým se
pak následně firma může ve vhodných případech prokazovat. To činí tuto normu
zajímavější a více využívanou na rozdíl od systému EMS (III), jehož výstupem
není certifikát, ale "vlastní prohlášení“ uživatele.
Pozn.: V případě předcházející verze - EMAS II - se jednalo o
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti v
systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.
Dnem 11. 1. 2010 pak vstoupilo v platnost nové nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství
pro environmentální řízení podniků a auditu, které zrušilo toto předcházející
nařízení ES č. 761/2001 a nahradilo jej - EMAS III.
Jak už bylo zmíněno, výstupem z této dobrovolné účasti
organizace není certifikát jako u EMS, ale environmentální prohlášení
organizace, ve kterém je podávána zpráva o tzv. klíčových indikátorech,
týkajících se přímých environmentálních aspektů prohlašující organizace, a
dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti organizace na
životní prostředí (jedná se např. o energetickou a materiálovou účinnost, vodu,
odpady, emise...). EMAS je ukončen ověřením pravdivosti prohlášení a následnou
registrací u agentury EMAS při MŽP. V současné době je u nás cca 30
registrovaných organizací v systému EMAS.
Na rozdíl od systému EMAS lze tedy na základě shody s požadavky
EMS získat certifikát. Smyslem využití normy ISO v organizaci je kromě
vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování EMS prokázat shodu, a to jednou z
následujících možností:
-
učiněním vlastního rozhodnutí a vydáním vlastního
prohlášení;
-
požádáním o potvrzení své shody stranami, které mají na
organizaci zájem, jako jsou její zákazníci;
-
požádáním o potvrzení svého vlastního prohlášení stranou,
která je z pohledu organizace externí stranou;
-
požádáním o certifikaci/registraci svého systému
environmentálního managementu externí organizací.
Nutno ovšem říci, že možnosti uvedené pod písm. a) až c) se
prakticky nepoužívají. Možnost c) - certifikaci - již v ČR využily stovky
firem.
NahoruPozitivní image
NahoruVýhoda 3
S možností certifikace a získání certifikátu EMS přímo souvisí i
pozitivní image, kterou si takto organizace vytváří. Tento aspekt je ještě
zdůrazněn, rozhodne-li se firma tzv. veřejně "komunikovat o svých
environmentálních aspektech“ (např. zveřejňováním svého environmentálního
profilu na internetu a v jiných médiích).
K dalším výhodám této oblasti můžeme přiřadit:
-
zvýšení konkurenceschopnosti zejména v zahraničí;
-
zlepšení pověsti organizace, veřejného mínění a prestiže v
regionu;
-
lepší plnění kritérií pro udělování veřejných zakázek,
poskytování úvěrů, investování apod.;
-
uspokojování kritérií zadavatelů výběrových řízení a zlepšení
přístupu ke kapitálu;
-
možnost získání pojištění za rozumnou cenu;
-
prokázání přiměřené péče o ochranu životního prostředí
kontrolním orgánům;
-
usnadnění dosažení některých povolení anebo rozhodnutí
správních orgánů.
NahoruÚspora nákladů
NahoruVýhoda 4
Tato výhoda se může na první pohled jevit…