3.2.16
Věcný záměr stavebního zákona - rekodifikace veřejného stavebního práva
Mgr. Nela Vinklerová
NahoruTeze rekodifikace veřejného stavebního práva
V září 2018 představilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále také "MMR") materiál nazvaný Rekodifikace veřejného stavebního práva – Základní teze. Hlavní myšlenkou, která vedla tento materiál, bylo, že podstatné zrychlení, zefektivnění a zjednodušení povolování staveb spočívá nejenom v nutnosti provést změny ve stavebním právu – v přípravě nového stavebního zákona –, nýbrž také v zásadních změnách souvisejících zákonů. Již tento materiál se přitom zabýval otázkou opodstatněnosti či vhodnosti spojeného modelu výkonu státní správy a s ním související otázky systémové podjatosti a nezbytností prověření a případného přehodnocení působení tzv. dotčených orgánů a ochrany veřejných zájmů při výstavbě. Právě tyto myšlenky patří k dominantním v materiálu Věcný záměr stavebního zákona, o němž tento článek pojednává. Zároveň se Teze zabývaly i tématy elektronizace a digitalizace veřejné správy, změnami v územním plánování a nastínily nezbytnost zabývat se problematikou působnosti stavebních úřadů (obecné, speciální, vojenské, jiné), procesním stavebním právem a hmotným stavebním právem.
NahoruVěcný záměr stavebního zákona
Na konci roku 2018 se potom poprvé sešly pracovní skupiny vytvořené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, jejichž vznik byl iniciován v červnu téhož roku. Materiál Věcný záměr stavebního zákona byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení 6. února 2019, jež skončilo 27. února 2019. K materiálu bylo ze strany připomínkových míst uplatněno asi 1280 zásadních připomínek, z toho nejvíce se jich vztahovalo k institucionálním změnám (asi 400), které materiál představuje, dále potom k procesním změnám (asi 300) a ke změnám v oblasti územního plánování (asi 200). Právě tyto tři oblasti a změny v nich navrhované jsou zásadní z pohledu ochrany životního prostředí a jejich základní myšlenky budou popsány níže. Další významnou – a hojně připomínkovanou – oblastí věcného záměru je také část zabývající se změnami navrhovanými v soudním přezkumu rozhodnutí stavebních úřadů. Materiálu také byla hojně vytýkána absence podkladových analýz, o které by se opíraly závěry materiálu jak o samotných problémech zdržujících či komplikujících povolovací procesy, tak o tom, že právě představené nástroje a změny jsou vhodnými k dosažení cílů věcného záměru, tj. zjednodušení a zefektivnění přípravy staveb a povolovacích procesů.
Tento článek níže pojednává o dvou nejzásadnějších a vzájemně provázaných oblastech – institucionálních a procesních změnách.
NahoruInstitucionální změny
Oblast institucionálních změn je založena na dvou hlavních myšlenkách – vytvoření samostatné soustavy stavebních úřadů, která má být vyčleněná ze spojeného modelu státní správy a v jejímž čele má stát nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad (dále také "NSÚ"), a dále integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů v tom rozsahu, v jakém se výkon jejich agendy vztahuje k povolování staveb. Postavení NSÚ tak, jak je popsáno ve věcném záměru, je nejasné, jelikož v některých částech materiálu se hovoří o tom, že se má jednat o nově zřízený ústřední orgán státní správy, a dle jiných částí by měl být podřízen Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Tato otázka byla vyjasněna na konferenčním vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru tak, že NSÚ má být podřízen MMR. Soustava státních stavebních úřadů pod NSÚ by potom měla být taková, že základním stupněm by měly být krajské stavební úřady a jejich územní pracoviště v obcích s rozšířenou působností. Územní pracoviště by měla rozhodovat v prvním stupni, ve druhém stupni by pak rozhodovaly krajské úřady – mělo by se tedy jednat o dvoustupňové rozhodování v rámci jednoho správního úřadu. Jako příklady obdobného uspořádání věcný záměr uvádí Českou obchodní inspekci, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní pozemkový úřad.
Věcný záměr potom dále předpokládá, jak již bylo výše uvedeno, provést revizi a případnou redefinici a redukci veřejných zájmů hájených při povolování staveb, a především také převod kompetencí dotčených orgánů, které tyto veřejné zájmy hájí, na nově vzniklou soustavu státních stavebních úřadů. O těchto veřejných zájmech by tak rozhodovaly stavební úřady (více k tomu viz níže – Procesní změny). Součástí tohoto převodu by měla být i tzv. delimitace, tedy "přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů úředníků vykonávajících danou agendu", což znamená, že na stavebních úřadech by převedenou agendu dotčených orgánů vykonávali úředníci těchto dotčených orgánů – nikoli tedy úředníci stavebních úřadů. K tomu by mělo dojít v případě většiny dotčených orgánů a jejich agend souvisejících s povolováním staveb. Výjimkou z této integrace by měly být např. správy národních parků či Agentura ochrany přírody a krajiny.
Jak již bylo uvedeno, k výše uvedenému bylo v mezirezortním připomínkovém řízení uplatněno velké množství připomínek, kterým nebylo vyhověno s odůvodněním, že se jedná o základní pilíře, bez nichž by nebyly naplněny cíle věcného záměru.
NahoruProcesní změny
Navrhované změny v oblasti procesních změn do určité míry navazují na výše popsané institucionální změny. V jejich středu stojí koncept jediného řízení, v němž bude stavba povolována – jednotné řízení o povolení stavby. Toto řízení bude směřovat k vydání…
