7.4.2.2.2
Vedlejší energetické produkty – Záměr řešení na MPO
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruÚvod
V České republice existuje dlouhodobě nevyjasněná situace v
oblasti legislativy, týkající se využívání vedlejších produktů ze spalování
tuhých paliv a energetického využívání odpadů. Hlavním problémem stále zůstává
stav, kdy jsou tyto produkty posuzovány jako odpad a je tedy velmi obtížné je
dále využívat například ve stavebnictví. Záměrem Ministerstva průmyslu a
obchodu, jako zadavatele úkolu, bylo stanovení optimalizace procesu certifikace
s jednoznačně definovanými kritérii pro produkt, který by dále mohl být uváděn
na trh a následně využíván.
Za tímto účelem vyhlásilo MPO veřejnou soutěž na zpracování
zakázky "Optimalizace technické části certifikačního procesu pro produkty z
procesů spalování, zejména z procesů spalování a spoluspalování odpadů“. Po
vyhodnocení předložených nabídek se zpracovatelem zakázky stalo Vysoké učení
technické v Brně, Fakulta stavební. Realizační tým ve složení Doc. Ing. Jiří
Bydžovský, CSc., Doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc., Doc. Ing. Radomír Sokolář,
Ph.D., Ing. Nikol Žižková, Ph.D., Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Lenka
Nevřivová, Ph.D., Ing. Vít Černý, Ing. Šárka Keprdová, pracoval pod vedením
prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc.
V příloze č. 2 Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů,
je v seznamu stanovených výrobků uveden název "Popílky a směsi s popílkem“. Z
tohoto lze odvodit, že surovinou pro stavební směsi může být jakýkoli popílek
bez specifikace původu. Proto musí být optimalizace technické části
certifikačního procesu řešena komplexně jak pro produkty z procesu spalování a
spoluspalování odpadů, tak i produkty ze spalování uhlí.
V rámci úkolu Optimalizace technické části certifikačního
procesu pro produkty z procesů spalování, zejména z procesů spalování a
spoluspalování odpadů, si řešitelé vytkli jako hlavní cíl optimalizace
zapracovat ustanovení směrnice ES č. 98/2008 a požadavky kladené na producenty
podle nařízení REACH do vlastního procesu certifikace. Tímto dochází k
zapracování jednotné metodiky posuzování vlivu na hygienu, ochranu zdraví a
životní prostředí, která je v současné době aplikována v členských zemích
Evropské Unie.
Výstupem projektu je úprava stávajících a vytvoření zcela nových
technických návodů používaných autorizovanými osobami pro činnost v oblasti
posuzování shody. Finální soubor pro stanovení konkrétních funkčních
technických parametrů vedlejších energetických produktů (VEP) byl zpracován
formou koncepčních návrhů.
Stanovení souboru technických parametrů, jejichž
stanovení bude součástí optimalizované certifikační procedury
Při procesu uvádění stavebního výrobku na trh je nejprve třeba
rozhodnout, zda se jedná o výrobek stanovený a jakým způsobem k němu bude
přistupováno. Zejména zda bude uplatněn postup evropským nebo ještě národním
systémem posuzování shody.
Pokud je pro daný výrobek zaveden Evropský systém posuzování
shody, je většinou již zrušena možnost postupu dle národního systém; tato
premisa platí pro všechny členské státy Evropské unie. Je tedy nejprve nutné
zjistit, zda výrobek pod tento systém již spadá. Tento stav nastane, pokud
pro výrobek již byla zpracována Harmonizovaná evropská norma. Pokud je
potvrzeno, že pro výrobek skutečně harmonizovaná norma existuje, jedná se o
stanovený výrobek, který spadá pod Evropský systém posuzování shody.
Výrobce nebo dovozce tedy musí pro uvedení na trh postupovat v souladu s
požadavky dané harmonizované normy. Posouzení končí vystavením evropského
prohlášení o shodě a připojením označení CE. Tím je výrobek uveden na
trh a všechny legislativní požadavky jsou splněny.
V případě, že harmonizovaná norma ještě není k dispozici,
je nutné ověřit, zda výrobek není zahrnut do systému národního. Tato skutečnost
je lehce ověřitelná nahlédnutím do nařízení vlády č. 163/2002 Sb., které
ve své příloze č. 2 přímo vyjmenovává stanovené výrobky. Pokud zde nalezneme
příslušný výrobek, máme potvrzeno, že se jedná o stanovený výrobek,
který spadá pod Národní systém posuzování shody a výrobce nebo dovozce tedy
musí postupovat v souladu s požadavky, které mu určí zmíněné nařízení vlády,
potažmo určené normy a stavebně technické osvědčení. Posouzení shody končí
vystavením prohlášení o shodě. Tím jsou naplněny legislativní požadavky.
Když pro daný výrobek neexistuje ani harmonizovaná
norma ani není vyjmenován v nařízení vlády č. 163/2002 Sb., jedná se o
nestanovený výrobek.
Před samotným procesem posouzení shody a uvedením výrobku na trh
je každý výrobce povinen zavést a udržovat "Systém řízení výroby“ daného
výrobku tak, aby zajistil jednak jeho stálou kvalitu a dále zajistil, že
výrobek bude trvale plnit základní požadavky na stavby. Požadavky na systém
řízení výroby jsou stanoveny jednak nařízením vlády č. 163/2002 Sb. pro výrobky
stanovené k tomuto nařízení a nebo příslušnou harmonizovanou normou pro
výrobky, které spadají pod nařízení vlády č. 190/2002 Sb.
Součástí systému řízení výroby je kromě dalších věcí i povinnost
výrobce provádět stálou vnitřní kontrolu funkčních parametrů výrobků s
četností, která může být stanovená v normách, technických předpisech, stavebním
technickém osvědčení nebo technických dokumentech a přizpůsobená výrobku a jeho
výrobním podmínkám.
Kromě funkčních parametrů, které se mnohdy stanovují obtížně,
případně je nelze zejména z časových důvodů provádět často, může výrobce zavést
vnitřní systém identifikačních zkoušek, kterými prokáže identičnost průběžně
vyráběného výrobku se vzorkem, který byl testován na všechny funkční
parametry.
Od roku 2006 bylo do legislativy Evropské Unie zavedeno Nařízení
Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), které
stanovuje producentům a dovozcům látek na území Evropské Unie povinnost
zaregistrovat všechny látky uváděné na trh samostatně nebo jako součást směsi v
množství 1 tuny nebo větším za rok. Uvedené nařízení se nevztahuje na
odpady.
Tato registrace látek je nezbytnou podmínkou pro uvádění na trh
(samostatně nebo obsažené ve výrobku). To znamená, že látky, které nebudou
registrovány podle nařízení REACH, nemohou být uváděny na trh od 1. 12. 2010
(platí pro látky produkované v množství nad 1 000 t/rok). Látky produkované v
menším množství mohou být uváděny na trh pouze za předpokladu provedené
předregistrace příslušného výrobce, kterou bylo nutné provést již k 30. 11.
2008.
Producenti vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí
provádějí v současné době registraci těchto produktů u Evropské agentury pro
chemické látky v Helsinkách (ECHA). Součástí registrace bylo provedení
rozsáhlého a dlouhodobého testování zahrnující toxikologické a ekotoxikologické
testy provedené v laboratoři pracující v systému GLP (Good Laboratory Practice)
včetně Zprávy o chemické bezpečnosti a též scénářů expozice. Tyto testy a
hodnocení probíhaly podle jednotné metodiky v rámci celé Evropské Unie a jejich
účelem bylo identifikovat a podrobně vyhodnotit vliv těchto látek na hygienu,
ochranu zdraví a životní prostředí.
Vedlejší energetické produkty byly zaregistrovány jako Ashes
(residues), coal, což zahrnuje popílek, škváru a strusku z klasického
spalování uhlí.
Další zaregistrované látky jsou FBC Ash, což je úletový
popílek a ložový popel z fluidního spalování uhlí, Biomass Ash – popílek
ze spalování biomasy, Calcium sulphate – produkt mokré metody odsíření a SDA Product – produkt polosuché metody odsíření.
Jednou z posledních registrovaných látek je také Mixed
Ash – popílek ze spoluspalování vybraných odpadů jasně definovaných v
registrační dokumentaci.
Z výše uvedených důvodů byly požadavky na testování látek dle
nařízení REACH zahrnuty do procesu certifikace výrobků. Některé metodiky
testování a byly vybrány pro posouzení vlivu na hygienu, ochranu zdraví a
životní prostředí a zařazeny do revidovaných technických návodů.
Z pohledu vlivu vedlejšího energetického produktu na hygienu,
ochranu zdraví a životní prostředí byly vybrány testy Acute toxicity for
Daphnia (EU C.2 / OECD 202) a Algal inhibition test (EU C.3 / OECD 201), které
jsou vypracovány specializovanou skupinou OECD a jsou prakticky beze změn
převzaty i legislativou EU. Jejich předností je především:
-
Schopnost reagovat na širokou škálu negativních vlivů v
prostředí i v nízkých koncentracích,
-
jednoduchost,
-
reprodukovatelnost,
-
nenáročnost na přístrojové vybavení,
-
relativní rychlost provedení,
-
zkoušky jsou validovány na mezinárodní úrovni,
-
jsou dostupné okružní testy pro zjištění správnosti jejich
provádění,
-
výsledky jsou využitelné i pro deklarování nutných údajů,
vyžadovaných jinou legislativou než "odpadářskou“,
-
nevyužívají obratlovců v souladu s mezinárodními trendy na
ochranu zvířat proti týrání,
-
malá prostorová náročnost, možnost provádění velkého
množství zkoušek současně vedle sebe.
Kompletní seznam toxikologických a ekotoxikologických testů,
které jsou požadovány v rámci přípravy registrační dokumentace podle nařízení
REACH, je uveden v příloze 4.
Nezbytnou podmínkou při posuzování vlivu na hygienu, ochranu
zdraví a životní prostředí je požadavek, aby pro žádnou z látek obsažených ve
výrobku nevyplývala podmínka klasifikace podle nařízení REACH a CLP.
Splnění výše uvedených podmínek je nezbytnou podmínkou pro
uvedení výrobku na trh. To znamená, že předložení registračního čísla
přiděleného Agenturou ECHA každému výrobci po úspěšné registraci podle nařízení
REACH a Zprávy o chemické bezpečnosti, ze které vyplývá, že se na látku
nevztahuje povinnost klasifikace, musí být nedílnou součástí žádosti o
posouzení shody (certifikace výrobku).
Podle našich dosavadních poznatků produkty ze spalování odpadů v
současné době registrovány podle požadavků nařízení REACH nejsou a tudíž nebyl
komplexně zhodnocen jejich vliv na hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí.
Proto v současné době nelze uvažovat o možnosti jejich certifikace.
Výše uvedený postup znamená oddělení legislativních požadavků
vztahujících se na výrobky (včetně látek obsažených ve výrobcích) od
legislativních požadavků vztahujících se na odpady.
-
Schéma rozhodovacího procesu výrobek/odpad (příloha
1)
-
Schéma procesu posuzování shody výrobku, v tomto případě
vedlejšího energetického produktu (příloha 2)
Návrh koncepce posuzování shody vedlejších energetických
produktů byl předložen v průběhu zpracování meziresortní pracovní skupině k
posouzení. Tato pracovní skupina byla ustavena a koordinována Ministerstvem
průmyslu a obchodu. Jejími členy byli jmenovaní zástupci dotčených resortů, tj.
MPO, MŽP, MF a z dalších odborných organizací: Státní zdravotní ústav, Česká
obchodní inspekce, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, Česká inspekce životního prostředí, Výzkumný ústav hnědého uhlí
Most, Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., Brno, Vysoká škola báňská –
Technická univerzita Ostrava, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.,
Sokolovská uhelná, a.s., ČEZ Energetické produkty, s.r.o. , EG7, s.r.o., ASVEP
– ARCADIS geotechnika a VŠCHT Praha. Byla uplatněna řada konstruktivních
připomínek, které byly zapracovány do jednotlivých návrhů. Upravený materiál
byl opětovně zaslán všem členům meziresortní pracovní skupiny, kteří již další
připomínky neuplatnili a s návrhem vyslovili souhlas.
Následně bylo přikročeno k zpracování kompletních souborů
technických parametrů pro identifikační zkoušky výrobků. Soubor parametrů
funkčních vlastností je shrnut v návrzích technických návodů pro činnost
autorizovaných osob.
Návrh finálních verzí technických postupů a jejich
oponentura
S pokračující harmonizací dochází k postupnému omezování
národních systémů posuzování shody. Postupně začínají sloužit jako doplnění
systému evropského a vztahují se na výrobky, pro které ještě nebyla zpracována
harmonizovaná norma. Výrobky, na které se již harmonizované normy vztahují a
jsou tedy výrobky stanovenými k NV č. 190/2002 Sb., není nutné se dále
zabývat.
Ostatní výrobky však stále patří pod národní systém posuzování
shody.
Finální soubor pro stanovení konkrétních funkčních technických
parametrů vedlejších energetických produktů (VEP) byl zpracován formou
koncepčních návrhů technických návodů pro činnost autorizovaných osob. Tyto
technické návody slouží autorizovaným osobám při posuzování shody v případech,
že na daný výrobek neexistuje určená technická norma, případně tato norma
nepokrývá dostatečně všechny základní požadavky na stavby, nebo výrobce z
různých důvodu nemůže podle této normy postupovat.
V případě vedlejších energetických produktů určené normy
neexistují. Pro některé typy VEP již proto byly technické návody zpracovány,
nicméně rozhodně nepokrývají všechna určená užití a dále zahrnují pouze úzkou
skupinu těchto produktů.
Navržené technické návody jsou určeny jako podkladní materiál
pro jednání v příslušných komisích a pracovních skupinách, které jsou za tvorbu
těchto návodů zodpovědné. Pro tvorbu návrhů nových technických návodů byly
využity již existující české normy pro vysokoteplotní a fluidní popílky v
aktuálním znění.
Součástí tvorby těchto návodů byl i návrh úpravy nařízení vlády
č. 163/2002 Sb. tak, aby příloha 2 tohoto nařízení zahrnovala i dosud neuváděné
vedlejší energetické produkty, které proto dosud patří mezi nestanovené
výrobky.
Zároveň je doporučeno zvolit pro posuzování shody těchto
vedlejších energetických produktů nejpřísnější možný režim, který je uveden v §
5 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Stávající technické návody vypracované podle položek v seznamu
stanovených výrobků pro položky "Popílky a směsi s popílkem“, umožňují
producentům požadovat certifikaci výrobků z jakýchkoli popílků, případně i
směsí popílku s odpady bez identifikace potenciálních rizik pro hygienu,
ochranu zdraví a životní prostředí. Toto riziko je v nových technických
návodech minimalizováno požadavkem na registraci všech komponent podle nařízení
REACH.
Z výše uvedených důvodů byla navržena změna názvu položek č.
09.11 a 09.12, společně se specifikací původu VEP dle definice ve vyhlášce č.
13/2009 Sb. Tato změna by si však vyžádala změny v nařízení vlády č. 163/2002
Sb. v platném znění.
Navržené technické návody byly zpracovány pro VEP ze spalování
pevných paliv, biomasy a produktů z odsíření spalin. Podle těchto technických
návodů je možné posuzovat i produkty ze spoluspalování odpadů, ovšem s tím, že
by musely být tyto produkty (popílky) rovněž posouzeny podle požadavků nařízení
REACH.
Popílky ze spalování odpadů v současné době nejsou registrovány
podle požadavků nařízení REACH a nebyl tak komplexně zhodnocen jejich vliv na
hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí. Proto v současné době nelze zatím
uvažovat o možnosti jejich certifikace.
Další důvodem k provedení novelizace současných technických
návodů, ve kterých jsou specifikovány požadavky na hygienu, ochranu zdraví a
životní prostředí, je implementace směrnice (ES) č. 98/2008 do zákona o
odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podle definice v § 3, odst. 5 nejsou (vedlejší) energetické
produkty ze spalování uhlí odpadem, ale vedlejšími produkty. Odpadem se stávají
pouze v případě, kdy nesplní jednu z uvedených podmínek (tedy pro danou věc
není zajištěno její další využití – tedy odbyt, nebo by její použití vedlo k
nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo životní prostředí).
Návrh úpravy rozsahu a znění přílohy č. 2 v nařízení
vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2002 Sb.
Úprava stávajících položek v
NV
- 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části
staveb
- 5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobky,
hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla
- 9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a
zařízení
Návrh nových položek v NV
- 9. Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a
zařízení
Návrh technických návodů byl konzultován se zástupci TZÚS Praha,
s. p.
Návrhy konkrétních legislativních a nelegislativních
opatření k podpoře využívání produktů ze spalování pevných paliv, biomasy a
spoluspalování odpadů v energetických i dalších zařízeních
V této kapitole je uveden souhrn nových legislativních i
nelegislativních opatření k podpoře využívání produktů ze spalování pevných
paliv, biomasy a spoluspalování odpadů v energetických i dalších zařízeních.
Navrhované změny jsou podrobně popsány v jednotlivých podkapitolách.
Změny pohledu na vedlejší energetické produkty ve smyslu
implementace ustanovení Směrnice (ES) č. 98/2008 do zákona o odpadech.
Zohlednění požadavků nařízení REACH při posuzování vlivu na
hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí.
Definice VEP ze spalování pevných paliv dle vyhlášky č. 13/2009
Sb.
Základním navrhovaným legislativním opatřením je úprava
technických návodů používaných autorizovanými osobami pro činnost v oblasti
posuzování shody. Součástí navrhovaných opatření je i zavedení jednotných
identifikačních zkoušek vedlejších energetických produktů v rámci výrobní
kontroly a systému řízení výroby.
Některé vedlejší energetické produkty jsou již v systémech
posuzování shody zahrnuty. Existuje však poměrně široká skupina vedlejších
energetických produktů a výrobků z nich vyráběných, které nejsou pokryty
příslušným systémem posuzování shody. Vzhledem k tomu, že se jedná o produkty,
kde hrozí zvýšené riziko nedodržení ochrany oprávněného zájmu z hlediska
zajištění šesti základních požadavků kladených na stavby, je základním
navrhovaným legislativním opatřením novelizace nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
tak, aby toto nařízení ve své příloze č. 2 zahrnovalo pokud možno všechny
vedlejší energetické produkty, které se různými způsoby dále využívají ve
stavebním průmyslu.
Dalším opatřením, které přímo souvisí s předchozím bodem, je
úprava technických návodů používaných autorizovanými osobami pro činnost v
oblasti posuzování shody. Technické návrhy by měly být zpracovány v souladu s
nově navrhovanými, případně upravovanými položkami nařízení vlády č. 163/2002
Sb. Pro tuto činnost byly již v rámci řešení projektu zpracovány koncepční
návrhy technických návodů, které jsou určené k dalšímu projednání v příslušných
komisích pro technické návody.
Zároveň je doporučeno zvolit pro posuzování shody těchto
vedlejších energetických produktů přísný režim, který je stanoven v § 5
nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Tento režim zajistí nejen pravidelnou kontrolu
systému řízení výroby daného…
